Náklady řízení

Tak to je zbytečný krok… K zahájení trestního řízení musí být prokázán úmysl a to i pro nedbalost = úmyslná nedbalost. A když dojde k výslechu pár "Neználků " ..my jsme mysleli, děláme to jak umíme…tak je vše odloženo. Bylo zde již řešeno.

dukazy, jako jsou prokazatelne dorucene vyzvy s upozornenim clenu vyboru na jejich nezakonne jednani, svedeckymi vypovedemi dolozenymi k TO, etc.. Kdo opravdu chce, tak ten trest.rizeni dotahne do uspesneho konce.

žádný doporučený dopis , který obsahuje nějaký názor jednoho z členů. Kolikrát se v tom , co je zákonné a co nezákonné se mají problém orientovat i lépe kvalifikovaní.....

Pochybuji, že by někdo svědčil proti výboru, který si sami zvolili …

Muze jit o osoby svedku ktere vybor vubec nevolili a ani nejsou cleny SVJ.

…nikdo zde neuvedl jediný případ, kdy by nějaký člen výboru byl trestně stíhán za porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Prosimich, co to je úmyslná nedbalost? Kde je definována? Nebo se už změnil tr. zákoník, nově definováno zavinění?

Úmysl trestného činu nedbalosti, je u NS řešen, např:

http://kraken.slv.cz/5Tdo1221/2006

„Trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1 tr. zák. spáchá ten, kdo jinému způsobí škodu nikoli malou tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek. Na úvod je třeba uvést, že objektem jsou majetková práva v nejširším smyslu a nepřímo je chráněn i zvláštní vztah důvěry. Podstatou trestného činu podle § 255 je jednání (konání nebo opomenutí), kterým vzniká škoda na cizím majetku, přičemž se nevyžaduje, aby se tím pachatel nebo někdo jiný obohatil nebo získal jinou výhodu. Z hlediska subjektivní stránky se pro trestní odpovědnost podle § 255 odst. 1 tr. zák. vyžaduje úmyslné zavinění pachatele (§ 3 odst. 3 tr. zák.), přičemž vedle přímého úmyslu postačí i úmysl eventuální, tedy pachatel musí buď chtít způsobit jinému škodu nikoli malou tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, anebo musí vědět, že může porušením podle zákona mu uložené nebo smluvně převzaté povinnosti opatrovat nebo spravovat cizí majetek způsobit jinému škodu nikoli malou a pro případ, že se tak stane být s tím srozuměn (srov. § 4 tr. zák.). Úmysl přímý nebo eventuální se tedy musí vztahovat jak k porušení povinnosti opatrovat nebo spravovat cizí majetek, tak i ke způsobení škody na něm. Základem pro další posouzení jednání obviněného je výklad pojmu srozumění u eventuálního úmyslu. Podle ustálené judikatury se srozuměním pachatele u nepřímého úmyslu rozumí aktivní volní vztah pachatele k způsobení následku relevantního pro trestní právo, čímž je míněna vůle, jež se projevila navenek, tj. chováním pachatele. Způsobení takového následku však není přímým účelem nebo cílem pachatele, ani nevyhnutelným prostředkem (přímo ho nechce), neboť pachatel sleduje svým záměrem jiný účel nebo cíl, který může být z hlediska trestního práva jak účelem nebo cílem relevantním, tak i zcela nezávadným. Přitom je však pachatel vždy vnitřně smířen s tím, že realizace tohoto účelu nebo cíle zřejmě in eventuální (nikoli nutně, pak by šlo o úmysl přímý, poněvadž, pokud pachatel považuje následek za nutný, nutně ho také chce) předpokládá způsobení následku významného pro trestní právo, avšak tento následek je nechtěným, zpravidla pouze vedlejším následkem jednání pachatele, který je s ním srozuměn. Na takové srozumění pak usuzujeme z toho, že pachatel nepočítal s žádnou konkrétní okolností, jež by mohla zabránit následku, který si pachatel představoval jako možný, a to ať už by šlo o jeho vlastní zásah, nebo o zásah někoho jiného.“

Dalším termínem je „vědomá nedbalost“: http://www.profipravo.cz/index.php…

„Při vědomé nedbalosti jednající ví, že může způsobit škodu, avšak nechce ji způsobit a ani s tím není srozuměn; naopak spoléhá na to, že škodu nezpůsobí. Pro účely rozlišení vědomé nedbalosti od nepřímého úmyslu je třeba hodnotit, zda důvody, pro které jednající spoléhá na to, že škodu nezpůsobí, mají charakter takových konkrétních okolností, které sice v posuzovaném případě nebyly způsobilé zabránit škodě (nešlo o „přiměřené“ důvody), které by ale v jiné situaci a za jiných podmínek k tomu reálně způsobilé být mohly.“

Argumentace členů výboru je stále stejná „My mysleli, my nevědeli..“

Nestacilo by zazalovat nahradu zpusobene skody, konkretne ve vysi podilu zalujiciho?

