přehlasovaný vlastník

Dobry den, chtela bych se zeptat jestli v pripade, ze jsem se nezucastnila schuze shromazdeni, na kterou jsem nebyla radne pozvana, jsem povazovana za prehlasovaneho vlastnika. Pozvanka mi byla pouze vhozena do schranky. Dekuji za odpoved

Rozsudek NS ČR ze dne 25.5.2011, sp. zn. 22 Cdo 1423/2009

Podle přesvědčení dovolacího soudu však závěr o nedostatku aktivní legitimace na straně žalobce neobstojí ani v rovině vlastní právní argumentace.

Z § 11 odst. 3 ZVB vyplývá, že pokud dojde k většinovému rozhodnutí vlastníků bytových jednotek, platí jejich rozhodnutí a vlastníci, kteří jsou v menšině, se musí podrobit přijatému rozhodnutí bez možnosti domáhat se ochrany u soudu, vyjma případů, kdy došlo k rozhodnutí v tzv. důležité záležitosti. Věta třetí odst. 3 představuje výjimku a vztahuje se jen na případy přehlasovaných vlastníků bytových jednotek v tzv. důležité záležitosti, čímž jim umožňuje domáhat se soudního přezkumu v tak zásadní otázce, jakou je důležitá záležitost. Všem vlastníkům jednotek musí být dána možnost se k navrhované důležité záležitosti vyjádřit, což vyplývá z § 11 odst. 3 ZVB, které hovoří o přehlasovaném vlastníku jednotky, i z povahy důležité záležitosti, neboť jejím provedením může být podstatně dotčena hodnota nebo charakter celé nemovitosti. Podle názoru dovolacího soudu nelze možnost napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků v důležité záležitosti přehlasovaným vlastníkem jednotky návrhem u soudu ve smyslu § 11 odst. 3 věta třetí ZVB vykládat tak, že toto právo má pouze vlastník jednotky, který byl při hlasování shromáždění vlastníků jednotek přítomen.

Dovolací soud se v této souvislosti přiklání k názoru, podle kterého z možnosti podat návrh na přezkum rozhodnutí v důležité záležitosti není bez dalšího vyloučen vlastník jednotky, který se hlasování nezúčastnil a s rozhodnutím nesouhlasí. Závěr odvolacího soudu by vedl mimo jiné k závěru, že vlastník jednotky, který se nezúčastnil schůze shromáždění např. z vážných zdravotních či jiných obdobných důvodů, by již pro tuto samotnou skutečnost byl vyloučen z možnosti podat žalobu týkající se posouzení většinového rozhodnutí v důležité záležitosti.

Ačkoliv v nikoli důležitých záležitostech přehlasovanému spoluvlastníkovi možnost soudní ochrany ustanovení § 11 odst. 3 ZVB neposkytuje, v důležitých záležitostech ve smyslu věty třetí uvedeného ustanovení by podle názoru dovolacího soudu mělo být toto právo garantováno každému vlastníku jednotky, který s rozhodnutím nesouhlasí (a nehlasoval pro jeho přijetí) zvláště v případech, kdy i při jeho účasti na shromáždění je zřejmé, že s ohledem na většinu vlastníků, která o důležité záležitosti rozhodla, by byl takový vlastník jednotky přehlasován. Výklad, podle něhož by právo napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek příslušelo bezvýhradně vlastníku jednotky toliko v případech, kdy se vlastník jednotky hlasování zúčastnil, je co do základu v rozporu s rozsahem ústavního práva na soudní ochranu poskytovanou v režimu čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Souci Mgr. Milan Polášek, JUDr. Petra Šuka a JUDr. Filipa Cilečka ( NS 29 Cdo 924/2012) se tam ale dočetli něco jiného: Přiznává-li zákon výslovně aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby přehlasovanému vlastníku, je odpovídajícím jazykovým výkladem tohoto ustanovení především závěr, že takovouto osobou je vlastník, který se zúčastnil hlasování o zpochybňovaném rozhodnutí společenství a neuspěl (hlasoval proti, byl však přehlasován většinou tvořenou jiným vlastníky). Závěry formulované Nejvyšším soudem v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 1423/2009 pak doplňují čistě jazykový výklad rozšířením okruhu legitimovaných osob především pro ty případy, kdy se vlastník nezúčastnil shromáždění z vážných důvodů na jeho straně.

Tak to mě hlava nebere.

