Nový Občanský zákoník zcela opustil koncepci zálohového hrazení příspěvků na správu domu. Pojem „záloha“ se v souvislosti s bytovým vlastnictvím vyskytuje výhradně u služeb. Pro přispívání na správu domu se používá pouze pojem „příspěvek“. Že zákonodárce na zálohy nezapomněl, dokazuje příslušná část nObčZ v části o přídatném spoluvlastnictví:

• „§ 1235
  (1) Na správu věci v přídatném spoluvlastnictví přispívají spoluvlastníci poměrně podle velikosti svých podílů. Na náklady spojené se správou věci v přídatném spoluvlastnictví složí spoluvlastníci k rukám správce přiměřenou zálohu; není-li jiné dohody, je záloha splatná k 31. lednu.
  (2) Kolik má činit úhrn záloh, rozhodnou spoluvlastníci většinou hlasů. Nepřijmou-li spoluvlastníci takové rozhodnutí do konce předcházejícího roku, platí, že byl úhrn záloh pro další rok stanoven částkou složenou na zálohách v posledním roce zvýšenou o desetinu. Není-li možné úhrn záloh takto stanovit, určí jej na návrh správce soud.“

Vida, jak jednoduše to jde stanovit, když se chce. Ovšem v části nObčZ o bytovém vlastnictví bychom něco takového hledali marně. Z absence povinných záloh na správu u bytového vlastnictví dovozuji, že úmyslem zákonodárce bylo, aby se zálohy na správu nestaly zákonnou povinností vlastníka jednotky. Jinak totiž nelze logicky vysvětlit absenci záloh v této části nObčZ, když se přímo nabízelo použít § 1235 obdobně.

Co je „příspěvek“ podle nObčZ:
Podle nového ObčZ pojem „příspěvek“ označuje částku, která není (na rozdíl od záloh) hrazena přededem a (na rozdíl od záloh) se plátci nevyúčtuje. Příspěvek je balík peněz, s nímž může příjemce nakládat podle libosti (v rámci správy domu).

Viz členský příspěvek člena spolku (§ 235), či nadační příspěvek (§ 353), příspěvek na chod rodinné domácnosti (§ 886), příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem (§ 920). U žádného z těchto příspěvků se nehovoří o zálohách na ně. Pouze poslední z uvedených příspěvků lze poskytnout předem (zálohově) a to výjimečně, stanoví-li tak výslovně soud (§ 920).

Zákonodárce tedy předpokládá, že budeme hradit „naslepo“ příspěvky, které ale nejsou konkrétní zálohou na konkrétní budoucí náklady. Vzniká zde otázka: jak se bude určovat výše těchto příspěvků? Z křišťálové koule hádáním? Zákonodárce stanovil, že hlasováním. Což je téměř totéž.

Zákonodárce nestanovil povinnost zpracovat Reserve Study jako základní dokument o stavu domu a o vývoji jeho dlouhodobého financování. Dokonce ani není stanoveno obecné základní pravidlo, že by výše příspěvků měla mít s něčím souvislost – například se stavem domu a plánovanými výdaji (!!!). Nikdo (ani nabyvatel bytu, ani současní obyvatelé domu) tedy nemají zákonné právo vědět, jak na tom nemovitost vlastně je, jak stárne, jaké náklady se v budoucnu očekávají, na které z nich si SVJ hodlá vzít úvěr a které chce pokrýt z příspěvků.

Ke stanovení příspěvků neeexistují žádná pravidla, žádná omezení. Podle čeho se tedy bude tvořit rozpočet domu je ve hvězdách. Zákonodárce opět utekl od odpovědnosti a pouze obecně praví: „Stanovy obsahují (…) pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu.“

V zákonu č. 72/1994 Sb. byly výdaje a jejich výše dány jako „zálohy na náklady, které bude nutné vynaložit v příštích měsících a následujících letech“. Nový ObčZ neříká k výši příspěvků vůbec nic. Přitom půjde o mnohem větší balíky peněz, protože do pravomoci SVJ je svěřeno i rozhodování o zlepšení domu, tepelných čerpadlech, fotovoltaických elektrárnách, zlatých klikách atd..

Zákonodárce to tedy hodil na miliony vlastníků jednotek ve stylu „pomozte si nějak sami“. Právní úprava „plánování výdajů“ v nObčZ mi připomíná stav řidiče, který jede v husté mlze po dálnici 130 km/h. Svírá volant, šlape na plyn a netuší zda silnice před ním je zcela volná nebo plná překážek. Dokonce ani neví, zda se už neocitl v protisměru.

lake