Povinnost hlášení počtu osob
Dobrý den, prosím o vysvětlení pojmu návštěva a osoba v bytě. Mám byt v osobním vlastnictví, kousek ode mně bydlí dcera s rodinou a často mně navštěvují. Dcera i zeť pracují v nepřetržitém provozu, pomáhám s hlídáním vnuček 8 a 11 let. Když mají noční, děti u mně spí. Je to nepravidelně několikrát do měsíce. Jsem senior s aterosklerozou dolních končetin a po bypassu, proto je pro mně jednodušší je hlídat u mně, než chodit k nim. Jsme slušná rodina, nemám dluhy, nejsme hluční,nepožíváme alkohol ani jiné drogy. S ostatními sousedy nažívám ve shodě. Předseda SVJ chce, aby jsem děti nahlásila, že u mně bydlí, kvůli rozpočítání nákladů na služby /používání výtahu/. SVJ odhlasovalo tuto povinnost po 1 měsíci pobytu. Tvrdí, že od začátku roku už u mně vnučky spaly měsíc. Je mojí povinností je nahlásit? A to mám vést denníček všech návštěv, které použijí výtah, když to ostatní nemusí dělat a taky používají výtah, chodí do práce, na nákupy, venčí pejsky, prostě normálně žijí? Děkuji.
Služby, jako úklid, výtah, osvětlení, rozúčtováváme podle počtu osob v bytě podle zákona 67/2013. Letos se vyskytnul jeden chytrolín co vymyslel, že když tam má čtyři studenty, tak jim podle docházkové knihy spočítá, že v bytě nejsou po tři měsíce podle NOZ v kuse, ale jen lehce pod tři. Dokonce vypočítal průměr a podle něj se uvolil platit za jednu osobu. Jak je to podle vás? Platí to co je v zákoně, tzn., že pokud víc než dva měsíce tak platí počet osob celý rok? A jak je to s vlastníkem, tvrdí, že tam nebydli tak za sebe platit nebude.
Pane Ladis,
vyřešíte jednoduše: nerozúčtopvávejte podle počtu osob nahlášených vlastníkem jednotky.
Už se zde řešilo opakovaně.
Dovolil bych si tvrdit, že NOZ v tomto případě není důležitý. NOZ definuje pouze ohlašovací povinnost.
Rozúčtování podle osob se děje na základě zákona 67/2013 a ten říká v paragrafu 2:
„Osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb jsou
- (1.) nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
- (2.) vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.“
Jestliže Vám chytrolín ukázal docházkovou knihu, tak se ani nemusíte domýšlet, kolik osob v bytě žije. Vy to přímo víte. A víte, že tam žijí déle než 2 měsíce v roce.
Dokonce se myslím, že toto číslo je možné stanovit i bez součinnosti majitele. Ale pak je nutné mít důkazy a poklady pro stanovení toho čísla, pokud by se rozhodl reklamovat vyúčtování a soudit se!
Na vlastníka, který tam nebydlí, můžete použít odstavec dva výše citovaného paragrafu. Zákon 67/2013 nepřipouští nulu. Minimálně vlastník se vždy počítá. V případě více majitelů se počítají všichni.
Jak jste přišel na závěr poslední věty, že „V případě více majitelů se počítají všichni.“?
To je dobrá blbina, viděl jsem byt s 11 spoluvlastníky, většina v bytě nikdy nebyla a byt nepřenechali nájemci a to byl byt v domě s cca 8 BJ většinou garsonek, tedy platil by většinu nákladů :-)
Takto striktní výklad se mi nezdá :-)
Paní drjakub, ani po dvou dnech jste nám nesdělila to nejdůležitější: Jaká jsou pravidla pro rozúčtování služeb ve vašem domě. Tato informace je klíčová a bez ní nemůžete dostat použitelnou odpověď.
Takže si napřed opatřete ty informace. Nemá smysl s těmi lidmi jen mluvit – jak jste se přesvědčila, jak předseda, tak pracovník správce Vám dali vzájemně rozporné a nepravdvé informace. Je třeba žádat nahlédnutí do dokumentu. Buď Vám dají kopii, nebo Vám dolument nechají ofotografovat.
