neusnášeníschopné shromáždění SVJ

Vložil Marie (bez ověření), 15. Říjen 2014 - 19:03 ::

Dovoluji si mít dvě otázky na jeden problém:

- Po roce se dnes konalo shromáždění SVJ a nesešel se potřebný počet, takže nebylo usnášeníschopné. Předseda proto oznámil, že se sejdeme za 3 neděle a když pak přijde třeba jen pět lidí, tak si to odhlasují "a bude to". Jedná se přitom o vážné věci. Je to takhle po právu?

- Dále: jaké záležitosti musí být odhlasovávány 100% hlasů? Mám totiž pocit, že i kdyby se sešlo všech 100 %, tak pak stačí jediný "srandista", který nebude pro a nic se neodhlasuje. Nebo se musíme kvůli všemu soudit?
(Mj. jedná se o možnost dát do přízemních bytů (jsou tři vedle sebe), kde došlo ke krádežím, mříže. Firma, která zateplovala panelák, dala doporučení, takže to nebude mít žádný vliv na záruku, policie dala doporučení, ale předseda SVJ řekl, že se mu mříže nelíbí.)

Děkuji všem za případné odpovědi a rady.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil lake, 16. Říjen 2014 - 23:10

    Paní Marie, píšeteo instalaci mříží.V tom si nejspíše pletete hlasování na shromáždění SVJ – právnické osoby s hlasováním vlastníků jednotek mezi sebou.

    Imstalace mříží je změnou vzhledu domu. O změně vzhledu nerozhoduje SVJ, které je pouhým sluhou, správcem, opravářem a údržbářem cizího majetku. O změně vzhledu domu rozhodují vlastníci jednotek podle ZoVB:

    72/1994 Sb. §13
    (3) Úpravy, jimiž se mění vzhled domu, může vlastník jednotky provádět jen se souhlasem všech vlastníků jednotek.

    Tato právní úprava se podle mého názoru použije mezi vlastníky jednotek(1994) vždy, neboť NOZ ve svém § 3028 stanoví, že na vlastnická práva vzniklá před dnem 1.1.2014 se vztahuje i nadále dosavadní právní úprava.

    Z uvedeného je zřejmé, že váš předseda nemá pravdu. Nejen že SVJ není oprávněno rozhodovat o změně vzhledu budovy, ale i v těch věcech,které jsou v pravomoci SVJ, je vyloučeno rozhodovat na nějakém „náhradním shromáždění“, které ani není schopné usnášení.

    Dejte si na předsedu pozor. Buď je tak hloupý, nebo je tak vychytralý.

    lake

    Vložil Marie z paneláku, 17. Říjen 2014 - 19:26

    Děkuji Vám, pane Lake, mnohokrát za odpověď. Ohledně té nové schůze – byl vypsán nový termín cca za 3 týdny, ale i když si s námi výbor „dopisuje“ a asi před třemi měsíci slíbil, že o problému mříží bude hlasováno (čekali jsme na členskou schůzi celý rok), přesto to znovu není na programu, stejně, jako to nebylo předevčírem na té nepovedené.

    Na naši námitku a žádost o vysvětlení nám přišla odpověď, že mříže výbor SVJ kategoricky odmítá a jako důvod stále uvádí, že by se tím zničil estetický dojem našeho domu.

    Jen pro zajímavost: ač jsme dodali souhlasné vyjádření od samotného ředitele podniku, který zateplení prováděl, v němž píše, že by záruka nijak nebyla ohrožena; doporučení od policie, která tu krádeže vyšetřovala (mj. od té doby tady došlo k dalším neoprávněným vstupům a krádežím); rovněž jsme dodali souhlasné vyjádření od MÚ, ve kterém je psáno, že není možno nadsazovat krásu paneláku nad bezpečnost a zdraví obyvatel

    • tak jejich poslední odpověď zní:

    „Konstatujeme, že náš dům je opravdu vyjímečný a stávající efekt by se tímto zásahem naprosto zrušil. Proto nedoporučujeme tento brutální zásah do zateplení a fasády.“

    Známí nám říkají, že si je máme nechat už rovnou udělat, ale jiní zase nás varují, že by na nás mohli zavolat policii, nechat to odstranit a dát nás k soudu, protože oni jsou jediní, kdo o tom mohou v podstatě rozhodnout (tedy „doporučit“ kladný nebo záporný výsledek hlasování).