Magda

Magdo,

díky za odkaz, Podle mne se mělo žalovat hlasování, které nebylo v pozvánce, nikoli jeho obsah. Nicméně, další ukázka toho, že je třeba být nekompromisní, a to zcela. Každý kompromis se obrátí proti nám. Takže raději chodit na schůze, nelze-li to, pak pokyn, že vše, co není v pozvánce negovat, tedy hlasovat proti. Před hlasováním požádat o slovo a nadiktovat doslovně do zápisu zdůvodnění a upozornění, že bude zažádáno a zneplatnění přijatého usnesení soudně. Nechat si zapisovatelem znění zopakovat a toto dojít k zapisovateli okamžitě podepsat. Jinak v zápise nebude, nebo bude zkomoleno atd. Moje zkušenost. Poslední shr. jsem si nahrála, na konci se strhl povyk a málem mě kamenovali, předseda se chytal za srdce. A zápis, je tam zase jen to, co se hodilo výboru, mnoho věcí chybí. A soudy? Rozhodnou, co je v SVJ důležité, vědí to lépe než vlastník, že ano, chrání správce cizí věci, třetí strany? to je kdo v případě odměny výboru. a naší schůzi se volil člen výboru následovně: navrhuji, aby byla členem výboru zvolena paní XY. Je někdo proti? Zdržel se? Kdo je pro. Podotýkám, že 99% lidí bylo PRO a na závěr této volbě zatleskali. Nebyl dotaz, zda kandiduje někdo jiný, nikdo předem nebyl o možné kandidatuře obeznámen… Ale třetí strany by trpěly, kdyby se tato demokratická volba zrušila.

Je čas Magdo, ne-li pozdě něco dělat.

Jar

„KVÓRUM OVLIVNIT“ může pouze „ne/přítomnost v místě jednání“ osoby oprávněné „HLAS UPLATNIT“.

„HLAS UPLATNIT“ je POJMEM zastupujícím „prostředek pro realizaci postupu při hlasování“.

„HLAS“ lze UPLATNIT způsobem buď PRO nebo PROTI nebo NEUPLATNIT způsobem buď „ZDRŽET se“ (hlasovací kvórum se tím nemění) nebo „NEBÝT přítomen v místě Jednání“ (hlasovací kvórum se tím snižuje (z místa jednání odejdete) nebo nezvyšuje (na místo jednání vůbec nepřijdete)).

Jeli rozdíl mezi „ZDRŽET se hlasování“ a „NEBÝT přítomen v místě Jednání“, pak logické se jeví, že kdo PŘÍTOMEN-NENÍ nemůže být přehlasován, protože k tomu je skutečně nutné aby v místě jednání BYL a aktivně „HLAS UPLATNIL“ proti vůli většiny.

Poučení tedy je, že „hlasovat“ formou „snížení kvóra“ tím, že z místa jednání odejdu nebo tam ani nejdu, protože výboroví-šmejdi – nebo chcete li „většinoví loupežníci“ – nedali bod jednání na pozvánku nelze z gramatického znění zákona dovodit.

Vlastník jednotky" je POJEM zatupující jednoho nebo vícero osob fyzických nebo právnických (vedených na listu vlastnictví v KN). Zjevně proto §1185/2 NOZ nutí tyto osoby aby mezi sebou vybraly „společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu“ tzn. že tento „společný zástupce“ by pak měl být oprávněn použít HLAS.
Tolik asi „rozum průměrného člověka“ (§4/1 NOZ).

Avšak za situace, že tu máme sociopatický rozsudek nějakých NS-vyjasňovačů co tvrdí, že není-li ve stanovách zastoupení „plnou mocí“ (§441-§449 NOZ) uvedené, že takové zastoupení plnou mocí možné není, bylo by záhodno aby další NS-vyjasňovači v pořadí, vyjasnili:

• JAKÁ je a JAK vypadá, „nejnižší nutná suma oprávnění“ jimiž může prokázat „společný zástupce“ (§1185/1 NOZ) své oprávnění vůči SVJ (§1190 NOZ) přičemž SVJ je bez dalšího musí po právu uznat nebo jinak se vystavuje riziku prohry.
  • KDO může být „společný zástupce“ (§1185/2 NOZ) tj. stačí takovému zástupci papír „pocintaný krví“ spoluvlastníků jednotky nebo je třeba ještě „úřední bumážka“ nebo je třeba ještě souhlas SVJ samého nebo je třeba ještě souhlas Společenství samého?
  • JAK se určí zda „společný zástupce“ (§1185/1 NOZ) ustaven je nebo není – je na tom „papíru“ třeba souhlasu VŠECH spoluvlastníků-jednotky nebo jen jejich VETŠINY? A je SVJ oprávněno odmítnout „pro něj nevýhodné zmocnění“?
  • LZE jazyko-lamačskýho závěru v „29 Cdo 924/2012“ cit. „… takovouto osobou je vlastník, KTERÝ SE ZÚČASTNIL HLASOVÁNÍ O ZPOCHYBŇOVANÉM ROZHODNUTÍ SPOLEČENSTVÍ A NEUSPĚL …“ vyvodit, že v citátu zmíněný „vlastník“ JSOU JEN vlastníci (osoby z KN) OSOBNĚ přítomní v místě jednání, nebo i pouze jimi zvolený a JE zastupující v místě jednání → „společný zástupce“ ???

Třeba soudce neví, že o tom, co není na pozvánce se nemůže hlasovat. Niko mu to nenapověděl.

„české soudy nerozhodují, a když rozhodují, tak jsou advokáty silnější strany“. toto tvrzení bych podepsal, neboť s českými soudy mám několik zkušeností. domoci se práva u českých soudů lze, ale počítejte, že vás to bude stát několikaleté úsilí a s největší pravděpodobností budete podávat minimálně dovolání u NS nebo ústavní stížnost u ÚS…