Platná pravidla rozúčtování služeb pro dům mohou být ta, která uvádí zákon č. 67/2013 Sb. o službách. Nebo v domě platí jiná, vlastní pravidla. Taková pravidla hledejte buď v prohlášení vlastníka budovy, nebo ve stanovách. SVJ jako rozúčtovatel služeb má povinnost sdělit Vám jaká jsou ta pravidla. Máte právo do nich kdykoliv nahlédnout. Pokud jsou odlišná od znění zákona č. 67/2013 Sb., ptejte se zda byla schválena, kdy, chtějte vidět schvalovací dokument. Pokud se pravidla používají bez výslovného schválení, ptejte se čím SVJ prokáže, že právě podle těchto pravidel se má v domě postupovat.
lake
Pravidla pro rozúčtování mohou být:
v zákoně,
v prohlášení vlastníka,
ve stanovách,
v usnesení shromáždění.
Pokud jsou na více těchto místech a nejsou shodná, která pravidla platí?
Pane laku, platí pravidla v zákoně, v prohlášení vlastníka, ve stanovách nebo v usnesení shromáždění?
Nebo rozhoduje datum (přijetí usnesení, sepsání stanov/prohlášení, účinnosti zákona) a platí ta poslední z uvedených?
Pane Kimuri, na Váš dotaz odpovědět nelze pro jeho naprostou neurčitost. Až se zeptáte na něco konkrétního, mohl byste dostat použitelnou odpověď.
lake
Pane Laku,
pokládám určitý dotaz:
Služba osvětlení společných prostor se podle prohlášení vlastníka rozúčtovává podle spoluvlastnických podílů, podle stanov na každou jednotku stejně, a podle usnesení shromáždění podle počtu psů chovaných v jednotce.
Pro rozúčtování služby osvětlení společných prostor platí pravidla v zákoně, v prohlášení vlastníka, ve stanovách nebo v usnesení shromáždění?
Na Váš určitý dotaz odpovídám takto: Platí ta pravidla rozúčtování, která se v domě používají a nikdo proti nim nic nenamítá.
Jsou-li přijaty stanovy, které jsou ve věci rozúčtování v rozporu s obsahem prohlášení vlastníka, pak vlastník jednotky má tři měsíce na to, aby napadl přijaté usnesení soudně. Neučiní-li to, pak platí co o rozúčtování obsahují stanovy.
Je-li přijato usnesení shromáždění, které je v rozporu se stanovami, může to být považováno za hlasování o nepřímé změně stanov. Výbor je oprávněn upravit znění stanov podle výsledku hlasování, a vloží je do sbírky listin rejstříkového soudu. Tím se stanovy stanou platným a účinným dokumentem vůči každému. V souladu se zákonem o veřejných rejstřících se každý může kdykoliv dovolat obsahu zveřejněných stanov.
Je-li provedeno rozúčtování způsobem, který je odlišný od obsahu
prohlášení vlastníka, a také odlišný od pravidel uvedených ve
stanovách, je na vlastníkovi jednotky, aby podal námitku. Neučiní-li to,
rozúčtování platí. Podá-li námitku, která je rozúčtovatelem
zamítnuta, a neobrátí se bez zbytečného odkladu na soud, pak tím
vyjadřuje konkludentní souhlas s provedeným rozúčtováním i se
zamítnutím své námitky.
---------------------------------------------------------------------------
Bohužel – nový Občanský zákoník zcela rozmetal právní jistoty. Změny písemných smluv už nemusí být písemné. Protizákonné jednání není protizákonné absolutně, ale předpokládá se, že všichni dotčení s odchylkou od zákona souhlasí (protože se neozvali). Nesouhlasící vlastník musí oznámit svůj nesouhlas jak SVJ, tak dalším vlastníkům jednotek, jinak se s ním nikdo nebude bavit a soudy mu nedají za pravdu – viz ustanovení NOZ o ochraně „dobré víry“ třetích osob. Vlastník musí dotáhnout svůj nesouhlas až do konce, včetně soudní žaloby, protože jeho nečinnost bude považována za tichý souhlas.
Taková právní nejistota za platnosti zákona č. 40/1964 Sb. nebyla. Vítejte v novém krásném světě podle zákona č. 89/2012 Sb. Líbí se Vám?
lake
Dobrý den,
to, že u Vás vnučky spí , když je hlídáte, je naprosto běžné. Nevzniká tím však u vás jejich domácnost, nepodílí se na běžném chodu domácnosti, nerozhodují o jejím chodu apod.
To je podmínka č. 1.
