vklad na termínovaný vklad
Vážení,
výbor je napadán, že uložil peníze z běžného bankovního účtu na termínovaný vklad bez souhlasu shromáždění.
Stanovy SVJ přisuzují shromáždění stejnou působnost, jako § 1208 NOZ. Nic navíc. Jako argument je používáno, že shromáždění rozhoduje o vypořádání nevyčerpaných příspěvků, přičemž vypořádání má znamenat „konečnou a úplnou likvidaci spoluvlastnických vztahů, do nichž patří i dohoda o osudu společné věci.“
Další argument: Shromáždění uděluje předchozí souhlas k nabytí, zcizení nebo zatížení movitých věcí, jejichž hodnota převyšuje částku stanovenou prováděcím právním předpisem, nebo k jinému nakládání s nimi; – Zde se oponenti výborového činu chytají „jiného nakládání“, což je podle nich cokoli, co se děje se společným movitým majetkem.
Vím, že to tak není, že výbor takto mohl učinit. Ale neumím vysvětlit ty pojmy…
Měl byste prosím někdo chvilku?
Díky Z.V.
Původní vzorové stanovy obsahovaly mnohem lepší formulaci:
k) nabývání nemovitých věcí …; totéž platí pro jiná práva a jiné majetkové hodnoty, dále pro movité věci, je-li jejich pořizovací cena vyšší než částka určená usnesením shromáždění, jinak částka vyšší než 50 tisíc Kč v jednotlivém případě,
Což bych osobně doporučoval všem, aby neměli zůžený obsah výlučných pravomocí shromáždění pouze dle NOZu, ale aby tam přidali i jiné hodnoty, než movité věci a měli například tento text:
2. k nabytí, zcizení nebo zatížení movitých věcí, jiných práv a jiných majetkových hodnot, jejichž hodnota převyšuje částku 10 000Kč, nebo k jinému nakládání s nimi.
To aby se nestalo, že výbor SVJ bez souhlasu členů SVJ přesune prostředky na účtu SVJ (dlouhodobé zálohy na správu domu a pozemku) někam jinam, například nějakému povedenému subjektu slibujícímu zhodnocení jemu svěřených prostředků…
A také bych tam přidal i tu konkrétní omezující výši, která jinak je v tuto chvíli stanovena v https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-366 a činí ta částka 10 000Kč. Ale také pouze pro movité věci.
Co si představit pod uvedeným- nebo k jinému nakládání s nimi-, které jste uvedl v bodě 2 příspěvku.
Třebas například to převedení účtu z jedné banky do druhé. Protože tím nic nenabýváte, nic nezcizujete ani nic nezatěžujete. Jinak samozřejmě 10 000Kč asi není úplně nejvhodnější výše částky pro velikost SVJ o 200 bytech, tam bych asi na nějaké havarijní stavy čehokoliv povolil větší částku.
Zděšený člene SVJ,
u nás neomezený limit pro odstranění havarií vyplývá již z původních starých stanov.
K jeho zavedení jsme ani nepotřebovali § 13/2 NV č. 366/2013 Sb.
Stačil zdravý rozum. Pokud se stane havarie, tak se její důsledky musí co nejrychleji odstranit. Přece nebude výbor svolávat shromáždění s termínem 15 až 30 dní na svolání (podle různých stanov) a tam řešit jak odstranit havarii.
Nerozumím také odporu proti zřízení jiného účtu. Pokud to bude stejně pojištěný účet jako je účet současný, tak s tím nemám problém a problém by asi ani neměli členové našeho SVJ.
Pokud členové SVJ chtějí rozhodovat o každé prkotině, tak se musí připravit na to, že shromáždění budou několikrát ročně. U nás máme problém zajistit usnášeníschopnost 1× za rok.
Ale předpokládám, že většina SVJ si do výboru zvolila lidi, kterým může důvěřovat a že drtivá většina členů výborů SVJ chápe § 159 NOZ. Výjimky jsou samozřejmě možné o těch nepíšu.
