Vyúčtování nájemci
Co se stane, když provedu nájemci (s jeho souhlasem – on ty 3 měsíce nechtěl) vyúčtování za 16 měsíců? Konkrétně od 10/2020 do 1/2022?
Mám to nějak smluvně ošetřit? Jak přesně to formulovat?
Myslím že na to sankce 50/den nedopadá. Do konce ledna sice mohu dodat za 10/20–9/21, ale nechci to takto zbytečně drobit.
Ps: v 10/20 nastoupil a periodická fakturace např. elektřiny je v lednu. Jak uvedeno výše, nechtěl to tak brzo po nástupu vyúčtovavat.
Co se stane, když provedu nájemci (s jeho souhlasem – on ty 3 měsíce nechtěl) vyúčtování za 16 měsíců? Že to bude špatně! Algoritmus vyúčtování služby vytápění předpokládá shodnou lhůtu ZO všech vyúčtovaných jednotek. Pokud uživatel není odběratelem služby za celé období ZO, postupuje se podle nadpisu tohoto příspěvku.
Poznámko (bez ověření), jste popleta.
☀ Za prvé: Tazatel uvedl, že bude vyúčtovat náklady na služby pouze JEDINÉMU nájemci. Takže nefantazírujte o „všech vyúčtovaných jednotkách“. Na toto se tazatel neptal.
☀ Za druhé: Nedochází ke změně v osobě příjemce; nájemce je stále jedna a tatáž osoba, a to po celé zúčtovací období. Nefantazírujte a čtěte úvodní dotaz. Zbytečně si vymýšlíte případ kdy nájemce „není odběratelem služby za celé období ZO“. Na toto se tazatel neptal.
Justitianus
„Můžete naznačit (dát odkaz na) algoritmus vyúčtování jedinému nájemci za ZO 10/2020 – 01/2022?“ (Vložil Popleta (bez ověření), 25. Prosinec 2021 – 22:44)
Pane Popleto,
to, co honosně označujete jako algoritmus, lze naznačit následující formulí
V(ZO 10/2020 – 01/2022) = V(ZO 10/2020 – 12/2020) + V(ZO 01/2021 – 12/2021) + V(ZO 01/2022)
kde V(ZO zo) označuje výsledek algoritmu aplikovaného na ZO zo, případně obecnější formulí
V(ZO mi – mj) = V(ZO mi) + V(ZO mi+1) + V(ZO mi+2</sub) + … + V(ZO mj–1) + V(ZO mj)
kde opět kde V(ZO mi – mj) označuje výsledek algoritmu aplikovaného na ZO mi – mj.
a kteréžto formule neříkají nic jiného, než že výsledek vyúčtování je aditivní vzhledem k ZO, jak je obvyklé.
Píšete „formule neříkají nic jiného, než že výsledek
vyúčtování je aditivní vzhledem k ZO, jak je obvyklé.“- což je dost
nepochopitelné, neboť první fáze výpočtu rozdělení společných
nákladů na jednotky nemá žádný časový vstupní údaj ani časové
okamžitý ani lhůtový. Já jsem výpočtem ověřil že výsledek
vyúčtování je aditivní vzhledem k celkové částce společných nákladů
ZO. Vyjádřeno Vaším vzorečkem:
V3(CN3) = V1(CN1) + V2(CN2), je-li CN3= CN1 + CN2, kde
CN – celkový společný náklad
V(CN) – výsledek vyúčtování celkového společného nákladu.
- Podle § 2 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že „zúčtovacím obdobím [je] období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb“.
Z uvedeného plyne, že začátek zúčtovacího období určujete nájemci vždy Vy. Může to tedy být 1. října 2020. Pokud jde o délku zúčtovacího období, můžete samozřejmě s nájemcem sjednat dobu delší než 12 měsíců. Zákon není betonová zeď.
Jen upozorňuji, že taková dohoda je bez problémů možná při nájmu v rodinném domě. Znamenala by ale zvýšenou pracnost, pokud zdrojem vyúčtování jsou (také) roční vyúčtování služeb od SVJ. V tom případě bude vaše nestandardní zúčtovací období přesahovat přes dvě či tři zúčtovací období SVJ. Všechno se tím komplikuje. Budete jako poskytovatel služeb muset časově rozlišit a vyčíslit dílčí (alikvotní) části Vašich nákladů ze všech zúčtovacích období SVJ, a sečtete pak tyto dílčí náklady dohromady pro každou jednotlivou službu. Tedy budete s tím mít práci navíc.
