Vratka nepřesných plateb
Dobrý den, máme členku výboru SVJ, která hlídá hospodaření SVJ a platby jednotlivých vlastníků dle předpisu. Teď prohlásila, že pokud vlastník neuhradí přesně měsíční předpis do SVJ, např. zaplatí více, bude tyto částky vracet, aby je donutila platit přesně. Má na to právo a nemůže se dostat do problémů? Děkuji za odpověď.
Radčo,
pokud chce Vaše členka výboru vracet nepřesné platby, tak se jí to snažte ve výboru rozmluvit. Celý výbor se dostane do problémů.
Asi nemá co na práci a chce pouze buzerovat členy SVJ. Oprávněná zloba členů SVJ dopadne potom na celý výbor, který si neukočíruje jednoho pomatence.
Nevím jak máte zpoplatněny pohyby na účtu, ale náklady na tyto nesmyslné vratky ponesou všichni členové SVJ. Někdy jsou náklady na vedení účetnictví odvozeny od počtu zaúčtovaných položek. Tím vším se vracení prodraží. Pan lake radí si náklady vyúčtovat. No, můžete to zkusit. Členy SVJ tím pouze naštvete. Budete se o 200 Kč soudit? Předpokládám, že nic takového ve stanovách nemáte.
Já jsem praktik a nevymýšlím nějaké teoretické konstrukce.
O svých sousedech v SVJ předpokládám, že jsou svéprávní a mají rozum průměrného člověka (§ 4/1 NOZ).
Pokud zaslali větší částku, tak předpokládám, že proto mají nějaký rozumný důvod. Několik důvodů jsem zde již uvedl v příspěvku č. 17. Nedomnívám se, jako Vaše členka výboru, že jsem tu od toho, že musím členy SVJ vychovávat a starat se jim o jejich finance. Nejsem totiž jejich sluha, ale partner.
Hrozba, že by se přijaté peníze musely zdaňovat je samozřejmě nesmyslem. U těchto nesmyslů je příznačné, že autor neuvede příslušné ustanovení, podle kterého by se platby navíc musely zdaňovat. Je tomu tak proto, že platby navíc se zkrátka nezdaňují. Je to pouze závazek SVJ.
Držím palce pro správné rozhodnutí. Pamatujte, že se na členy výboru vztahuje § 159 NOZ. Pokud budete vracet např. peníze složené na několik měsíců dopředu, tak toto ustanovení zřejmě porušíte.
Hezký den!
Pavel
Přál bych si mít vaše starosti. Domnívám se, že ve většině SVJ mají daleko důležitější problémy, než zajímat se takovouto hloupostí. Zkuste zaplatit větší než předepsanou zálohu plynárnám, elektrárnám, vodárnám nebo podobnému dodavateli. Co myslíte, že se stane? Většinou nic. Prostě platbu zapíše a při fakturaci vám zúčtuje skutečně zaplacenou zálohu. Tak postupujte úplně stejně a nevšímejte si mouder, keré vám radí zálohy vracet, protože je není možno zaúčtovat a musely by se danit jako dar. Není to pravda. Postupujte co nejjednodušším způsobem a nevymýšlejte zbytečné krkolomnosti. Jsou drahé a většinou i pracné. Nedoplatek pochopitelně upomínejte, ale když někdo zaplatí míň nebo víc, nevracejte. Mohli byste toho litovat. Co budete tvrdit soudu, když „neplatič“ doloží, že penize poukázal a vy jste je vrátili? Jirka
Připojím se k tomuto názoru. Pouze doplním, že pokud někdo platí víc než je uvedeno na výpočtovém listu, tak vlastníka upozorníme, že tak činí. Samozřejmě tak nepostupujeme, když někdo má předpis na XXXX, 60 Kč a zaokrouhlí to na celé koruny nahoru.
Každý měsíc kontrolujeme aktuální stav konta každého z vlastníků, kde je to evidováno jako na kladný stav konta daného vlastníka.
