Novela zákona č. 67/2013 Sb. splatnost vyúčtování
Návrh novely zákona č. 67/2013 Sb. obsahuje důležitou změnu ve splatnosti
vyúčtování služeb.
Dosud platí (a soudy konstantně judikují) že pouze řádné vyúčtování má právní následky, které zákon spojuje s vyúčtováním. Vyúčtování je neřádné, i kdyby mělo pouze formální nedostatky. Neřádné vyúčtování tedy nezpůsobuje splatnost přeplatků a nedoplatků.
Pro vlastníka jednotky to znamená: Neexistuje-li řádné vyúčtování, vlastník jednotky se nemůže domoci svého přeplatku na službách. Musel by napřed žalovat SVJ a dožadovat se řádného vyúčtování. Teprve pak může začít vymáhat přeplatek.
Novela zákona č. 67/2013 Sb. to řeší po svém. Nově přidaná část do § 7 je vyznačena tučně:
|
Návrh novely 67/2013 Sb. (3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku. |
Z uvedeného plyne, že po schválení novely se situace změní: i neřádné vyúčtování bude splatné. Příjemce služeb bude mít ovšem drobnou výhodu:
- Jestliže z (neřádného) vyúčtování vyplyne přeplatek, bude mu vyplacen i v případě kdy částka přeplatku ve vyúčtování je nesprávná.
- Jestliže z (neřádného) vyúčtování vyplyne nedoplatek, bude povinen jej uhradit pouze v případě, kdy částka nedoplatku ve vyúčtování je správná. Při tom pro jeho platební povinnost bude nevýznamné, že vyúčtování je neřádné a neobsahuje všechny předepsané náležitosti, že např. chybí částka uhrazených záloh, že nejsou uvedeny náklady na jednotlivé služby, atd.
V prvním případě: Jestliže například příjemci služeb náleží přeplatek 2000 Kč, avšak ve vadném vyúčtování bude vyčíslen přeplatek 1 Kč, pak mu bude vyplacena jedna koruna. O těch 1999 Kč se bude muset soudit.
Ve druhém případě: Jestliže příjemci služeb bude neřádným vyúčtováním předepsán vysoký nedoplatek, pak si nemůže z údajů ve vyúčtování ani zkontrolovat zda částka je či není správná. Ke kontrole by příjemce služeb potřeboval řádné vyúčtování ze všemi předepsanými údaji. SVJ se tedy nemusí namáhat se sestavením řádného vyúčtování. Postačí když SVJ doručí jako vyúčtování papír s textem:
|
Vyúčtování služeb za rok 2023 Váš nedoplatek činí: 9545 Kč.
|
Novela cílí na ty případy, kdy SVJ je neschopné a neumí sestavit řádná vyúčtování příjemcům služeb. Za neschopnost statutárů tedy budou „trestáni“ vlastníci jednotek. Nakonec – ono je to tak správně. Koho si zvolili, toho tam mají.
Justitianus
co znamená „nemají vliv na vypočtenou výši“ ??
Pokud neuvedu zálohy, nedoplatek bude jiný než se započtením záloh. Jak se tedy dopředu posoudí co má vliv na správnost? Podle mne nemá na správnost vliv pouze razítko a podpis.
Vyúčtování služeb za rok 2023Váš přeplatek činí: 9545 Kč.
Za SVJ: předseda
Zaplatíme do 14 dnů.
Povinné údaje: Neuvádíme. Trhni si nohou, vyúčtování je splatné i bez nich.budu čekat a následně i trvat na výplatě a případně i na smluvní pokutě dle §13 pokud mi nebude uvedené vyplaceno včas. Takhle?
- Plašane, napsal jste: „… budu čekat a následně i trvat na výplatě a případně i na smluvní pokutě dle §13 pokud mi nebude uvedené vyplaceno včas. Takhle?“
Nikoliv, Plašane (bez ověření). Pletete jablka s hruškami.
(1) Na vyplacení přeplatku samozřejmě budete mít nárok, a to i za situace kdy celé vyúčtování bude neřádné, nedůvěryhodné a zjevně chybné. Na úhradu přeplatku se ovšem nevztahuje § 13.
(2) Pletete do toho pokutu spojenou s nepeněžitým plněním podle § 13. Tato pokuta nijak nesouvisí s tím zda Vám bylo něco vyplaceno včas, nebo nebylo. Nepeněžitým plněním se rozumí jiná povinnost než zaplacení peněžité částky.
- SJV má uloženu zákonnou povinnost doručit Vám řádné vyúčtování včas. Nesplní-li tuto svou povinnost (povinnost k nepeněžitému plnění), můžete vymáhat pokutu 50 Kč denně, případně v jiné schválené výši.
