Promlčecí lhůta

Předpokládám, že jste si vědom toho, že jste něco opomněl zaplatit. Není povinností věřitele upomínat dlužníka. Je to jen v jeho zájmu. Takže je teď už celkem jedno, že jste upomínky nedostával. Můžete to samozřejmě uvést u soudu na svou obhajobu.

Vidím to tak, že máte tyto možnosti:

1. Nějak se dohodnout a zaplatit.
2. Nechat to dojít až k soudu, a tam se hájit, jak nejlépe budete umět. Můžete se dovolat promlčení.

Jak to dopadne, to vám tady nikdo neřekne.

Není povinností věřitele upomínat dlužníka, ale v daném případě je povinností dodavatel služby poskytnout odběrateli řádnou fakturu – vyúčtování s uvedením data splatnosti. Diskutér neuvádní, zda fakturu s uvedením data splatnosti obdržel. Pokud nikoliv, žádný dluh nevznikl.

To je přesně to, co nevíme. Obávám se, že to neví ani „diskutér“. Bůhví, co kde podepsal.

Bohužel se dopustil chyby, že zbrkle dluh uznal. Rychle zaplatil 450 Kč v domnění, že tím bude vše vyřízeno. Náklad na exekutora ale již vznikl, je tu tedy další dluh, bez možnosti se dovolat promlčení.

Jedinou možností bylo a snad ještě je namítat, že původní dluh 450 Kč nikdy nevznikl.

Dovolávat se promlčení nebude nic platné. Dluh 450 Kč jste ostatně uznal a zaplatil. Jak jsem psal jinde, dluh automaticky nezaniká po uplynutí nějaké doby.

Dluh vůči exekutorovi vznikl nedávno, tady s promlčením neuspějete.

Tady je každá rada drahá. Možná zkusit nějakého právníka, který vymyslí něco, co by nás, laiky, nenapadlo.

Toto je největší pakárna celého podvodu jménem SVJ:

Pokud jeden vlastník nehradí, jeho dluhy hradí ostatní vlastníci.

Obrana proti tomu efektivní není (teoretická ano).

Promlčení NEnastane v obecné lhůtě 3 roky samo od sebe.

Promlčení se musí dlužník dovolat u soudu. Je jasné, že když věřitel zaspí a lhůtu prošvihne, tak ani k soudu nejde. To vede k mylnému přesvědčení, že dluh po uplynutí nějaké lhůty sám od sebe zanikne a dlužník má klid.

Pokud věřitel zaspal, má ještě možnost dlužníka donekoněčna otravovat upomínkami, osobními návštěvami apod. Může také svou pohledávku s diskontem prodat nějaké albánské „firmě“.

Kromě nekonečného otravování upomínkami, osobními návštěvami nebo prodejem pohledávky albánské firmě je možné promlčenou pohledávku vypořádat započtením, je-li proti čemu.

V Obč. zák. je pro mně nejasně uvedeno (2 roky nebo 3 roky)

Promlčecí doba § 101 – Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

§ 102 – U práv, která musí být uplatněna nejprve u fyzické nebo právnické osoby, počíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy bylo právo takto uplatněno.

§ 105 – Jde-li o právo oprávněného dědice na vydání dědictví (§ 485), počne běžet promlčecí doba od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno.

§ 106 – (1) Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. (2) Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

Tady je třeba jasně uvést, že se ObčZ promlčecími lhůtami u opakovaných plnění vůbec nezabývá. Pokud tady někdo píše, že je ObčZ jasný, nechť vyřeší následující problémy:

1. Osoba A má hradit 1000 Kč každý měsíc. Místo toho hradí každý měsíc 900 Kč. Za jak dlouho dojde k promlčení a jakých částek?
2. Pokud je to pro někoho pořád ještě jednoduché, nechť navíc uvažuje úrok z prodlení 0,25 % z dlužné částky denně. Otázka zůstává stejná, za jak dlouho dojde k promlčení a jakých částek?

Děkuji za řešení.

Upřesním, kam příklad směřoval.

ObčZ počítá promlčecí lhůty ode dne, kdy bylo možné právo poprvé uplatnit. A právě určení tohoto dne je u opakovaných plateb nejasné. (O vyčíslení mi v příkladu nešlo.)

Dlužník v lednu místo 1000 Kč zaplatí 900 Kč, dluh činí 100 Kč. V únoru přijde platba 900 Kč, z ní se uhradí dlužných 100 Kč za leden a dluh naroste na 200 Kč, jenže se opět plně zaplatí březnovou platbou. Teprve v říjnu podle mého názoru začne běžet promlčecí lhůta (nikoli v lednu, protože částka za leden byla plně uhrazena).

To záleží na tom, jestli se jedná o jeden dluh, který každý měsíc narůstá (od října).

Anebo je každý dluh 100 Kč samostatný (od ledna).

Druhý případ je po všech stránkách lépe uchopitelný, logicky i matematicky. Věřitel vždy dostane 3600 Kč (za 3 roky nazpět, když bere v úvahu promlčení). Plus případné úroky, které lze také lehce spočítat.

Rozšířeným omylem dlužníků je, že dluh po určité promlčecí době automaticky zaniká. Jak je tento omyl rozšířen, jsme se mohli přesvědčit, když ČT požadovala zaplacení i 15 let starých poplatků. Kdekdo vykřikoval, že dluh je promlčen a ČT postupuje protiprávně.

Pravda je jiná. Žádný dluh nezaniká uplynutím nějaké doby (není-li to dohodnuto, což obvykle není).

ObčZ §100/1: Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

Normální postup věřitele:

Vypočítá dlužnou částku, přičemž se nezabývá promlčecími lhůtami. To by v uvedeném příkladě neměl být problém.

Normální postup slušného dlužníka:

Spor vede věcně (o oprávněnosti dluhu, správnosti výpočtu dlužné částky, …). Promlčení se nedovolává a výše uvedený příklad se tedy neřeší.

Je-li dlužník neslušný, dovolá se promlčení. Pak je celkem jedno (plus/minus autobus), kolik soud určí, horní hranicí je výše dluhu, uplatňovaná věřitelem. Když se to dlužníkovi nebude líbit, tak se může odvolat.

Výše uvedený příklad si může dlužník spočítat exaktně sám za domácí úkol, aby věděl o kolik přesně ho ten hajzl věřitel „obral“.

V tomto smyslu považuji ObčZ za jasný. Příklad je jen akademické cvičení.

Mimochodem, televizi jsem zaplatil 1 poplatek za srpen 1995 i s úroky. Dal jsem si tu práci a roztřídil jsem všechny útržky, které házím do krabice od bot. Světe div se, jediný útržek, který mi chyběl byl za srpen 1995.

Nechtěl jsem tím říci, že se u pravidelně opakovaných plateb přiznaná částka určí nějak nahodile. To by mohlo poškodit věřitele. Patrně existuje nějaký přibližný postup výpočtu, který je zřetelně ve prospěch věřitele. Pochybuji, že by to nějaký dlužník dovolávající se promlčení zkusil napadnout s tím, že postup výpočtu není exaktní. To by byla drzost.

Víc už k tomu asi neřeknu, sám naštěstí s dluhy nemám zkušenosti.

To by vypočítal pan Anonymo.