Příspěvky na správu podle nObčZ
Nový Občanský zákoník zcela opustil koncepci zálohového hrazení příspěvků na správu domu. Pojem „záloha“ se v souvislosti s bytovým vlastnictvím vyskytuje výhradně u služeb. Pro přispívání na správu domu se používá pouze pojem „příspěvek“. Že zákonodárce na zálohy nezapomněl, dokazuje příslušná část nObčZ v části o přídatném spoluvlastnictví:
- 㤠1235
(1) Na správu věci v přídatném spoluvlastnictví přispívají spoluvlastníci poměrně podle velikosti svých podílů. Na náklady spojené se správou věci v přídatném spoluvlastnictví složí spoluvlastníci k rukám správce přiměřenou zálohu; není-li jiné dohody, je záloha splatná k 31. lednu.
(2) Kolik má činit úhrn záloh, rozhodnou spoluvlastníci většinou hlasů. Nepřijmou-li spoluvlastníci takové rozhodnutí do konce předcházejícího roku, platí, že byl úhrn záloh pro další rok stanoven částkou složenou na zálohách v posledním roce zvýšenou o desetinu. Není-li možné úhrn záloh takto stanovit, určí jej na návrh správce soud.“
Vida, jak jednoduše to jde stanovit, když se chce. Ovšem v části nObčZ o bytovém vlastnictví bychom něco takového hledali marně. Z absence povinných záloh na správu u bytového vlastnictví dovozuji, že úmyslem zákonodárce bylo, aby se zálohy na správu nestaly zákonnou povinností vlastníka jednotky. Jinak totiž nelze logicky vysvětlit absenci záloh v této části nObčZ, když se přímo nabízelo použít § 1235 obdobně.
Co je „příspěvek“ podle nObčZ:
Podle nového ObčZ pojem „příspěvek“ označuje částku, která není
(na rozdíl od záloh) hrazena přededem a (na rozdíl od záloh) se plátci
nevyúčtuje. Příspěvek je balík peněz, s nímž může příjemce
nakládat podle libosti (v rámci správy domu).
Viz členský příspěvek člena spolku (§ 235), či nadační příspěvek (§ 353), příspěvek na chod rodinné domácnosti (§ 886), příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem (§ 920). U žádného z těchto příspěvků se nehovoří o zálohách na ně. Pouze poslední z uvedených příspěvků lze poskytnout předem (zálohově) a to výjimečně, stanoví-li tak výslovně soud (§ 920).
Zákonodárce tedy předpokládá, že budeme hradit „naslepo“ příspěvky, které ale nejsou konkrétní zálohou na konkrétní budoucí náklady. Vzniká zde otázka: jak se bude určovat výše těchto příspěvků? Z křišťálové koule hádáním? Zákonodárce stanovil, že hlasováním. Což je téměř totéž.
Zákonodárce nestanovil povinnost zpracovat Reserve Study jako základní dokument o stavu domu a o vývoji jeho dlouhodobého financování. Dokonce ani není stanoveno obecné základní pravidlo, že by výše příspěvků měla mít s něčím souvislost – například se stavem domu a plánovanými výdaji (!!!). Nikdo (ani nabyvatel bytu, ani současní obyvatelé domu) tedy nemají zákonné právo vědět, jak na tom nemovitost vlastně je, jak stárne, jaké náklady se v budoucnu očekávají, na které z nich si SVJ hodlá vzít úvěr a které chce pokrýt z příspěvků.
Ke stanovení příspěvků neeexistují žádná pravidla, žádná omezení. Podle čeho se tedy bude tvořit rozpočet domu je ve hvězdách. Zákonodárce opět utekl od odpovědnosti a pouze obecně praví: „Stanovy obsahují (…) pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu.“
V zákonu č. 72/1994 Sb. byly výdaje a jejich výše dány jako „zálohy na náklady, které bude nutné vynaložit v příštích měsících a následujících letech“. Nový ObčZ neříká k výši příspěvků vůbec nic. Přitom půjde o mnohem větší balíky peněz, protože do pravomoci SVJ je svěřeno i rozhodování o zlepšení domu, tepelných čerpadlech, fotovoltaických elektrárnách, zlatých klikách atd..
