Návrh Volebního řádu

Vážený pane LB a JosefeK. Předložil jsem návrh, jednotlivé SVJ si musí upravit dle svých podmínek, tak jsem uvedl. Nic nemůže být do puntíku. Můžete si svůj volební řád doplňovat-upřesňovat.

• k bodu 1 výhrad – řeší čl.9, odst.1,
• k bodu 2 výhrad – platí čl.9, odst.1, a vaše stanovy, kde můžete mít uvedeno vyšší kvórům,
• k bodu 3 výhrad – je to jeden z důvodů, proč tajné hlasování není vhodné pro každé SVJ, tajné hlasování teoreticky vyžaduje opakování se spoluvlastnických podílů u několika jednotek (byty nad sebou) a samozřejmě mlčenlivost členů volební komise,
• k bodu 4 výhrad – o kandidatuře rozhoduje jednání schůze shromáždění stejně tak i o volebním řádu – můžete si svůj volební řád doplňovat-upřesňovat jak se vám zlíbí, jedná se o návrh,
• k bodu 5 výhrad – řeší článek 10, dále článek 9, odst.8 a 9, opět platí že si svůj volební řád doplňovat-upřesňovat jak se vám zlíbí, v článku 10, odstavci 3 můžete doplnit „včetně volebních lístků v zapečetěné obálce podepsané členy volební komise“ a odstavec č.3 bude nově znít: „Zápis o volbách včetně volebních lístků v zapečetěné obálce podepsané členy volební komise tvoří nedílnou součást zápisu ze schůze shromáždění.“, jedná se o návrh volebního řádu, pracujte si s ním.

Matějka

Pane Matějko, samozřejmě chápu Váš dokument jen jako inspirující návrh, a mé poznámky ho nechtěly nijak shazovat. K jednotlivým bo­dům:

1. Ten čl. 9, odst. 1 jsem přehlédl, pardon.
2. V čl. 9., odst. 7 v podstatě provádíte totéž hlasování, akorát pouze o nezvolených kandidátech a veřejně – výsledky by tedy měly být stejné, pokud někdo náhle nezmění názor. Ve vztahu odst. 7 a odst. 1 článku 9 by mohly vzniknout nepříjemné výkladové spory. Navrhuji místo toho v případě nezvolení dostačného počtu členů a náhradníků (např. i z důvodů nízkého počtu kandidátů) další volby na zbylá místa s možností dalších kandidatur – předtím by měla proběhnout diskuse, ve které se třeba rozptýlí pochyby o některých nezvolených kandidátech.
3. Tajné volby při různých podílech lze provést tak, že se připraví volební lístky různých „hodnot“ a každý pak dostane několik těchto lístků, aby součet jejich hodnot představoval jeho podíl – v podstatě něco jako hodnoty peněz. Přitom je třeba zvolit tyto hodnoty tak, aby od každé bylo více kusů (aspoň 5, při očekávané nižší účasti i více), aby byla zachována tajnost hlasování. Vhodná je i úprava (zde škrtání) lístku jednotnou formou a propiskou a promíchání obsahu urny, aby nebylo možno zkompletovat hlas jednoho vlastníka.
4. Kvůli přípravě lístků a určitému proklepnutí kandidátů bych viděl jako vhodné podávat kandidatury předem do určitého termínu před schůzí (např. 3 dny) a to výboru či kontrolní komisi (či jejich členům) oproti potvrzení, a též obecně svolavateli schůze (což je užitečné, pokud se třeba orgány SVJ rozpadnou, a schůze je svolávána např. čtvrtinou vlastníků). Výbor by neměl možnost kandidaturu z jiných, než zákonných důvodů odmítnout, se svými výhradami by však mohl seznámit schůzi.
5. V podstatě mně jen šlo o režim úschovy těchto lístků – neměly být asi běžně přístupné jako je např. zápis ze schůze. Ta zapečetěná obálka by byla si vhodné řešení, zbývá určit, kdo (neměla by to být jediná osoba) a za jakých podmínek ji může otevřít.

