Rekonstrukce paneláku - vyklizení balkonů
Dobrý den, jsme svj, chystáme revitalizovat panelový dům a jeden z vlastníků vyhrožuje soudem, pokud dojde k zásahu na jeho balkonu, má tam vestavěný nábytek. Nicméne zateplit je samozřejmě potřeba celý dům, tzn. i tento balkon a my budeme potřebovat aby byl balkon vyklizen. Kdo je v právu, musí soused balkon vyklidit, nebo to musime zajistit my na naklady vsech? Děkuji.
To jsem si mysleli taky, že můžeme obejít vlastníka bytu s balkonem. Na schůzi jsme si odsouhlasili zateplení a dostali jsem stavební povolení, které je pravomocné. Zateplení bylo zkolaudováno. Jeden NEPLATIČ z baráku podal žalobu k soudu a soud stavební povolení zrušil. Bylo zahájeno řízení o odstranění černé stavby, magistrát stál za námi, nechtěl stavbu odstranit, NEPLATIČ to dal zase k soudu, aby soud nařídil odstranění naší černé stavby. Náš právník se seznámil s žalobou NEPLATIČE a vypracoval nám rozbor, že jsme vlastně bez šance a že tento spor, kde jsme vedlejší účastníci, je předem prohraný. Zadali jsme si u jiné advokátní kanceláře právní rozbor a dopadlo to stejně. Zkusili jsme ještě třetí advokátní kancelář a tam nám řekli, že pokud se s ním nedohodneme, nemáme šanci na úspěch. Tak jsme se s ním chtěli sousedsky domluvit. Nabídli jsme mu, že mu odpustíme veškeré dluhy, že zateplení nebude muset platit a on nám písemně odepsal:
(tou děvkou myslí náš dům):
Já tu děvku vysvleču z polystyrenu, obnažím ji na posměch a zašlapu ji do země.
Všechny advokátní kanceláře nám vlastně sdělili, že má za sebou silného advokáta, že žaloba je dobře opřena o judikaturu, i Ústavního soudu. Neplatič se dnes vlastně soudí jen s magistrátem, ale pro naše společenství to bude mít fatální následky. Jenom část z vyjádření NEPLATIČE k soudu:
Smyslem dodatečného stavebního povolení je povolit pouze takovou stavbu, která by byla povolena i před její realizací. Předmětná změna dokončené stavby vznikla pouze tím, že žalovaný nezákonně vyloučil žalobce ze stavebního řízení.
„Povinnost odstranit „černou“ stavbu, která by ani před její
realizací nebyla povolena, je logickým a nevyhnutelným následkem
stavební nekázně, nerespektování zákonné ochrany přírody a
životního prostředí a konečně vlastnického práva druhých.“
Ústavní soud ČR,
nález II. ÚS 482/02
Předmětná změna dokončené stavby by bez souhlasu žalobce nemohla být nikdy povolena, jak žalovanému Nejvyšší správní soud České republiky osvětlil (NSS 4 As 44/2012).
Je přetrvávajícím projevem libovůle žalovaného, když se pokouší obejít nález Ústavního soudu ČR II. ÚS 482/02, který (ten nález) má právní sílu zákona.
Žalovaný tak aktivně podporuje stavební nekázeň. Na svoji obranu staví, že „černá stavba“ byla zkolaudována.
Pokud žalovaný opakovaně poukazuje na kolaudaci předmětné změny dokončené stavby, tak k tomu může žalobce opakovaně odkázat na právní názor NSS ČR, dle kterého je kolaudace „černé stavby“ v projednávaném typu sporu bez právního významu.
Podívejte se do prohlášení vlastníka, ale obecně jsou povinni vyklidit. My třeba lidem dali znovu zasklení lodžií, ale ani to jsme dávat nemuseli protože to byla jejich věc že si to udělali a nikdo jim nikdy nesliboval že se nezmění velikost balkonu. ale pro klid lidí a soužití jsme udělali nové.
