Dobrý den, mám dotaz, který se týká spotřeby tepla v společných sušárnách prádla.

Bydlím v dvoupatrovém cihlovém domě z padesátých let minulého století se sedlovou střechou. Dům má 12 bytových jednotek. Před čtrnácti lety se nám podařilo zateplit fasádu, vyměnit střešní krytinu, okna, radiátory topení. To všechno se projevilo ve snížení spotřeby tepla v celém objektu. Cihlové zdivo je dokonale suché tak, že když maluji malba schne zanedlouho za štětkou. Problém je, že se zcela zbytečné plýtvá s teplem ve společné sušárně prádla, ve sklepních místnostech, kde jsou prakticky trvale puštěné trubkové žebrové radiátory a teplota se tam pohybuje okolo 30°C. Prostor sušárny je tak zcela zbytečně přetápěn. Vznesl jsem protest na shromážděni vlastníků a doslova jsem si obrazně řečeno „naběhl na vidle“. Byl jsem okamžitě vulgárně slovně napaden manželem předsedkyně společenství vlastníků. Co je to za debilní nápad a co si to dovoluji. Pikantní je, že mají byt nad přetápěnou sušárnou a logicky jim ten stav vyhovuje. Můj návrh na regulaci teploty např. na 20°C, tak jak máme běžně v bytě, byl rezolutně zamítnut, protože by prý při této teplotě prádlo neschlo a zatuchlo. Nevím, kdo všechno do sušárny nechodí. Já osobně do sušárny nechodím a tedy sušárnu nevyužívám. Vše co vyperu jsem schopen, bez problémů usušit na šňůrách nad vanou v koupelně nebo na skládacím sušáku při pokojové teplotě v obýváku. Bylo mi odpovězeno, že sušárna je společný prostor všech vlastníků a mohou ho využívat. To, že toho někdo nevyužívá je jeho rozhodnutí a nemůže omezovat ostatní vlastníky. Chtěl bych se zeptat, zda je v současné době strmého růstu cen tepla možné tuto situaci nějak legislativně řešit. Jak docílit toho, aby náklady za expresně usušené prádlo platili jen ti, kteří sušárnu skutečně užívají. Možná by je to donutilo občas ventily radiátorů uzavřít, když je sušárna prázdná.