To jsem si mysleli taky, že můžeme obejít vlastníka bytu s balkonem. Na schůzi jsme si odsouhlasili zateplení a dostali jsem stavební povolení, které je pravomocné. Zateplení bylo zkolaudováno. Jeden NEPLATIČ z baráku podal žalobu k soudu a soud stavební povolení zrušil. Bylo zahájeno řízení o odstranění černé stavby, magistrát stál za námi, nechtěl stavbu odstranit, NEPLATIČ to dal zase k soudu, aby soud nařídil odstranění naší černé stavby. Náš právník se seznámil s žalobou NEPLATIČE a vypracoval nám rozbor, že jsme vlastně bez šance a že tento spor, kde jsme vedlejší účastníci, je předem prohraný. Zadali jsme si u jiné advokátní kanceláře právní rozbor a dopadlo to stejně. Zkusili jsme ještě třetí advokátní kancelář a tam nám řekli, že pokud se s ním nedohodneme, nemáme šanci na úspěch. Tak jsme se s ním chtěli sousedsky domluvit. Nabídli jsme mu, že mu odpustíme veškeré dluhy, že zateplení nebude muset platit a on nám písemně odepsal:

(tou děvkou myslí náš dům):

Já tu děvku vysvleču z polystyrenu, obnažím ji na posměch a zašlapu ji do země.

Všechny advokátní kanceláře nám vlastně sdělili, že má za sebou silného advokáta, že žaloba je dobře opřena o judikaturu, i Ústavního soudu. Neplatič se dnes vlastně soudí jen s magistrátem, ale pro naše společenství to bude mít fatální následky. Jenom část z vyjádření NEPLATIČE k soudu:

Smyslem dodatečného stavebního povolení je povolit pouze takovou stavbu, která by byla povolena i před její realizací. Předmětná změna dokončené stavby vznikla pouze tím, že žalovaný nezákonně vyloučil žalobce ze stavebního řízení.

„Povinnost odstranit „černou“ stavbu, která by ani před její
realizací nebyla povolena, je logickým a nevyhnutelným následkem
stavební nekázně, nerespektování zákonné ochrany přírody a
životního prostředí a konečně vlastnického práva druhých.“

Ústavní soud ČR,
nález II. ÚS 482/02

Předmětná změna dokončené stavby by bez souhlasu žalobce nemohla být nikdy povolena, jak žalovanému Nejvyšší správní soud České republiky osvětlil (NSS 4 As 44/2012).

Je přetrvávajícím projevem libovůle žalovaného, když se pokouší obejít nález Ústavního soudu ČR II. ÚS 482/02, který (ten nález) má právní sílu zákona.

Žalovaný tak aktivně podporuje stavební nekázeň. Na svoji obranu staví, že „černá stavba“ byla zkolaudována.

Pokud žalovaný opakovaně poukazuje na kolaudaci předmětné změny dokončené stavby, tak k tomu může žalobce opakovaně odkázat na právní názor NSS ČR, dle kterého je kolaudace „černé stavby“ v projednávaném typu sporu bez právního významu.