Regulace topné soustavy

Vážená paní Volfová, jako jednatel té firmy, kterou zde pomlouváte, se musím (byť s velkým odstupem času) ohradit. Je škoda, že zde také nenapíšete, z jakého SVJ jste a jakého zákazníka zastupujete. A opravdu veliká škoda je, že nám se svojí stížností raději rovnou nezavoláte, abychom jí mohli řešit, nebo nepošlete reklamaci… Ono je velmi snadné se schovat za internetovou anonymitu a napsat podobnou kritiku. Toto však spíše vypadá, že asi nejste zástupcem zákazníka, ale možná zástupcem nějaké naší konkurenční firmy. Kdybyste totiž byla naším zákazníkem, tak byste věděla, že na stížnosti zákazníků reagujeme a pokud se sem tam někde objeví problém, pak jej řešíme. Tak ať se Vám daří…

„Toto však spíše vypadá, že asi nejste zástupcem zákazníka, ale možná zástupcem nějaké naší konkurenční firmy.“ (Vložil Miroslav Svěrák (bez ověření), 28. Říjen 2022 – 12:53)

To spíše vypadá, že paní Volfová je spotřebitelka bydlící v domě Vašeho zákazníka, která oprávněně očekává pohodové bydlení.

Jste nemístně vztahovačný.

Nedodržují a těžko donutíte třeba 20 nájemníků, aby to měli nonstop zapnuté a pak to nekterým netopí a doplácí na to

Dobrý den pane, nebo paní AsiTak, budu rád, pokud se se mnou o reálné výsledky Vašeho měření podělíte. Veškeré takto získané informace jsou pro nás přínosem. Pomohou vyhodnotit míru úspěšnosti našeho snažení a posunout nás dále. Zajímalo by mne také, jakou metodikou budete dosažené úspory vyhodnocovat. Možná to bude zajímat i další zájemce o tuto problematiku. Můžete mne prosím kontaktovat a napsat, o jaký objekt se jedná? Nebo to můžete uvést i sem do diskuze… Děkuji, s úctou, Miroslav Svěrák, AllTech s.r.o.

Dobry den, Jaky topny system mate v panelovem dome? Jedna se o litinove radiaotory nebo nizko teplotni radiatory (plechove) ? Firma Alltech s.r.o. nam dala termohlavice, ktere maji kritickou teplotu na cidlo 50 stupnu, tedy litinovy radiator nekdy nedosahne provozni teploty, protoze byl navrzen na jiny teplotni spad. Nyni jsme ve stavu, ze radiator na stupen cislo 5. (max otevren) ma stejnou teplotu jako spolecne vedeni „stoupacka“ a v pokoji je zima a tvori se plisne. Mate lepsi vyhrevnost nez pri otevrene termohlavici „max“ teplota litinoveho telesa 38 stupnu celsia?

Podotykam, ze teplota lidskeho tela je bezne 36 :-)

Dobrý den, náhodou jsem objevil Váš příspěvek v diskuzi. Nerozumím příliš Vašemu sdělení, ale rád pomohu. Jen se divím, proč jste se nám neozval s problémem po ukončení akce a místo toho dáváte příspěvky do diskuzí. Můžete napsat, jakého objektu se Váš problém týká? Nebo mne kontaktovat abychom se na Váš trabl podívali společně?