Máme schváleny vzorové stanovy, ale NEPLATIČ podal v souvislosti s prvním shromážděním 2011 žalobu podle §11(3) věta druhá, aby byly schváleny jeho stanovy – doplnění a změna vzorových stanov. My jsme se tehdy jeho návrhu na shromáždění zasmáli, jeho návrh skončil jako příloha notářského zápisu a řekli jsme si, že NEPLATIČ přece nemůže nic navrhovat a o jeho návrhu jsme ani nehlasovali. Náš advokát nám ale v souvislosti se zateplením řekl, že ty jeho stanovy vychází z již známé judikatury soudů, že NEPLATIČ má pravdu, že vzorové stanovy byly ve světle nejnovější judikatury Nejvyššího soudu „prosvětleny“ jako právním zmetk a odporují „Listině“ především z toho důvodu, že vlastníka jednotky vylučují v mnoha případech obrátit se v důletžitých otázkách na soud. Co nás ale trápí nejvíce je, že NEPLATIČ ve svém návrhu stanov určil zodpovědnost členů výboru a my jsme s tím nepřímo souhlasili, když jsme jeho návrh nezamítli. Náš advokát nám řekl, že soud, pokud stanovy NEPLATIČE schválí, to může brát jako náš souhlas se zodpovědností. Advokát nám taky řekl, že NEPLATIČ měl toto vše dopředu promyšlené a že mu jde o to nás jako výbor finančně zlikvidovat. NEPLATIČ se na prvním shromáždění navrhl do funkce pověřeného vlastníka společenství a my jsme ani o tomto jeho návrhu nehlasovali. Advokát nám řekl, že pokud jsme o jeho návrhu nehlasovali, tak potom soud nebude vidět žádný důvod neschálit jeho návrh stanov, když jeho návrh ve věcech odpovědnosti členů výboru vychází z platného právního předpisu – obchodního zákoníku. Náš advokát nám řekl, že i Ústavní soud zastává názor, že proti kterémukoliv škodnému jednání musí existovat možnost soudní obrany. A teď k našemu zateplení. S neplatičem probíhal soud ohledně jeho neuhrazeného příspěvku na zateplení a Vrchní soud jako předběžnou otázku řešil to, zda je naše usnesení platené. Vrchní soud dospěl k závěru, že naše usnesení je neplatné pro svoji neurčitost. Teď ale nastává ten problém. Neplatič se stane pověřeným vlastníkem, usnesení o zateplení je neplatné a vlastně jsme jako výbor uzavřeli veškeré smlouvy související se zateplením svévolně. Současně jak neplatič podal žalobu ohledně sých stanov tak podal i blanketní žalobu jménem společenství proti nám – členům výboru, náhrada škody, tu upřesnil až nedávno. Soud toto řízení, vymáhání škody po členech výboru, přerušil do ukončení jiného řízení, kdo je vlastně členem statutárního orgánu společenství. NEPLATIČ po nás vymáhá škodu 12 000 000 Kč. Soud před přerušením řízení vyměřil soudní poplatek ve výši 600 000,– Kč a přiznal společenství (fakticky NEPLATIČI) osvobezení od soudních poplatků s tím, že jakmie bude nařízeno první jednání ve věci, soud bude znovu zkoumat schopnost společenství tento soudní poplatek uhradit. NEPLATIČ si navrhl stanovy tak, aby jako jediný splňoval kritéria volby do statutárního orgánu, to jsme pochopili až s odstupem času. Naprosto čistou náhodou jsme zjistili, že byl schopen se již v roce 2001 soudit se svým zaměstnavatelem í o částku 2000 Kč, dotáhl to až k exekuci, žaloby si píše sám a pokud potřebuje advokáta, byl i u Ústavního soudu, tak zaplatí jenom za razítko advokáta, aby jeho návrh nebyl odmítnut. Nic z tohoto jsme nevěděli, pro nás to byl obyčejný NEPLATIČ.
Stanovy NEPLATIČE:
Členem voleného orgánu společenství, nebo pověřeným vlastníkem, se
může
stát pouze osoba:
- bez záznamu v rejstříku trestů,
- která je členem společenství alespoň 1 rok,
- jejíž jednotka (alespoň jedna jednotka v domě ve
vlastnictví,spoluvlastnictví nebo SJM) není zatížena zástavním
právem
soudcovským, exekutorským nebo smluvním,
- která od data vzniku svého členství ve společenství nejednala jako
člen tohoto společenství v rozporu se zákonem o vlastnictví bytů a
stavebními předpisy,
- která disponuje znalostmi na odborné úrovni ve věcech posouzení
technického stavu společných částí domu, uzavírání smluv za
právnickou osobu, chodu právnických osob a výkladu právních předpisů
dopadajících na vlastnictví bytů stejně jako i na správu a provoz
společných částí domu [příkladmý výčet:
zák. č. 72/1994 Sb., zák. č. 40/1994 Sb., zák. č. 99/1963 Sb.,
zák. č. 500/2004 Sb., zák. č. 183/2006 Sb.],
- která je prokazatelně schopna kvalifikovaně zastupovat
společenství v soudních a správních řízení,
- která disponuje znalostmi na odborné úrovni ve věcech kontroly
Nestojí-li k dispozici ani jedna osoba splňující podmínky uvedené v
ustanovení Čl. VI., ODST (3), písm. a) až g), mohou se členem voleného
orgánu společenství (nebo pověřeným vlastníkem) stát osoby
splňující
alespoň podmínky dané ustanovením Čl. VI., ODST (3), písm. a) až e).
Nestojí-li k dispozici ani jedna osoba splňující podmínky uvedené v
ustanovení Čl. VI., ODST (3), písm. a) až e), postupuje se ve smyslu
Čl. VI., ODST. 11.
– – –
Členové výboru jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí
řádného
hospodáře. Je-li sporné, zda člen výboru jednal s péčí řádného
hospodáře, nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného
hospodáře, tento člen výboru. Ti členové výboru, kteří způsobili
společenství porušením právních povinností (včetně těchto stanov)
při
výkonu působnosti výboru škodu, odpovídají za tuto škodu společně a
nerozdílně. Členové výboru odpovídají za škodu, kterou způsobili
společenství plněním pokynu shromáždění, jen je-li pokyn shromáždění
v
rozporu s právními předpisy nebo těmito stanovami.
