Postoupení pohledávek při prodeji jednotky
Zdravím, v různých vláknech se zde řeší otázka vypořádání zůstatku dlouhodobé zálohy při prodeji bytu mezi prodávajícím a kupujícím.
Občanský zákoník řeší v § 1186 odst. 2 pouze přechod dluhů, přechod pohledávek vlastníka vůči SVJ není řešen. U družstevních bytů to řeší zákon o obchodních korporacích komplexněji, přechází dluhy i pohledávky.
Dle odst. 1 uvedeného zákonného ustanovení nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost, při převodu vlastnického práva k jednotce příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat.
Otázkou tudíž je co se děje s pohledávkou, resp. závazkem SVJ vůči vlastníkovi při prodeji jednotky.
SVJ nemá povinnost závazek vypořádat, tudíž prodávající nedostane nic zpět. Pokud nechce svůj podíl na zůstatku dlouhodobé zálohy „obětovat na oltář SVJ“ měl by se starat.
Nejpravděpodobnější variantou je, že o cenu své pohledávky zvýší kupní cenu bytu. Avšak většinou není v kupní smlouvě žádné ujednání o postoupení pohledávky.
Dochází prostou změnou vlastníka jednotky k přechodu jeho pohledávky z titulu nevypořádaných záloh na správu domu a pozemku? Či je nutný postup dle § 1879 a násl. NOZ? Domnívám se, že ne. Avšak ve většině SVJ k tomu běžně dochází. Zůstatek se dle názoru těchto SVJ váže na byt… .
Dojde prodejem bytové jednotky k zániku závazku SVJ vůči původnímu vlastníkovi v případě, že není sjednáno mezi prodávajícím a kupujícím postoupení pohledávky? Domnívám se, že ano, neboť závazek je závazkem dlužníka vůči věřiteli pokud má dlužník vůči věřiteli povinnost dluh plnit.
Přestane-li být věřitel členem SVJ, zaniká SVJ povinnost zálohu vypořádat (i vyúčtovat) a tudíž dojde k zániku závazku.
Nový člen však začíná s „nulou“ SVJ a v takovém případě je pak povinen „doplatit“ svůj podíl na dlouhodobé záloze a v podstatě nejen na ní, ale i na případném příspěvku běžného roku, pokud by to, co uhradí za dobu svého členství, nepostačovalo na úhradu nákladů na správu.
Současně by SVJ bylo povinno zúčtovat tento zánik závazku do výnosů, avšak s ohledem na ust. § 18 odst. 2 písm. f) ZDP, kdy předmětem daně není příjem z příspěvku na správu domu, by tento výnos nepodléhal dani z příjmů. Nebo již se nejedná o příspěvek na správu domu?
Jaké jsou Vaše názory čí zkušenosti?
Musí být součástí stanov. Např. naše SVJ eviduje dlouhodobé zálohy (stejně jako ostatní plaby) samostatně pro každou jednotku a v případě prodeje sice vyúčtujeme a vypořádáme jen služby a zálohu na konkrétní opravy nevracíme, ale poskytneme o tom vlastníku písemný doklad s tím, že tato částka přejde na nového vlastníka a finanční vypořádání si mohou provést v kupní smlouvě. A pokud by došlo k situaci, že by se část dlouhodobé zálohy vlastníkům vracela obdrží ji ten, kdo je zapsán na LV ke dni kdy se o vrácení rozhodlo. Toto přijali všichni naši vlastníci, takže šlo o dohodu všech. A každý nový je už vázán stanovami.
§ 1106 Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená.
Takže nový vlastník nabude nevypořádaný zůstatek dlouhodobé zálohy ze zákona. Protože ten nevypořádaný zůstatek je skutečností, že se při převodu jednotky nevypořádává, spojen s vlastnictvím jednotky. Jakýkoliv jiný výklad by byl jednak v rozporu s úmyslem zákonodárce a také v rozporu s dobrými mravy.
