poplatky správcovským firmám

Píšete: „Tyto položky se dělí stejným dílem na byt (neboť členové výboru mají největší byty v domě)“......

Přeci nezáleží na tom, že mají největší byty.....náklady na správu domu se rozpočítávají podle velikosti spoluvlastnických podílů a nikdo Vás nemůže!!! v tomto případě přehlasovat.....zde je možná pouze dohoda všech !!! vlastníků......

§ 13 (1) Vlastník jednotky se podílí na správě domu v rozsahu, který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak.

„Přeci nezáleží na tom, že mají největší byty…“

Na tom bohužel záleží. Výbor dokáže ledacos zmanipulovat. Malých bytů je většina (početně i podílem), takže ani případné hlasování by výbor nevyhrál. Potíž je v tom, že se o tom nikdy nejednalo, natož hlasovalo, prostě to tak je zavedeno a nikdo s tím nic neudělá. Stížnosti na toto téma výbor ignoruje.

Kdyby měli členové výboru naopak nejmenší byty, pak bychom nepochybně přispívali poměrně podle velikosti podílu, aniž by někdo něco vysvětloval.

Mimochodem, moje roční ztráta z chybného rozúčtování je pár stokorun. Soud (jako např. Krajský soud v Ostravě) by to označil za bagatelní částku a mou případnou žalobu by zamítl. ÚS by to sice zkritizoval, ale ústavní stížnost by také zamítl. To už tu bylo.

Summa summarum, záleží na tom, jak velké byty mají členové výboru. Ideálně by měli být ve výboru zastoupeni stejně vlastníci malých i velkých bytů, neutrálně doplněni vlastníkem průměrného bytu. Tím by se zmenšil prostor pro manipulace s rozúčtováním.

cit.„…označil za bagatelní částku a mou případnou žalobu by zamítl…“

musíte postupovat „správně“ samozřejmě není účelné žádat nazpět „chybnou částku“ ale „Vyúčtování“ de lege lata (§80/b OSŘ). protože jen takové Vyúčtování je splatné. Dále tvrdě vymáhejte příslušenství (§121/3 ObčZ). Konkludentní akceptace podle mne není možná (22 Cdo 1423–2009; 21 Cdo 0803–2002).

lolek

Rozsudek 22 Cdo 1423/2009 se vůbec nezabývá otázkou konkludentně uzavřené dohody a je tedy pro náš případ bezvýznamný.
Rozsudek 21 Cdo 0803-2002 neexistuje. Pokud byl míněn rozsudek 21 Cdo 803/2002, ten se vůbec nezabývá otázkou konkludentně uzavřené dohody a je tedy pro náš případ bezvýznamný.

lake

hm, asi jo, moc jsem kombinoval – to co jsem v tom viděl není pro konkludentnost moc relevantní.
Přesto se domnívám že konkludentní akceptace není možná. Není mi jasné z čeho by vycházela.

lolek

K otázce co je konkludentně učiněný projev vůle:

ObčZ § 35 odst. 1
"Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit."

ObčZ § 35 odst. 3
"Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen."

Z uvedeného plyne, proč velmi nedoporučuji, aby osoba, která měla všechny potřebné informace o výši svého příspěvku a celé roky jej bez protestů platila, začala z ničeho nic vymáhat údajný přeplatek za minulá období (a dokonce s úrokem z prodlení, jak zde bylo doporučováno). Předpokládám, že soud by v první řadě chránil dobrou víru SVJ a ostatních vlastníků jednotek.

lake

Jsem lehce v šoku…Vámi popsaná varianta (jednoznačně protiprávního jednání) mne nenapadla.

Chápu, že se k soudu nehrnete, i když je to evidentně bezdůvodné obohacení…

A co to zkusit ještě obráceně… Vypočítejte si, kolik máte platit podle podílů a to plaťte + započtěte si přeplatek (bezdůvodné obohacení) za poslední 2 roky (o to zaplaťte méně v jedné měsíční platbě)…vysvětlení jim dejte písemně…

A ať jdou k soudu oni, pokud se jim Vaše platby nebudou líbit…

To bohužel nebude fungovat. Kromě záloh na správu platíme současně také zálohy na služby (teplo, voda). Na službách mám každý rok dosti velký přeplatek. Když budu platit menší zálohy na správu, jediným výsledkem bude menší přeplatek na službách. Jedinou možností je platit výrazně redukované zálohy. Ale to už bych se pouštěl na tenký led.

Píšete…jediným výsledkem bude menší přeplatek na službách.....