Odpovědnost člena výboru za škodu, kterou způsobil porušením právní
povinnosti při výkonu své funkce, se řídí především těmito
stanovami,
eventuálně ustanoveními občanského zákoníku.
Je-li členem výboru (nebo pověřeným vlastníkem) fyzická osoba
zmocněná
právnickou osobou-členem společenství, odpovídá za škodu způsobenou
touto fyzickou osobou právnická osoba, která tuto fyzickou osobu
zplnomocnila.
Jako manželce a matce dvou dětí, mi nezbýává nic jiného, než
kontakotvat našeho NEPLATIČE
s tím, aby v mém případě připustil alespoň splátkový kalendář.
V žádném případě se
neuchílím k jednání některých členů výboru, kteří o překot
převádějí svůj majetek na
bratry a strýce. Exekuce na mém příjmu a od 1.1.20104 i mého manžela, by
naši rodinu
postihla více než to, že bychom pozbyli byt. Náš NEPLATIČ je často
vídán v přítomosti
bezdomovců, které zve do vybraných restaurací na večeři. Já, jako člen
výboru společenství,
nebudu klást NEPLATIČI žádný odpor, nebudu se s ním – nebo se
společenstvím – soudit.
Budu jej kontaktovat jako manželka a žena dvou dětí v naději s tím, že
mi nevyměří žádný
nepřiměřený trest. Pokud běžně zve bezdomovce na večeři, tak potom
může být schopen
svým rozhodnmutím zabránit tomu, aby moje celá rodina nebyla bez
přístřeší.
Dejte si pozor na všeho schopného NEPLATIČE ve vašem domě. Jeho advokát dal k soudu:
Dle právního názoru NSS ČR, č.j. 4 As 57/2006 je existence kolaudačního souhlasu v řízení o odstraněné stavby bez stavebního povolení právně bezvýznamná. Citace z rozsudku NSS ČR, č.j. 4 As 57/2006:
„Z dikce citovaného ustanovení zcela jednoznačně vyplývá, že
předmětné řízení o odstranění stavby je navázáno na stavební
řízení, resp. stavební povolení, tudíž existence kolaudačního
rozhodnutí je pro zjišťování splnění podmínek řízení dle ust.
§ 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona právně bezvýznamná.
Dle právního názoru NSS ČR, č.j. 3 As 11/2007 pravomocné kolaudační rozhodnutí ani nenahrazuje soulad provedené stavby se stavebním povolením a pravomocné kolaudační rozhodnutí nemůže zvrátit odstranění nepovolené stavby. Případná argumentace stavebníků, dovolávajících se „právní jistoty“ nebo „ochrany práv nabytých v dobré víře“ je argumentací irelevantní.
„Nelze souhlasit s názorem stěžovatele, že vydané kolaudační
rozhodnutí nahrazuje soulad provedení stavby s platným stavebním
povolením. Ačkoliv stavební úřad v kolaudačním řízení zejména
zkoumá, zda byla stavba provedena podle dokumentace ověřené
stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly dodrženy podmínky
stanovené ve stavebním povolení (§ 81 odst. 1 stavebního zákona),
nemůže případné pochybení stavebního úřadu při vydání
kolaudačního
rozhodnutí zhojit (legalizovat) opomenutý, nicméně podstatný
rozpor provedené stavby se stavebním povolením. Sama existence
kolaudačního rozhodnutí, byť i pravomocného, nebrání tak postupu
stavebního úřadu v řízení o nařízení odstranění stavby podle
ust. § 88 odst. 1 stavebního zákona, proto úvahy, zda je
kolaudační rozhodnutí pravomocné či nikoliv, jsou pro splnění
podmínek dle ust. § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona
bezpředmětné.
Argumentace stěžovatele případnou právní jistotou jiných
účastníků
řízení či správních orgánů je právně irelevantní, neboť nemůže
vycházet z protiprávního stavu.
K námitce stěžovatele, podle níž je předmětné stavba již po
kolaudaci a je třeba poskytnout ochranu právům nabytým v dobré
víře, lze uvést pouze tolik, že ani zájem na ochraně práv takto
nabytých nemůže zhojit (vyvážit) nezákonnost postupu správních
orgánů v projednávané věci. Aprobace takového postupu soudem by
pak v podstatě znamenala rezignaci na úlohu správního soudnictví
jako jedné z hlavních záruk zákonnosti výkonu veřejné správy.
Skutečnost, kdy se žalobci dozvěděli o obsahu předmětného
kolaudačního rozhodnutí je pro nabytí právní moci daného
rozhodnutí právně bezvýznamná, neboť účinky oznámení rozhodnutí ve
smyslu ust. § 51 správního řádu nastávají okamžikem doručení
písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí.
Poslední komentáře