Nový vlastník nabude nevypořádaný zůstatek dlouhodobé zálohy ze zákona.Tím jste řekl, že ze zákona přecházejí na nabyvatele jednotky i dluhy. Dejme tomu byt je prodán v dražbě, na SVJ z dražby nic nezbylo, tak nabyvatel jednotky by měl ze zákona zdědit i dluhy na zálohách. Pokud se mu dluhy zdály být vysoké, tak neměl v dražbě přihazovat – určitě měl vědět, co kupuje. Mám pravdu?
Dražba je vyjímka, dluh je v tomto případě závadou na bytě jež zaniká dražbou a nebo měl být splacen z výtěžku dražby.
Musíte si přečíst dokumentaci k té dražbě, respektive v exekučním spisu.
Viz například. http://kraken.slv.cz/…M26Co39/2008
O judikatuře k tomuto od počátku účinnosti NOZu zatím nevím, můžete se pokusit prosadi Váš názor a výklad
Člen SVJ ručí ze zákona za dluhy SVJ, ale podle mne neručí za dluhy ostatních vlastníků bytů. SVJ nesmí zastavit dodávku vody neplatiči, ani mu zastavit topení. SVJ ale také není povinno vybírat příspěvky na dluhy neplatičů. Proč bych měl hradit dluhy někoho, koho jsem si za spolumajitele domu nevybral a ani nemám možnost si jej vybírat? Ti, co dlužníkovi půjčovali, nemají žádnou odpovědnost za to, kolik mu půjčili, protože to zaplatí nevinní v SVJ? To je zlovolná praxe i judikát zcela proti dobrým mravům! Nesmím-li zastavit dodávku služeb, musím čerpat z dlouhodobých záloh, které byly určeny na opravy. Jestliže si onen neplatič vyčerpá svůj podíl z dlouhodobých záloh na opravu, tak jeho nástupce to musí buď postupně doplatit, anebo zaplatit podíl na následující opravě hotově, protože nemá nic naspořeno. U nás už striktně dbáme na to, že podle § 1180 NOZ opravy společných částí domu ve výlučném užívání vlastníka musí zcela hradit ten, kdo je výlučně užívá. Může si na to spořit v dlouhodobých zálohách, ale ty jsou vedeny na zvláštním účtu. Na společné části domu ve společném užívání přispíváme podle majetkových podílů, ale nikde nemáme ve stanovách, že máme přispívat na dluhy ostatních vlastníků. Magda bojuje proti spoření na neznámý účel. My víme, že spoříme na budoucí opravy, ale nemůžeme po nikom chtít, aby platil dluhy jiných vlastníků. Najděte, podle jakého paragrafu kterého zákona bych měl přispívat na dluhy ostatních vlastníků bytů, kteří své úspory prohospodařili?
Započítávat jednostranně jde pouze závazky po splatnosti.
Takže skutečně nelze započítat částku složenou vlastníkem jako dlouhodobou zálohu, která je závazkem SVJ vůči vlastníkovi s nestanoveným datem splatnosti oproti splatnému dluhu na zálohách či vyúčtováních.
K tomuto postupu by bylo potřeba nejdříve rozhodnout, že se dlouhodobá záloha vypořádává a vyplácí všem. Pak teprve je možné to u dlužícího vlastníka započítat proti sobě.
Takže pokud postupujete jak píšete, koledujete si o budoucí malér. A je úplně jedno, jak maloměštácky spravedlivý si připadáte. Dlouhodobá záloha není žádné individuální spoření, kteréhož zůstatky by šlo používat jak píšete.
A zároveň to také nejsou peníze SVJ, které by nikdy nebylo nutné vyúčtovat vlastníkovi. Tady se pro změnu mnoho SVJ bude v budoucnosti divit, co stanovuje zákon o účetnictví ohledně archivace účetnictví s existujícím nesplaceným závazkem.
