Radko, na tomto portálu jste asi pětkrát označila některá má tvrzení za „Justitianovy fantazie“. Pokaždé se ukázalo, že vina je jen na Vaší straně – nerozumíte problematice, o které se snažíte diskutovat.
Stejně je tomu i v tomto případě.
Nájem společné části vždy spadá pod režim nájmu podle § 9 ZDP. To je spojeno s povinností danit alikvotní částky u každého z vlastníků jednotek. To jsem napsal a není to žádná „Justitianova fantazie“.
V režimu užívání společné věci jejími spoluvlastníky je tomu ovšem jinak. Zdanění (v tomto případě podle § 10 ZDP) by nastalo pouze v případě, kdy toto užívání nebude sjednáno jako bezúplatné. Výlučný uživatel bude vyplácet ostatním vlatníkům jednotek finanční náhrady (jestliže o to požádají). Náhrady jsou pochopitelně zdanitelným příjmem vyloučených spoluvlastníků.
V režimu spoluvlastnických vztahů je ovšem možno ujednat bezúplatné užívání nad rámec spoluvlastnického podílu. V tom případě nevzniká spoluvlastníkům žádná daňová povinnost, protože nemají příjem. Tato skutečnost také není žádná „Justitianova fantazie“. Cituji k tomu z judikatury Nejvyššího soudu:
|
(…) spoluvlastník, který společnou nemovitost užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spoluvlastníků poskytovat peněžitou náhradu (ekonomickou protihodnotu užívání) pouze tehdy, prokáže-li existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti. Neprokáže-li, že je oprávněn společnou nemovitost užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně, vzniká mu bezdůvodné obohacení, za které musí ostatním spoluvlastníkům poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno. Rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 778/2005, ze dne 24.1.2007 |
Uvedený názor NS je konstantní: užívání společné věci spoluvlastníkem nad rámec jeho podílu není daňově účinné, jestliže existuje smlouva mezi spoluvlastníky o bezúplatném užívání společné věci jinak nežli podle jejich spoluvlastnických podílů. Podotýkám, že ujednání spoluvlastníků sice nemusí být písemné (postačuje ujednání ústní, či konkludentní), avšak k prokazování (např. vůči finančnímu úřadu) je samozřejmě vhodná písemná forma. Ujednání může být přijato i na shromáždění.
Na okraj jsem ze už zmínil, že výlučný uživatel by mohl hradit vyšší příspěvky na správu domu, protože tyto platby jsou podle ZDP osvobozeny od daně. Tato skutečnost také není žádná „Justitianova fantazie“. Právě toto je přece výslovně uvedeno v zákonu č. 89/2012 Sb.: společná část může být určena vlastníkovi jednotky k výlučnému užívání, a on za to hradí vyšší příspěvek na správu domu. Nehradí tedy žádnou (daňově účinnou) kompenzaci k rukám ostatních spoluvlastníků. Ke zdanění nedojde. Jde bezpochyby o legální a přípustné řešení – vždyť je použil sám zákonodárce. Právní klička kterou jsem popsal v předchozím příspěvku je tedy použitelná.
Radko, nesnažte se diskutovat o věcech, o kterých nevíte nic, nebo jen velmi málo.
Justitianus
Poslední komentáře