To, že u Vás od začátku roku byly v součtu měsíc a máte takovou povinnost ve Stanovách je nevymahatelné z důvodu, že nedošlo ke splnění počtu třech měsíců v kalendářním roce.
to je podmínka č. 2.
Musí být naplněny obě podmínky, abyste byl povinen vnučky nahlásit jako osoby, kterým vznikla domácnost ve Vašem bytě.
Další věc, která by mne osobně zajímala, je, jak pan předseda k tomuto číslu došel? Na základě záznamů z kamerového systému? Pokud ano, je toto uvedeno v provozních podmínkách daného kamerového systému? Je tento systém vůbec zaregistrován u Úřadu na ochranu osobních údajů, včetně schválených provozních podmínek?
V první řadě, bych poslal SVJ dopis, že nebyly naplněny podmínky dle NOZ k tomu, abyste byl povinen ohlásit další osoby v domácnosti a že jste si vědom svých povinností, které Vám ukládá zákon a pokud se počet osob v domácnosti změní, tak svou povinnost splníte v zákonem dané lhůtě.
Korky zde píše naprosté nesmysly, jakési vlastní fantazie.
Za prvé: Pojem „domácnost“ není v NOZ definovaný a hlavně – pro rozúčtování služeb se nepoužívá.
Za druhé: Není pravda, že by pro rozúčtování služeb existovala nějaká podmínka „splnění počtu třech měsíců v kalendářním roce“. Korky nezná právní úpravu.
Za třetí: Pravidla rozúčtování služeb mohou být stanovena rozhodnutím shromáždění. Tazatel dosud tato pravidla necitoval. Rady pana Korkyho jsou mlácením naslepo bez cíle. Ono to je v domě tazatele úplně jinak.
lake
„Tvrdí, že od začátku roku už u mně vnučky spaly měsíc.“
Trz § nebezpečné sledování. Sledují všechny, nebo jenom Vás? Automatizovaně? Kolik osob se sledováním zabývá? Kolika osobám jsou výsledky sledování sdělovány?
Praktické doporučení (teoretickými rozbory Vás zde zásobí jiní):
Prokazatelným způsobem oznamte číslo podle Vaší úvahy, tím splníte v tomto ohledu veškerou svou povinnost. (Na toto číslo nejsou kladeny žádné požadavky, tj. může být i nulové, i nikoliv celé, přičemž z pohledu potřeb rozúčtování postačí jedenkrát za účetní období po jeho skončení.)
Vyhněte se jakémukoli upřesňování, jak jste toto číslo stanovila, o které osoby se jedná, jaký je jejich vztah k Vám, o které kalendářní dny se jedná ad. Na jakékoli žádosti o upřesnění nereagujte, příp. sdělte, že nebudete reagovat. Taková povinnost není dána.
Předseda SVJ po vás zřejmě požaduje, abyste mu nahlásila počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb ve smyslu § 2 písm. g) zákona č. 67/2013 Sb. a současně má pochybnosti, zda těmito osobami nejsou vaše vnučky.
Předně je třeba říct, že výklad pojmu „počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb“ je pojem neurčitý a tedy předmětem neustálých sporů.
Vašemu předsedovi argumentujte tím, že tento počet osob je podle důvodové zprávy navázán na obdobné ustanovení občanského zákoníku týkajícího se počtu osob, které tvoří tzv. domácnost, které spolu žijí. Obvykle se má za to, že členové domácnosti jsou osoby, které společně uhrazují své náklady na bydlení. Dále platí, že jedna osoba může být členem pouze jedné domácnosti.
Z toho pak vyplývá, že vaše vnučky, i když vás často navštěvují, nejsou osobami, které s vámi trvale žijí. Nejsou to z právního hlediska vaše děti, nejste jejich poručník ani pěstoun a mají svou domácnost u svých rodičů.
Pan Zdenek zde zavádí tazatele na scestí.
Pan Zdenek tvrdil: „… argumentujte tím, že tento počet osob je
podle důvodové zprávy navázán na obdobné ustanovení občanského
zákoníku týkajícího se počtu osob, které tvoří tzv. domácnost, které
spolu žijí.“
Pan Zdenek nemá pravdu. Neexistuje žádné „navázání“ na
ustanovení NOZ. To si pan Zdenek právě vymyslel. Nic takového nepbsahuje
žádný celostátně platný právní předpis.