To je fakt děsivé, co jsou někteří statutáři SVJ schopni vymyslet, aniž by si cokoliv přečetli například v občanském zákoníku o zániku závazku zápočtem.
Pokud nejste jako statutáři SVJ schopni řádně vymáhat pohledávky, je zcela po právu a spravedlivé, že je eventuelně nevymožená část pohledávek odepsána a hradí ji buď statutáři SVJ z titulu své zodpovědnosti za způsobenou škodu, nebo všichni členové SVJ podle svých podílů, v závislosti na tom, jak statutáři SVJ plnili své povinnosti
Já tvrdím, že lze započítat dlouhodobou zálohu, která je závazkem SVJ vůči vlastníkovi, za dluh na krátkodobých zálohách na služby, které vlastník neplatí včas! Tím netvrdím, že se dluh na zálohách nemá vymáhat! Proč by zálohy nešlo započítávat? Čím je to zakázané? Podívejte, já jako vlastník bytu ručím za dluhy SVJ. I když bychom měli neplatiče, SVJ by dluhy nemělo, takže za nic neručím. Dluh vlastníka na dlouhodobých zálohách je jeho dluhem vůči SVJ a pokud bude prodávat byt, mělo by to mít vliv na cenu bytu! A to platí i při eventuální dražbě! Když neplatič nepřispívá na zálohy na služby, kde bere SVJ peníze na faktury? Závěrka se dělá až jednou za rok, do té doby jsou všechny prostředky na jedné hromadě. Kde nakonec ty peníze budou chybět???
Cituji Vás:
Já tvrdím, že lze započítat dlouhodobou zálohu, která je závazkem SVJ vůči vlastníkovi, za dluh na krátkodobých zálohách na služby, které vlastník neplatí včas!
Proč by zálohy nešlo započítávat? Čím je to zakázané?
Já jsem Vám už odpovídal, není možné jednostranně započítat splatnou pohledávku proti nesplatné.
Nicméně čtěte tady https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
§ 1982
(1) Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.
(2) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.
§ 1987
(1) K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.
(2) Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.
Pokud tedy tvrdíte, že můžete započítat závazek SVJ vůči vlastníkovi z titulu dlouhodobých záloh proti pohledávce SVJ za vlastníkem z titulu záloh na služby po splatnosti, tak by bylo nutné, aby vlastník mohl uplatnit soudně proti vám své právo, že mu máte vyplatit zůstatek jeho dlouhodobé zálohy. To myslíte vážně?
Prostě si přestaňte zjednodušovat práci tím, že protiprávně zabavujete dlouhodobé zálohy. Musíte pohledávky vymáhat včas tak, aby se Vám nestalo, že přijdete pozdě a už na Vás nezbude nic, co by šlo z dlužníka vymoci.
No a pokud se dostanete do situace, kdy nějakou část pohledávek nevymůžete, protože prostě bude odepsána v oddlužení či tak něco, tak se všichni Vaši spoluvlastníci na tuto částku musí složit. A nebo to zaplatí jen členové statutárního orgánu SVJ, pokud něco zanedbali. Komu se to nelíbí, vždy může přestat být spoluvlastníkem a mít něco 100% svého, kde tato rizika nemá.
SVJ nesmí podnikat a vztah člena SVJ ku SVJ jako takovému se nemůže řídit pravidly, která citujete a která zjevně platí mezi dvěma podnikatelskými subjekty. U SVJ jde o bydlení jako takové. Asi musíme pro jistotu dát do stanov, že člen je v první řadě povinen platit zálohy na služby, které nemohou být v prodlení. Nezaplatí-li zálohu včas, stává se pohledávka dlužníka z dlouhodobých záloh vůči SVJ splatnou ve výši dlužné částky za služby a bude automaticky započítaná. SVJ nemá fond oprav – má jen jedny peníze od vlastníků bytů! Jen tak se dá dosáhnout toho, aby cena bytu odpovídala i výši příspěvků, které člen SVJ dosud na účet SVJ uhradil. Navíc dlužník, když neplatí SVJ zálohy na služby, neplatí ani dlouhodobé zálohy, tak ve výši dlouhodobých záloh se to musí projevit! A už vůbec nechápu, proč by vlastník bytu nemohl požádat SVJ o vyplacení dlouhodobých záloh? SVJ by mu je měla vyplatit s tím, že je povinen hradit svůj podíl na opravách hotově ve stanoveném termínu. SVJ není banka, ani podnik, má jen peníze od vlastníků a ty jen dočasně spravuje.
