Ad 1) Účastníky smlouvy o zřízení takového věcného břemene jsou všichni spoluvlastníci zatěžovaného pozemku – a to z důvodu, že se jedná o omezení spoluvlastnických práv. Viz též rozhodnutí R 12/88, dle kterého „jestliže věcné břemeno zatěžuje celou nemovitost (např. právo užívat byt, chůze přes určitou část pozemku, čerpání vody ze studny), všichni podíloví spoluvlastníci jsou účastníky smlouvy, nepostačuje jejich souhlas.“ Zde jsme plně v režimu právní úpravy spoluvlatsnictví obč.zák. Jinak forma musí být písemná – dle ust. § 151o odst. 1 obč.zák. („věcná břemena vznikají písemnou smlouvou (…)“).

Ad 2) Co se týká zřízení výměníkové stanice – předpokládám, že dodavatel tepla měl na mysli to, že pouze zřídí výměníkouvou stanici v prostoru bytového domu s tím, že zůstane stále vlastníkem, který bude i provozovatelem – v takovém případě by se opět jednalo o zřízení věcného břemene (nebo nájemní, tj. obligační vztah), ovšem v prostoru společných částí domu. Zde je však dle mého názoru třeba aplikovat ust. § 3 odst. 1 věta druhá zák. 72/1994 Sb. jakožto lex specialis a ve spojení s ust. § 1 odst. 2, 4 a 5 by měla stačit prostá většina. Ovšem záleží na charakteru technických úprav, které by bylo třeba v souvislosti se zřízením stanice provést – lze si představit situaci, kdy by se mohlo jednat o stavební úpravy, či isntalace by mohla být kvalifikována jakožto modernizace spol. částí domu, a v takovém případě by bylo zapotřebí tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek (odst. 5 cit. ust.).

mm