Hezký den!
Pavel
Ano, doufám, že to co píšete platí alespoň v těch velkých SVJ.
Ovšem v malém SVJ a většina malá je, tak prostě občas není kde brát, neboť tam nikdo znalý práva ani není. A v takovém případě se ani spoléhání na nějaký selský rozum nemusí vyplatit a nikdy nevíte, kdy může někdo z výboru třebas i z nezkušenosti pokusem zhodnotit peníze vlastníků napáchat víc škody, než užitku.
Navíc při průměrném počtu bytů 20 na jedno SVJ si nemyslím, že je nějaký velký problém řešit vše s tím, že i zeptám členů, alespoň tam, kde není nějaký vyšší počet vyšších desítek jednotek. Já bych prostě i při jednoduché změně banky a i v situaci, kdy bych byl k tomu oprávněn sám, přeci jen radši položil dotaz členům.
Zděšený člene SVJ,
u nás máme 141 jednotek. Mé příspěvky jsou asi ovlivněny i tím, že se pohybuji v SVJ od 50 do 200 jednotek.
Jiná situace bude u SVJ o 5 – 10 členech. Tam se mohou scházet velmi často.
Ale přesto se domnívám, že pokud mi někdo nabídne úrok 10 – 20%, tak nemusím znát právo, abych pochopil, že je to bouda. Tam stačí ten selský rozum.
Signifikantní je, že nachytat se dají různí představitelé obcí a vloží obecní peníze do podezřelých společností. Tam tuším absenci selského rozumu a/nebo nějakou nezveřejněnou motivaci.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle,
Vašich příspěvků si velmi vážím, jsou zde velkým přínosem.
Bohužel Vaše úvaha, že většina SVJ je rozumná, reaguji na Váš příspěvek o kousek níže, je mylná. Většina lidí selský rozum nemá nebo ho používá pro vlastní obohacení. Statistiku nemáme, tady se asi řeší spíš problematická SVJ, možná někde neřeší nic.
Poslední moje zkušenost: svoláme schůzi a odvoláme výbor, program odvolání výboru, volba nového a usnesení o příspěvku do fondu oprav. Pozor člen navrhovatel je povoláním advokát. Jo, a ještě má skvělou zkušenost s jednou správní firmou, její majitel na dotaz, zda by zastali i funkci výboru prý řekl, že to nedělají rádi…Na dotaz, co je to ten „fond oprav“, když v účetnictví žádný účet „fond oprav“ není a ze současného „fondu oprav“ se platí veškeré náklady na správu, včetně odměn, zněla odpověď, že to nebudeme teď řešit, ale že platit to musím, jinak právníci, soud atd.
Máte pravdu, že i v SVJ lze hospodařit za pomoci selského rozumu, pominu-li nutnost respektovat státní administrativní pruzení, ale kde ten selský rozum brát. Mladí např. radí, jestli bychom si výbor nemohli „outsourcovat“, máme na to asi nějaké human resources agentury , všichni jsou v duchu doby stále v časové tísni a nemají ani trochu času starat se o svůj majetek, po dvou letech netuší, co to podepsali pod názvem Stanovy a k čemu to vlastně je a diví se diví, my Vám nerozumíme, o co Vám jde, co to sem tahá, jaký rozpočet, to teď nebudeme řešit, to až potom, později, teď řekneme, že FO je 40Kč/m2 a pak se uvidí…
Sorry, pomůžete mi s úpravou dotazu na MF a GFŘ ohledně tzv. fondu oprav z D-22, když ji napíšu a zde zveřejním? Děkuji.
Jar
Jar,
správně píšete, že „tady se asi řeší spíš problematická SVJ“. Protože SVJ je k 60 000 a těch publikovaných problémů zde vzhledem k tomuto počtu zdaleka není tolik, tak se optimisticky (možná naivně) domnívám, že většina SVJ je rozumná tj. mají rozumné členy a rozumný výbor.