Pan Zdenek tvrdil: „Obvykle se má za to, že členové domácnosti
jsou osoby, které společně uhrazují své náklady na bydlení.“
To je pro tazatele naprosto bezvýznamná informace. Ostatně podle NOZ
takováto definice „domácnosti“ neexistuje. Pojem „domácnost“ není
dnes v NOZ ani jinde vůbec definován. Se službami to ostatně
vůbec nesouvisí.
------------------------------------------------------------------
Pan Zdenek radí, aby se tazatel zamotal do pojmů, které nemají se službami nic společného a nejsou ani právně definovány. To je ta nejlepší cesta do pekel.
Tazateli už jsem poradil co dělat: musí nám ocitovat schválená pravidla rozúčtování služeb. Teprve pak může dostat skutečně použitelnou radu.
lake
Děkuji za snahu o vysvětlení, ale musím říct, že se v tom trochu topím. Předtím jsem bydlela v družstevním bytě koupeném do os. vlastnictví, nic podobné se tam neřešilo. Zatím mám k dispozici jen stanovy, kde o tom není ani zmínka. V zápisu ze schůze SVJ z 11.4.2013 je, cituji: Byl odsouhlasen návrh, aby od 1.1.2013 bylo prováděno vyúčtování oprav výtahů, spol. prostor a telefonů ve výtazích společně a nikoliv na vchody. Jedná se o spravedlivější přístup pro celý dům. Upozorňujeme na povinnost hlášení počtu osob v bytech. Po 1 měsíci pobytu sdělte toto p. XY, který zajistí evidenci a po 3 měsících pobytu potom nahlášení na TRK. Usnesení. Od 1.1.2013 budou náklady na opravy spol.prostor včetně výtahů rozpočítávány nikoliv na vchody, ale na byty. Zítra se chystám do real. kanceláře, která nám dělá vyúčtování, snad se tam něčeho dopídím a pak se ozvu.
Pane drjakub,
co citujete je nějaké podivné usnesení. Zápis musí obsahovat znění návrhu usnesení a pak má být uvedeno, zda usnesení bylo schváleno či nebylo, jakým kvorem (poměrem hlasů) a kolik hlasů z celku bylo přítomno (zda shromáždění bylo v tu dobu usnášeníschopné). Podle stanov většiny SVJ (a v souladu se ZoVB) platí, že o rozúčtování služeb se hlasuje tříčtvrtinovou většinou přítomných na usnášeníschopném shromáždění.
A co je vlastně obsahem usnesení? Je snad usnesením pouze tato poslední věta?
| Usnesení. Od 1.1.2013 budou náklady na opravy spol.prostor včetně výtahů rozpočítávány nikoliv na vchody, ale na byty. |
V takovém usnesení nenacházím nic o jakési lhůtě jednoho měsíce.
Není zřejmé co má znamenat věta „Po 1 měsíci pobytu sdělte toto p. XY, který zajistí evidenci …“ To je součást toho usnesení, nebo to není součást usnesení? Pokud není, pak to ignorujte. Taková povinnost vlastníkovi jednotky ze zákona neplyne. O jakou evidenci jde, pro jaký účel? Může to být nějaká dříve schválená povinnost, která je součástí řádně odhlasovaných pravidel rozúčtování, ale ještě jste nám nesdělil obsah těch pravidel.
Není zřejmé co má znamenat věta „… po 3 měsících pobytu potom nahlášení na TRK.“ To je součást usnesení, nebo to není součást usnesení? A co je to TRK? Smluvní správce? A jaké že to osoby máte hlásit? Kdo mezi ty osoby patří a kdo nepatří? A proč vlastně je máte hlásit? Co s těmi čísly bude pak SVJ dělat? To je otázka zásadního významu. Pokud to není uvedeno srozumitelně a určitě ve stanovách, nebo ve schválených pravidlech rozúčtování služeb, nemůžete takovou povinnost splnit i při nejlepší vůli z Vaší strany. Měl byste to písemně oznámit SVJ.
lake
Dobrý den, získala jsem novou informaci od hospodáře real. kanceláře, která nám dělá vyúčtování. Od 1.1.2014 platí nový obč. zákoník dle kterého je povinnost uvádět každou osobu která stráví v bytě i přerušovaně 3 měsíce t. j. 90 dnů.Děkuji všem, které zaujal můj problém a snažili se mi pomoct. S přáním hezkého dne Jakubcová
Paní drjakub,
informace od hospodáře je celá nepravdivá. Tahá Vás za nos. Poskytl Vám zavádějící informaci, která je v rozporu se zákonem. Taková povinnost není uvedena v žádném celostátně platném právním předpisu.