Podle Vás pro vztah SVJ versus člen SVJ neplatí občanský zákoník? Přestože SVJ je zřízeno dle občanského zákoníku? To jako vážně?
Do stanov si nemůžete dávat nic, co by bylo v rozporu s kogentními ustanoveními.
V občanském zákoníku k SVJ není žádné přechodné ustanovení. Nelze z OZ vytrhávat něco a roubovat to bezmyšlenkovitě na SVJ. SVJ je koncipován jako sluha vlastníků. Vlastník do SVJ vkládá peníze, aby si zajistil bydlení. Pokud je tam přestane vkládat, tak smyslem občanského zákoníku přece nemůže být to, že jeho dluhy začnou platit ostatní vlastníci! Tak to přece nemůže fungovat v právním státě. Navíc – SVJ nemusí mít žádné fondy a vztah mezi vlastníkem a SVJ by měl být co nejjednodušší. Jak může mít někdo v SVJ nedotčené dlouhodobé zálohy pokud nepřispívá na služby, které čerpá? To je zásadní věc! Navíc – OZ mluví o příspěvcích – nerozlišuje podrobně. Jak si to ve stanovách uděláme, to by mělo platit. Přestali jsme se bavit o meritu problému: Neplatič může mít dluhy vůči SVJ, ale já jako člen SVJ ručím pouze za dluhy SVJ. To by muselo být v OZ napsáno přímo, že ručím i za dluhy ostatních vlastníků! Tak laskavě hledejte v OZ, jak zajistit spravedlnost a pořádek, aby cena bytu odpovídala i vloženým penězům od vlastníka bytu a aby se nabyvatel bytu zajímal o to, kolik prostředků předchozí vlastník vložil na pokrytí budoucích potřeb SVJ. Tím, že SVJ nesmí podnikat, nemůže ani odkoupit byt neplatiče a pronajímat ho, aby se pokryly chybějící peníze, které neplatič odčerpal z SVJ na službách, které mu SVJ nesmí odstavit. Kde je rovnost před zákonem – dodavatel elektřiny neplatiče odstřihne od dodávky proudu, i když neplatič proudem topí. SVJ omezit neplatiče nemůže – ten může dál topit při otevřených oknech! Podle mne – dlouhodobé i krátkodobé příspěvky jsou spojené nádoby. Poklesne-li hladina v jedné nádobě, množství peněz vlastníka v SVJ se musí okamžitě zmenšit a nemůže nikdo požadovat od druhých vlastníků. aby ostatní vlastníci sanovali ze svého dluhy vlastníka vůči SVJ. To přece nemůže nařídit žádné kogentní ustanovení NOZ. Alespoň já jsem na něj nenarazil.
Pokud nerozumíte tomu, co jsem Vám o možném započtení pohledávek napsal, asi byste neměl mít funkci člena statutárního orgánu SVJ.
Mícháte obrazně řečeno jablka s hruškami.
Píšete naprosté nesmysly a pokud budete tyto nesmysly někdy opakovat před soudem, špatně dopadnete.
Berte to prosím jako dobrou radu a vyvoďte pro sebe důsledky, ať se v budoucnosti nedivíte nutnosti zaplatit SVJ eventuelní škody, co svou neznalostí způsobíte.
