shromáždění SVJ
Dobrý den, potřeboval bych si ověřit/PORADIT pár drobností, které jak se ukázalo zas až tak drobnosti nejsou. A sice – 29.9.2020 bylo shromáždění SVJ na , kterém se mimo jiné probírala i naše žádost o pronájem nevyužitého prostoru SUŠÁRNY jako sklad. Hlasování proběhlo v náš prospěch avšak doposud není ze shromáždění žádný zápis, který by hovořil o tom jak to na shromáždění probíhalo. Když jsem vznesl dotaz po měsíci na výbor SVJ ohledně smlouvy o pronájmu – bylo mi sděleno, že jsem sice vyhrál hlasování, ale bylo pro jen 65% a já prý potřebuji 75% a tedy je vše NEPLATNÉ. Kdybych se neozval já, výbor mi ani neodpověděl. Doposud ani žádný zápis není?! Prosím je nějaký předepsaný termín do kdy musí po shromáždění zapis vzniknout? Pokud tedy musí… Mám já možnost jako vlastník vyvolat znova shromáždění ohledně naší žádosti o pronájem? Výbor tak neučinil doposud – a to se hlasovalo o důvěře stávajícímu výboru – ta byla odhlasována a PLATÍ, nemělo by to také neplatit z důvodu malé účasti?! Prosím reakci na e-mail. Děkuji. Zdeněk Prokop, ZDEPROKOL@SEZNAM.CZ
Pane Zdenku, mám pro Vás tři zprávy a jednu radu. Dobré i špatné zprávy. Kterou z nich chcete slyšet napřed?
Zpráva č. 1:
Nepůjde v žádném případě o pronájem! Tvrzení předsedy je nepravdivé. Tu místnost přece máte v majetku i Vy jako spoluvlastník. Právním důvodem jejího užívání je tedy pouze spoluvlastnický vztah. Nikoliv vztah pronajímatel-nájemce. Nemůže se tedy jednat o jakousi nájemní smlouvu! Nájemní smlouva by byla nejen nadbytečná, ale k majetku ve spoluvlastnictví by byla absolutně neplatná. Šlo by o tzv. zastřené právní jednání, neboť skutečným obsahem takové „nájemní“ smlouvy bude rozhodnutí spoluvlastníků o způsobu užívání společné věci.
Tento rozdíl se výrazně projeví v otázce zdanění: U nájemních smluv sjednaných SVJ by konečným příjemcem nájemného byli vlastníci jednotek, nikoliv SVJ. Tento jejich příjem by tedy podléhal zdanění podle § 9 zákona o daních z příjmů. Užívání společné věci spoluvlastníkem nad rámec jeho podílu však nemá u vlastníků jednotek za následek vznik příjmu z pronájmu. To platí i když ostatní spoluvlastníci obdrží (jako protihodnotu za své vyloučení z užívání společné věci) náhradu v penězích.
Zpráva č. 2:
K rozhodování mezi spoluvlastníky není vůbec oprávněna právnická osoba SVJ. Prostě jí do toho nic není! SVJ je jen sluhou, opravářem a údržbářem cizího majetku a (pokud jí to vlastníci jednotek dovolili) i poskytuje služby, sjednává pojištění domu a pronajímá společné části cizím osobám.
Váš automechanik také nerozhoduje o tom komu snad přenecháte k užívání Vaše auto, že. Jeho svolení k tomu nepotřebujete. Totéž platí pro ujednání, která se týkají režimu užívání společných místností.
Pokud to máte ve stanovách, pak SVJ je oprávněno sjednávat s cizími osobami smlouvy k pronájmu společných místností. Jakou většinou se o tom hlasuje máte uvedeno ve stanovách. Ve Vašem případě však – jak jsem už napsal – nepůjde o nájemní vztah a SVJ je „ze hry“. Vy žádnou smlouvu se SVJ nepotřebujete. A už vůbec nepotřebujete souhlas shromáždění jako nejvyššího orgánu SVJ! Proto je bezvýznamné řešit jakou většinou by takový souhlas měl být – podle stanov – udělen. (Jen ze zvědavosti se zeptám: tvrzených 75% je podle stanov? A je to počítáno z přítomných, nebo ze všech?).