Při zúčtování daného období stejně tyto přeplatky vrátíte, takže je zbytečné dorovnávat každý měsíc konto vlastníka k nule.
Samozřejmě že SVJ není banka, ani záložna, kde by si vlastníci měli ukládat své peníze, protože Vás to omezuje a obtěžuje při sestavování rozpočtu a plánování investic, protože s těmi penězi musíte počítat, že Vám z účtu zase odejdou. Pokud je to jeden z těchto důvodu, tak předsedkyni doporučte, aby kromě rozpočtu si sestavovala i cash-flow.
Ve většině případů se některé zálohové platby vlastníků nekryjí se zálohovými platbami na některé služby. Například na dodávku tepla se často platí měsíční zálohové faktury SVJ dle průběhu topné sezony, v zimě se platí velké zálohy, v létě žádné. Zatímco vlastníci platí zálohu ve výši 1/12 předpokládané spotřeby.
Takže mezi CF a účetnictví mohou být velké rozdíly.
Samozřejmě, že SVJ se může rozhodnout vracet částky, které obdrželo bez právního důvodu. Předsedkyně může o tomto rozhodnout.
Předmětem daně z příjmů SVJ nejsou pouze ty přijaté příspěvky, které jsou určeny na správu domu a pozemku (§ 18 ZoDP). Jakékoliv částky navíc, nepředepsané, nevyžádané a bez známého účelu, by SVJ mělo zdanit jako svůj příjem. Pro SVJ tedy bude jednodušší (namísto dohadování s Finančním úřadem a podávání daňového tvrzení) prostě přeplacené částky ihned vracet na účet plátce.
lake
„Jakékoliv částky navíc, nepředepsané, nevyžádané a bez známého účelu, by SVJ mělo zdanit jako svůj příjem.“
Zálohy se nedaní. Pokud tvrdíte opak, uveďte §.
Pane Záloha, čtěte co bylo napsáno a nepište zbytečně nesmysly. Psal jsem zde výslovně o příspěvcích podle § 18 zákona o daních z příjmů. O žádných zálohách jsem se nezmiňoval.
lake
Příspěvky podle § 18 zákona o daních z příjmů se rovněž nedaní, jak jste již uvedl.
Vlastník jednotky nic jiného než zálohy a příspěvky podle § 18 zákona o daních z příjmů nehradí. V obou případech se nedaní.
Jak jste dospěl k opaku zůstává záhadou.
Vám to zůstává záhadou, protože nechápete co jsem napsal. Váš problém. Přečtěte si to tedy znovu třeba třikrát.
Předmětem daně není pouze přijatý příspěvek na správu podle § 18 ZoDP. Nevyžádaná platba nad rámec stanovené platební povinnosti vlastníka ovšem příspěvkem na správu domu není. Takže předsedkyně SVJ dobře činí, když nevyžádané platby, které nemůže nikam přiřadit, vrací plátcům.
lake
To ,že jsou někteří starší lidé zvyklí platit raději větší zálohy ze strachu před velkými nedoplatky při vyúčtování je pozůstatek v jejich mysli, po bydlení v nájemních bytech v době,kdy bylo rozúčtování prováděno všelijak.Fakt je ten,že každou částku nad určené příspěvky je nutno vrátit,neboť SVJ je povinno přijímat na svůj účet pouze předem určené a schválené zálohové platby a nevyžádané platby je povinno vracet.SVJ NENÍ ZÁLOŽNA!
JaVo,
máte zákonnou oporu pro své tvrzení, že je SVJ povinno nevyžádané platby vracet?
Já mám jiný názor. Uvedu 4 příklady, proč se nehrnu do vracení plateb.
1)Člen SVJ odjede dlouhodobě z místa bydliště, do ČR nebo mimo ČR. Tak zaplatí dopředu ze svého českého účtu. Kdybych peníze vrátil, tak se stane dlužníkem v následujících měsících a já ho budu urgovat o zaplacení.