Mimochodem, neexistuje časový údaj „přerušovaně tři měsíce“. Počítání času je upraveno v Občanském zákoníku v § 605 a následujících takto:
| 89/2012 Sb.§ 605 Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. |
Příklady:
- Lhůta „tři měsíce“, která započala dne 27.7.2015 bude plynout nepřetržitě tři měsíce a její konec připadne na den 27.10.2015. Je tedy vyloučeno nějak sčítat jednotlivé dny v průběhu této lhůty.
- Lhůta, která započne dne 30.11.2015 bude plynout nepřetržitě tři měsíce a její konec připadne na den 29.2.2016(v únoru není den s označením „30“). Je tedy vyloučeno nějak sčítat jednotlivé dny v průběhu této lhůty.
lake
„Lhůta „tři měsíce“, která započala dne 27.7.2015 bude plynout nepřetržitě tři měsíce a její konec připadne na den 27.10.2015. Je tedy vyloučeno nějak sčítat jednotlivé dny v průběhu této lhůty.“
Podle této Lakovy definice nepřetržité doby tří měsíců počítané s přesností na dny ji přeruší i přerušení o délce zahrnující jeden celý kalendářní den.
Pane Konateli, přesně tak to je podle zákona, viz § 605 NOZ. Netrvá-li skutečnost po dobu tří měsíců nepřetržitě, pak nebyla splněna podmínka trvání doby.
Nemáte pravdu v tom, že by se jednalo o nějakou „Lakovu definici“. Definice doby počítané podle měsíců byla uvedena v zákonu č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník a tato definice je i v zákonu č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník.
Viz https://books.google.cz/books….
lake
Pane Laku,
vážně se domníváte, že postačí poslední den tříměsíční doby na dobu zahrnující jeden kalendářní den opustit byt a takto postupovat soustavně a tím se vyhnout placení podle osob?
Tj. stačí na několik dní (teoreticky stačí čtyři dny, a to poslední dny každého čtvrletí) v roce nebýt v bytě a z toho plyne neplacení podle osob.
Pane Konateli, Váš dotaz je zmatečný a nesrozumitelný.
Nikdy jsem nikde netvrdil, že pro posouzení počtu osob pro hrazení služeb
existuje nějaká „tříměsíční doba“.
Naopak setrvale tvrdím, že žádný celostátně platný předpis
o službách takové určení doby neobsahuje. I tazatelce jsem to napsal
zcela jednoznačně.
Takže se mne raději zeptejte na něco, co má hlavu a patu a souvisí to
s počtem osob rozhodných pro rozúčtování služeb. Děkuji.
---------------------------------------------------------------------------
Pokud se ptáte obecně na splnění podmínky pro trvání určitého stavu, pak samozřejmě platí, že má-li skutečnost trvat, pak se tato doba počítá od jejího počátku bez přerušení. Neni to nic překvapivého.
Řekněme, že se vsadíte, že vydržíte nekouřit tři měsíce. Nemůžete tuto dobu splnit tak, že v jejím průběhu budete přerušovat počítání času, abyste si vykouřil každé tři hodiny Vaši cigaretu. Nelze totiž sčítat přerušené doby dohromady. To by Vám kamarád sázku neuznal.
Nevím, co je na tom nesrozumitelného. Dokud podmínka trvá, doba plyne. Jakmile uplyne, má to právní následky. Pokud ovšem podmínka není splněna – byť na jediný den – doba tím přestává plynout a počítání času končí. Pokud se později opět splní podmínka, je to už další, druhý pokus; od toho dne počíná plynout nová doba. Doba určená podle dnů, týdnů, měsíců či roků musí plynout bez přerušení od prvního do posledního dne.
lake
Dobrý den, začátek mé citace byl v zápisu pod diskusí a na konci byly věta : Odsouhlaseno 100 % zúčastněných. A usnesení obsahuje 2 věty : Od 1.1.2013 budou náklady na opravy spol. prostor včetně výtahů rozpočítávány nikoliv na vchody,ale na byty. Příjmy SVJ/úrok z běžného účtu/ za rok 2012 ve výši 162.29 budou převedeny do FO. A co znamená skratka TRK netuším, ale budu zjišťovat dál. Děkuji a přeji hezký den Jakubcová
„obč. zákoník dle kterého je povinnost uvádět každou osobu která stráví v bytě i přerušovaně 3 měsíce“
Je pouze povinnost oznámit změnu v počtu osob (povinnost oznámit tyto osoby dána není).