Podle § 1221 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že [s]tanoví-li zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům jednotek, lze ji vykonat i jejich rozhodnutím přijatým na shromáždění. Z uvedeného plyne, že vlastníci jednotek mohou kašlat na právnickou osobu SVJ i na jejího předsedu; mohou rozhodovat kdykoliv a kdekoliv, například i podepisováním listiny (per rollam). Zákonodárce v § 1221 pouze připomíná, že budou-li chtít rozhodovat o spoluvlastnických záležitostech během shromáždění SVJ, je i tato možnost samozřejmě přípustná. Půjde vždy o rozhodnutí spoluvlastníků (pánů nad společnou věcí), nepůjde však o rozhodnutí jejich sluhy (SVJ), ani o rozhodnutí nejvyššího orgánu tohoto sluhy.
Zpráva č. 3:
Jestliže chcete tu místnost užívat výlučně a trvale, je třeba změnit prohlášení se souhlasem dotčených vlastníků jednotek. Nemáte-li v prohlášení uvedeno nic o takovém rozhodování, pak podle zákona bude nezbytný souhlas všech (§ 1169 odst. 2). V prohlášení bude zavedeno výlučné užívání společné místnosti č. x vlastníkem jednotky č. y.
Ještě je tu jedna možnost …
Jestliže chcete tu místnost užívat beze změny prohlášení (např. na dobu určitou 5 let), soudím, že k tomu postačí většinový souhlas, který získáte podepisováním listiny. Potřebné kvorum se dá odvodit z vašich stanov: postačuje-li k pronájmu cizí osobě 75% hlasů všech vlastníků jednotek, pak tím spíše postačuje stejná většina i k určení režimu užívání společné místnosti jejím spoluvlastníkem. O potřebě rozhodnout ovšem musíte dát vědět všem a umožníte jim, aby všichni dostali příležitost vyjádřit se.
Počítejte s tím, že úprava nezapsaná v prohlášení bude soukromoprávním ujednáním pouze mezi těmi, kdo vyjádřili souhlas. K tomu viz § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.. Budoucí nabyvatel jednotky nebude tímto ujednáním nijak vázán a může případně požadovat jiný způsob užívání té místnosti. Samozřejmě platí, že ujednání nezapsané v prohlášení mohou vlastníci kdykoliv opět většinově změnit.
Počítejte s tím, že spoluvlastníci vyloučení z užívání společné místnosti mohou za omezení jejich spoluvlastnických práv požadovat finanční náhradu. Ta se zpravidla určí ve výši nájemného v místě obvyklého za obdobný předmět pronájmu. Je k tomu konstantní judikatura. Není však vyloučeno bezúplatné užívání jedním ze spoluvlastníků.
Justitianus
Prosím, mohl by Justianus rozvést?
Ad Zpráva 1 „To platí i když ostatní spoluvlastníci obdrží (jako protihodnotu za své vyloučení z užívání společné věci) náhradu v penězích.“ Půjde o příjem z daňového hlediska u FO? Případně jaký?
Ad Ještě je tu jedna možnost…
„Jestliže chcete tu místnost užívat beze změny prohlášení (např. na dobu určitou 5 let), soudím, že k tomu postačí většinový souhlas, který získáte podepisováním listiny. Potřebné kvorum se dá odvodit z vašich stanov: postačuje-li k pronájmu cizí osobě 75% hlasů všech vlastníků jednotek, pak tím spíše postačuje stejná většina i k určení režimu užívání společné místnosti jejím spoluvlastníkem.“ Proč se zabýváte kvórem ve stanovách a ne obecně nakládáním se společnou věcí, když uvádíte, že s tím nemá SVJ nic společného? jde o dotaz, ne námitku.
