Může výbor rozhodovat bez Shromáždění, pokud má většinu?
Dobrý den,
bydlíme v bytovém domě, který prošel rekonstrukcí a byl následně postupně rozprodáván po bytech. Rekonstrukci provedli 3 majitelé, kteří po prodání několika jednotek museli již založit SVJ. Ještě před založením SVJ zahájili jednání o průjezdu k domu přes sousední pozemek.
V době, kdy už SVJ existovalo, se rozhodli zkrátit soudní řízení dohodou a vyrovnání se s majitelem sousedního objektu mimosoudně. Celkové náklady na vyrovnání poté vyčíslili cca na 1,5 mil a jakožto členové výboru uzavřeli smlouvu s SVJ na zaplacení poloviny částky. Tato smlouva mezi jimi a SVJ byla uzavřena bez jakékoliv informace vlastníkům. V době uzavření ještě měli většinu.
Domnívám se však, že dle stanov nelze o takové částce rozhodovat bez konání shromáždění. Jak velký je problém, že o tom vlastníci nebyli informováni a nemohli se ani vyjádřit? Ačkoliv by samozřejmě byli přehlasováni…
Díky za názory.
že usnesení SVJ, jehož realizací budou „postiženi“ všichni vlastnictví se musí „upéct“ na shromáždění SVJ. A to shromáždění musí být svoláno a musí rozhodovat v souladu se zákonem a stanovami. Pokud se tři vlastníci (i když mají většinu) sejdou někde na swingers párty a tam se na něčem domluví , nejsou ostatní vlastníci touto dohodou nijak vázaní.
Výbor obecně výbor rozhoduje ve věcech správy domu v případech, které nejsou vyhrazeny shromáždění zákonem , stanovami, a shromáždění si je nevyhradilo.
Nelze tedy přisvědčit tvrzení, že „snesení SVJ, jehož realizací budou „postiženi“ všichni vlastnictví se musí „upéct“ na shromáždění SVJ.“
K případu v úvodním dotazu se nevyjadřuji, protože není srozumitelný.
„Pokud se tři vlastníci (i když mají většinu) sejdou někde na swingers párty a tam se na něčem domluví, nejsou ostatní vlastníci touto dohodou nijak vázaní.“
To je Vaše domněnka, nebo názor odněkud čerpáte? Odkud?
Zkuste si alespoň jednou přečíst občanský zákoník, např. od § 1206 – https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89…
Podstatné k Vašemu „dotazu“ je v § 1207 – https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89…
Pokud se většinoví vlastníci „jen tak sejdou“, bez toho, aby odeslali pozvánku všem členům SVJ (s jednoznačně určeným datem a místem konání zasedání), opravdu nemůže jít o zasedání shromáždění jakožto nejvyššího orgánu SVJ a nelze tam přijmout nějaké usnesení, které by bylo pro SVJ / členy SVJ závazné…
Nicméně, když dodrží zákonné podmínky ke svolání zasedání shromáždění, tak… viz pak § 1209 a doufat, že soud vyhodnotí, že jde o důležitý důvod.
Nechala jsem soud přezkoumat platnost rozhodnutí přijatého na „shromáždění“, které bylo svoláno v rozporu se stanovami i zákonem (sešla se většina vlastníků, po jejich vzájemné dohodě).
Soudkyni (JUDr. Pavlínu Brzobohatou a spol.) zajímala jediná věc: Shromáždění je usnášeníschopné, jsou-li přítomni vlastníci … . Nic dalšího nezkoumala, zejména ne způsob svolání „shromáždění“ ani oprávnění svolavatele ke svolání.
Přitom šlo o důležitou věc (volbu statutárního orgánu).