Chcete-li, aby se nájemce s Vámi dohodl na nestandardní délce zúčtovacího období (delší než 12 měsíců), nechte si od něj tuto dohodu podepsat. Jde o odchylku od zákonné úpravy, a Vy potřebujete mít možnost prokázat že nájemce s tím souhlasil.
Justitianus
děkuji za názor, udělám to tak, jen jsem měl obavu, aby do toho “období” nezačal bodrý byrokrat kafrat (nájemce bere Příspěvek a vyúčtováním bude operovat) a aby tím nebyla nastolena otázka pokuty za “vadné” (neřádné) vyúčtování, když to vlastně nebude podle ikce toho ZoS.
Defakto jen sloučím (sečtu) část předchozího vyúčtování a jedno celé vyúčtování.
Elektřina se vyúčtovává (pravidelný odečet) u mě v únoru, SVJ klasicky k 31.12.
A poslední otázka se tak nabízí, zda je lepší vyučtování dát na jednom lejstru anebo na dvou lejstrech zvlášť?
Můj názor je, že je to jedno, jen bude taktičtější při doplatku elektřiny tu elektřinu vyúčtovat dříve, aby nájemce měl vyčíslen nedoplatek el. co nejdříve.
Na druhou stranu zas není taktické vyúčt. předkládat dříve než za 4 měsíce po skončení období, aby nájemce nemohl víc jak měsíc zbytečně šťourat do podkladů…
Nápady, připomínky? Díky.
Ale já jsem Vám napsal, že Vaše dohoda s nájemcem je jen mezi vámi dvěma. Co po něm bude požadovat úřad kvůli sociálním dávkám – to netuším.
Justitianus
Ok.
Poslední věc: je má úvaha správná, že ZoS se nevztahuje na podnájemce? :-))
Ostatně podnájemce ani Příspěvek dostat nemůže…
Nemáte pravdu pokud se domníváte, že zákon č. 67/2013 Sb. se nevztahuje na podnájemce.
Podle § 11 platí, že v domě s byty, kde užívací vztahy vznikly na základě jiných právních skutečností, než které jsou uvedeny v tomto zákoně, se řídí tyto vztahy přiměřeně ustanoveními tohoto zákona.
Z uvedeného plyne, že na užívání bytu z jakéhokoli právního důvodu (bezúplatné užívání, výměnek, poskytnutí krátkodobého přístřeší, bydlení podnájemce atd.) se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 67/2013 Sb.. Totéž platí dokonce i pro neoprávněné užívání bytu (spoluvlastník bytu si zabral byt celý, nájemce odmítl vyklidit byt, bezdomovec okupuje byt, squatteři zabrali nemovitost, atd.)
Justitianus
ok, a jak to mam spravne udelat, kdyz mi svj, bd, dava vyuctovani az posledni den 4m lhuty nebo tak nejak tesne predtim?
Ptal jste se na podnájemce. Proč se o to zajímáte? Jemu přece vyúčtuje služby nájemce. Vy jste vlastník jednotky, takže vyúčtujete služby Vašemu nájemci.
Ptáte se jak to máte správně udělat. Přece tak jak to dělají všichni pronajímatelé, když svým nájemcům vyúčtují služby spojené s užíváním bytů. Přečtěte si k tomu pro začátek zákon č. 67/2013 Sb..
Justitianus
ptam se toliko na to, jak mam ja stihnout vyuctovani najemci, kdyz mi me vyuctovani svj vyda az 30.4. a jak to ma nasledne stihnout i najemce podnajemci, kdyz jste mi oznamil, ze i podnajemce ma narok a ze i bezesmluvni ma narok http://www.portalsvj.cz/…-bez-smlouvy
A k vasemu bonmotu “jak to dělají všichni pronajímatelé” tak vetsina co jich znam nic takoveho nedela. Ostatne ani nemusi, kdyz kazdy rok uzavre novou smlouvu s pausalem. Pripadne v ni maji perly typu, ze pausal se nevyuctovava, pouze pokud bude nedoplatek, najemce je povinen doplatit ;-)
Stěhováku, nevím proč máte starost „stihnout vyúčtování nájemci“. Zřejmě jste se nezachoval podle mé rady a nepřečetl jste si text zákona.
- Podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že [j]estliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, (…) je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.
Z uvedeného plyne, že poskytovatel není povinen platit pokutu svému příjemci služeb, jestliže k prodlení došlo z důvodu nad kterým poskytovatel nemá kontrolu. To platí jak mezi SVJ a vlastníkem, tak i mezi vlastníkem a jeho nájemcem, případně mezi nájemcem a jeho podnájemcem.
Justitianus
Pokud jde o smlouvy s paušálními platbami:
Je samozřejmé že paušální platby se nevyúčtují. A pokud snad nájemce
v některém měsíci neuhradil paušální platbu, pak má nepochybně
nedoplatek (dluh) na službách. Samozřejmě bude povinen tento nedoplatek
uhradit (nebo mu bude částka stržena z jistoty kterou složil
pronajímateli). Na takové smlouvě není vůbec nic co by stálo za pozornost.
Je v souladu s právními předpisy. Proč nad tím mudrujete?
A jaká je “stanovená lhůta”, když vyúčtování obdržím 30.4., tak do jaké lhůty jej musím přeúčtovat nájemci?
Stěhováku, podruhé: Nezachoval jste se podle mé rady a nepřečetl jste si text zákona. Ale protože mám dnes dobrou náladu, odpovím Vám.
- Poskytovatel1 (SVJ) je povinen doručit vyúčtování do čtyř měsíců od skončení ZO (§ 7); to ovšem ještě není (nemusí být) řádné vyúčtování znějící na správné částky.
- Zároveň běží lhůta pro doložení podkladů (do 5 měsíců od skončení ZO).
- Ode dne doručení vyúčtování nebo poskytnutí podkladů běží lhůta pro podání námitek (30 dnů ode dne doručení nebo doložení podkladů).
- Pak má poskytovatel1 ještě zákonnou lhůtu 30 dnů od doručení poslední námitky (§ 8) k vyřízení všech námitek a doručení případného nového (opraveného) vyúčtování.
Z uvedeného plyne, že příjemce1 (vlastník) může dostat do ruky řádné vyúčtování (nejpozději) na konci července, při splnění všech lhůt v zákoně uvedených. Teprve v tom okamžiku je postaveno najisto že vyúčtování je považováno za řádné a že už se nebude měnit. Toto vyúčtování bude podkladem pro zpracování vyúčtování služeb příjemci2 (nájemci).
Nájemce tedy může dostat do ruky řádné vyúčtování (nejpozději) někdy na začátku srpna. Po doručení vyúčtování nájemci jsou tam zase zákonné lhůty k vyžádání podkladů, podání námitky a vyřízení námitky. To jsme v polovině října. A stále budou dodrženy zákonem předepsané lhůty týkající se vyúčtování služeb …
A teprve v tom okamžiku může poskytovatel3 (nájemce) předat vyúčtování služeb příjemci3 (podnájemci).
Neptejte se mne proč je zákon napsán tak blbě. Ptejte se těch, kteří zákon schválili (200 poslanců a 81 senátorů parlamentu České republiky).
Justitianus
…Váš kreativní výklad je již podložen judikaturou anebo jej dovozujete z čeho přesně? Například tu nekonkrétní lhůtu “od konce července do začátku srpna”?
Často je i podnájemce v roli podnajímatele = poskytovatele služeb pro dalšího podnájemce v řadě, a tedy lhůta se zřetězí a polovinou října to zdaleka nekončí :-)
Každopádně děkuji za brainstorming.
Nekonkrétní lhůta „od konce července do začátku srpna“ odpovídá lhůtě „bez zbytečného odkladu“.
Lhůta „bez zbytečného odkladu“ přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Jde o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení „bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku. Zdroj: rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Cdo 2484/2012, ze dne 10.12.2013 |
Justitianus
Poslední komentáře