Některé názory zde publikované mi připadají, jako by je pronesl nejmenovaný ministr financí svou českoslovenštinou: „Všici kradnú!“
Pokud založíte nové vlákno s problematikou Pokynu D 22 a tzv. fondu oprav, tak se pokusím něco napsat. Ale já lidi na GFŘ trochu znám......
Navíc všichni nyní honí karuselové podvodníky podle manuálu:
Na řešení nebudou mít čas a vědomosti. Ale proč to nezkusit.
Hezký den!
Pavel
Pane Valachu,
společenství vlastníků neslouží kolektivnímu spoření svých členů. Už se zde řešilo. Nenapadal bych ani tak samotné založení vkladového účtu, ale domáhal bych se vrácení svého podílu na vkladu, neboť zřízení vkladu zjevně není v souladu s účelem společenství vlastníků a tak nejsem povinen se na něm podílet. Případně bych nejprve žádal, aby byly moje prostředky použity výhradně v souladu s účelem společenství vlastníků a teprve pokud se tak nestane, žádal bych vrácení svého podílu na vkladu.
Tady se dočtete leccos, např. i že výbor může chovat opice a nebo že si výbor může nechat dovážet pizzu (a účtovat to jako službu vlastníkům jednotek). Tím spíše projde i kolektivní spoření.
Výbor to udělal určitě v dobrém úmyslu. Tento návrh ale měl dát schválit shromážděním. Pokud by to bylo výhodné a na kratší dobu, určitě by vlastníci nebyli proti.
Banky mají různé obchodní názvy pro účty. Běžný účet, družstevní konto, podnikatelský účet, červený, zelený, modrý, jiný atd. účet. Jeden z nich se jmenuje termínový nebo spořící. Proč by nemohl výbor přesunout prostředky na účet, který je o něco lépe úročen? Je to přeci chválihodné. Problém by mohl nastat jenom v případě termínového účtu s dlouhou výpovědní dobou. Nenapsal jste jaká je výpovědní doba, tak nečekejte rozumnou odpověď. Pokud je výpovědní doba do 3 dnů, neviděl bych problém. Jirka
§ není schopen nic uvést, protože nic takového neexistuje. § jen spamuje. Cituji §: „bláboly blba“. Takto hodnotí jednoho profesora, aniž by uvedl sebemenší důkaz. Příspěvky § by se měly mazat.
Už zase vám vadí, že má někdo jiný názor, že ano. Profesor, vysokoškolský profesor, tj. nejvyšší vědecká a pedagogická kapacita v daném oboru, který je schopen plodit takové bláboly je pro mne blb a blbem zůstane. Tento profesor se dávno zponevěřil svému vedeckopedagogickému titulu. Můžete mě smazat, když vám to udělá dobře. Můj názor tím nezměníte.
Tento portál snad slouží k výměně informací. Když někdo napíše názor o němž pochybuji, tak bych byl rád, kdyby svoji odpověď upřesnil. Co vám na tom připadá divného?? Jirka
peníze v hotovosti jsou věcí movitou, peníze držené a převáděné bezhotovostně přes bankovní účty jsou pohledávkou za bankou.
Viz judikatura citovaná níže. Takže právně máte pravdu, pokud jste nenesli na termínovaný vklad hotovost, ale převáděli jste jen z účtu na účet bezhotovostně.
Nicméně, i s ohledem na to, že hotovostní peníze věcí movitou jsou, bych si nehrál s podobnými právnickými kličkami, jednoduše se spoluvlastníkům omluvil, přestal se vymlouvat, vysvětlil jim, že nebyli nijak poškozeni a do budoucna podobné přesuny peněz z jedné banky do druhé či z jednoho účtu na druhý předkládal hlasování shromáždění vlastníků.