Zpřístupníte zde Váš podnět, který jste podávala na soud? Osobně bych neřešil přezkum platnosti (konkrétního) rozhodnutí, ale napadl celé „zasedání shromáždění“ jako neplatné / nezákonné, protože nebylo správně svoláno…
Jiná věc je, že (bohužel?) má v něčem daná soudkyně pravdu – pokud bude zasedání svoláno správně, tak si tam zvolí statutára jakého budou chtít, pokud mají daní vlastníci většinu. Hlavou zeď nerozbijete a ani většinu „nepřehlasujete“.
Pane Zdeno,
zveřejněte zde nebo označte judikát českého soudu, který zneplatnil rozhodnutí shromáždění vlastníků z toho důvodu, že bylo přijato Vámi uvedeným způsobem na swingers párty.
Patrně Vám uniklo, že Nejvyšší soud opakovaně konstantně judikoval, že v nedůležité (= prakticky každé) záležitosti není třeba dodržovat právo a cokoli stojí v zápisu tak platí. Obrana není (teoreticky by mohl zasáhnout ESLP, ale tam je šance bohužel mizivá, vzhledem k dosavadnímu procentu úspěšnosti).
Soud vykládá psané právo, tj. i Vámi uváděné §§ občanského zákoníku. Nakonec tak platí soudní výklad práva, nikoliv psané právo.
Pane „Právo v Česku“, domnívám se, že z náhodného setkání členů SVJ asi nebude existovat ani ten zápis…
Pokud existovat bude a bude se i tvářit jako zápis ze zasedání shromáždění (kde by mělo být uvedeno i to, kdy a kde zasedání proběhlo, docela vhodné je, aby jeho přílohou byla i /písemná/ pozvánka na něj), tak jde napadnout celé toto zasedání za „neplatné“ protože nebylo svoláno zákonně.
Rozhodování soudu ale nijak neovlivním. Na mne se zde obracíte zbytečně. Ale v domě kde se konají takové „prasárny“ bych bydlet nechtěl.
„Může výbor rozhodovat bez Shromáždění, pokud má většinu?“
To je dobrý dotaz, který poněkud zobecním:
Mohou vlastníci rozhodovat bez shromáždění, pokud mají většinu?
Odpověď shodou okolností znám. Naše okresní samosoudkyně mi totiž sdělila, že mohou. Podle ní stačí, když se náhodně sejde většina vlastníků, třeba u piva nebo na zastávce, a mohou rozhodovat.
Okresní samosoudkyně zná právo.
- Malta napsal(a): „… jakožto členové výboru uzavřeli smlouvu s SVJ na zaplacení poloviny částky“.
Váš dotaz je nesrozumitelný.
Jestliže tři osoby (bývalí spoluvlastníci budovy) sjednali smlouvu se SVJ, pak jednali sami za sebe (jako tři fyzické osoby). Je při tom bezvýznamné že tytéž tři osoby jsou zároveň členy výboru SVJ. Vy to nějak pletete dohromady.
Dále: není zřejmé co je obsahem smlouvy sjednané mezi těmi třemi osobami a právnickou osobou SVJ. To je klíčová informace! Teprve až nám to sdělíte, bude možné začít mudrovat o tom zda vůbec SVJ bylo oprávněno takovou smlouvu sjednat; a pokud ano, zda jde o věc která měla být předem schválena shromážděním.
- Malta napsal(a): „Domnívám se však, že dle stanov nelze o takové částce rozhodovat bez konání shromáždění.“
Co se domníváte vy je bezvýznamné. Význam má pouze to, co o této věci říkají vaše stanovy vložené ve sbírce listin rejstříkového soudu. To jste nám nesdělil(a).
Justitianus
"… prošel rekonstrukcí a byl postupně rozprodáván po bytech. Rekonstrukci provedli 3 majitelé, po prodání jednotek museli již založit SVJ. Ještě před založením SVJ zahájili jednání o průjezdu k domu přes sousední pozemek.