Pan Zdenek tvrdil: „Obvykle se má za to, že členové domácnosti jsou osoby, které společně uhrazují své náklady na bydlení.“ To je pro tazatele naprosto bezvýznamná informace. Ostatně podle NOZ takováto definice „domácnosti“ neexistuje. Pojem „domácnost“ není dnes v NOZ ani jinde vůbec definován. Se službami to ostatně vůbec nesouvisí.
Vážený pane lake, tvrzení o tom, že něco není přesně definováno v NOZ neznamená, že daný právní pojem neexistuje!
Domácnost lze exaktně určit, popsat, protože se jedná o pojem všeobecně známý. V NOZ není přesná definice zmíněna hlavně z toho důvodu, že se nejedná o osobu s právní subjektivitou.
K tomu, abyste rozeznal pojem domácnost, nepotřebujete právní definici. Co představuje pojem domácnost je schopen se dobrat i člověk průměrného rozumu
Milý pane Korky,
každému je jasné že vůbec netušíte jaká je definice pojmu „domácnost“. Neznáte ji, poněvádž byste ji určitě vysypal z rukávu, kdybyste ji znal. Celý NOZ, i s jeho 3028 ustanoveními, neobsahuje žádnou definici domácnosti. Přestaňte tedy prosím mlátit prázdnou slámu.
Historicky se pojem „domácnost“ vyskytoval v § 115 zrušeného zákona č. 40/1964 Sb. Ta definice zahrnovala společné hrazení nákladů na potřeby a společné žití, ale ani náhodou nezahrnovala společné bydlení v jediném bytě. Přečtěte si k tomu http://www.portalsvj.cz/…se-zkusenost#…, ať se alespoň trochu vzděláte.
Hlavní však je, že tento pojem se nepoužívá k rozúčtování služeb. Snažíte se radit o věcech, o kterých nevíte nic.
lake
„Co představuje pojem domácnost je schopen se dobrat i člověk průměrného rozumu“
Tak to tady napište, jste-li člověkem průměrného rozumu. Začněte tím, že pojem zařadíte, tj. napíšete, zda to je věc hmotná, nehmotná, věc movitá, nemovitá, či jiná, zvíře, člověk, korporace, právo věcné či jiné, povinnost, závazek, či něco jiného, příp. soubor či společenství uvedeného, a uvedete, podle jakého práva definujete. Dále uveďte příkladmo, zda je součástí domácnosti vnučka? Přítel vnučky? Hodinky přítele vnučky? Pes? Gauč? Rodinný závod? Zlatý prsten po babičce? Polnosti po předcích? Recept na štrůdl? Rozum hlavy rodiny?
Chápu, že se mne snažíte dohnat k tomu, abych právně definoval něco, co nemá právní subjektivitu. A nemohu tedy napsat, že se jedná o věc takovou či makovou, či korporaci, právo, závazek, společenství atd.
Domácnost můžeme definovat jako množinu osob a věcí, které spolu společně hradí své náklady a společně uspokojují své potřeby a podílí se na chodu domácnosti, včetně rozhodování a ovlivňování.
Vnučka i přítel vnučky se může stát členem domácnosti.
Je nutné si uvědomit, že s pojmem domácnost pracuje více zákonných předpisů, jestliže by se nejednalo o pojem, který je určitý a srozumitelný, tak by s tímto pojmem nemohl Zákonodárce, Úřad ani Soud pracovat.
Výborně, pane Korky. Jsem rád, že jste si konečně přečetl ustanovení § 115 zrušeného Občanského zákoníku, který domácnost definoval do 31.12.2013. Před tím jste neměl ani páru o čem píšete. Takže přece jenom nějaký pokrok. Po zrušení zákona č. 40/1964 Sb. a jeho § 115 ovšem už tato definice nemá žádnou oporu v účinném právu.
Definice obsažená ve zrušeném občanském zákoníku je tzv. ekonomická definice domácnosti z hlediska finančních toků: určitá skupina osob sdružuje své příjmy, pořizují si společně věci (nádobí, koberec, lednice, auto, chata, …), hradí společně své náklady.