Ostatně on i termínovaný účet vyžadoval podpis nějaké smlouvy s bankou na tento účet a dost pochybuji, že máte jako výbor stanovami povoleno uzavírat bez souhlasu smlouvy v jakékoliv výši.
Respektujte prostě spoluvlastníky a nerozhodujte za ně, jste jen a pouze osobou, která se jim zodpovídá za správu jejich majetku.
Podle ustanovení § 185a odst.1 OSŘ lze u soudu složit do úschovy peníze, cenné papíry a jiné movité věci hodící se k úschově za účelem splnění závazku. 21 Cdo 1334/2014
Soud přijímá do úschovy peníze, cenné papíry nebo jiné movité věci, které se hodí k úschově, buď za účelem splnění dluhu (závazku) a v případech stanovených zvláštními zákonnými předpisy nebo v souvislosti s trestním nebo jiným soudním řízením, včetně hodnot náležejících osobám, u nichž soud dohlíží na správu majetku, záloh, jistot a jiných plateb, které bezprostředně souvisí se soudním řízením. 21 Cdo 3751/2008
k hotovosti (byť je movitou věcí) naplněn. Hotovost není užívána již při její samotné držbě, resp. činnostech uváděných dovolatelkou (opatrování, uschovávání, přepočítávání či přemísťování), nýbrž teprve tehdy, když je jí placeno. Řečeno jinak, hotovost představuje typickou věc zuživatelnou (§ 500 nového občanského zákoníku: Movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení, je zuživatelná" ; srov. též Samuelson, P., Nordhaus, W. Ekonomie. 1. vydání, Praha, NS Svoboda, 2007, str. 510–514: peníze jako oběživo mají za funkci být prostředkem směny a uchovatelem hodnoty).
Dovolací soud nevidí důvodu, aby zaváděl arbitrární pravidla a dovozoval zcela odlišné právní důsledky na základě nahodilosti, zda manželka (žalovaná) obdržela za věc prodanou ze společného jmění manželů platbu v hotovosti (v bankovkách a mincích), anebo převodem na bankovní účet (v posledně uvedeném případě by žalovaná nabyla pohledávku vůči bance, a tedy by se § 150 odst. 4 věta první obč. zák. nepoužilo již proto, že toto ustanovení se svého textu vztahuje pouze na věci movité, nikoli pohledávky) a tím rozkolísal právní vědomí resp. předvídatelnost rozhodnutí a tím i právní jistotu. 28 Cdo 611/2011
V právní teorii není pochyb o tom, že věcí v právním smyslu (a to v intencích § 119 odst. 1 občanského zákoníku) jsou i peníze jako zákonné platidlo. Peníze v podobě bankovek a mincí jsou věcí movitou, určenou druhově (jež se neurčuje počtem platidel, nýbrž počtem peněžních jednotek těmito platidly vyjádřených); myslitelné však je i jednotlivé, individuální určení peněz (např. úschova bankovek určených jejich sériovými čísly, mince ve sbírce apod.).
Co se formy peněz týká, po mincích a bankovkách jako hotovostní formě peněz byl dalším stupněm ve vývoji peněžních forem vznik bezhotovostních peněz, které jsou evidovány na účtech majitelů v bankách. Při bezhotovostních platbách přitom nedochází k předávání hotovostních částek tak jako v případě bankovek a mincí, ale pouze ke změnám (účetním operacím) na účtech klientů bank, kdy peněžní prostředky uložené na bankovních účtech nepředstavují věc, ale pohledávku za peněžním ústavem, tj. specifické majetkové právo o určité majetkové hodnotě. Tak je tomu jak v případě smlouvy o běžném účtu, tak i u smlouvy o účtu vkladovém. 9 Afs 12/2007 – 43
Asi se vám to nebude líbit, ale já bych si to nedovolil. Někdo vám zcela jistě bude psát, jak krásně rozmnožujete peníze a jak jste dobří hospodáři. Ale já znovu opakuji, že bych si to nedovolil.
Poslední komentáře