shromáždění SVJ

Prosím, mohl by Justianus rozvést?

Ad Zpráva 1 „To platí i když ostatní spoluvlastníci obdrží (jako protihodnotu za své vyloučení z užívání společné věci) náhradu v penězích.“ Půjde o příjem z daňového hlediska u FO? Případně jaký?

Ad Ještě je tu jedna možnost…

„Jestliže chcete tu místnost užívat beze změny prohlášení (např. na dobu určitou 5 let), soudím, že k tomu postačí většinový souhlas, který získáte podepisováním listiny. Potřebné kvorum se dá odvodit z vašich stanov: postačuje-li k pronájmu cizí osobě 75% hlasů všech vlastníků jednotek, pak tím spíše postačuje stejná většina i k určení režimu užívání společné místnosti jejím spoluvlastníkem.“ Proč se zabýváte kvórem ve stanovách a ne obecně nakládáním se společnou věcí, když uvádíte, že s tím nemá SVJ nic společného? jde o dotaz, ne námitku.

Děkuji.

• K Vašemu prvnímu dotazu:
Vysvětlil jsem ve Zprávě č. 1. Nájemné podle nájemní smlouvy by bez výjimky podléhalo zdanění podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Při užívání společné místnosti vlastníkem jednotky existuje právní klička jak se zdanění vyhnout. Podle § 4a ZoDP platí, že od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě.

• K Vašemu druhému dotazu:
Podle § 1208 platí, že do působnosti shromáždění patří (…) rozhodování v dalších záležitostech určených (…) stanovami. V SVJ tazatele je takovou záležitostí rozhodování o pronájmu společné místnosti cizí osobě (viz informace v úvodním příspěvku). Stanovy zřejmě určují, že k tomu je nutná tříčtvrtinová většina, viz: „… bylo mi sděleno, že jsem sice vyhrál hlasování, ale bylo pro jen 65% a já prý potřebuji 75%“. Nedovedu si představit jak by se dalo zdůvodnit, že o výlučném užívání společné místnosti vlastníkem jednotky se má rozhodovat nějakou jinou většinou než alespoň 75%. Obě záležitosti se sice liší v podstatě právního vztahu, dopad na vlastníky jednotek je však naprosto shodný: v obou případech jsou vyloučeni z užívání společné místnosti.

Ve své odpovědi jsem se ovšemže zabýval i „obecně nakládáním se společnou věcí“. Jak jsem už zmínil, podle ustanovení NOZ o bytovém vlastnictví by to vyžadovalo souhlas všech dotčených vlastníků a změnu prohlášení. To je ovšem nepraktické, těžkopádné a v reálném světě nezměnitelné řešení. Proto se mi jeví vhodné nevycházet z právní úpravy výlučného užívání společné části, a namísto toho postupovat analogicky jako v případě pronájmu.

Půjde o ujednání spoluvlastníků podle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.. Chcete-li to přesněji, mohla by to být výprosa podle § 2165 až 2168. Kreativitě se meze nekladou.

Justitianus

Děkuji,

nejde mi celkem o to, jak nedanit, ale chápu-li to správně, tak za mne zaplatí číst příspěvku na správu domu ten, kdo výlučně užívá. Pokud ne, bude to příjem dle §10… Nemám s tím problém, problém mám s tím, že jak kompenzace tak nájem platí vlastníci i nájemce formou navýšeného příspěvku na správu domu, u obou je to špatně, u nájemce vskutku nevím, co k tomu dodat. Nejedná se o SVJ tazatele.

Prosím, zúžím dotaz ke zprávě 1: Je kompenzace proplacená vlastníkovi za nemožnost užívat společné prostory daňovým příjmem? Píšete, že nikoli dle §9, to je jasné. Děkuji

justi se snaží tvrdit, že existuje „právní klička“ jak se zdanění vyhnout, ale to je jen jedna z jeho mnohých fantazií :-) „kompenzace“ je daňovým příjmem.