    Tak nevíme, co můžeme dělat. Ale jsme už staří lidé a zcela se nám tím změnil život, bojíme se tu i spát, máme už i zdravotní potíže.

    Děkujeme i panu Pavlovi, za objasnění hlasování bez lidí. To ale stejně znamená, že kdyby jeden člověk nesouhlasil, tak to nesmíme instalovat, rozumíme tomu dobře?

    Vložil lake, 17. Říjen 2014 - 20:17

    Paní Marie, už jsem Vám přece vysvětlil, že SVJ jako pouhý sluha a správce nemá co mluvit do změny vzhledu domu. Takže nemá smysl rozebírat názory výboru na ty mříže.

    Rozhodnutí je pouze v rukou všech vlastníků jednotek, a ti nemusí o věci vůbec hlasovat na shromáždění. Mohou třebas podepisovat listinu, každý jindy a jinde, a každý sám za sebe. Nejde o nějaké hlasování ve stádu. Bylo tedy úplně zbytečné čekat až se sejde shromáždění. Porozuměla jste tomu?

    Ke změně vzhledu podle ZoVB bylo třeba získat souhlas všech vlastníků jednotek. (Jak budou soudy rozhodovat po zrušení ZoVB mi není známo.) Chybějící souhlasy je samozřejmě možno nahradit rozhodnutím soudu. Soud bude posuzovat dvě věci: na jedné straně právo vlastníků jednotek na zachování vzhledu domu, na druhé straně právo jiných vlastníků jednotek na ochranu jejich majetku.

    Soud se však nebude zabývat názorem SVJ. Společenství ve věci ani nemůže mít vlastní stanovisko. Ten dům nepatří společenství a sluha nemá právo kecat do rozhodování svého pána.
    ---------------------------------------------------------------------------

    Dovedu si představit, že si prostě necháte namontovat mříže (nejlépe na základě většinového písemného souhlasu) a pak počkáte, zda se některý z nesouhlasících vlastníků obrátí na soud. Nechtějte ale ode mne vědět, jak případný soudní spor dopadne. Netuším to.

    lake

    Vložil Huleš (bez ověření), 17. Říjen 2014 - 21:34

    „Dovedu si představit, že si prostě necháte namontovat mříže … a pak počkáte, zda se některý z nesouhlasících vlastníků obrátí na soud.“

    S takovým postupem nelze souhlasit. Buď souhlas vlastníků bytů máte, nebo nemáte. Vůbec zde neuvádíte, zda jste se pokusila souhlas vlastníků bytů získat.

    Vložil Marie z paneláku, 19. Říjen 2014 - 16:07

    Děkuji vám všem za vaše rady a názory. Ale teprve nyní a od vás všech jsem se dozvěděla, že náš „nadřízený“, který má moc o všem rozhodovat s právem veta, není žádný výbor… Protože – věřte tomu – do dnešní doby to tak bylo, a to i za časů, kdy jsme ještě patřili pod družstvo.

    Věřím, že podstatná část zde bydlících je o tom stejně tak přesvědčena! Proto jsem nikoho osobně neobcházela, protože už předem bylo řečeno, že s tím MUSÍ výbor souhlasit, jinak „přes to vlak nejede“ Ale: napsala jsem to všechno asi třem čtvrtinám obyvatel e-mailem a přiložila všechna ta souhlasná vyjádření. Vzhledem k tomu, že jsme se za ten rok stali osobami nežádoucími a obtěžujícími, které chtějí dům zohavit, tak s námi nemluví ani koště. A nikdo nám neodepsal. Neumíte si ani představit, jaké respekt tu SVJ má… A tak jsme se rozhodli (to se totiž už manžel nesmírně naštval), že si od firmy, která nám zateplování prováděla a zámečníka nabídla, necháme ty mříže udělat. A pak ať se s námi ti, kteří budou proti, pak soudí. My jsme se doma nesmírně kvůli tomu pohádali – já jsem spíš ta, co ustupuje, ale manžel už toho opravdu má po roce dost. Jednou jsme byli vykradeni „úspěšně“, za půl roku jsme zloděje vyplašili… Takže – asi do toho půjdem.

    Všem vám nesmírně děkujeme a jsme rádi, že tento portál existuje.

