výměnik a připojení k horkovodu
Dobrý den, byla nám nabídnuta možnost od dodavatele tepla a energie, zřídit v našem domě výměníkovou stanici a následné připojení k horkovodu.V současnosti máme funkční plynovou kotelnu. Jelikož by horkovod procházel přes náš dvůr,který je v podílovém spoluvlastnictví všech,požaduje od nás zřizovatel uzavřít smlouvu na věcné břemeno. Ptáme se tedy:1) musí souhlasit všichni vlastníci se smlouvou o věcném břemeni (jak, písemně?) 2)kolik vlastníků musí být pro zřízení výměníku? Na závěr: pokud máte někdo zkušenosti s připojením na dálk. vytápění pošlete kontakt, berem každou radu. Díky.Dara.
Proboha!!!, proč chcete rušit vlastní plynovou kotelnu a stát se závisláky na dodavateli tepla, a ještě k tomu to věcné břemeno brr :-((. Dálkové topení je nejdražší a mohou vám diktovat ceny, prostě mají vás na háku. Pořiďte si dobrého topiče (nehledejte po hospodách!!), nejlepší je někdo z domu nebo blízkého okolí, kdo k tomu má vztah a trochu tomu rozumí (ať si udělá „papíry“) a plaťte si ho sami. Výjde vás to nejlevněji, co si protopíte to si zaplatíte.
Ad 1) Účastníky smlouvy o zřízení takového věcného břemene jsou všichni spoluvlastníci zatěžovaného pozemku – a to z důvodu, že se jedná o omezení spoluvlastnických práv. Viz též rozhodnutí R 12/88, dle kterého „jestliže věcné břemeno zatěžuje celou nemovitost (např. právo užívat byt, chůze přes určitou část pozemku, čerpání vody ze studny), všichni podíloví spoluvlastníci jsou účastníky smlouvy, nepostačuje jejich souhlas.“ Zde jsme plně v režimu právní úpravy spoluvlatsnictví obč.zák. Jinak forma musí být písemná – dle ust. § 151o odst. 1 obč.zák. („věcná břemena vznikají písemnou smlouvou (…)“).
Ad 2) Co se týká zřízení výměníkové stanice – předpokládám, že dodavatel tepla měl na mysli to, že pouze zřídí výměníkouvou stanici v prostoru bytového domu s tím, že zůstane stále vlastníkem, který bude i provozovatelem – v takovém případě by se opět jednalo o zřízení věcného břemene (nebo nájemní, tj. obligační vztah), ovšem v prostoru společných částí domu. Zde je však dle mého názoru třeba aplikovat ust. § 3 odst. 1 věta druhá zák. 72/1994 Sb. jakožto lex specialis a ve spojení s ust. § 1 odst. 2, 4 a 5 by měla stačit prostá většina. Ovšem záleží na charakteru technických úprav, které by bylo třeba v souvislosti se zřízením stanice provést – lze si představit situaci, kdy by se mohlo jednat o stavební úpravy, či isntalace by mohla být kvalifikována jakožto modernizace spol. částí domu, a v takovém případě by bylo zapotřebí tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek (odst. 5 cit. ust.).
mm
Také nemám žádné zkušenosti, ale pokud tuším správně, tak věcné břemeno se týká pozemku nebo nemovitosti a zapisuje se do katastru nemovitostí. Pak předpokládám, že k zápisu změny vlastnických či jiných práv (např. zástavního) bude třeba souhlas vlastníka pozemku nebo nemovitosti a to jsou tedy jednotliví vlastníci a nikoli společenství. Proto se domnívám, že bude třeba souhlas všech. Ale možná se jedná o špatnou úvahu.
Nemám žádné zkušenosti, přesto mne napadlo, že když máte funkční plynovou kotelnu, mohli byste možná zohlednit při úvahách o změně způsobu vytápění chystané ekologické daně.
Jestli máte funkční plynovou kotelnu, nekoketujte s výměníkem a dálkovým topením. Prodělali by jste. Jana U nás byl opačný případ: z dálkového na objektové (plynové) a vůbec nelitujeme. Srovnatelné náklady cca 50%.
Také uvažujeme o náhradě meziobjektové kotelny, kterou provozuje ve smluvním vztahu externí firma, se kterou je velmi problematické se dohodnout na „přijatelných“ smluvních podmínkách za plynovou kotelnu instalovanou v domě. Předpokládáme výhodnější cenu za vyrobenou jednotku tepla. Rád bych se podělil o vaše zkušenosti. Prosím o info na svj2815@seznam.cz. Děkuji předem za ochotu. MS
Poslední komentáře