LB

Vážený pane LB, vůbec nemám důvod se „urazit“. Je moje rozhodnutí, po konzultaci se spolupracovníky, že zde uvádím některé konkrétní věci. Za vše se platí – je to duševní majetek. Nemám právo zveřejňovat úplné přesné dokumenty-záležitosti. Je to vždy pouze náš pracovní návrh, metodika, tedy pomocná ruka těm, kteří si nevědí rady a případná cesta k doplňujícím návrhům, připomínkám či konzultacím od vás ostatních zkušených vlastníků.

Stále, ve všech příspěvcích tvrdím, že řadu věcí, které zde uvádím je nutné pro jednotlivé domy-SVJ „ušít na míru“, tzn. že je nutné vše ošetřit-upravit v souladu s „Prohlášením …“, stanovami, a dalšími okolnostmi-skutečnostmi a potřebami daného domu-SVJ.

Je případně možné tajné hlasování vyloučit, usnese-li se na tom jednání schůze shromáždění. Máme takové domy-SVJ.

Matějka

Tajná volba je velice problematická v případě nestených spoluvlastnických podílů, z nichž se dá dovodit, kdo jak hlasoval. Nevím, zda je možné pro účel hlasování upravit spoluvlastnické podíly zaokrouhlením tak, aby podobné byty měly stejný spoluvlastnický podíl. JosefK

Jsme SVJ, kde jsou co do velikosti pouze 3 typy bytů. Tajné volby organizujeme tak, že pro každý typ bytu je jiná barva volebního lístku. Hlasy pro jednotlivé kandidáty přepočítáváme na m2 (metry čtvereční). Ke zvolení potřebuje kandidát nadpoloviční většinu z celkové výměry bytů Společenství. Mohu Vám poskytnout i tabuku v programu Excel, která výpočet provede automaticky.

antonin.rezek@wor­ldonline.cz

Zaokrouhlovat by nešlo, pokud by tím mohlo dojít ke změně kvóra. Řešení však nabízím výše (viz bod 3 mého příspěvku Volební řád – 2).

LB

Vážený pane LB, Vaše zajištění tajnosti voleb, ač zajímavé, se mi nejeví použitelné ze dvou důvodů:

1. Jeden vlastník by mohl na různých lístcích hlasovat různě, což je podle zákona nepřípůstné, protože hlas vlastníka je dále nedělitelný.
2. Nejsem si jist, zda je to vždy proveditelné, v penězích rovněž nelze vyjádřit libovolnou částku.

JosefK

ad a): Domnívám se, že zákon pouze požaduje 1 nedělitelný hlas pro případ spoluvlastníků bytové jednotky. Máte pravdu, že takto nejde zaručit, že vlastník bude hlasovat na všech lístcích stejně, i když jeho motivace by byla zvláštní (na jednom lístku někoho schvalovat a na jiném ne). Ale ani dělení hlasu bych nepovažoval za něco škodlivého. Jinak by tajnost a zároveň nedělitelnost hlasu šla zajistit pouze nějakými složitými mechanickými prostředky (třeba děrovacími na jeden stisk přes všechny lístky) popřípadě pomocí PC, ale tam je spolehlivost a tajnost vždy nejistá.

ad b): Tomu nerozumím – podíly lze přece obecně vyjádřit zlomkem s celočíselným čitatelem a s celočíselným a u všech podílů stejným jmenovatelem. Pak ten celočíselný čitatel představuje onu „peněžní částku“, která přece lze běžnými mincemi a bankovkami (tedy hlasovacími lístky různých vah) vždy „zaplatit“. Případně prosím uveďte protipříklad. Každý volič by mohl mít připravenou („nasáčkovanou“) svou sadu lístků. Pokud by některých „bankovek“ bylo málo (např. 1 nebo 2 stokoruny), takže by se dalo poznat, kdo s nimi hlasoval, použily by se místo nich „bankovky“ nižší, popř. i vyšší hodnoty (zde padesátikoruny či dvousetkoruny).

