Pokud soud zruší rozhodnutí soudu
Soud zrušil rozhodnutí shromáždění ohledně výše odměn členům výboru. Budou muset tito členové veškeré tyto odměny vrátit? Popř. můžeme toto vymáhat soudně jako bezdůvodné obohacení?
Pane Klapko,
Váš dotaz je natolik nesrozumitelný a neurčitý, že konkrétní odpověď je nemožná. V první řadě byste musel vědět a sdělit jak je placení odměn upraveno v rámci SVJ a na základě jaké právní skutečnosti vznikl či nevznil nárok na výplatu odměny.
- Je to uvedeno ve dvoustranných smlouvách o výkonu funkce mezi SVJ a členy výboru? Pak tedy postupujete podle těchto smluv.
- Je to uvedeno v (dřívějším) usnesení shromáždění? Pak tedy postupujete podle tohoto usnesení, je-li nadále účinné.
- Je to uvedeno ve stanovách? Pak tedy postupujete podle stanov.
- Jde o odměnu obvyklou podle § 2438 NOZ? Pak tedy postupujete podle § 2348 NOZ.
Skutečnost, že soud zrušil jakési usnesení, neříká vůbec nic o právních vztazích a o existenci nároku na odměnu.
lake
Bylo to pouze na rozhodnutí shromáždění. Minulý výbor byl bez odměny. Tento výbor má asi 4000 Kč měsíčně pro každého člena (3 členný výbor) Nikde žádné odměny upraveny nemáme. Ve stanovách je že o odměnách se hlasuje na shromáždění. Některým spoluvlastníkům se tato odměna 4000 zdála vysoká tak toto dali k soudu a soud toto usnesení zrušil kvůli nějakému pochybení. Jde o to jak teď postupovat. Jedná se pokud výbor peníze nevrátí o bezdůvodné obohacení?
Ptáte se: „Jedná se pokud výbor peníze nevrátí o bezdůvodné obohacení?“.
To netuším. Přestavte si prosím, že svěříte známému automechanikovi opravu Vašeho vozu a pak mu odmítnete zapráci zaplatit – jen proto, že to neschválila Vaše manželka. Samozřejmě, že na odměnu nárok má – minimálně na odměnu v obvyklé výši.
Totéž platí v případě vašeho výboru. Za bezdůvodné obohacení by bylo možno považovat, kdyby SVJ využilo činnosti členů výboru, a pak jim odepřelo vyplatit obvyklou odměnu. Už jsem Vám uvedl ustanovení § 2438 NOZ, podle kterého existuje obecný nárok na odměnu ve výši obvyklé. To platí, pokud nárok na odměnu není výslovně vyloučen stanovami nebo smlouvou o výkonu funkce. Vaše stanovy se však o odměně zmiňují, takže výkon funkce není bezúplatný.
| 89/2012 Sb. § 2038 (1) Příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. (2) Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět. |
lake
| 89/2012 Sb. § 1792 Úplata za plnění (1) Plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za úplatu, aniž je ujednána její výše, či způsob, jakým bude tato výše určena, platí, že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy. Nepodaří-li se takto výši úplaty určit, určí ji soud s přihlédnutím k obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostem. |
Ve vašem domě byla výše odměny určena rozhodnutím shromáždění. Rozhodnutí bylo sice později prohlášeno soudem za neplatné, ale nové platné rozhodnutí o odměně dosud nebylo přijato. To je překážka vzniklá na straně SVJ, nikoliv na straně členů výboru. Proto vidím jako předčasné Vaše úvahy o bezdůvodném obohacení.
lake
„Samozřejmě, že na odměnu nárok má“
Nic samozřejmého na tom není. Odměna podléhá zdanění, čemuž se lze vyhnout.
Při dohodě, že členy výboru budou vlastníci jednotek po takovou dobu, která je úměrná jejich spoluvlastnickému podílu a nulové odměně všichni ušetří a jedná se o spravedlivé řešení.
Vy jste si asi ještě nevšimnul, že je již dost dlouho jiná doba. Nežijeme již v době „subotniků“ a akcí „Z“. Za práci přísluší odměna! A je jedno, zda se Vám to líbí nebo ne.
Vše se odvíjí dle toho, co je napsáno v odůvodnění rozsudku o zrušení rozhodnutí shromáždění. Nelze Vám přesně odpovědět, bez citace tohoto odůvodnění.
Poslední komentáře