Nevím, co máte na mysli „kritickou teplotou na čidlo“. Nic takového se u termostatických hlavic neřeší. Pokud otevřete jakýkoliv radiátor (termostatický ventil, hlavici…) na nejvyšší stupeň, pak vždy bude mít nahoře teplotu shodnou jako má přívodní potrubí stoupačky. Nebo máte představu, že bude teplota radiátoru vyšší, než je teplota přívodu stoupačky? To by totiž pak bylo perpetuum mobile. To, že v pokoji je zima, to by bylo vhodné trochu konkretizovat! Takto obecné sdělení se obtížně zhodnocuje. Pro někoho je zima 24°C, pro jiného 19°C. Jak je to u Vás prosím? Plísně v bytě – ty tak moc nesouvisí s teplotou radiátoru. Ty souvisí především s větráním v místnostech, stavebním řešením dispozice interiéru, nesprávně provedeným zateplením fasády (rosný bod posunut dovnitř místností). Častým problémem je také zakrytí radiátoru (nebo termostatické hlavice). Když radiátor zakryjete např. parapetem s příliš velkým přesahem nad radiátor, tak bráníte proudění vzduchu kolem radiátoru. Tím snížíte reálný výkon radiátoru (pak možná bude zima), a také usnadníte tvorbu plísní nad ním – zejména pokud nad oknem je tepelný most a pokud nedostatečně větráte. A ještě se zeptám: jste si zcela jistý, že radiátor byl navržen na „jiný teplotní spád“? Jiný než co?? Jak píšu výše – pomohu rád, ale Váš problém je uveden na špatném místě. Měl být zaslán k nám na firmu a pokud se jedná o nějakou chybu, jistě jí napravíme. Přeji všem pěkný den a dostatek tepla při minimálních nákladech. S úctou, Miroslav Svěrák, AllTech s.r.o.

Dva tisíce za topné těleso se mi zdá předražené.Re­gulační ventil stojí asi 350Kč výměna ventilu trvá 15 minut.„Hydrau­lické vyvážení otopné soustavy“, 12stupaček(42bytů) stálo asi 15000Kč.

Dobrý den, ve Vašem případě se zřejmě nejednalo o vyvážení soustavy v pravém významu, ale pouze o výměnu ventilů. Termostatické hlavice tedy asi zůstaly původní? Jaké radiátorové ventily jste pro výměnu zvolil(i)? V čem spočívaly práce a dodávky materiálu na stoupačku? Za 15.000,– Kč pro 12 stoupaček? V tom asi není montáž vyvažovacích ventilů, svářecí práce, měření a finální seřízení soustavy s protokolem o výsledném nastavení… A jakým způsobem Vám firma řešila regulaci tlakové diference? Na stoupačkách asi ne za tuto cenu. Asi ani na patě ne – alespoň to neuvádíte. Tedy neřešila? Nebo původními regulátory – nebyla nutná jejich montáž nebo výměna?

A jak to vše dopadlo? Vše správně funguje? Projektované hodnoty byly v soustavě dosažené? To vyčtete z protokolu o provedeném vyvážení topné soustavy…

Děkuji za případné údaje ke srovnání, pokud se o ně s ostatními zájemci budete ochoten podělit. S úctou, Miroslav Svěrák, AllTech s.r.o.

Téměř 2000,–Kč/těleso je opravdu hodně peněz. Zvláště když instalované armatury i vyvážení soustavy je pak provedeno chybně, jak se lze přesvědčit zde:

http://vytapeni.tzb-info.cz/…zeni-armatur

Zhotovitelé takového „díla“ to asi vědí a proto ponechávají úspory tepla na tom, jak si lidé budou přivírat nebo zavírat tělesa, k čemuž by ale TRV být nutně nemusely, protože TRV mají spořit teplo automaticky.

A která konkrétní firma vám to dělala? Díky.

Dobrý den paní Věrko, pokud máte na mysli která firma to dělala v domě u pana/paní AsiTak, tak to asi byla naše firma – AllTech s.r.o. Alespoň to takto pisatel uvádí.

Pokud máte na mysli, která firma to udělala tam, kde pan J.V.Ráž následně hodnotí cosi jako „chybně, jak se lze přesvědčit zde“, tak to opravdu nevím. Ale domnívám se (domněnka hraničící s jistotou), že to nebude tentýž objekt.