LB

ad a) Motivace může být docela dobře pochopitelná. Řekněme, že jsem vlastníkem několika bytů a mám zájem hlasovat za každý byt jinak, každý byt má jiné problémy. Zákon mi to neumožňuje, Váš návrh ano (a tím obchází zákon).

ad b) Matematicky máte jistě pravdu, praktické provedení je jiná věc. Řekněme, že spoluvlastnické podíly jsou odvozeny od plošné výměry jednotek stanovené s přesností na setinu čtverečního metru, bytů jsou desítky (bytové domy s více než stovkou bytů nejsou žádnou výjimkou) a mají nestejné podíly. Upřesňuji tedy svůj původní názor, kde nahrazaji „neproveditelnost“ obtížnou proveditelností se zvýšeným risikem možných chyb pramenících z toho, že počet hlasovacích lístků by výrazně převyšoval počet vlastníků.

Předpokládáme-li, že počet hlasovacích lístků by převyšoval počet vlastníků o řád, pak při stovce vlastníků byste sčítal tisíc hlasovacích lístků.

ad a): I ve Vašem případě, kdy někdo vlastní více BJ v rámci jednoho SVJ, by si asi tento vlastník zvolil jeden názor, který je pro něj celkově nejvýhodnější (navíc jde o volbu osob) a ten by napsal na všechny své lístky. Navíc mám dojem, že zákon měl na mysli, že hlas za jednu BJ se nemá v případě spoluvlastnictví této BJ dále dělit, ale může být odevzdán jen jednotně. Ve Vašem případě vlastnictví více BJ dle mě zákon nebrání, aby byl za každou jednotku odevzdán jiný hlas.

ad b): Ano souhlasím, že takové sčítání je podstatně složitější. V našem domě se tedy podíly spočítaly jen z desetin čtverečních metrů a u větších domů zase bývá jen několik typů bytů, takže těch různých hodnot lístků zas nemusí být tolik. Jinak je to zajímavá matematická úloha, nejúspornější by měla být řada mocnin dvou (1,2,4,8,16,3­2,64 atd.), je možnou tuto řadu zúžit lístkem s podílem nejmenší BJ, je výhodné roztřídit si při sčítání hlasy podle hodnot a sečíst vždy hlasy jedné hodnoty a pak přenásobit hlasy pro kandidáty touto hodnotou atd.. Nabízí se i srovnání s prací okrskové volební komise – okrsek je projektován na zhruba 1000 voličů a třeba zpracování při volbách do zastupitelstev obcí je podstatně složitější. Samozřejmě je to věcí každé SVJ, jaký způsob volby si zvolí, i když tajnou volbu osob cítím jako vhodnou z hlediska mezilidských vztahů.

LB

Rozhodně nelze tvrdit, že by vlastník zvolil vždy jeden názor, bylo-li by mu umožněno hlasovat za každou svou jednotku (nebo za každou desetinu čtverečního metru) nezávisle. Padá to v úvahu zejména tam, kde se rozhoduje mezi více než dvěma možnostmi, například na kandidátce může mít zájem podpořit více než jednoho kandidáta tak, že jim rozdělí svůj podíl. I v případě volby mezi dvěma možnostmi si dovedu představit obdobný postup.

Tato úvaha je ryze akademická, neboť zákon jednoznačně stanoví, že hlasují vlastníci s váhou hlasu danou svým spoluvlastnickým podílem. Hlasování podle jednotek ani jiné dělení hlasu vlastníka zákon nepřipouští.

Z čeho prosím usuzujete na nemožnost dělení hlasu a to i v případě vlastnictví více jednotek? Jen z § 11, odst. 3 ZoVB? Ten by se dal totiž též vykládat jen jako upřesnění pro případ spoluvlastnictví jednotky (aby si třeba někdo nemyslel, že každý spoluvlastník jednotky disponuje plným podílem náležejícím celé jednotce). Nebo jsem něco přehlédl?