Nemůžete prostě započítat nesplatný závazek proti splatné pohledávce. Prostě si zvykněte, že dlouhodobé zálohy mají jinou funkci, než Vám pomáhat oddalovat nevyhnutelné vymáhání pohledávek ze záloh na služby.
A nikdo nechce po ostatních vlastnících platit cizí dluhy. Jenom jako spoluvlastníci máte zodpovědnost řádně se starat o záležitosti SVJ zahrnuje v to i vymáháni pohledávek SVJ. Pokud tak nečiníte včas a nic nevymůžete, tak to zaplatíte jako každý jiný věřitel.
Dokonce Vám zakonodárci dali do NOZu přechod dluhu a teď novelizací dávají přednost před zajištěným věřitelem v části ceny jednotky. Asi viděli víc textů od podobných statutárů jako jste Vy. Jenom u té dražby je to složitější.
Prosím, moc prosím, dovzdělejte se, nebo najděte někoho vzdělanějšího či chytřejšího ať to za Vás vezme.
PS: Toto je poslední moje reakce na Vaše opakování naprostých nesmyslů. Protože už skutečně nevím, zda jste statutár naprosto mimo, nebo provokujete. Děkuji
„Dlouhodobá záloha není žádné individuální spoření“
Dlouhodobá záloha je spoření kolektivní. A SVJ kolektivnímu spoření neslouží. Domníváte-li se opak, podložte to příslušným §.
Nápověda: § stanoví povinnost vlasntíka podílet se na správě domu. Nic více nevyčtete.
Dlouhodobé zálohy jsou podloženy usnesením SVJ. V SVJ se můžete dohodnout a stvrdit to usnesením, že někteří budou platit dlouhodobé zálohy a jiní je platit nebudou, ale do určitého termínu složí hotově požadovanou částku, je-li třeba něco opravit. Je věcí domluvy kolik kdo bude přispívat na společné části domu ve výlučném užívání vlastníka – proč by to muselo být jednotné? Vše potřebné sedá ohlídat v účetnictví.
My jsme něco podobného řešili u jednoho z našich domů. Cca 20% domu (nebytové prostory-prodejny s vlastním vchodem v přízemí) vlastní developer , který mimo jiné vlastní nemovitosti v miliardových hodnotách po celé ČR. Na zálohách se nechtěl podílet s tím , že některé části domu jako je výtah , garáže , schodiště atd nevyužívá. Dohodli jsme se s ním tak , že specifikujeme všechny části, které mohou v případě nepříznivého vývoje ohrozit jeho podnikání a že na správě těchto částí se bude finančně podílet částkou ve výši svého podílu , kterou zaplatí před začátkem opravy. Je to bohatý vlastník , takže vím , že peníze na případnou opravu bude mít k dispozici vždy. S nějakým malým vlastníkem bych se bál podobné dohody uzavírat , protože řada z nich žije od výplaty k výplatě.Navíc jde o jednoho vlastníka.Kdyby měla vzniknout situace , že z 200 vlastníků by si 100 vlastníků zvolilo postup A a dalších 100 vlastníků postup B… z toho by vznikl akorát chaos , ve kterém by se nikdo nevyznal… Tento postup jsme vložili do stanov .
Společné prostory domu jsou definovány v Prohlášení vlastníka, „výlučně užívané“ části některými vlastníky tam musí být definovány také. Názor, že výtah a schodiště je uvnitř domu a jsou tak „výlučně užívány“ pouze lidmi uvnitř a jednotek přístupných z venku se to netýká je nesmysl. Být majitelem bytu ve Vašem domě, předal bych věc soudu, okrádáte některé vlastníky.
Můžete nám sen ten postup ze stanov zkopírovat pane moudrý staviteli. Takový blábol jsem dlouho neslyšel.