2)Pokud člen SVJ odjede dlouhodobě z místa bydliště a zaplatí složenkou peníze dopředu, tak ani nemám možnost peníze vrátit, protože vím, že si je na poště nevyzvedne a peníze se mi vrátí na účet. Pouze vzniknou všem členům SVJ zbytečné náklady.
3)Člen SVJ nechce měnit trvalý příkaz a tak nechá trvalý příkaz v loňské výši.
4)Závěrem uvedu poněkud kuriózní příklad. Manželé se odstěhovali do Německa. V KN mají nahlášenou adresu z různých konců Německa. Příspěvky platí oba, takže vzniká přeplatek ve větší výši. Po emailu nekomunikují, resp. neodpovídají na výzvy, aby platil jen jeden. Komu bych měl vracet? Mám opakovaně škemrat o to, aby platil jen jeden? Možná jsou v rozvodovém řízení a chtějí dokázat, kdo se o byt stará. Já to nevím a nechci se nechat zatáhnout do jejich problémů. Rozhodně jim nic vracet nebudu.
Pokud chce člen SVJ platit více, tak předpokládám, že se jedná o člověka s rozumem průměrného člověka a nebudu ho přesvědčovat, že na účet SVJ nesmí posílat více, než je předepsáno. Zároveň nejsem jako člen výboru jeho sluha, abych se staral o jeho finance.
Samozřejmě peníze přijaté nad určený rozpis SVJ nezdaňuje. Neznám takové ustanovení ZDP a nikdo ho tu neuvedl.
Nevidím tedy důvod, proč peníze vracet.
Možná mi ale poskytnete nějaké ustanovení zákona? :-))
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle,
k vrácení peněz zaslaných bez právního důvodu může mít předsedkyně onoho SVJ dobrý důvod. V první řadě platí:
| 89/2012 Sb. § 1910 Proti své vůli nemůže být věřitel nucen, aby přijal něco jiného, než co přísluší k jeho pohledávce, a dlužník nemůže být nucen, aby poskytl něco jiného, než co je dlužen. Totéž platí o místě, čase a způsobu splnění. |
Takže předsedkyně je oprávněna rozhodnout o vracení bezdůvodných plateb. Samozřejmě nemá takovou povinnost, ale na to se paní Radča v úvodním příspěvku neptala.
Dále platí, že SVJ, které přijalo platbu bez právního důvodu, se tím bezdůvodně obohatilo. SVJ v tomto případě není v dobré víře. Ví se totiž bezpečně kolik má vlastník jednotky hradit a kdy. Postavení obohacené osoby, která není v dobré víře, upravuje NOZ:
| 89/2012 Sb. § 3004 (1) Obohacený, který nebyl v dobré víře, vydá vše, co obohacením nabyl, včetně plodů a užitků; rovněž nahradí užitek, který by ochuzený byl získal. (…). |
Takže oba manželé, kteří (snad omylem) platí dvojmo, mohou po SVJ podle své úvahy požadovat nejen vrácení přeplacených částek plynoucích z konečného vyúčtování. Mohou požadovat také veškeré plody a užitky (zejména úroky), a to i ty úroky, které by byli získali, kdyby si částku uložili na termínovaný vklad v Německu. SVJ bude povinno jim toto uhradit, i když přijaté částky nebyly na účtu Vašeho SVJ úročeny.
Proto chápu předsedkyni SVJ z úvodního příspěvku: prostě nechce mít v účetnictví tajemné částky navíc, o kterých není schopna říci, zda jde o nezdaněné příspěvky, o zálohy na správu, či o zálohy na služby, či o něco jiného (zdaněného).