Radko, na tomto portálu jste asi pětkrát označila některá má tvrzení za „Justitianovy fantazie“. Pokaždé se ukázalo, že vina je jen na Vaší straně – nerozumíte problematice, o které se snažíte diskutovat.

Stejně je tomu i v tomto případě.

Nájem společné části vždy spadá pod režim nájmu podle § 9 ZDP. To je spojeno s povinností danit alikvotní částky u každého z vlastníků jednotek. To jsem napsal a není to žádná „Justitianova fantazie“.

V režimu užívání společné věci jejími spoluvlastníky je tomu ovšem jinak. Zdanění (v tomto případě podle § 10 ZDP) by nastalo pouze v případě, kdy toto užívání nebude sjednáno jako bezúplatné. Výlučný uživatel bude vyplácet ostatním vlatníkům jednotek finanční náhrady (jestliže o to požádají). Náhrady jsou pochopitelně zdanitelným příjmem vyloučených spoluvlastníků.

V režimu spoluvlastnických vztahů je ovšem možno ujednat bezúplatné užívání nad rámec spoluvlastnického podílu. V tom případě nevzniká spoluvlastníkům žádná daňová povinnost, protože nemají příjem. Tato skutečnost také není žádná „Justitianova fantazie“. Cituji k tomu z judikatury Nejvyššího soudu:

Uvedený názor NS je konstantní: užívání společné věci spoluvlastníkem nad rámec jeho podílu není daňově účinné, jestliže existuje smlouva mezi spoluvlastníky o bezúplatném užívání společné věci jinak nežli podle jejich spoluvlastnických podílů. Podotýkám, že ujednání spoluvlastníků sice nemusí být písemné (postačuje ujednání ústní, či konkludentní), avšak k prokazování (např. vůči finančnímu úřadu) je samozřejmě vhodná písemná forma. Ujednání může být přijato i na shromáždění.

Na okraj jsem ze už zmínil, že výlučný uživatel by mohl hradit vyšší příspěvky na správu domu, protože tyto platby jsou podle ZDP osvobozeny od daně. Tato skutečnost také není žádná „Justitianova fantazie“. Právě toto je přece výslovně uvedeno v zákonu č. 89/2012 Sb.: společná část může být určena vlastníkovi jednotky k výlučnému užívání, a on za to hradí vyšší příspěvek na správu domu. Nehradí tedy žádnou (daňově účinnou) kompenzaci k rukám ostatních spoluvlastníků. Ke zdanění nedojde. Jde bezpochyby o legální a přípustné řešení – vždyť je použil sám zákonodárce. Právní klička kterou jsem popsal v předchozím příspěvku je tedy použitelná.

Radko, nesnažte se diskutovat o věcech, o kterých nevíte nic, nebo jen velmi málo.

Justitianus

především, účelem a smyslem osvobození bylo dle DZ to, že v praxi se velmi často vyskytují případy smluvních ujednání vlastníků bytů a nebytových prostor o úhradě výdajů souvisejících s údržbou, opravami nebo i technickými zhodnoceními společných částí domu. Těmito zásahy dochází ke zlepšení majetku podle jednotlivých podílů na vlastnictví i těm, kteří se na úhradách finančně nepodíleli. Typickým případem bude půdní vestavba se vznikem nové jednotky, kde dojde v souvislosti s jejím vybudováním k obnově střešní krytiny, fasády, rozvodů apod. Ostatním spoluvlastníkům tedy vzniká z tohoto titulu nepeněžní příjem, jenž se zákonodárce už v roce 2003 rozhodl osvobodit.