Chápu to tak, že Vám započtou oproti přeplatku na službách podle nich vzniklý nedoplatek na správu domu.....

Nebudu se nyní zabývat tím, že máte právo mít stanovené zálohy na služby podle skutečných nákladů minulých období – u tepla a teplé vody (což jsou většinou hlavní položky záloh…) to přímo předepisuje vyhl.372/2001 ((§ 3 odst.(3) Zálohy na úhradu nákladů na tepelnou energii na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody stanoví vlastník přiměřeně k vývoji nákladů ve dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích obdobích.))

Ale platit redukované zálohy není jediná možnost.......

Máte možnost vždy po obdržení menšího přeplatku za služby (jedenkrát ročně) si v dalším měsíci ten rozdíl započítat a poslat o to menší celkovou měsíční platbu…k tomu samozřejmě vysvětlující dopis… a budete to takto dělat pouze jednou za rok… Tady je jednoznačně výhoda na Vaší straně, protože Vy každý měsíc posíláte peníze (oni jen jednou za rok).....

Postup, popsaný Leni je správný. Vlastník jednotky je povinen platit zálohy na správu domu a pozemku, ovšem pouze v takové výši, která je v souladu se zákonem. Podle § 15 odst. 1 ZoVB „vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).“.

Pokud vlastník obdrží předpis záloh, který je nesprávný (obsahuje částky v nesprávné výši), není povinen podle něj platit, neboť nesprávný předpis nemá právní účinky. (Raději zdůrazním, že vlastník jednotky by měl ve vlastním zájmu podat reklamaci takového předpisu a sdělit důvod neplacení).

Není však jisté, zda pan Clever uspěje se svým nárokem na vrácení přeplatku za dva (nebo spíše tři) roky zpětně. Dohoda předvídaná zákonem o vlastnictví bytů nemusí mít písemnou podobu, neboť zákon takovou podmínku nestanoví (ponechme stranou, že zákon o daních z příjmů naopak písemnou formu této dohody vyžaduje). Dohoda podle § 15 odst. 1 zákona mohla být uzavřena ústně, či dokonce konkludentně (nevýslovně). Tedy svým jednáním (placením předepsaných částek bez protestu) vyjádřili vlastníci jednotek od počátku souhlas s tímto rozdělením záloh.

Bude-li pan Clever chtít uplatnit vrácení částek se zpětnou účinností, měl by tvrdit, že mu nesoulad částek se zákonem nebyl znám a že platil v dobré víře a v domění, že jeho příspěvek odpovídá znění § 15 odst. 1 ZoVB. Pokud však dřívější předpisy záloh obsahovaly jak částku celkovou, tak částku připadající na jeho jednotku, zřejmě s tímto tvrzením neuspěje, neboť informace nutné pro kontrolu měl po celou dobu k dispozici.

lake

Pletete tady jak se říká koše z baňama..... Co hradíme u nás z poplatku správa:

• účetní
• symbolickou odměnu předsedovi výboru
• poplatky z banky, které nepokryjí úroky
• veškeré revize
• náklady na činost výboru( kopírování, poštovné atd.)

a podobné drobnosti Záloha a náklady jsou pro všechny vlastníky stejné( nezáleží zde na spoluvlastnickém podílu – nevidím jediný rozumný důvod aby tomu bylo jinak, je to i v našich řádně schválených stanovách) Podle spoluvlastnického podílu účtujeme např, : tzv. fond oprav, pojištění domu.....

Jarynn, Vy jste parlament, že dokážete měnit zákon?

Prostě to tak máme – vím, že nejsme tak inteligentní jako naší zákonodárci ale zatím to tak u nás víc jak 10 let šlape a nikdo si nestěžuje.

U nás 95,–/byt za vedení účetnictví, hlídání všech revizí,vyúčto­vání služeb

Kompletní správu vždy nějak přerozděleně vykonává výbor plus volitelně dalších N firem (účetní, správce apod).

Vždy by se měla uvádět SUMA těchto částek.

Příklady:

1. výbor 150 Kč měsíčně/byt + 20 účetnictví
2. výbor 20 Kč měsíčně/byt („loutkový výbor“) + 100 Kč správce (dělá i účetnictví)
3. výbor 150 Kč měsíčně/byt + 150 Kč správce + 50 Kč účetní (příklad zlodějského výboru)

atd atd..

Navíc správu si sice firmy často účtují dle bytů ale v rámci SVJ by se mělo nejspíše účtovat dle podílů, pokud není definováno jako služba..

Předseda