Klidně může vracet bezdůvodné platby plátcům, má na to právo. A doporučil bych, aby nebyly vraceny částky v plné výši: SVJ je oprávněno si odečíst náklad, který mělo s přijetím neoprávněné platby, jejím zaúčtováním a s jejím zpětným zasláním na účet plátce. I toto plyne přímo z NOZ:
| 89/2012 Sb. § 3005 Kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil, a může od věci oddělit vše, čím ji na svůj náklad zhodnotil, je-li to možné bez zhoršení podstaty věci. |
Když takto každý obdrží zpět částku sníženou automaticky o 200 Kč na každou bezdůvodnou platbu, naučí se vlastníci poměrně rychle, že přeplácet bez důvodu a bez předchozí dohody není pro ně výhodné.
lake
Lake, vy jste skutečně salonní teoretik a jako takového si vás skutečně cením. Řešení praktických problémů však proboha přenechte zkušeným. Vyúčtování se provádí obvykle na konci roku a do té doby cokoliv iniciativně vrací pouze škůdce. Jirka
Pane Kruppe, úvodní dotaz zněl pouze zda předsedkyně má právo vracet neoprávněné a neurčité platby.
Na to jsem tazatelce odpověděl, na rozdíl od Vás.
Dal jsem jí k tomu i odkazy na příslušná ustanovení zákona.
Ona nechtěla vědět jak by se v této situaci zachoval ve svém SVJ pan Pavel, ani ji nezajímá co si o tom myslí jakýsi pan Krupp. Chtěla vědět, zda předsedkyně má právo takto jednat. A to tedy samozřejmě má, a má k tomu i dobrý důvod.
Vaše praktické rady (které nejsou podloženy žádným ustanovením žádného zákona) byste mohl sdělit přímo předsedkyni onoho SVJ. Tazatelka ovšem předsedkyní SVJ není (je to zjevné z formulace dotazu), takže Vaše názory z hlediska předsedy jí jsou na prd. Odpovídejte raději tazatelům na co se ptají, a nenavážejte se do mne.
lake
Pane lake jste obratný manipulátor. Původní dotaz zněl, zda má
dotyčná dáma právo platby vracet a zda se nemůže dostat do problémů. Do
těch se zcela určitě dostat může. Dotyčná dáma chce ostatní vlastníky
vychovávat. Už tím je naštve a do problémů se zcela určitě dostane.
Navíc z dotazu neplyne, že chce vracet pouze navíc zaplacený rozdíl, ale
celé platby. Platba jiných částek, než předepsané může mít i řadu
jiných důvodů, než tu uváděl pan Pavel. Nemá cenu je všechny rozebírat.
Celé téma je pitomost a mrzí mě, jsem udelal vyjímku a této pitomosti se
věnoval. Pokud dotyčná dáma celou platbu vrátí, udělá z řádného
plátce dlužníka, z dlužníka většího dlužníka atd. Jestli si na to
troufá, ať tak klidně na svou vlastní odpovědnot činí. Problém to bude
její, rozumný člověk by jí v tom nepodporoval. Pokud vy jí v tom
podporujete, je to vaše stanovisko, máte na to právo. Diskuzi v tomto smyslu
končím.
Jirka
§1910 řeší úplně něco jiného než o čem je řeč v dané diskuzi.
Nehledě na to, že jste opomenul citovat § 3001, odst. 2:
Získal-li obohacený předmět obohacení v dobré víře nebo bez svého svolení a nelze-li jej dobře vydat, není povinen k náhradě, ledaže by tím vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům.
Pane Korky, co píšete jsou jen Vaše fantazie bez jakéhokoliv zdůvodnění.
Ustanovení § 1910 se vztahuje na daný případ, protože právnické osobě SVJ jsou vnucovány platby, které nežádala a na které nemá v daném okamžiku právní nárok. Jde tedy o případ přesně podle § 1910.
Necitoval jsem § 3001 odstavec 2, protože se nijak netýká projednávané věci. SVJ není v dobré víře, proto se na ně odstavec 2 nemůže vztahovat. Neplatí ani to, že předmět obohacení nelze vydat. Lze jej samozřejmě vydat, a to velmi jednoduše – prostým zasláním peněz zpět plátci.
