Přeplatek z vyúčtování a vypořádání nákladů na služby spojené s užíváním bytu
Dobrý den, na poslední schůzi společenství vlastníků (kde jsem nebyl přítomen) bylo většinovým hlasováním odhlasováno, že částka 2000,– bude z přeplatku z vyúčtování a vypořádání nákladů na služby spojené s užíváním bytu převedena do „fondu oprav“ na plánovanou výměnu vodoměrů. Dotazy zní:
- je možné takto krátit vzniklý přeplatek? Doplňuji, že nejsem dlužníkem a krácení přeplatku jsem neodsouhlasil (ani dodatečně jsem nebyl vyzván).
- jaký by měl být další postup v případě, že výše uvedený postup není správný? Mám čekat, až obdržím nižší částku, než je uvedena ve vyúčtování a tuto skutečnost pak reklamovat?
Děkuji PetrZ.
Vypadá to, že je to nesmyslný a neoprávněný požadavek. Na schůzi se měl prodiskutovat návrh, že je nutná výměna vodoměrů. Vodoměry jsou většině případů ve vlastnictví vlastníků. Výbor navrhuje, aby část přeplatku ve výši 2000 Kč byla převedena do účelu výměna vodoměrů, v případě, že někdo nechce tento přeplatek použít, jako zálohovou platbu, tak zaplatí hotově. O tom se nemusí hlasovat, sepíše se seznam vlastníků, každý podpisem stvrdí jakou variantu chce. SVJ předloží cenové nabídky (určitě tam bude nějaká sleva pro celý dům), zajistí smlouvou firmu. Pak vyúčtuje vlastníkům náklady. O části přeplatku na jiný účel by měli vlastníci rozhodnout ve 100%. Přeplatek by měl být dán vlastníku celý. Vždyť to je radost až do rána pro některé. Těch 2000 Kč není tak mnoho, pokud se dávají vodoměry s radiovým odečtem, dá se tam zpětná klapka, oprava kohoutů.
„…je možné takto krátit vzniklý přeplatek…“
Dle Vámi tvrzeného nikoli.
Nebude li Vám přeplatek vrácen ve lhůtě §7
odst.3,
můžete provést na částku, kterou jste nedostal → již zmíněný
zápočet.
Pane Pube, ono je celkem zbytečné tazateli cokoliv radit. Napsal naprostý nesmysl a nereaguje na žádost o upřesnění.
- Tazatel uvedl: „… částka 2000,– bude z přeplatku z vyúčtování a vypořádání nákladů na služby spojené s užíváním bytu převedena do „fondu oprav“ na plánovanou výměnu vodoměrů“.
Nesmysl je to nejen pro zmínku o neexistujícím „fondu oprav“. Nesmyslem je to hlavně proto, že po vypořádání nákladů na služby nezůstává žádný přeplatek. SVJ je povinno rozúčtovat tak, že rozúčtuje vždy celý náklad mezi odběratele služby. Po vypořádání zůstane účetní nula. Možnost popsaná tazatelem tedy nemohla vůbec nastat.
Pokud snad po vypořádání nákladů na služby zůstala na kontě SVJ nějaká částka, pak jde nepochybně o vadné rozúčtování v rozporu se zákonem. Někdo z vlastníků nejspíše podá námitku a bude se muset rozúčtovat znovu, pořádně.
lake
Nevím, co je „vypořádání nákladů“ podle Vás, ale já se domnívám, že jde o činnost dle §7/3 ZoSL. Tazatel je neználek a tak se v tom plácá… prostě část věty „…a vypořádání nákladů na služby spojené s užíváním bytu…“ je chybná.
Veskrze lze ale dotazu tazatele porozumět – takto (jak popisuje) to prostě chodí v mnoha SVJ (tedy mimo Vašeho, samozřejmě). V SVJ tazatele se zjevně „vypořádáním“ rozumí převod do „pytle s penězi pod správou výboru, na údajně na bohulibý účel výměny vodoměrů se souhlasným zachrochtáním schůze společenství vlastníků (kde [tazatel] nebyl přítomen)“.
Na Vaše otázky pak tazatel neodpověděl, protože jim jednoduše
nerozumí. Stejně jako mnoho neználků nečiní rozdíl mezi SVJ a
shromážděním, mezi zálohou a příspěvkem, mezi …
Snad opravdu nečekáte, že si každý nově příchozí neználek prosviští
zdejších více než 108.000 příspěvků, stráví je, a pak se teprve bude
ptát. :')
PS: tazatel požadoval radu „srozumitelnou“ nikoli „učebnicovou“
„po vypořádání nákladů na služby nezůstává žádný přeplatek. SVJ je povinno rozúčtovat tak, že rozúčtuje vždy celý náklad mezi odběratele služby. Po vypořádání zůstane účetní nula.“ (lake)
To je velmi jednoduše a srozumitelně formulováno. Je možné obdobně jednoduše a srozumitelně formulovat i rozúčtování a vypořádání nákladů na správu?
Rozhodnutí shromáždění je protiprávní a je tedy neplatné.
Možnost využití přeplatku je pouze v případě dohody všech.
Rozhodnutí je nutno napadnout. V případě „nedohody“ lze provést krácení platby započtením rozdílu, tedy dlužné částky vyúčtování.
Pane Vlastiks,
Pravidla pro způsob vyúčtování – jasná, srozumitelná a dostupná všem.
To by patřilo k náplni Sdružení (asociace apod.) vlastníků jednotek, viďte?
Věruška
Fond oprav neexistuje. Takže zjevně míníte něco úplně jiného. Na zmatečný dotaz tedy nelze dát jednoznačnou odpověď. Napište laskavě, o co se skutečně jedná:
- jde o zálohy na správu domu (v tom případě se měly hradit podle spoluvlastnických podílů);
- jde o zálohy na výměny vodoměrů ve vlastnictví vlastníků jednotek (v tom případě je výše záloh odvislá pouze od počtu vodoměrů v bytech).
Obecně platí, že přeplatek lze „krátit“, jestliže mezi dlužníkem a věřitelem existují vzájemné pohledávky. Postup se nazývá započtení.
lake
Děkuji za odpověď (všem). Předposlední větou je řečeno vše – neexistuje-li z mé strany dluh, nelze přeplatek „krátit“. Jinak k problematice „fondu oprav“ jsem si tady na fóru již početl… Jak jsem uvedl, na schůzi jsem nebyl a vycházím ze zápisu (proto ty uvozovky v textu dotazu).
Chybí mi ještě komentář o nesmyslnosti výměny vodoměru, pokud tomu končí metrologie, melo by se to výměnit a nějak zaplatit.
Jaký je tedy v tomto případě správný postup dle Lakeho, včetně použítých terminologií.
Lake opět nepochopil dotaz… Mám dojem, že tazatel položil srozumitelný dotaz, zda shromáždění může rozhodnout, že přeplatek z vyúčtování ve výši 2000 Kč nebude vyplacen a bude použit na výměnu vodoměrů.
Poslední komentáře