Součástí této definice domácnosti není společné bydlení v jednom konkrétním bytě. Píšu to pro Vás už podruhé, odkaz jsem už dal. Proto je nesmyslné používat tento pojem v souvislosti s rozúčtováním služeb. Na toto upozorňuji opakovaně jak pana Zdenka, tak Vás.
My zde neřešíme zda si členové domácnosti pořídí auto, pojedou společně na dovolenou, či zda se společně skládají na nájemné. To nemá vůbec žádnou souvislost s otázkou kdo užívá kterýsi byt a kolik osob se počítá pro rozúčtování služeb, spojených s užíváním toho bytu.
Nechápu tedy, proč se zde vůbec zabýváte pojmem „domácnost“. Tazatele tím jen matete.
lake
Domácnost (a s různými adjektivy (rodinná, společná, oddělená) je vždy spojena s bydlením v jednom konkrétním místě.
Jen pro Vaší informaci do zrušeného Občana jsem nekoukal. Protože s pojmem domácnost pracuje Zákonodárce, Úřady, Soudy, je mi líto, že jste si toho ještě nevšiml.
Nicméně musím uznat, že v oboru manipulace, jste vskutku odborník.
Pane lake,
pokud vy nerozumíte pojmu domácnost a nechápete, jak souvisí s § 2/g ZoS, ještě neznamená, že české právo v době NOZ s tímto pojmem neumí pracovat nebo že neví, co znamená. Stačí si tento pojem zadat do vyhledávače:
Nový občanský zákoník domácnost výslovně nedefinuje. Užívá však pojmu rodinná domácnost (např. § 690 a násl.), přičemž je tím myšleno společné obydlí dané rodiny (§ 743). Podle důvodové zprávy nejsou „rodina“ ani „domácnost“ subjekty práva, přesto jde o pojmy zaužívané a jednoznačně chápané, s nimiž právní řád běžně pracuje.
Oproti dosavadní úpravě se NOZ vyhýbá legální definici domácnosti vzhledem k tomu, že „domácnost“ se i za nynějšího stavu chápe ve dvou významech (jako pospolitost spolužijících osob i jako zařízené obydlí). Který z těchto významů mají na mysli jednotlivá ustanovení NOZ, vyplývá z jejich formulace nebo z kontextu.
NOZ neobsahuje definici domácnosti. SOZ ji obsahoval v § 115. Podle NOZ bude pojem „domácnost“ zřejmě vykládán šířeji, to nám ale nebrání se v problémech obrátit na starou definici:
Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. NOZ k této definici přídává ještě domácnost jako zařízené obydlí.
atd…
Pane Zdenku, jevíte se navenek jako blb. který to pochopit nedovede, nebo troll, který to pochopit nechce.
| Pojem „domácnost“ nemá naprosto žádnou spojitost s počtem osob žijících v určitém bytě v určité době, ani se službami, ani s počtem osob rozhodných pro rozúčtování služeb. |
Vidím, že to stále nechápete, ale s takovou zabedněností už nic nenadělám. V každém případě pro Vás platí totéž, co pro Korkyho: matete tazatele nesmyslnými pojmy, které s jeho dotazem nemají naprosto žádnou souvislost. Přečtěte si znovu http://www.portalsvj.cz/…i-poctu-osob#…. Je zjevné, že napoprvé se Vám ten text pochopit nepodařilo.
lake
jak jistě víte, žijeme ve světě, který je relativní. Pokud se vám tedy zdá, že já něco nechápu, může to být proto, že naopak vy totéž chápete jinak a vašimi slovy tak vlastně nechápete.
Pane Zdenku, pokud se domníváte, že pojem „domácnost“ má nějakou souvislost s dotazem tazatele, tedy s rozúčtováním služeb, prokažte to citací z některého celostátně platného právního předpisu.
Protože takovou citaci nejste schopen uvést, raději mlčte a už s tím neotravujte. Děkuji.
lake
Alík je součástí mé domácnosti.
Alík není fyzickou osobou.
Alík je zařízením domácnosti.
Tolik Plzeňská logika.
Pane Korky,
kde jste, prosím, přišel na to, že pojem domácnost je určitý a srozumitelný?
Pojišťuji-li domácnost, podle Vás pojišťuji množinu osob a věcí, které spolu společně hradí své náklady a společně uspokojují své potřeby a podílí se na chodu domácnosti, včetně rozhodování a ovlivňování. Souhlasíte?
pojišťuji-li domácnost, pojišťuji si majetek, pojištění domácnosti je pouhý název produktu.