Dovolím si v jedné věci souhlasit s panem Rážem, který je (čistě po technické stránce) dozajista uznávanou kapacitou v oboru. Z pohledu dosažení maximálních úspor za vytápění, bude jistě nejsnažší cestou, znemožnit jednotlivým uživatelům zbytečné plýtvání teplem. Ale jak to jen provést s těmi termostatickými hlavicemi? Oni lidé totiž pořád kroutí těmi hlavicemi, někteří si dokonce dovolí je úplně otevřít. Nejlepší by bylo hlavice zablokovat, nebo úplně sundat a vše řídit centrálně. Ale světe div se, on každý chce mít jinačí teplotu v bytě. A ještě i jinou ráno a jinou odpoledne… Ale dosti ironie, podívejme se prosím na problematiku logicky a jednoduše…

Tedy regulace teploty prostoru (což je termostatická hlavice) má jistě fungovat automaticky. Pokud je soustava řádně hydraulicky, hydronicky, termohydraulicky.. :) seřízená, pak i termostatická hlavice nasazená na radiátorový ventil může fungovat řádně. A pak umožní rozdílné nastavení prostorové teploty v bytech podle toho, jak si to přeje každý uživatel.

Někdo má rád 23°C, někomu stačí i 19°C. Platí však obecně, že zvýšení teploty prostoru o 1°C, znamená zvýšení spotřeby tepla na vytápění tohoto prostoru o cca 6%. Tedy rozdíl mezi bytem vytápěným na 19°C a bytem, kde uživatel požaduje tepelný komfort 23°C, znamená ve výsledku zvýšení spotřeby tepla cca o 24%! To je velmi prostá matematika.

Hodnoty předpokládaných úspor je tedy seriózní uvádět spíše jako interval (uvádí se 10 až 25%, v extrémním případě naprosto zanedbaných soustav bez jakýchkoliv termostatických hlavic či s programovatelnými elektronickými hlavicemi až 35%). 10% pak platí pro budovy, kde již jsou termostatické hlavice instalované a kde již je proveden jakýsi pokus o regulaci alespoň v podobě instalovaných regulátorů tlakové diference či elektronicky řízeného oběhového čerpadla. Tam je logicky potenciál úspory o něco menší, než u soustav, kde chybí z hlediska regulace téměř vše.

Těch 10% se dá dosáhnout provedením výpočtů (projektové dokumentace), montáží vyvažovacích ventilů na stoupačky (docílení rovnoměrného rozdělení topné vody mezi stoupačky), nastavením vnitřní regulace – třeba i stávajících radiátorových ventilů, pokud jsou funkční a mají odpovídající průtokový rozsah (což řeší rovnoměrné rozdělení topné vody mezi radiátory na stoupačce), a následným správně provedeným seřízením všech regulačních armatur, které se dají měřit a seřizovat tak, aby jimi mohlo být dosaženo projektovaných hodnot.

A vyšších úspor se dá dosáhnout v případě objektů, kde zatím nebylo z pohledu regulace řešeno nic, nebo jen velmi málo. Tam je pak z pohledu potenciálu výhled na úsporu logicky větší.

Vždy však platí jeden základní fakt, a ani pan Ráž s tím mnoho nenadělá – pokud nechce zcela sebrat uživatelům možnost individuálního nastavení teploty v místnostech. Celková výše reálně dosažených úspor je vždy poplatná právě chování uživatelů. Jde ale o to, že uživatelé musí mít k dispozici fungující nástroj k ekonomickému chování, takový, který zároveň umožní dosažení rozumného tepelného komfortu. A právě o tom je řádně provedené řešení regulace topné soustavy – ať již jí nazýváme jakkoliv květnatě.

A zde vstupuje do hry ona prostá matematika (čím vyšší teplota v bytě, tím vyšší spotřeba tepla) a také uvědomělost uživatelů, kteří mohou (ale také nemusí), ctít obecně platné rady pro úsporné větrání (trvale otevřená ventilačka jistě není úsporné větrání!!!), dbát, aby radiátor nebyl zbytečně zakrytý nábytkem (což v podstatě snižuje jeho schopnost předání tepla do místnosti), omezit zbytečnou manipulaci s termostatickými hlavicemi (úplné uzavření je vždy zbytečné až kontraproduktivní, úplné otevření znamená plýtvání. Ideální je najít rozpětí, které například u termostatických hlavic HEIMEIER bývá mezi stupněm 2,5 až 3,3 – což odpovídá nastavené teplotě místnosti cca 18 až 23°C pokud není hlavice zakrytá závěsem, nábytkem apod.).

