• P_V mi píše: „SVJ které potřebuje dělat rozúčtování tímto způsobem, jaksi nemá co srovnávat, neb nemá náměry ze všech míst k provedení součtu, když tam měřiče nejsou. “

Je zjevné, že jste neporozuměl tomu co jsem napsal. SVJ má co srovnávat ! To srovnání je výsledkem jednoduchého matematického úkonu – dělení dvou čísel. Samozřejmě pokud ta dvě čísla jsou známa. V tom případě:

• SVJ může zpětně zjistit jaký byl v uplynulých X letech poměr mezi součtem náměrů bytových vodoměrů a celkovým odebraným množstvím vody pro dům (podle hlavního předávacího vodoměru).

Je-li například v uplynulých 10 letech tento poměr roven 42%, 44%, 41%, 39%, 47%, 43%, 44%, 48%, 40%, 46%, pak průměrný náměr bytových vodoměrů je roven 43.40% náměru patního vodoměru.

• SVJ může obdobně porovnat průměrnou spotřebu vody na 1 m2 podlahové plochy bytů vybavených vodoměry s průměrnou spotřebou vody na 1 m2 podlahové plochy všech bytů v domě.
• SVJ může obdobně porovnat průměrnou spotřebu vody na osobu v bytech vybavených vodoměry s průměrnou spotřebou vody na osobu za celý dům.
• SVJ může zavést i korekci na systematickou chybu bytových vodoměrů.

Jestliže celkový odběr vody pro dům je 2100 m3, součet náměrů bytových vodoměrů je 967 m3 a odhadnutá odchylka bytových vodoměrů je −5%, pak bytovými vodoměry proteklo po korekci 967/95×100=1018 m3 z celkového množství dodané vody. Na byty bez vodoměrů pak připadá 1082 m3. Podle toho se rozdělí celkový náklad mezi obě zúčtovací jednotky.

To všechno už je věcí konkrétního rozhodování o způsobu rozúčtování v konkrétním SVJ. To v této diskusi neřeším; čísla jsem uvedl jen jako příklad.

Justitianus