Spotřeba tepla ve společných sušárnách prádla.
Dobrý den, mám dotaz, který se týká spotřeby tepla v společných sušárnách prádla.
Bydlím v dvoupatrovém cihlovém domě z padesátých let minulého století se sedlovou střechou. Dům má 12 bytových jednotek. Před čtrnácti lety se nám podařilo zateplit fasádu, vyměnit střešní krytinu, okna, radiátory topení. To všechno se projevilo ve snížení spotřeby tepla v celém objektu. Cihlové zdivo je dokonale suché tak, že když maluji malba schne zanedlouho za štětkou. Problém je, že se zcela zbytečné plýtvá s teplem ve společné sušárně prádla, ve sklepních místnostech, kde jsou prakticky trvale puštěné trubkové žebrové radiátory a teplota se tam pohybuje okolo 30°C. Prostor sušárny je tak zcela zbytečně přetápěn. Vznesl jsem protest na shromážděni vlastníků a doslova jsem si obrazně řečeno „naběhl na vidle“. Byl jsem okamžitě vulgárně slovně napaden manželem předsedkyně společenství vlastníků. Co je to za debilní nápad a co si to dovoluji. Pikantní je, že mají byt nad přetápěnou sušárnou a logicky jim ten stav vyhovuje. Můj návrh na regulaci teploty např. na 20°C, tak jak máme běžně v bytě, byl rezolutně zamítnut, protože by prý při této teplotě prádlo neschlo a zatuchlo. Nevím, kdo všechno do sušárny nechodí. Já osobně do sušárny nechodím a tedy sušárnu nevyužívám. Vše co vyperu jsem schopen, bez problémů usušit na šňůrách nad vanou v koupelně nebo na skládacím sušáku při pokojové teplotě v obýváku. Bylo mi odpovězeno, že sušárna je společný prostor všech vlastníků a mohou ho využívat. To, že toho někdo nevyužívá je jeho rozhodnutí a nemůže omezovat ostatní vlastníky. Chtěl bych se zeptat, zda je v současné době strmého růstu cen tepla možné tuto situaci nějak legislativně řešit. Jak docílit toho, aby náklady za expresně usušené prádlo platili jen ti, kteří sušárnu skutečně užívají. Možná by je to donutilo občas ventily radiátorů uzavřít, když je sušárna prázdná.
Jsou asi dvě praktická řešení: 1/ odhlasujete si na shromáždění to, co chcete 2/ budete chodit pravidelně vypínat ventily radiátorů aby si váš soused nevytápěl byt, případně ho načapete, jak si ventily zapíná i když nesuší :-)
Ad1 – to už je na vaší taktice, jak přesvědčíte shromáždění, například si zjistíte, kdo skutečně a kdy konkrétně suší, a pokud budete argumentovat, že tam nikdo nesuší, a že si předseda vytápí podlahu, no tak nevidím důvod neuspět v hlasování na shromáždění ;-)
„sušárna je společný prostor všech vlastníků a mohou ho využívat“ (Vložil Petr Valenta (bez ověření), 14. Listopad 2021 – 11:52)
Je tomu tak, jak píšete. Odpověděl jste si sám.
- Napsal jste: „Problém je, že se zcela zbytečné plýtvá s teplem ve společné sušárně prádla …“
Mýlíte se. To není problém. To je stav. Ostatní vlastníci jednotek to asi za žádný problém nepovažují. Až budete mít podporu vlastníků s většinou hlasů, bude jednoduché to změnit hlasováním na shromáždění.
- Napsal jste: „Můj návrh na regulaci teploty např. na 20°C, tak jak máme běžně v bytě, byl rezolutně zamítnut …“
V tom případě vlastník domu vyjádřil svou vůli hlasováním na shromáždění. Může se Vám to nelíbit, ale to je asi tak vše co s tím můžete dělat. I kdyby si vlastníci jednotek odhlasovali, že chtějí všechny společné kliky z ryzího zlata, budete se tomu rozhodnutí muset přizpůsobit. A samozřejmě i Vy na ten účel zaplatíte Váš příspěvek.
- Napsal jste: „Jak docílit toho, aby náklady za expresně usušené prádlo platili jen ti, kteří sušárnu skutečně užívají.“
Zase totéž! Až budete mít na své straně většinu, jistě se tato pravidla pro sušárnu odhlasují na shromáždění. Není to žádná raketová věda. Většina se počítá podle spoluvlastnických podílů.
Pak ještě máte možnost prodat byt a pořídit si rodinný dům. V něm si v sušárně nainstalujete termostatický ventil a vyregulujete teplotu tak, jak bude vyhovovat Vám. Vyřešeno.