Děkuji.
• K Vašemu prvnímu dotazu:
Vysvětlil jsem ve Zprávě č. 1. Nájemné podle nájemní smlouvy by bez
výjimky podléhalo zdanění podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů. Při užívání společné místnosti vlastníkem jednotky
existuje právní klička jak se zdanění vyhnout. Podle § 4a ZoDP platí, že
od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem
vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku
vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě.
• K Vašemu druhému dotazu:
Podle § 1208 platí, že do působnosti shromáždění patří (…)
rozhodování v dalších záležitostech určených (…) stanovami. V SVJ
tazatele je takovou záležitostí rozhodování o pronájmu společné
místnosti cizí osobě (viz informace v úvodním příspěvku). Stanovy
zřejmě určují, že k tomu je nutná tříčtvrtinová většina, viz:
„… bylo mi sděleno, že jsem sice vyhrál hlasování, ale bylo pro jen
65% a já prý potřebuji 75%“. Nedovedu si představit jak by se dalo
zdůvodnit, že o výlučném užívání společné místnosti vlastníkem
jednotky se má rozhodovat nějakou jinou většinou než alespoň 75%. Obě
záležitosti se sice liší v podstatě právního vztahu, dopad na vlastníky
jednotek je však naprosto shodný: v obou případech jsou vyloučeni
z užívání společné místnosti.
Ve své odpovědi jsem se ovšemže zabýval i „obecně nakládáním se společnou věcí“. Jak jsem už zmínil, podle ustanovení NOZ o bytovém vlastnictví by to vyžadovalo souhlas všech dotčených vlastníků a změnu prohlášení. To je ovšem nepraktické, těžkopádné a v reálném světě nezměnitelné řešení. Proto se mi jeví vhodné nevycházet z právní úpravy výlučného užívání společné části, a namísto toho postupovat analogicky jako v případě pronájmu.
Půjde o ujednání spoluvlastníků podle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.. Chcete-li to přesněji, mohla by to být výprosa podle § 2165 až 2168. Kreativitě se meze nekladou.
Justitianus
Děkuji,
nejde mi celkem o to, jak nedanit, ale chápu-li to správně, tak za mne zaplatí číst příspěvku na správu domu ten, kdo výlučně užívá. Pokud ne, bude to příjem dle §10… Nemám s tím problém, problém mám s tím, že jak kompenzace tak nájem platí vlastníci i nájemce formou navýšeného příspěvku na správu domu, u obou je to špatně, u nájemce vskutku nevím, co k tomu dodat. Nejedná se o SVJ tazatele.
Prosím, zúžím dotaz ke zprávě 1: Je kompenzace proplacená vlastníkovi za nemožnost užívat společné prostory daňovým příjmem? Píšete, že nikoli dle §9, to je jasné. Děkuji
Radko, na tomto portálu jste asi pětkrát označila některá má tvrzení za „Justitianovy fantazie“. Pokaždé se ukázalo, že vina je jen na Vaší straně – nerozumíte problematice, o které se snažíte diskutovat.
Stejně je tomu i v tomto případě.
Nájem společné části vždy spadá pod režim nájmu podle § 9 ZDP. To je spojeno s povinností danit alikvotní částky u každého z vlastníků jednotek. To jsem napsal a není to žádná „Justitianova fantazie“.
V režimu užívání společné věci jejími spoluvlastníky je tomu ovšem jinak. Zdanění (v tomto případě podle § 10 ZDP) by nastalo pouze v případě, kdy toto užívání nebude sjednáno jako bezúplatné. Výlučný uživatel bude vyplácet ostatním vlatníkům jednotek finanční náhrady (jestliže o to požádají). Náhrady jsou pochopitelně zdanitelným příjmem vyloučených spoluvlastníků.