Předpokládám, že diskuze na tomto portále je určena především pro osvětu laické veřejnosti. Považuji za zbytečné ohromovat zdejší zájemce o informace složitými výpočty překypujícími koeficienty (odborník žasne a laik se diví :), nepřeberným množství srovnávacích tabulek, grafů a jejich samochvalným hodnocením (které laik nevyhodnotí a které pracovně vytížený odborník vyhodnocovat nebude).

Co však podle mne má velký smysl, je jistá osvěta směrem k veřejnosti, která povede k uvědomění si vlastní odpovědnosti za (například) spotřebu tepla pokud bude uživatel logicky uvažovat a rozumně k tomuto problému přistupovat. Jednoduchou pravdou totiž je, že žádný všemocný regulační nástroj pro radikální úsporu tepla bez vědomé účasti jednotlivých uživatelů prostě neexistuje. Leda bychom jim zcela znemožnili použití termostatických hlavic a individuální nastavení teploty v bytě, zakázali otevírat okna a udržovali denní teplotu ve všech bytech bez rozdílu na projektované hodnotě 20°C.

Hodnotit deklarované úspory vyšší než 35% (dosažené výhradně regulací v systémech bytových domů s termostatickými hlavicemi a vytápěné z CZT), snad ani nebudu, jistě si každý sám umí utvořit názor na míru fyzikální zdůvodnitelnosti a opodstatněnosti takových tvrzení. A ano, i s takovými smělými tvrzeními se můžeme u některých odborníků setkat. Jakákoliv polemika s takovými tvrzeními je ovšem obvykle předem odsouzená k neúspěchu a kritice ve smyslu nedostatečné odbornosti a fundovanosti takto „opovážlivého“ kritika. Pokud se odhadu úspor týká, tak raději zůstanu u střízlivých hodnocení a v prostoru vyhrazeném serióznímu jednání. Podle mne zkrátka není třeba ozvláštňovat exaktní postupy vidinou enormní výhodnosti toho jediného, na celém světě správného řešení.

A právě proto jsem vděčný každému přispěvateli v podobných diskuzích, za snadno pochopitelné a snadno realizovatelné rady, které mají leckdy mnohem větší užitnou hodnotu pro převážnou většinu běžných uživatelů, než složitě interpretovaný shluk čísel, a „chytrých“ vyhodnocení kosmických teorií či technicky zdůvodňované hledání nových pojmů a názvosloví.

A ze stejného důvodu nabízíme standardně všem našim zákazníkům, kteří u nás objednají technické řešení regulace topné soustavy, také sadu takovýchto obecně platných rad a doporučení, které mohou vést ke zvýšení základního potenciálu kvalitně vyřešené regulace na potenciál vyšší úrovně. Samozřejmě to vše při řádně provedeném výpočtu a řádně provedené realizaci potřebných opatřeních (ale to opravdu považuji za samozřejmost).

Některé základní informace, rady a doporučení konec konců uvádíme i na našich internetových prezentacích:

www.TepelnaCerpadlaProBytoveDomy.cz

www.TopimeChytre.cz

www.AllTechsro.cz

Přeji Všem krásné dny, dostatek tepla jak si právě přejete a především samé seriózní dodavatele.

S úctou Miroslav Svěrák, AllTech s.r.o.

V rámci zakázky jsme nechali vyměnit část rozvodů a namontovat aut. řízení provozu kotelny počítačem a zpracovávající i koncové havarijní stavy. Na zakázku jsme nechali zpracovat projekt autorizovaným projektantem pro HVOS a vyhlásili výběrové řízení přes internet. Nabídky byly: Alltech (650), Inmes (450), Ista (450), Profi therm (350), Techem (650), Ziegler (450) v tis. Kč s DPH. Angažovali jsme TDI, kdo pomohl hodnotit nabídky a dozoroval realizaci zakázky. Prý kroutit hasákem a namontovat ventily umí hodně firem, ale není to HVOS! Doporučuji Vám aplikovat obdobný postup!

Díky moc za info.