Pokud nemáte změněné prohlášení vlastníka a výtah a schodiště nejsou prostor společný jen některým vlastníkům, tak tímto postupem všechny spoluvlastníky okrádáte o statisícové částky…
Bojíte se alespoň, že k Vám přijde policie?
od dvou různých advokátů , že postup , kdy vlastník neplatí za společnou část domu , kterou nemůže využívat (apropo do toho výtahu se ze svých prodej ani nedostane) je absolutně v pořádku.. apropo..odstavec v NOZ , že společná část domu , která je ve výlučném užívání konkrétního vlastníka je udržována tímto vlastníkem na jeho náklady..
Za prvé schodiště a výtah je přístupný prostor. Za druhé je výtah povinně v domech od 5np výše. Za třetí mi připadá, že hodnotu nájmu z těch nebytových prostor tomu developerovi navyšuje mimo jiné počet lidí co tam bydlí. Takže logika že mám nebytovku ve vysokém domě, protože tam bydlí dost lidi na to, aby nebytovka měla zákazníky a zároveň se mě netýkají náklady dané zákonnými požadavky u vysokého domu mi přijde fakt ujetá..
A nemluvě o těch stanovách co diskriminují jednoho vlastníka proti druhému a jsou tedy ve zjevném rozporu s dobrými mravy.
Kdo Vám proboha k tomu dal ta právní stanoviska? I když jak píšete, je v pořádku, že spoluvlastník neplatí náklady na prostory co nemůže využívat, ale to je například společná půda přístupná jen jednomu vlastníku a podobně. V žádném případě to není ani schodiště, ani výtah. Nebo máte někde v tom stanovisku, že jde o schodiště a výtah coby nezbytnou stavební součást domu?
A jěště kontrolní otázka, platí vám za výtah i spoluvlastníci v přízemí? Platí spoluvlastníci bytů za hydroizolaci, co jí vlastně potřeboval jen ten developer co je blízko u země? Nebo jste zatím s tímto vynálezem skončili pouze u toho, že jste protiprávně zvýhodnil pouze toho jednoho nejsilnějšího spoluvlastníka?
není přístupným prostorem. Jak jsem už uvedl , nebytové prostory jsou prodejny v přízemí , kam je přístup pouze z ulice. Vlastník či nájemce nebytového prostoru do ostatních společných částí domu nevstupuje.Vzhledem k tomu , že dům je v centru města, obchody prosperují spíše díky lidem , kteří jdou kolem než z obyvatel domu. Jedním ze spoluvlastníků domu je město. Takže to prošlo rukami jak právníkovi města , tak město si nechalo vyhotovit i svůj právní rozbor u pověřené advokátní kanceláře. Rada města dala mandát svému zástupci , aby pro to hlasoval…
Jinak tu hydroizolaci potřebují všichni , nejen ten co je v přízemí..pokud dojde v kritickém případu k narušení statiky , ovlivní to celý dům…
Prostě jste protiprávně odpustili platby nejsilnějšímu spoluvlastníkovi na základě dokumentů co nemůžou obstát.
Pokud jste toto chtěli správně, muselo by souhlasit 100% vlastníků se změnou prohlášení vlastníka. Jakýkoliv jiný postup je protiprávní. Jakýkoliv kupec nebytových jednotek je kupoval s tím, že součástí jeho jednotky je i společné schodiště a výtah. Pokud se mu to nelíbilo, nemusel to kupovat. Případně to mohl koupit a domáhat se opravy prohlášení vlastníka, protože prohlášení mu přisuzuje podíl na společných prostorách, které ve skutečnosti nejsou společnými prostorami.
U Vás bude ještě jednou zábava, až se najde někdo, kdo tomu bude rozumět a dá Vám celou tu Vaší konstrukci k soudu.
Neodpověděl jste mi na otázku, jestli se chystáte podobným způsobem osvobodit od placení za výtah obyvatele poschodí, co jsou tak nízko, že výtah nepoužívají a tak by bylo spravedlivé jim platby odpustit, i když podle prohlášení vlastníka je ten výtah i jejich.
je to jenom baron Prášil, co neumí sestavit plán oprav, ale chce na něj vybírat zálohy. A někomu je zase odpustí. Záleží na bonitě vlastníka. Bonitu vlastníka určuje stavitel.