V režimu spoluvlastnických vztahů je ovšem možno ujednat bezúplatné užívání nad rámec spoluvlastnického podílu. V tom případě nevzniká spoluvlastníkům žádná daňová povinnost, protože nemají příjem. Tato skutečnost také není žádná „Justitianova fantazie“. Cituji k tomu z judikatury Nejvyššího soudu:
(…) spoluvlastník, který společnou nemovitost užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spoluvlastníků poskytovat peněžitou náhradu (ekonomickou protihodnotu užívání) pouze tehdy, prokáže-li existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti. Neprokáže-li, že je oprávněn společnou nemovitost užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně, vzniká mu bezdůvodné obohacení, za které musí ostatním spoluvlastníkům poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno. Rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 778/2005, ze dne 24.1.2007 |
Uvedený názor NS je konstantní: užívání společné věci spoluvlastníkem nad rámec jeho podílu není daňově účinné, jestliže existuje smlouva mezi spoluvlastníky o bezúplatném užívání společné věci jinak nežli podle jejich spoluvlastnických podílů. Podotýkám, že ujednání spoluvlastníků sice nemusí být písemné (postačuje ujednání ústní, či konkludentní), avšak k prokazování (např. vůči finančnímu úřadu) je samozřejmě vhodná písemná forma. Ujednání může být přijato i na shromáždění.
Na okraj jsem ze už zmínil, že výlučný uživatel by mohl hradit vyšší příspěvky na správu domu, protože tyto platby jsou podle ZDP osvobozeny od daně. Tato skutečnost také není žádná „Justitianova fantazie“. Právě toto je přece výslovně uvedeno v zákonu č. 89/2012 Sb.: společná část může být určena vlastníkovi jednotky k výlučnému užívání, a on za to hradí vyšší příspěvek na správu domu. Nehradí tedy žádnou (daňově účinnou) kompenzaci k rukám ostatních spoluvlastníků. Ke zdanění nedojde. Jde bezpochyby o legální a přípustné řešení – vždyť je použil sám zákonodárce. Právní klička kterou jsem popsal v předchozím příspěvku je tedy použitelná.
Radko, nesnažte se diskutovat o věcech, o kterých nevíte nic, nebo jen velmi málo.
Justitianus
především, účelem a smyslem osvobození bylo dle DZ to, že v praxi se velmi často vyskytují případy smluvních ujednání vlastníků bytů a nebytových prostor o úhradě výdajů souvisejících s údržbou, opravami nebo i technickými zhodnoceními společných částí domu. Těmito zásahy dochází ke zlepšení majetku podle jednotlivých podílů na vlastnictví i těm, kteří se na úhradách finančně nepodíleli. Typickým případem bude půdní vestavba se vznikem nové jednotky, kde dojde v souvislosti s jejím vybudováním k obnově střešní krytiny, fasády, rozvodů apod. Ostatním spoluvlastníkům tedy vzniká z tohoto titulu nepeněžní příjem, jenž se zákonodárce už v roce 2003 rozhodl osvobodit.
a nejde o žádnou právní kličku. pokud dostanu kompenzaci, tak dostanu peníze na ruku, zvýší se můj příjem, s penězi si mohu dělat co chci, mohu s nimi disponovat. pokud ten, kdo užívá i můj majetek, toto kompenzuje vyššími příspěvky na správu domu, nemám fakticky peníze, nemůžu s nimi disponovat, disponuje s nimi SVJ podle uvážení shromáždění. nemám vlastně nic navíc, neb příspěvky jsou víceméně „spotřebovány“ na správu a údržbu daného prostoru, který vlastník má k výhradnímu užívání. jsou to dvě naprosto rozdílné věci, žádné kličky. a budete se divit, ale zrovna tomuhle tématu rozumím velmi dobře. můžete mě ale prosím navést, kde je v noz uvedeno: „společná část může být určena vlastníkovi jednotky k výlučnému užívání, a on za to hradí vyšší příspěvek na správu domu“ – druhá část?