- Vy máte uloženu zákonnou povinnost podat námitku k neřádnému vyúčtování. Nesplníte-li tuto vaši povinnost (povinnost k nepeněžitému plnění), může SVJ na Vás vymáhat pokutu 50 Kč denně, případně v jiné schválené výši.
Obě pokuty se mohou navzájem kompenzoat (započítat). Proč to zákon stanoví právě takto – to netuším. Ptejte se našich skvělých zákonodárců.
Justitianus
Ano nesmysly. Proto jsem rád, že tu jste abyste mne i jiné „plašany“ usměrnil. Tak je to správné.
(1) takže když mi přeplatek nebude vyplacen, přestože dle Vašeho výkladu být musí, musím se obrátit na soud a uplatnění pokuty dle §13 jak mnou či jinými plašany, je dle Vás odsouzena k nezdaru. Tak je to správně nebo ani na soud se nebudu moci obrátit jistou pravděpodobností na úsoěch?
(2) kde v aktuálním znění §13 vidíte Vámi tvrzenou cit. „..pokutu spojenou s nepeněžitým plněním…“. Já ji našel pouze v nyní již neplatném znění §13/2 účinným do 31.12.2015
(3) tvrzení že příjemce má „…zákonnou povinnost podat námitku k neřádnému vyúčtování…“ jste již zde uváděl v minulosti. Zatím jste ale nedoložil, že by nějaký soud v ČR podle tohoto, rozumem průměrného člověka, zcela nepochopitelného přístupu (šlo by jej pochopit jako rétoriku advokáta SVJ – s podobným překrucováním jsem se již u soudu osobně setkal, ale soud 1.ho stupně to – pro Vás jistě nepochopitelně – odmítl). Prosím tedy, uveďte něco čím podpoříte doložíte prokážete svou domněnku.
- Napsal jste: „… když mi přeplatek nebude vyplacen, přestože dle Vašeho výkladu být musí, musím se obrátit na soud a …“
Nemusíte, nemusíte. Přeplatek prostě započítáte na Vaši povinnost platit zálohy na služby, nebo na správu. Ale pokud chcete dát vydělat advokátům, tak se jděte soudit.
- Napsal jste: „kde v aktuálním znění §13 vidíte Vámi tvrzenou cit. „..pokutu spojenou s nepeněžitým plněním…“.“
Nevím jak Vy, ale já tam vidím napsáno:
§ 13 Pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním.
- Napsal jste: „Zatím jste ale nedoložil, že by nějaký soud v ČR …“
To bude nejspíš tím, brouku, že žádné SVJ dodnes nepodalo protižalobu na pokutu vymáhanou od příjemce služeb. Takže žádný soud neměl dosud možnost aplikovat § 13 odst. 1 v judikatorní praxi. Žaloby na pokuty vymáhané od SVJ se řeší celkem často. Avšak netuším proč žádné společenství dosud nepodalo protižalobu na stejnou částku. Asi proto, že statutáři jsou hlupáci a rádi platí ze společných peněz statisícové pokuty, i když by nemuseli.
Justitianus
Pane Justitiane,
povinnost podat námitku proti neřádnému vyúčtování nemohu mít už jenom z jednoho jednoduchého důvodu, že nedisponuji odbornými znalostmi, které by mi umožnily neřádné vyúčtování rozpoznat. Nebo chcete říci, že mám povinnost, vzhledem k tomu, že řádnost nebo neřádnost vyúčtování nerozpoznám, podat námitky proti vyúčtování vždy?
O žádné tvrzené povinnosti se nebavím. Bavíme se zde o povinnosti uložené ustanovením § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.. Právní norma obsažená v celostátně účinném právním předpisu není totéž co nějaké subjektivní „tvrzení“.
Zákon ukládá dvě synallagmatické povinnosti: povinnost příjemce podat námitku, jestliže vyúčtování nepovažuje za řádné; a povinnost poskytovatele vypořádat námitky (tedy doručit opravené vyúčtování, pokud námitka bude uznána). Nesplnění obou povinností je sankcionováno vzájemnými pokutami.
Což je logické: jestliže příjemce služeb nenamítne neřádné vyúčtování, pak poskytovatel služeb nebude mít zpětnou vazbu a nebude ničím nucen to vyúčtování do 30 dnů opravit. To je stejné jako když si pořídíte auto, ale nereklamujete závadu a necháte marně uplynout záruční dobu. Pak máte smolíka. A pročpak asi za sklem u pokladen bývají tyhle cedulky?
| Přepočítejte si vrácené peníze ihned. Na pozdější reklamace nebude brán zřetel. |
Představte si vlastníka, který obdrží neřádné vyúčtování, nepodá námitku, schválně si počká na samý konec tříleté promlčecí doby, a pak uplatní pokutu za 1000 dnů prodlení = 50000 Kč. SVJ vůči němu může také uplatnit pokutu za 1000 dnů, protože ani on nesplnil svou zákonem uloženou povinnost. Tedy to prodlení způsobil on. Rozdíl vzájemných protižalob bude
| 50000 Kč – 50000 Kč = 0.00 Kč |
Justitianus
„Vy máte uloženu zákonnou povinnost podat námitku k neřádnému vyúčtování.“ (Vložil Justitianus, 15. Březen 2022 – 8:51)
Své osobní nepodložené názory prosím náležitě označujte. Někdo by se podle nich mohl řídit.