V době, kdy už SVJ existovalo, se rozhodli zkrátit soudní řízení dohodou s majitelem sousedního objektu mimosoudně. … jako členové výboru uzavřeli smlouvu s SVJ na zaplacení poloviny částky. Tato smlouva mezi jimi a SVJ byla uzavřena bez jakékoliv informace vlastníkům. V době uzavření ještě měli většinu"
Dotaz:
1/ Kdo podepsal výše uvedenou smlouvu mezi původními majiteli a SVJ ? Oni mezi sebou ? Jednak jako původní majitelé a jednak jako členové výboru ? Chápu úvodní příspěvek správně nebo jste se vyjádřil/a nejasně ?
2/ Domníváte se, že smlouva by mohla být pro vás výhodnější ? Co smlouva zahrnuje a na kolik je let ? Původní částka 1,5 mil Kč je dle soudního odhadu ? Za naše SVJ kdysi uzavíralo před privatizací „město“ podobnou dohodu s odkazem na oceňovací vyhlášku.
1/ chápete to úplně správně :-) 2/ ono průjezd přes sousední pozemek ani není nutný, oficiální cesta vede z ulice z druhé strany – přesně s tímto zdůvodněním soud uzavřel případ, kdy se snažili původní majitelé průjezd zajistit soudně. Nakonec změnili ale argumentaci s tím, že není příjezdová cesta ke garážím, které zde stojí. Nicméně garáže už nepatří k domu, byly ale ve vlastnictví původních majitelů. K oddělení pozemků garáží a domu došlo zřejmě až za vlastnictví těchto 3 majitelů. S touto argumentací, kdy skutečně neexistovala příjezdová cesta ke garážím by už vyhrát soud bylo mnohem nadějnější. Nicméně původní majitelé a členové výboru se rozhodli, že by se toto mohlo táhnout roky a raději dle svého uvážení spor ukončili mimosoudním vyrovnáním ve výši 1,5 mil – část ve formě přenechání některých garáží a část peněžní částkou. Měli v plánu zde mimo garáží ve dvoře, který k domu patří, zřídit další parkovací místa a ta odprodat zájemcům z řad vlastníků. Tím se měl zároveň zaplatit vzniklý dluh. K tomu ale nyní potřebují souhlas všech vlastníků a jelikož je tu minimálně jeden proti, tak tento plán nevyjde.
Smlouva zajišťuje zřízení věcného břemena na sousedním pozemku se služebnostmi průjezdu a průchodu pro SVJ a vlastníky garáží.
Malta, neodpověděl jste dosud na můj dotaz. Z toho nejasného mála které jste nám sdělil vyplývá, že možná vůbec nebylo nutné uhradit polovinu z 1.5 milionu. Spíše to vypadá jako tunelování SVJ.
- Napsal jste: „K oddělení pozemků garáží a domu došlo zřejmě až za vlastnictví těchto 3 majitelů.“
Podle § 1033 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že „[z]tratí-li nemovitá věc spojení s veřejnou cestou proto, že pozemek byl rozdělen, lze žádat nezbytnou cestu jen po osobě, která se na dělení podílela. V takovém případě se nezbytná cesta povolí bez úplaty“.
Z toho pro Váš případ plyne:
Byli to tři majitelé, kdo se podílel na rozdělení pozemku pod garážemi od pozemku pod domem. Při tom nezajistili aby k domu vedla nezbytná cesta. Vlastníci jednotek měli tedy ze zákona možnost požádat podle § 1033 o zřízení nezbytné cesty, v tomto případě BEZ ÚPLATY. Stejnou možnost mělo SVJ – mohlo žádat o zřízení práva cesty (která je nezbytná pro využití bytového domu jeho vlastníky). I v tomto případě by šlo o zřízení nezbytné cesty BEZ ÚPLATY.
Mít právo cesty zdarma je lepší než mít totéž za 750 tisíc korun českých. Vypadá to ve vašem SVJ na pěkný velký tunel. A vlastníci jednotek jen koukají, jak jim tím tunelem mizí peníze.
Ale Vaše informace jsou kusé a útržkovité, takže možná je ten příběh úplně jiný …
Justitianus
Poslední komentáře