Justitianus
Zapomněl jste na další možnost: nechat se přehlasovat, a podat žalobu k soudu jako přehlasovaný vlastník. Šance na úspěch ale limitně blízká nule.
Když tato společná místnost je pronajatá na krejčovskou dílnu panu Novákovi hradí náklady využívání za poskytování služby krejčovství. Příjmy z nájmu jsou příjmy vlastníků. Od zahájení změny využívání místnosti sušárny už nikdo z členů nemá možnost využívat tuto místnost pro vlastní potřebu jako na sušení prádla. Obdobně vydáním souhlasu využití této místnosti na sušení prádla nastal vznik nové služby „sušení prádla v sušárně“ a jako u ostatních služeb odběratelé služby i tuto službu financuji a to povinně. A protože službu konzumují jen někteří v rozdílném objemu, zpoplatnění by bylo vhodné řešit paušální platbou vykalkulovanou za každý kalendářní rok (aby se dalo zahrnout do ceny i teplo, elektřina atd. viz předpis 67/2013 Sb. § 9 odst. (4) ). Nemůžeme aplikovat pravidlo využívání sušárny před vznikem SVJ na stav po vzniku SVJ.
Zmatený diskutující „poznamka (bez ověření)“ zde píše nesmysly.
- Napsal tento nesmysl: „Použití sušárny je služba a není zadarmo!“
To napsal blb. Pokud by se v domě měla zavést nová placená služba podle zákona č. 67/2013 Sb., musela by být napřed schválena většinou hlasů na shromáždění! A musela by také být jako služba výslovně uvedena ve stanovách vložených ve sbírce listin rejstříkového soudu. Nic z toho není v domě tazatele splněno.
- Napsal tento nesmysl: „… vydáním souhlasu využití této místnosti na sušení prádla nastal vznik nové služby „sušení prádla v sušárně““
To napsal úplný blb. V domě tazatele platí od samého počátku, že sušárnu mohou používat všichni na základě spoluvlastnického práva. Neexistuje žádná služba, kterou by jim mělo poskytovat SVJ v souvislosti se sušárnou. Ke změně způsobu užívání společné sušárny by byla nutná změna prohlášení (vlastníka budovy).
- Napsal tento nesmysl: „Nemůžeme aplikovat pravidlo využívání sušárny před vznikem SVJ na stav po vzniku SVJ.“
To napsal totální blb. Pravidla pro užívání společných částí mohla být od počátku uvedena v prohlášení (vlastníka budovy). Pozdější vznik SVJ nemění nic na obsahu prohlášení, ani na pravidlech pro užívání společných částí, jestliže jsou uvedena v prohlášení.
Justitianus
Sušárna jako služba řeší odpověď na dotaz tazatele „Jak docílit toho, aby náklady za expresně usušené prádlo platili jen ti, kteří sušárnu skutečně užívají.“ U tazatele taková služba poskytnuta není a z toho plyne že nemohla být ani organizována a nebyly provedeny ani úkony k tomu potřebné. U nás už několik let jako služba provozujeme sušárnu i prádelnu a nikomu SE NEZDÁ NESPRAVEDLIVÉ za tyto služby platit stanovené poplatky. Na jiném místě je uvedeno „V domě tazatele platí od samého počátku, že sušárnu mohou používat všichni na základě spoluvlastnického práva. Neexistuje žádná služba, kterou by jim mělo poskytovat SVJ v souvislosti se sušárnou.“ Takové pravidlo užívání společného prostoru mohla vymyslet jen osoba nemyslící (i „b.b“ se dán vyjádřit slušně) neboť je to pravidlo konfliktní (usnese-li pan Novák uložit svoje kolo na jisté místo sušárny a na stejné místo pí Dítětová dětský kočárek, není řešeno, co na daném místě nakonec uloženo bude) a je třeba doplnit dalším pravidlem uspořádacím. Použitelné pravidlo je všeobecný zákaz využívání společných prostor pro jakýkoliv osobní účel člena společenství mimo míst, které jsou v režimu výlučného užívání. Dispoziční právo v sušárně na základě spoluvlastnického práva vzniká pro místnost sušárny a podle mne neplatí na dodávky plnění spotřebované při sušení prádla (teplo pro zvýšené vytápění, elektřina, uklízení, …) a už vůbec ne bezúplatně a hrazených na úkor ostatních ze společného zdroje. V případě služby sušárny dodávky plnění spotřebované při sušení prádla tvoří nákladové položky služby, které jsou financovány placením odběru služby. Období „před SVJ“ jsem použil na období soc. hosp. kdy rovněž v některých případech někteří využívali a všichni to platili.
Poslední komentáře