Justitianus má pravdu. |
Justitianus
Stacilo napsat pouze
Justitianus je skvely a zapisy zkratit.
U nas o tom rozhoduje pouze vybor, predpokladam neni ve stanovach ze je podminka 3/4, ale staci vetsina pritomnych na shromazdeni, pokud o tom rozhoduje shromazdeni
Pri hlasovani se take mel hned zverejnit vysledek zda navrh byl prijat ci ne … delat reklamace potom je jiz tezke.
Velmi srozumitelné a naprosto přesné vysvětlení pro ty, kteří ještě nechápou, že pronajímání něčeho sám sobě je protizákonné. Ovšem některých „chytrolínů“ ve výborech SVJ, se ani toto nedotkne, neboť oni mají přece vždy „svoji“ pravdu:-)
Podívejte se např. nato, co také Justitianus napsal:
„Jestliže chcete tu místnost užívat beze změny prohlášení (např. na dobu určitou 5 let), soudím, že k tomu postačí většinový souhlas, který získáte podepisováním listiny. Potřebné kvorum se dá odvodit z vašich stanov: postačuje-li k pronájmu cizí osobě 75% hlasů všech vlastníků jednotek, pak tím spíše postačuje stejná většina i k určení režimu užívání společné místnosti jejím spoluvlastníkem…“
Když hovoříte o velmi srozumitelném a naprosto přesném vysvětlení Justitianuse, můžete mně vysvětlit, jak Justitianus došel k závěru, že „většínový souhlas“ je stejná většina jako „75% hlasů všech vlastníků jednotek“?
„pronajímání něčeho sám sobě je protizákonné“
O takový případ zde ovšem nejde. Nikdo sám sobě nic nepronajímá.
Pokud si umíte na tomto portálu vyhledávat, zkuste si zadat do políčka hledat toto zadání: „Pronájem společných částí“.Na toto téma, je tam toho dost, stačí jen číst.Např.
Pozor pouze na to, že pronájem je možný pouze třetím osobám Vložil zdeseny clen SVJ, 16. Leden 2019 – 9:04 Pak postačuje schválení shromážděním nebo výborem dle stanov a musí to být alespoň za cenu obvyklou.
Pokud by o podobné využití společných prostor měl zájem někdo z členů SVJ, tak jemu nelze pronajímat, neboť by si pronajímal i sám od sebe, což nelze.
Člen SVJ může společný prostor využívat ale obdobně jako při pronajímání, pouze se nebude schvalovat pronájem, ale umožnění výlučného užívání nad rámec jeho podílu na společných částech a následně se mu stanoví s ohledem na toto výlučné užívání příspěvek na správu domu tak, aby to odpovídalo nájmu nečlenovi.
Některé paragrafy o spolku by měl znát každý člen společenství nejen statutáři.
Dle
§ 254
(1) Statutární orgán spolku zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání do 30-ti dnů od jejího ukončení.
(2) Ze zápisu musí být patrné, kdo zasedání svolal a jak, kdy se konalo, kdo je zahájil, kdo mu předsedal, jaké případné další činovníky členská schůze zvolila, jaká usnesení (!!!) přijala a kdy byl zápis vyhotoven.
(3) Každý člen spolku může nahlížet do zápisů ze zasedání za podmínek určených stanovami (!!!). Neurčí-li stanovy jinak, lze toto právo vykonat v sídle spolku.
Kdyby tomu „nechtěl“ autor (zhotovitel) zápisu rozumět, tak viz
§ 1221
(1) Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů (pozn.: § 256) ani o dílčích členských schůzích (pozn.: § 255).
Pokud jde o hlasovací kvórum, tak vám zde poradí jiní zda mohou vaše stanovy zesílit kvórum 50 %.
Poslední komentáře