a nejde o žádnou právní kličku. pokud dostanu kompenzaci, tak dostanu peníze na ruku, zvýší se můj příjem, s penězi si mohu dělat co chci, mohu s nimi disponovat. pokud ten, kdo užívá i můj majetek, toto kompenzuje vyššími příspěvky na správu domu, nemám fakticky peníze, nemůžu s nimi disponovat, disponuje s nimi SVJ podle uvážení shromáždění. nemám vlastně nic navíc, neb příspěvky jsou víceméně „spotřebovány“ na správu a údržbu daného prostoru, který vlastník má k výhradnímu užívání. jsou to dvě naprosto rozdílné věci, žádné kličky. a budete se divit, ale zrovna tomuhle tématu rozumím velmi dobře. můžete mě ale prosím navést, kde je v noz uvedeno: „společná část může být určena vlastníkovi jednotky k výlučnému užívání, a on za to hradí vyšší příspěvek na správu domu“ – druhá část?

Justitianus

Stacilo napsat pouze

Justitianus je skvely a zapisy zkratit.

U nas o tom rozhoduje pouze vybor, predpokladam neni ve stanovach ze je podminka 3/4, ale staci vetsina pritomnych na shromazdeni, pokud o tom rozhoduje shromazdeni

Pri hlasovani se take mel hned zverejnit vysledek zda navrh byl prijat ci ne … delat reklamace potom je jiz tezke.

si mě neberte do huby. neumíte ani číst.

ještě jsem zapomněla dodat, že podle § 10 ZDP. DP se sice snažili kompenzaci dostat pod § 9, ale nepodařilo se :-)

mínusovačům doporučuji přečíst závěry KV KDP. tento problém vyřešilo MF, GFŘ a KDP už v roce 2017. takže justiho bláboly o obcházení zákona nějakými kličkami nijak nepomůžou. a hlavně kompenzace není bezúplatný příjem :-)

Velmi srozumitelné a naprosto přesné vysvětlení pro ty, kteří ještě nechápou, že pronajímání něčeho sám sobě je protizákonné. Ovšem některých „chytrolínů“ ve výborech SVJ, se ani toto nedotkne, neboť oni mají přece vždy „svoji“ pravdu:-)

Podívejte se např. nato, co také Justitianus napsal:

„Jestliže chcete tu místnost užívat beze změny prohlášení (např. na dobu určitou 5 let), soudím, že k tomu postačí většinový souhlas, který získáte podepisováním listiny. Potřebné kvorum se dá odvodit z vašich stanov: postačuje-li k pronájmu cizí osobě 75% hlasů všech vlastníků jednotek, pak tím spíše postačuje stejná většina i k určení režimu užívání společné místnosti jejím spoluvlastníkem…“

Když hovoříte o velmi srozumitelném a naprosto přesném vysvětlení Justitianuse, můžete mně vysvětlit, jak Justitianus došel k závěru, že „většínový souhlas“ je stejná většina jako „75% hlasů všech vlastníků jednotek“?

„pronajímání něčeho sám sobě je protizákonné“

O takový případ zde ovšem nejde. Nikdo sám sobě nic nepronajímá.

Pokud si umíte na tomto portálu vyhledávat, zkuste si zadat do políčka hledat toto zadání: „Pronájem společných částí“.Na toto téma, je tam toho dost, stačí jen číst.Např.

Pozor pouze na to, že pronájem je možný pouze třetím osobám Vložil zdeseny clen SVJ, 16. Leden 2019 – 9:04 Pak postačuje schválení shromážděním nebo výborem dle stanov a musí to být alespoň za cenu obvyklou.

Pokud by o podobné využití společných prostor měl zájem někdo z členů SVJ, tak jemu nelze pronajímat, neboť by si pronajímal i sám od sebe, což nelze.

Člen SVJ může společný prostor využívat ale obdobně jako při pronajímání, pouze se nebude schvalovat pronájem, ale umožnění výlučného užívání nad rámec jeho podílu na společných částech a následně se mu stanoví s ohledem na toto výlučné užívání příspěvek na správu domu tak, aby to odpovídalo nájmu nečlenovi.