Pane Člene, je vidět že se nevyznáte ve výkladu právních předpisů.
Je-li v právním předpisu použita třetí osoba jednotného čísla v nepodmiňovacím způsobu, znamená to ULOŽENOU POVINNOST. Vy jste zmatkař a pletete si co je právo a co povinnost, viďte?
Nemohu za to že jste právní analfabet, a že neznáte toto základní výkladové pravidlo. Použití třetí osoby jednotného čísla v imperativním a nikoliv podmiňujícím způsobu nepochybně znamená, že jde o vyjádření zákonem uložené povinnosti; k tomu viz právní doktrina, konstantní judikatura, odborná literatura, a namátkou rozsudek Nejvyššího soudu 29 Cdo 4195/2010:
|
Dovolatel poukazuje jak na znění označeného ustanovení (jež užívá slovo „provedou“ v imperativním a nikoliv podmiňujícím způsobu), tak i na doktrinální názory vyjádřené v literatuře, a uzavírá, že tato povinnost by měla být realizována „formou“ kupní smlouvy. Jak správně zdůrazňuje dovolatel, užitím výrazu „provedou“ neponechává citované ustanovení dotčeným vlastníkům jednotek volbu, zda k požadovanému převodu spoluvlastnických podílů na pozemku přistoupí či nikoliv. Vlastníci jednotek, kteří nejsou současně spoluvlastníky pozemku v poměru, v jakém jsou spoluvlastníky společných částí domu, jsou povinni mezi sebou provést takové vzájemné převody spoluvlastnických podílů k pozemku, jejichž výsledkem bude naplnění zákonného požadavku na spoluvlastnictví pozemku v určeném poměru. Tato povinnost přitom stíhá jak vlastníky jednotek, kteří jsou spoluvlastníky pozemku v menším než zákonem požadovaném poměru (popř. nejsou spoluvlastníky pozemku vůbec), tak i ty vlastníky jednotek, jejichž spoluvlastnický podíl na pozemku převyšuje jejich spoluvlastnický podíl na společných částech budovy. Zdroj: profipravo.cz |
Justitianus
„Za neschopnost statutárů tedy budou „trestáni“ vlastníci jednotek.“ (Vložil Justitianus, 14. Březen 2022 – 8:54)
To ovšem není žádná novinka do budoucna, tak se již děje. Podle moudrého zákonodárce a moudrých soudců to vypadá, že účelem SVJ je právě trestání vlastníků.
Nechápu, jak může být vyúčtování vadné. Na tom přece není co zkazit. Snad jednině v případě, že vyúčtování dělá naprostý diletant.
- Napsal jste: „Snad jedině v případě, že vyúčtování dělá naprostý diletant.“
Však právě!!! Jen naprostý blb si neumí přečíst ve vyhlášce seznam co má vyúčtování obsahovat.
A to je ten důvod, proč 95% všech vyúčtování, která jsem měl v ruce, byla vyúčtování neřádná. A všechna byla od nějaké firmy, která se tím zabývá na „profesionální“ úrovni. Ti jsou nejhorší: Když je upozorníte na chybu, rozpor s předpisem, nebo na chybějící údaj, držkují a hádají se. Protože tak jim to někdo před 15 lety naprogramoval, a oni neumějí nic jiného než tam nasypat čísla, vytisknout sestavu a vyinkasovat peníze.
Zrovna tu mám jedno vyúčtování, kde je v tabulce nákladů na vytápění uveden řádek:
| Vnucené teplo dům (10%) ..... 69.89 GJ ..... 55213.10 Kč |
A pak je část z toho nějak rozúčtována na vlastníka, mimo základní a spotřební složku. Klasika: Statutáři SVJ netuší jak se tam ten řádek vzal a co to znamená. Nevědí proč to tam je, nevědí jakých 10 procent z čeho to je, jak se to rozúčtuje a komu, a proč je to zvlášť. Mají povinnost to znát, samozřejmě. A mají povinnost předložit mi postup (algoritmus) rozúčtování.
Bavit se s blby nevede nikam. Dobrá, tak zkusím druhé kolečko. Když telefonuji správcovské firmě, která to spáchala, odpověď je taky klasická a předvídatelná: „Obraťte se na SVJ, my to počítáme podle toho co jste si schválili.“
Tradá, tradá, tra-da-da-da-dáá…
Justitianus
Poslední komentáře