Právě tak to ostatně bude řešit předsedkyně SVJ z úvodního dotazu – a Vy jí v tom nemůžete nijak zabránit, protože koná podle práva a počíná si obezřetně v souladu s péčí řádného hospodáře.
Mějte se pěkně.
lake
Chápu, že se rozcházím v chápání pojmu „něco jiného“ z daného paragrafu. Dle mého názoru se něco jiného nechápe jako jiná výše, ale forma toho „něčeho jiného“. Takže pokud se jedná o peníze nemohu, pokud to není dojednáno, zpět přijmout například nějaké zboží.
A pro změnu se rozcházíme v tom, že SVJ je v dobré víře, protože si může domýšlet, že se jedná o předběžnou zálohu na další platby. A peníze nelze vydat, protože neproběhlo vyúčtování za sjednané služby, protože nevíme, zda odvedené zálohy jsou v daném okamžiku dostačující na úhradu skutečných nákladů.
A tím pádem nemůže být řeč o tom, že si počíná s péčí řádného hospodáře, protože pokud by udělala vyúčtování v některém z měsíců, ve kterém někdo pošle víc, mohla by též zjistit, že daný vlastník by měl ještě něco doplatit.
Samozřejmě tazatelce v její iniciativě bránit nebudu, stejně jako vy.
Připojuji se k Vašemu názornému příkladu a názoru.
Pouze dodám, že SVJ nemá jediný důvod nevědět o jaký typ platby ze strany člena SVJ a vlastníka bytové jednotky se jedná, vždy se jedná o platbu na zálohy a příspěvek vlastníka.
Jediné datum, které mne zajímá pro vyúčtování je poslední den zúčtovacího období, ke kterému členovi SJV a vlastníkovi se vystaví vyúčtování za skutečně zaplacené zálohy a příspěvky.
SVJ tedy vždy ví účel platby od vlastníka. Něco jiného je samozřejmě, když někdo platí méně, sporadicky, či vůbec. To už je však jiná kapitola.
Zdravím pane Pavel.Já jsem tuto povinnost odvodil pouze ze Stanov SČMBD,které přijalo naše SVJ,kde je mj. psáno:V rámci správy domu je SVJ oprávněno a povinno zejména:vybírat úhrady a zálohy za služby zajišťované společenstvím,stanovit způsob rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství,není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu a vyúčtování přijatých záloh na jednotlivé členy společenství. Vést potřebné evidence spojené se zajišťováním služeb a jejich úhradami,včetně zajišťování vyúčtování zálohových plateb.Vybírat předem určené finanční prostředky od členů společenství,příspěvky na náklady spojené se správou domu a pozemku,popř. další příspěvky potřebné na rekonstrukci,modernizaci či opravy společných částí domu či pozemku,případně na jejich změny a vést evidence plateb členů SVJ.Opravdu jsem ve Stanovách nenašel nic co by SVJ opravňovalo přijímat od vlastníků nějaké peníze navíc,které nemají předem určený účel,proto tvrdím,že SVJ není záložna.Pokud mi na můj účet v bance přijde částka,která mi nepatří ,jsem povinen ji neprodleně vrátit,jinak se vystavuji trestnímu stíhání.Samozřejmě,že se na věc dívám pouze jako laik a uznávám Vaši přesnou argumentaci,jen se mi prostě nelíbí,že je možné z cizími penězi takhle nakládat.
Samozřejmě, že SVJ a jeho účet není záložna pro vlastníky. Nikde taky nemáte napsáno, že peníze od vlastníků bytových jednotek musíte vracet ihned, jak přijdou, pokud pošlou o pár korun víc.