Vlastník z důvodu vadného předpisu plateb a vyúčtování, nehradil předepsané zálohy. Vyúčtování reklamoval – bez reakce výboru, předpis redklamoval, jelikož nebylo jasné za co přesně má zálohy hradit a v jakém poměru např. byl stanoven příspěvek na správu (chyběly celkové = cílové částky), nebyl nikdy předložen shromáždění a schvalován rozpočet, ani závěrka, plán oprav, zpráva o hospodaření..nic výbor nepřipravuje. Reklamace a požadavek vlastníka o snížení záloh z důvodu prokazatelně nižších nákladů na službu (předpis od dodavatele el. a plynu)- bez odezvy.

Dále např. Změna prohlášení vlastníka byla odsouhlasena podpisem 60% vlastníky (výbor je obcházel osobně), nedostalo se vůbec na shromáždění, zbylých 40% vlastníků o změně nebylo informováno a přesto prohlášení KN zapsal…atd.

Je ale celkem absurdní platit náklady řízení, když byl vlastník žalován a žaloba byla rozhodnuta ve prospěch vlastníka.

Pokud ano , poté běžte do toho. Nicméně řadu z věcí , které jste zde uvedl lze klasifikovat jako ne stoprocentní profesionální jednání členů výboru. Jestli ale zde vznikla někomu nějaká škoda je velmi diskutabilní. Je třeba si uvědomit, že z drtivé většiny jsou lidé ve výborech lidmi, jejich odbornost je někde jinde a kteří se práci pro dům věnují ve svém volném času za odměnu konvergující k nule. Proto ano, pokud Vás nějaký krok výboru připravil o nějaké peníze, běžte do toho. Pokud jste o žádné peníze nepřišel , doporučuji se na to vykašlat. Neboť můžete způsobit i to, že stávající výbor rezignuje, žádný jiný odvážlivec , který by se s Vámi chtěl handrkovat se nenajde a o váš dům se nebude mít kdo starat…

Ale…z nějakého záhadného důvodu tvrdí, že to řešit nechtějí a ty peníze už defakto „odepsali“, přestože přeplatili až 17tis. např na fondu oprav, protože poměr příspěvků na správu výbor špatně stanovil a neodpovídal spoluvl.podílům. Většina platila více a menšina (členové výboru) méně. Na základě mé připomínky, se vystavily nové předpisy a tím je to pro výbor uzavřeno. Žádné vyúčtování a vypořádání příspěvků nebude probíhat, peníze patří SVJ a hotovo.

Vlastníci žili v blažené nevědomosti víc jak 10let a nějakých 17tis.Kč jim nestojí za narušování dobrých sousedských vztahů… Já chci peníze zpět, tak proběhl jednostranný zápočet předpokládaného přeplatku a míříme k vymáhání a soudnímu příkazu k doplacení. Ve vyúčtování služeb vlastníkům jsou položky: bankovní poplatky, daň z úroku (úroky ale zústavají na účtě SVJ), drobné opravy,kancl.pot­řeby,režie, odměna výbor, … Co je vlastně z příspěvků na správu hrazeno, když ze záloh na služby se strhávají výše uvedené položky? Jen opravdu velké opravy (kotelna,výtah..).

Takže soudní řízení ještě není ukončeno a ještě nedopadlo ve prospěch vlastníka? (Jenom pro zajímavost, pro relevantnost vaší otázky to samozřejmě nic neznamená.)

rozúčtovali příspěvky do fondu oprav tak, aby platili méně, je to samozřejmě špatně. Jinak to, že máte správcovskou firmu, ještě neznamená, že výbor nepracuje a nepotřebuje tudíž např.kancelářské potřeby.. To si to mají členové výboru nakupovat za své ? Anebo si počínat tak , aby žádné takové věci nepotřebovali ? Co vlastně by poté dle vás měli dělat ?

Účtovat tyto položky z příspěvků na správu domu, nikoliv ze záloh na služby které se vypořádávají každý rok. *Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. § 16 (1) Příjmem společenství vlastníků jednotek jsou zejména

1. příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku*

*§ 17 Vymezení některých nákladů vlastní správní činnosti Podobnými náklady vlastní správní činnosti uvedenými v § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se rozumí zejména

1. náklady na zřízení, vedení a zrušení bankovních účtů společenství vlastníků jednotek,
2. náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, včetně provedení odečtů hodnot z poměrových měřidel spotřeby vody a ze zařízení sloužících k rozúčtování nákladů na teplo,
3. náklady na pořízení majetku sloužícího pro vlastní správní činnost, například počítač včetně softwarového vybavení a jeho odpisy,
4. náklady kanceláře osoby odpovědné za správu domu a pozemku, například vybavení, kancelářské potřeby, spotřeba elektřiny, je-li samostatně měřena, poštovné, a
5. náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku.*

„Co vlastně by poté dle vás měli dělat ?“

Nic. Správa domu je zajištěna profesionálně.

„Vlastník z důvodu vadného předpisu plateb a vyúčtování, nehradil předepsané zálohy.“

Jak spor skončil?

Spor byl mezi fyzickou osobou x právnickou osobou SVJ. V tomto ohledu je právnická osoba černá skříňka a jak si to vlastníci mezi sebou uvnitř vyřeší je jejich záležitost.