Uvědomte si, že i všeobecné pojistné podmínky pracují s pojmem domácnost.
Citace ze všeobecných pojistných podmínek Kooperativy pro pojištění majetku a odpovědnosti:
„6) Pojistitel neuhradí újmu, kterou je pojištěný povinen uhradit:
- svému manželovi, registrovanému partnerovi, sourozenci nebo příbuzným
Z důvodové zprávy k ZoS:
…k vymezení osob rozhodných pro rozúčtování plnění bylo podpůrně použito ustanovení (starého) občanského zákoníku, konkrétně § 689, kde soužití nájemce s dalšími osobami po dobu delší než 2 měsíce je již považováno za fakt, že tyto osoby s nájemcem v bytě žijí. Stejné časové období bylo použito i pro posouzení soužití vlastníka jednotky s dalšími osobami v jednotce.
Pokud bylo podpůrně použito ustanovení (starého) občanského zákoníku (NOZ v té době nebyl účinný), není žádný důvod nyní „nesáhnout“ k analogickému ustanovení NOZ.
Snad se tady nebudeme přít o to, že pro výklad nejasných ustanovení jsou důvodové zprávy důležitým (ne-li rozhodným) informačním zdrojem.
Pane Zdenku, opět píšete jakési fantazie. Prosím uvědomte si, že NOZ neupravuje ani služby, ani počet osob rozhodný pro rozúčtování služeb. Vaše mlžení o „domácnosti“ a o „společném žití“ nemá se službami žádnou spojitost.
Je nesmyslné Vaše tvrzení o analogickém ustanovení NOZ. Jediná analogie je v § 2272 NOZ – ovšem to se týká výhradně povinností nájemce bytu. Takže se to vůbec netýká ani služeb, ani úvodního dotazu.
Nevím, co chcete důvodovou zprávou vyložit. Důvodová zpráva k ZoSl je vadná. Je naprostým nesmyslem klást rovnítko mezi pojem „domácnost“ (ve smyslu § 115 zákona č. 40/1964 Sb.) a žití v jednom bytě.
| Přišel byste na to ihned, pokud byste měl (například) syna, který
studuje střední školu v městě 120 km vzdáleném a dceru, která studuje
vysokou školu v obci vzdálené 250 km. Obě Vaše děti jsou nepochybně členy Vaší domácnosti (podle § 115 zákona č. 40/1964 Sb.), ale ani jednu z těchto osob nebudete hlásit pro účely rozúčtování služeb. Jedině na období prázdnin, pokud se budou doma zdržovat alespoň 2 měsíce. |
Jak už jsem napsal: totálně matete tazatele nesmyslnými tvrzeními.
lake
„pro výklad nejasných ustanovení jsou důvodové zprávy důležitým (ne-li rozhodným) informačním zdrojem.“
Shora citovaný názor pana Zdenek22 názor není obecně přijímán.
Až uvedete přesné znění pravidel rozúčtování služeb, bude možno Vám odpovědět.
lake
Divím se, kolik zbytečného času a osobních invektiv zde vynaložilo několik pánu v komentářích nad touto „povinností“. Počet přítomných osob v bytové jednotce pro účely rozúčtování služeb, byť se to v některých nařízeních uvádí, považuji za ministerskou neznalost poměrů v bytovém sektoru. Na vodu a teplo jsou měřidla nebo indikátory, na příspěvky do „fondu DZ“ je výměra bytu, jinak platí podíly na společných částech domu. Snad jen někde se výtah účtuje podle osob (problematické zjišťování) – u nás se účtuje podle podlaží bez ohledu na osoby. Žádný předpis nevyřeší nic s naprostou dokonalostí tak proč sledovat počet osob v b.j. Vyřešilo by se jenom t.zv.„píchačkami docházky“ jako za socialismu v podnicích a za měsíc by byl přehled o všech pohybech – to ale v českém prostředí nelze .Hlášení osob je pro moji osobu důležité pouze s ohledem na informaci, zda v domě nežijí „dlouhodobě“ osoby celostátně hledané a bez ohlášeného místa trvalého pobytu, což se velmi často stává, zejména v b.j. vlastníkem pronajatých.
„u nás se účtuje podle podlaží“
Jak to funguje? 13. podlaží platí 13násobek podlaží prvního? Uživateli garáže v 2. podzemním podlaží se vrací dvojnásobek toho, co zaplatí podlaží první?
Poslední komentáře