LB

Vážený Anonymousi, především všichni ostatní. Mé vyjádření k nesouhlasu Anonymouse:

• k bodu „a.“ – Údaj, zda se jedná o bydlícího vlastníka či nebydlícího je důležitý údaj. K čemu je výbor společenství či člen výboru, který v domě nebydlí, pouze jednotku vlastní a pronajímá? Může se takový vlastník operativně podílet na správě domu? Nutné okamžité rozhodnutí výboru a podpis na objednávku, smlouvu, převzetí provedených prací apopd. Proto je tento údaj, dle mého názoru, důležitý údaj, aby se ostatní členové mohli při volbě správně rozhodnout rozhodnout.
• k bodu „b.“ – V souladu s platným ZoVB se jedná o údaj – odvozený z prvního dvojčíslí rodného čísla – jediného správného identifikátoru osoby.Jak rozeznáte Josefa Nováka-otce a Josefa Nováka-syna, každý vlastní jednu jednotku nebo jsou společnými vlastníky jedné jednotky?

Vážení, zveřejnil jsem návrh Volebního řádu, podotknul jsem, že je nutné jej upravit dle stanov SVJ. Do teď tak nikdo z vás neučinil. Uvnitř společenství (uzavřené skupiny osob-vlastníků) nejsou osobní údaje dle výpisu z katastru nemovitostí a v souladu s OZ nezákonnou informací.

Matějka

Názor. Souhlas s údajem o bydlišti. Nesouhlas s názorem, že nebydlící vlastník nemůže dobře vykonávat funkci člena výboru, netvrdím předsedu. Znám případy vlastníků nebydlících v domě, jejichž činnost ve výboru SVJ je velmi prospěšná díky jejich odborným znalostem problematiky celému SVJ. Bez nich by mnohdy výbor řadu věcí zvládal podstatně méně fundovaně, spíše jen „udržbově“. Je to o vztahu k vlastnictví majetku a odpovědnosti, byť s problémy spol.vl.SČD.

Případ o „nezvěstnosti“ vlastníka BJ (s podivem navíc člena výboru) názorně ukazuje na to, jak bude asi v takovém SVJ obtížné dosáhnout splnění kvora 100%, bude-li chtít např.95% souhlasícíh vlastníků se „změnou stavby př.nástavbou“ docílit, aby se takový „výtečný vlastník“ buď zúčastnil shromáždění nebo byl vůbec „někde“ k zastižení pro „korespondenční“ hlasování. Jak dosáhnete v případě potřeby hlasování, s podmínkou účasti 100% vlastníků, jejího splnění např. ve vašem SVJ ? Zamyslete se nad tím a zkuste se vyjádřit k námětu o 100% kvoru z 11.11. ? Děkuji za pozornost.

k.kolar@centrum­.cz

svůj předchozí příspěvek (o nerozdělování vlastníků podle bydliště a neuvádění věku vlastníků).

Vážený JosefeK, pokud nebudete znát bydliště člena výboru, nebydlí-li v jednotce ve svém majetku, jak případně doručíte prokazatelně členům výboru vaší písemnost ve věci problematiky domu? Asi na místo bydliště. Jinak je vaše písemnost nedoručitelná – vrátí se vám a můžete si stěžovat na „lampárně“.

(Poznámka z praxe, kterou teď řešíme: Vlastník bydlí dle výpisu z KN 30 km od místa jednotky, zde se ale nezdržuje – má zde trvalé bydliště – pohybuje po celém území ČR, s výborem ani správcem nekomunikuje -nechce sdělit telefonní číslo, jednotku pronajímá cizinci, ten je momentálně mimo území republiky, uniká otopná voda z otopného sytému. Jak zabezpečíte nerušené užívání ostatním vlastníkům? Tedy jak zajistíte v tomto období otop a dodávku TUV? Vemete si pane JosefeK na svoji odpovědnost otevření bytu za účasti policie a hasičů, z důvodu nerušeného užívání jednotek ostatních vlastníků a zamezení případným škodám. Kam oznámíte dotčenému vlastníku, že byt byl otevřen a nový klíč je na příslušném oddělení policie? Nedovodu si představit, že by takový vlastník byl členem výboru. Nepotřebuji radu-máme vyřešeno.)

Matějka

Vážený pane Matějko, jak jste vyřešili únik vody z bytu nedostupného vlastníka? Děkuji za informaci.