Ve Stanovách z 2004 nemáme uvedeno použití plných mocí. Podle NOZ to není nutné a plné moci i tak lze použít?
V domě, kde vlastním byt,máme „zajímavé časy“ s vedením SVJ. Např. donedávna používali pro prosazení svých návrhů plné moci, i když jejich užití nebylo ve Stanovách (vzorové z r 2004). Po upozornění se výbor SVJ rozhodl Stanovy změnit.
Na shromáždění,kde se mělo o návrhu nových Stanov hlasovat, nás předsedkyně výboru upozornila, že podle přítomného notáře NOZ vykládá otázku plných mocí volněji a že se mohou použít již na tomto shromáždění,při hlasování o nových Stanovách.
Požádala jsem o zdůvodnění a notář nás informoval takto: „Předmětem rozsudku NS sp.zn. 29 Cdo 3399/2010 je hlasování na shromáždění vlastníků jako právní úkon a účast na shromáždění vlastníků, která právním úkonem není. V NOZ se již pojem právní úkon nevyskytuje a místo toho se používá pojem právní jednání. Tento nový pojem sice nahrazuje ve většině případů předchozí pojem právní úkon, jeho rozsah je ale podstatně širší a proto není možné závěry z rozsudku NS sp.zn. 29 Cdo 3399/2010 přenášet do nové právní úpravy. ..“
Podrobnější informace prý jsou např. v článku „Právní jednaní podle nového občanského zákoníku a jeho vady“ JUDr. Milana Hulmáka, Ph.D. z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.
Co s tím? Je to správný výklad zákona? Můžeme plné moci použít již při hlasování o nových Stanovách (kde již uvedeny budou)?
Myslím, že k tomu, aby mohly být uplatněny plné moci na shromáždění vlastníků, jejichž stanovy to nepřipouštějí stačí aplikovat z NOZ paragraf 441 odst. 1.
nice
Vysvětlení odlišného postoje k plným mocem vůbec nespočívá v rozdílu mezi pojmy „právní úkon“ a „právní jednání“. Ten rozdíl je totiž zanedbatelný, spíše je nulový.
Změna spočívá jinde: v § 10 NOZ a § 1185 NOZ.
Podle § 1185 odst. 2 NOZ platí, že spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. Tímto právem je i účast na shromáždění. Z toho plyne, že nechat se zastupovat na shromáždění SVJ(2012) je právem vlastníka jednotky.
Podle § 10 NOZ platí, že nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. Zastupování na shromáždění neupravoval ani ObčZ, ani ZoVB, ani vzorové stanovy. Při absenci právní úpravy je tedy nutno vyjít analogicky z úpravy zastupování podle § 1185 i u právnických osob SVJ(2000).
lake
Z NOZ § 1185 odst. 2 NOZ plyne, že nechat se zastupovat na shromáždění SVJ(2012) je právem vlastníka jednotky. Je to povinnost, musí se vlastník jednotky na shromáždění nechat zastupovat? Dle mého názoru nemusí.
Astero,
zmiňovaný rozsudek je podle mého názoru minimálně překvapivý, spíše vadný.
NOZ je paskvil.
Co chcete v této konstelaci za jistotu, navíc při stavu naší justice, která je, jaká je. Možná, že za několik let nějaký judikát řekne, jak si právo vykládá několik soudců.
U nás jsme plné moci použili na hlasování o stanovách, kde jsme změnili, že můžeme používat plné moci. Přítomné jsem upozornil, že judikát je asi omyl a že když někdo usnesení napadne, tak že použití plných mocí ve stanovách asi mít nebudeme. Nebo, že vznikne nový, opačný, judikát. Nikdo usnesení nenapadl do 6 měsíců a tak použití plných mocí máme ve stanovách. To bylo ještě za platnosti starého ObčZ.
Článek JUDr. Hulmáka je zde:
http://finance.idnes.cz/…-/pravo.aspx?…
Hezký den!
Pavel
Pavel: „…zmiňovaný rozsudek je podle mého názoru minimálně překvapivý, spíše vadný.“
Mám opačný názor. Ten rozsudek přiznal právo společenství (snad můžeme zobecnit i na spolek) omezit nebo regulovat stanovami zastupování v případě, že se nejedná o právní úkon/jednání. Pokud řekneme, že vlastník bytu má nezadatelné právo nechat se zastoupit na schůzi shromáždění, pak tím současně upřeme společenství právo regulovat zastupování stanovami. Společenství již pak nebude moci zastupování na schůzi nijak omezit. K tomu ovšem potřebujeme tvrdé argumenty, nejlépe výslovné ustanovení zákona o právu nechat se na schůzi zastoupit. Pokud to v zákoně výslovně není, pak zde stojí proti sobě právo jednotlivce a právo společenství. NS se rozsudkem přiklonil na stranu společenství.
Pane X, argumentační vada je již v samotném rozsudku Nejvyššího soudu. Prostudujte si ten rozsudek a jistě na to přijdete.
- NS v rozsudku jednoznačně přiznal právo vlastníkovi jednotky nechat se zastupovat při hlasování (které NS označil za právní úkon vlastníka!!!).
- NS zároveň prohlásil, že SVJ má právo zabránit zástupci vlastníka v účasti na shromáždění, takže právní úkon prý učinit nemůže.
Rozsudek Nejvyššího soudu je vnitřně rozporný. Buď vlastník má právo hlasovat prostřednictvím zástupce – a pak ovšem nelze zástupci házet klacky pod nohy tím, že nebude vpuštěn na shromáždění. Nebo vlastník nemá právo hlasovat prostřednictvím zástupce – a pak by SVJ mohlo zástupce vyloučit z účasti na shromáždění a zastupování zakázat. Ovšem jedině výslovným ustanovením ve svých stanovách.
Rozsudek NS ovšem ze všeho nejvíce připomíná chytrou horákyni: právo sice vlastníkovi přiznává, ale on nesmí toto právo uplatnit. Tento kocourkovský způsob právního myšlení by se dal vhodně rozšířit i na jiné případy:
| Koupil jste si lístek na vlak. Průvodčí zamkne všechny dveře do vagonů a nevpustí Vás dovnitř. Vlak Vám ujede. Nemáte právo na vrácení peněz, protože jízednka Vás opravňuje pouze k jízdě. Ne k tomu, abyste před jízdou nastoupil do vlaku. |
| Dostal jste předvolání na policii k podání vysvětlení. Když se dostavíte, vrátný u vchodu Vás nevpustí do budovy. Protože jste neuposlechl úřední výzvu, byla Vám uložena pořádková pokuta. Když budete namítat, že za to nemůžete, bude Vám sděleno, že předvolání Vás opravňovalo pouze ke vstupu do kanceláře č. 27, nikoliv ke vstupu do budovy, ve které se tato kancelář nachází. |
| V roce 1952 byla soukromému zemědělci v Brníčku určena povinná kvóta mléka, které byl povinen státu odvádět. Zároveň mu byl zabaven jeho dobytek, a bez krav nelze mléko nadojit. Za neplnění dodávek mu byla uložena pokuta, a zároveň mu byl zablokován účet v bance, takže nemohl pokutu uhradit. Proto skončil na půl roku ve vězení a jeho rodina byla násilně vystěhována. Příběh je skutečný: http://www.asz.cz/…odminka.html. |
Takováto právní zvěrstva je možno vymýšlet si do nekonečna. Umí to i Nejvyšší soud …
lake
Poslední komentáře