Teda stavitel! U vás to musí vypadat!
Dejte sem tu formulaci ze stanov. Opravdu jsem na to děsně natěšenej.
Části výlučně užívané musíte mít v prohlášení vlastníka. Jinak je mohou užívat všichni. To jsou ale znalci, ti členové výboru.
a jak donutíte vlastníky, kteří se zavázali splatit dlouhodobou zálohu na požádání, aby tuto svoji povinnost smluvně přenesli na nového majitele ?
„Takže nový vlastník nabude nevypořádaný zůstatek dlouhodobé zálohy ze zákona.“
Tvrdíte, že vlastníkem nevypořádaného zůstatku dlouhodobé zálohy je vlastník jednotky? Nechtěl jste napsat nevyčerpaného?
Jaký je rozdíl mezi nevyčerpaným a nevypořádnaným zůstatkem dlouhodobé zálohy?
Vyčerpaná část zálohy = již utracené peníze ze složené zálohy
Vyúčtovaná část zálohy = již plátci zálohy vyúčtovaná platba – ten, kdo složil zálohy obdržel vyúčtování s informací jaká část jeho zálohy byla vyčerpána a proč
Vypořádaná záloha = vyplacení konečného zůstatku zálohy plátci
K vypořádání dlouhodobých záloh při převodu jednotky nedochází.
(No a ve většině SVJ nedochází ostatně ani k vyúčtování dlouhodobých záloh, SVJ tak nějak naprosto mylně trpí pocitem, že peníze co leží na účtech SVJ jsou SVJ a zachází s nimi takto…)
Správně by si tedy při prodeji jednotky měli prodávající s kupujícím projít vyúčtování dlouhodobých záloh a účetnictví SVJ tak, aby kupní cena zohledňovala jak stav nevyčerpaných dlouhodobých záloh, tak situaci SVJ a eventuelní současné a budoucí závazky SVJ. Například z titulu úvěrů, z titulu probíhajících soudních sporů, z titulu pohledávak SVJ co bude nutno odepsat jako nedobytné atd.
Jasno by mohl udělat konkrétní příklad. I když obvykle po skončení roku nedochází k vypořádání nevyčerpaných záloh, podle § 1208 e) může shromáždění rozhodnout o vypořádání nevyčerpaných záloh.
Dejme tomu, že shromáždění rozhodne o vypořádání nevyčerpaných záloh. Komu tedy SVJ vyplatí nevyčerpané zálohy v případě převodu bytu v polovině roku? Novému vlastníkovi za nevyčerpáné zálohy za obě pololetí, nebo snad jen za druhé pololetí, kdy byl vlastníkem? Nebo starému i novému vlastníkovi poměrnou částí připadající na období, po které byt vlastnili? Nebo ještě jinak?
Domnívám se, že nevyčerpané zálohy se vyplatí pouze aktuálnímu vlastníkovi. Teorie nicku lake, že se nevyčerpané zálohy vypořádají se všemi vlastníky konkrétního bytu, kteří kdy na zálohy přispěli, je vadná právně a v praxi velmi obtížně realizovatelná.
„Správně by si tedy při prodeji jednotky měli prodávající s kupujícím projít vyúčtování dlouhodobých záloh a účetnictví SVJ tak, aby kupní cena zohledňovala jak stav nevyčerpaných dlouhodobých záloh“
Správně by stav nevyčerpaných dlouhodobých záloh mělo SVJ sdělovat vlastníkovi jednotky. Samo, bez vyžádání. Stejně tak by SVJ mělo vlastníkovi jednotky samo sdělovat stav závazků a (nedobytných) pohledávek.
Poslední komentáře