Jako SVJ se trestnímu stíhání nevystavujete, protože vlastník bytové jednotky ví, za jakým účelem ty peníze posílá. Navíc s těmi penězi stejně nebudete nijak nakládat, protože po skončení zúčtovacího období ty peníze stejně vlastníkovi vrátíte.
Samozřejmě, to dělá problémy v plánování, protože něco jiného je koukat do účetnictví a něco jiného je peněžní tok na účtu SVJ.
My kromě rozpočtu sestavujeme i výkaz cash-flow, abychom věděli, jak se během roku budou přibližně pohybovat zůstatky na účtu. Protože, jak jsem již zmínil jinde, ne na všechny služby se vybírají měsíční faktury dle toho, jak se platí zálohy na některé služby.
„Nevidím tedy důvod, proč peníze vracet.“
1× ročně byste přeplatky vrátit měl, a to bez vyzvání.
Pozor na ČSSZ, VZP, FÚ: přeplatky rovněž nevracejí.
Přeplatku,
praxi státních úřadů ČSSZ, VZP, FÚ moc dobře znám. :-))
Poradíte mi jak postupovat v uvedeném případě ad4)?
Hezký den!
Pavel
„praxi státních úřadů ČSSZ, VZP, FÚ moc dobře znám.“
Já bohužel taky. Mají pro nevracení přeplatků alespoň oporu v §, nebo jde o čirou svévoli?
Ono se nejedná o jediný nešvar. Máte-li v roce 2014 přeplatek (řekněme statisícový), nevrácený, klidně za to dostanete penále za leden 2015. Přitom člověk s rozumem průměrného člověka usoudí, že v minusu (a tudíž pokutovatelný) jednoduše za dané situace být nemůžete. Co brání těmto úřadům, aby přijímaly platby dopředu (na způsob předplatného)?
Vaší člence výboru zcela rozumím. Za jakým účelem by měli posílat vlastníci větší částku než podle Evidenčního listu. Účet SVJ není pro spoření jesdnotlivých vlastníků a pokud dojde vyšší platba než je předepsaná, není zřejmé, za jakým účelem tuto částku navíc vlastník poslal a podle pana Lakeho se jedná o částku na neurčitý účel a tedy nevratnou? Kdo se vyzná v účetnictví, pochopí. 89/2012 Sb. § 2997 (1) Dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.
Z uvedeného plyne, že co bylo dobrovolně uhrazeno bez právního důvodu (například na jakýsi „fond oprav“), je obohacením SVJ – právnické osoby. Vícekrát jsem zde upozorňoval, že hrazení na neznámý účel je dar, který nebude plátci vrácen. Dárce se nemůže domáhat ani pozdějšího vyúčtování takového daru.
Celou platbu ani vrátit nesmí, protože k tomu není oprávněna. Jsou v ní peníze, které patří SVJ podle předepsané platby záloh.
Vlastník dává trvalý příkaz nebo platí prostřednictvím SIPO. Pokud zaplatí více, tak by on měl nahlásit, proč tuto částku posílá, důvody jsou různé. Řada lidí si myslí, že když zaplatí vice, dostanou po vyúčtování větší přeplatek. Vracet by to ale neměla, z jakého důvodu? Všechno se pak vyúčtuje za příslušný rok. Šetřte na bankovních poplatcích a zadávat příkazy elektronicky, to by náš předseda jí poděkoval. Horší situace by byla, kdyby neplatili tolik, co mají nebo neplatili vůbec.
To je naprosto nesmyslné a jestli můžu radit, včas tuto aktivistku zastavte. Je samozřejmě v pořádku vyžadovat po vlastnících, aby platili zálohy ve správné výši, ale vracet kvůli tomu platby je paranoidní. Nevím, jak je to z právního pohledu, ale zdravým selským rozumem je to prostě nesmysl. SVJ to bude akorát stát peníze na bankovních poplatcích. Platby nižší než ukládá předpis lze řešit jako dluh, platby vyšší bych neřešil vůbec – proč taky?
Poslední komentáře