Lži šířené sdružením ARTAV VIII.
☀ Otázka
na webu ARTAV (20.06.2024)
Dobrý den, v našem domě je 21 bytů, kdy některé z nich mají nainstalované vodoměry a jiné nikoliv. Je možné, dle zákona, aby si SVJ schválilo, že ti co vodoměry mají, budou platit vodu podle stavu měřidla a ti, co vodoměry nemají, budou platit poměrově dle metrů čtverečních? A pokud ano, jaký zákon či vyhláška toto upravují. Jedná se o rozpočítání studené vody. Ohřev si zajišťuje každý byt svůj. Děkuji za odpověď.
☀ Nesprávná odpověď na webu ARTAV (online, citováno 2024–06–28 11:02 SELČ)
Rozúčtování nákladů na spotřebu studené vody se řídí zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, kde ustanovení uvedené v § 5, odst. 1) říká, že „Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství“ a ustanovení uvedené v § 5, odst. 2, písm. a): Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto: dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody. Výše uvedená směrná čísla stanovuje příloha č. 12 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Dle položky č. 3 této přílohy připadá na jednu osobu bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) za rok 35 m3.
☀ Správná odpověď (poskytl Justitianus)
V textu od ARTAVu zcela chybí odpověď na otázku tazatele – zda je možné v domě rozúčtovat dvojím způsobem. Protože autor z ARTAVu odpovědět nedovedl, odpovídám zde já.
Zúčtovací jednotkou je dům nebo jeho část, který/která má společné měření nebo stanovení množství vody.[1] Z toho plyne, že byty vybavené vodoměry mohou tvořit jednu zúčtovací jednotku a byty bez vodoměrů jsou pak druhou zúčtovací jednotkou. Neexistuje celostátně účinný právní předpis, který by zakazoval aby v domě bylo více zúčtovacích jednotek pro účely poskytování kterékoliv služby.
- Zúčtovací jednotka A zahrne byty vybavené vodoměry; náklady pro tyto byty se rozúčtují podle náměrů bytových vodoměrů. Zbylý náklad se přiřadí zúčtovací jednotce B.
- Zúčtovací jednotka B zahrne byty nevybavené vodoměry; náklady pro tyto byty se rozúčtují podle rozhodnutí SVJ, např. poměrně podle podlahových ploch bytů. Nedojde-li k rozhodnutí SVJ, pak poměrně podle počtu osob užívajících byty.
Směrná čísla podle vyhlášky č. 428/2001 Sb. jsou naprosto nepoužitelná, protože jde o absolutní hodnoty v m3 na osobu. Celkové množství odebrané vody pro dům je ale změřeno předávacím vodoměrem a je známo. Zde se nebavíme o dodávce vody dodavatelem, bavíme se pouze o interním rozúčtování nákladů vynaložených u odběratele na poskytování služby.
[1] Pojem „zúčtovací jednotka“ není – kupodivu – definován v zákoně č. 67/2015 Sb.. Je však možné použít přiměřeně upravenou definici obsaženou v 2015/269/2/a.
Justitianus
Jakým způsobem se provede prvotní rozdělení nákladů mezi ZÚ A a B? Výpočet pro B jako rozdíl fakturovaného množství a součtu podílových měřidel v A je nepoužitelný, neb je přeci i ze zdejších zkušeností v diskusích známo, že bytová měřidla mají systematickou odchylku a jejich součet se od fakturačního měřidla vždy v jednom směru liší.
SVJ jistě archivuje doklady včetně všech vyúčtování nejméně za období posledních 10 let. (Archivace je zákonem uložená povinnost právnické osobě.) Není tedy problém porovnat jak se během těch let lišily náměry patního (předávacího) vodoměru od součtu náměrů bytových vodoměrů.
Jaký závěr si z toho porovnání vezmou – to neřeším. To je přece jejich záležitost. Vyjadřoval jsem se pouze k tomu, že lze jednoduše zařídit to, co ARTAV odmítl jako nemožné.
Justitianus
SVJ které potřebuje dělat rozúčtování tímto způsobem, jaksi nemá co srovnávat, neb nemá náměry ze všech míst k provedení součtu, když tam měřiče nejsou. Jen ví, že systematická chyba na základě všeobecných zkušeností existuje.
- P_V mi píše: „SVJ které potřebuje dělat rozúčtování tímto způsobem, jaksi nemá co srovnávat, neb nemá náměry ze všech míst k provedení součtu, když tam měřiče nejsou. “
Je zjevné, že jste neporozuměl tomu co jsem napsal. SVJ má co srovnávat ! To srovnání je výsledkem jednoduchého matematického úkonu – dělení dvou čísel. Samozřejmě pokud ta dvě čísla jsou známa. V tom případě:
- SVJ může zpětně zjistit jaký byl v uplynulých X letech poměr mezi součtem náměrů bytových vodoměrů a celkovým odebraným množstvím vody pro dům (podle hlavního předávacího vodoměru).
Je-li například v uplynulých 10 letech tento poměr roven 42%, 44%, 41%, 39%, 47%, 43%, 44%, 48%, 40%, 46%, pak průměrný náměr bytových vodoměrů je roven 43.40% náměru patního vodoměru.
- SVJ může obdobně porovnat průměrnou spotřebu vody na 1 m2 podlahové plochy bytů vybavených vodoměry s průměrnou spotřebou vody na 1 m2 podlahové plochy všech bytů v domě.
- SVJ může obdobně porovnat průměrnou spotřebu vody na osobu v bytech vybavených vodoměry s průměrnou spotřebou vody na osobu za celý dům.
- SVJ může zavést i korekci na systematickou chybu bytových vodoměrů.
Jestliže celkový odběr vody pro dům je 2100 m3, součet náměrů bytových vodoměrů je 967 m3 a odhadnutá odchylka bytových vodoměrů je −5%, pak bytovými vodoměry proteklo po korekci 967/95×100=1018 m3 z celkového množství dodané vody. Na byty bez vodoměrů pak připadá 1082 m3. Podle toho se rozdělí celkový náklad mezi obě zúčtovací jednotky.
To všechno už je věcí konkrétního rozhodování o způsobu rozúčtování v konkrétním SVJ. To v této diskusi neřeším; čísla jsem uvedl jen jako příklad.
Justitianus
Poslední komentáře