    Vložil lake, 19. Říjen 2014 - 19:00

    Paní Marie, ještě poslední poznámky ode mne.

    Právo zachovat vzhled domu je právem vlastníka jednotky. A právo chránit svůj majetek proti vloupání a krádeži je také právem vlastníka jednotky. Jde tedy o střet dvou vlastnických práv. Proto není jednoznačné jak by soud ve věci rozhodl. Ale přece jenom můžeme odhadovat …

    Tento stát má dva základní ústavní zákony: Ústavu a Listinu základních práv a svobod. V Listině je o vlastnickém právu napsáno toto:

    Ústavní zákon č. 2/1993 Sb.
    (1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. (…)
    (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. 

    Převedu to do obyčejné češtiny. Vlastnické právo je chráněno, ale ne absolutně. Není chráněno natolik, aby to vlastníkovi dávalo právo bezohledně odepírat jiným vlastníkům jejich práva bez závažného důvodu. Vám jsou ovšem vaše práva odpírána. Jde o zneužití vlastnického práva na újmu práv druhých, přesně jak se píše v Listině.

    A jak je to s těmi „zákonem chráněnými obecnými zájmy“, které také zmiňuje Listina základních práv a svobod?

    Já, Vy, každý z nás, včetně vlastníků jednotek ve Vašem domě, máme uloženu zákonnou povinnost předcházet škodám (viz Občanský zákoník, generální prevenční povinnost). Jde-li o objektivně hrozící nebezpečí (byt už byl vykraden), pak reálně existuje nebezpečí škody na majetku, na zdraví či na životě. Předcházet hrozícím škodám je možno například s použitím mříží na oknech. Předcházet škodám je zákonnou povinností každého, bez ohledu na to čí je majetek, kterému škoda hrozí.

    Soud by ovšem mohl dojít k závěru, že máte možnost chránit váš majetek jinými způsoby než vnějšími mřížemi. Například instalovat alarm s čidly na skle a okenních rámech, nebo rám s kovovou sítí napojenou na alarm, nebo vnitřní mříže, které nemění vzhled domu, nebo se prostě odstěhovat do bytu, který není v přízemí.

    lake

    Vložil Tereza Horká, Odolena Voda (bez ověření), 17. Říjen 2014 - 19:56

    Paní Marie,

    instalujte si mříže zvnitřku místností, ty žádnému souhlasu nepodléhají, vzled domu nemění a navíc a to hlavně, chrání účinněji než mříže vnější.

    Tereza Horká, Odolena Voda

    Vložil Marie z paneláku, 19. Říjen 2014 - 16:04

    instalovat nejde, okna se dovnitř otevírají… To bychom je otevřít nemohli. Děkuji stejně za váš příspěvek.

    Vložil pavel f (bez ověření), 16. Říjen 2014 - 14:54

    Z praktických důvodů je podle NOZ umožněno přijmout rozhodnutí také „mimo zasedání“, neboli „per rollam“. Jde o určité zjednodušení zvláště pro ta společenství, kde je z různých důvodů obtížné na shromáždění docílit náležitého počtu členů současně přítomných.

    Zákon tuto možnost připouští ve dvou případech:

    1. na shromáždění se nedostaví dostatečný počet členů společenství vlastníků a následkem toho není shromáždění usnášeníschopné. Půjde o situace, kdy je nutno rychle najít náhradní řešení a dosáhnout hlasování o návrhu a rozhodnutí. Pokud shromáždění, které bylo svoláno, není schopné usnášení, je možné situaci řešit nikoli svoláním dalšího shromáždění, ale tak, že statutární orgán navrhne v písemné formě, aby vlastníci rozhodli o záležitostech, které byly na programu shromáždění, mimo zasedání, tedy mimo konání schůze shromáždění.

      Základní podmínky pro tento postup:

      shromáždění vlastníků bylo svoláno marně, není usnášeníschopné

      osoba oprávněná ke svolání shromáždění musí učinit návrh na rozhodnutí vlastníků mimo zasedání

      tento návrh musí být učiněn písemně do jednoho měsíce ode dne, na který bylo shromáždění vlastníků svoláno

    2. v případech, kdy to připouští stanovy

    Více zde: http://www.phonix.cz/…od-1–1–2014/

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".