V praxi to probíhá tak, že se sejdou dědicové u předběžného dědického řízení. Notář jim oznámí, že zemřelý byl vlastníkem bytové jednotky. Poté se rozhodne, kdo jednotku nabude. Dohoda. Dotyčný má za povinnost do předem určené lhůty dodat notáři odhad nemovitosti a ostatní náležitosti týkající se dědického řízení. Zemřelý mohl být vlastníkem několika nemovitostí, např. měl automobil, peníze na účtu a pod. Určí se celková hodnota dědictví a následné vypořádání. Notář by tedy měl být tím, kdo má za povinnost zjistit, zda na bytové jednotce jsou přeplatky, či nedoplatky a zahrnout je do dědického řízení. Nabyvatel jednotky má povinnost oznámit SVJ, že jednotku nabyl a vypláceno mu nebude vůbec nic. Pokud není ukončeno dědické řízení a vlastník jednotky se nezměnil, vyúčtování bude provedeno na původního vlastníka. Třeba vhozením do schránky. Tuto částku jsou povinni dědicové uvést do dědického řízení. Vyplývá -li z vyúčtování přeplatek, či nedoplatek. Ale celkově to je ještě složitější. Tady se zřejmě bavíme jen o vyúčtování služeb. Nedostali jsme se ještě k vyúčtování záloh na správu domu a pozemku. Tam se dělí zálohy na dlouhodobé a krátkodobé. Krátkodobé rovněž podléhají vyúčtování a přeplatek by měl být vrácen. Ať už to v tomto případě bude přeplatek, či nedoplatek, je součástí opět dědického řízení. Dlouhodobá záloha se nevypořádává.