Zákonodárce to tedy hodil na miliony vlastníků jednotek ve stylu „pomozte si nějak sami“. Právní úprava „plánování výdajů“ v nObčZ mi připomíná stav řidiče, který jede v husté mlze po dálnici 130 km/h. Svírá volant, šlape na plyn a netuší zda silnice před ním je zcela volná nebo plná překážek. Dokonce ani neví, zda se už neocitl v protisměru.
lake
„..Zákonodárce tedy předpokládá, že budeme hradit „naslepo“ příspěvky, které ale nejsou konkrétní zálohou na konkrétní budoucí náklady…“
- §1235/1 NOZ
Na správu věci v přídatném spoluvlastnictví přispívají spoluvlastníci poměrně podle velikosti svých podílů. Na náklady spojené se správou věci v přídatném spoluvlastnictví složí spoluvlastníci k rukám správce přiměřenou zálohu; není-li jiné dohody, je záloha splatná k 31. lednu
Antonymum „přiměřenosti“ je „nepřiměřenost“. Aby šly tyto dva pojmy odlišit, je zjevné musí být musí být tyto pojmy SROZUMITELNÉ a URČITELNÉ. Pojem „naslepo“ ale vyjadřuje „účel“ neurčitý / nesrozumitelný. A u takového pak nelze odlišit, zda je přiměřený nebo nepřiměřený.
Přikazuje li §1235/1, že musí jít o „přiměřenou zálohu“, pak je zjevné, že její „účel“ musí být znám dopředu, a nemůže se tedy jednat o „hrazení naslepo“. - a plyne li tedy že nejde o „hrazení naslepo“, a účel musí být určitelný – pak již stačí použít cintát: „…nakládat podle libosti (v rámci správy domu)…“. takže Plzenští kluci ani nemuseli explicitně vkládat do NOZ nějakou extra zmínku o „Reservační studyi“ pro zviditelnění evangelisty z PortalSVJ
- §1235/1 NOZ ~> §15/1 ZoVB a §1235/2 NOZ ~> §15/2 ZoVB
Je třeba jen trochu číst v newspeaku NOZ. Není nutno hned hledat „křišťálovou kóli“ ehm…
Neználek
Zřejmě jste si ještě nepřečetl nový Občanský zákoník. Nebo Vám ušlo, že § 1235 nemá naprosto nic společného s bytovým vlastnictvím. Opakuji, že v části nObčZ o bytovém vlastnictví není ani zmínka o povinnosti hradit na správu domu zálohy. Je tedy zbytečné mudrovat o „přiměřenosti“ a „nepřiměřenosti“ výše záloh, když neexistuje to hlavní – zákoná povinnost k jejich hrazení.
lake
„…mudrovat o „přiměřenosti“ a „nepřiměřenosti“ výše záloh…“
- pokud jsem „mudroval“, tak jistě ne o výši záloh na příspěvky
ale stanovení výše a účelu příspěvků – o kterých Vy
předpokládáte, že Vás je Zákonodárce nutí hradit naslepo.
Takže neplácejte a podívejte se co jsem ztučnil minule…
„…neexistuje to hlavní – zákoná povinnost k jejich hrazení…“
- pokud mluvíte o ZÁLOHOVÉM HRAZENÍ „příspěvků na správu“ pak
jistě nikoliv.
Jenže to jste účelově překroutil. Já jsem reagoval na Vaše tvrzení,- že výši příspěvků lze stanovit jen „věštěním z koule“
- že účel příspěvků vysvětlujete eufemismem „na slepo“
Takže dále „o povinnosti hradit příspěvky“ a „o stanovení jejich výše“
- povinnost
- přispívat na správu → §1180/1
- mít pravidla pro příspěvky na správu → §1200/2/g
- o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků → §1208/d
- o stanovení co je „správa domu“ → §1189/1
Podle kontextu je §1200/2/g o stanovení pravidel z pohledu „účelu“ a nikoli z pohledu „úhrady“
Není li znám „účel“ použití příspěvků (…hrazení „na slepo“), nelze tedy usnést URČITÉ a SROZUMITELNÉ pravidlo pro §1200/2/g (materializované textem článku Stanov) a neurčité vymezení uvedené v §1189/1, že „správou domu“ je cit. „…vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v…“, na tom ničeho nezmění.
Neználek
1)již jsem uváděl, že NOZ je postaven na systému DODO (dodělej doma). Nejen v tomto případě, ale i v dalších případech NOZ mnoho věcí konkrétně nestanovuje a je potřeba je dovodit z jiných ustanovení NOZ nebo zdravým rozumem, který pachatelům NOZ evidentně chyběl
2)na druhé straně obsahuje NOZ § 1/2, podle kterého lze prakticky vše dojednat, nejlépe asi ve stanovách
3)potvrzuje to i odpověď MS uvedená na
http://www.portalsvj.cz/…2-g-podle-ms
4)pro statisíce členů statutárních orgánů SVJ by asi bylo přínosnější mít samostatný podrobnější zákon o bytovém spoluvlastnictví, než se brodit haldou paragrafů nakupených v tomto „veledíle“
Hezký den!
Pavel
Poslední komentáře