Kabelová TV

Je dobře, že SVJ uvedlo, že jde o SLUŽBU. Je tedy vyloučeno uhrazovat ji z přijatých záloh na správu domu.

K rozhodnutí, že SVJ bude poskytovat vlastníkům jednotek nějakou nadstandardní službu, skutečně postačuje většinové schválení podle § 11 odst. 2 ZoVB. Například půjde o dodávku čerstvě upečené italské pizzy s dovozem do bytu každou sobotu večer. Ovšem souhlas 80% vlastníků jednotek s odebíráním služby neznamená ještě, že by pizzu museli povinně jíst a platit všichni. Tady se přihlouplým členům výboru pletou dohromady dvě naprosto odlišné věci:

• souhlas shromáždění s poskytováním nestandardní služby společenstvím,
• způsob rozúčtování této nestandardní služby mezi odběratele.

Je zřejmé, že náklady na službu by měli hradit pouze ti, kdo službu odebírají. Pravidla rozúčtování služby musí v SVJ být schválena tříčtvrtinovou většinou přítomných (§ 11 odst. 4 ZoVB). Pokud snad bude schváleno, že každý vlastník jednotky povinně hradí jednu pizzu týdně v částce 100 Kč, i když ji nechce a neodebírá, pak taková pravidla jsou zcela zřejmě v rozporu s dobrými mravy a je třeba okamžitě napadnout příslušné usnesení soudně (§ 11 odst. 3 ZoVB).

Už jsem zde napsal, že k povinnému odběru pizzy všemi vlastníky jednotek by takovou povinnost musely obsahovat stanovy SVJ. Pořízením jednotky se nabyvatel stává zároveň členem SVJ a přijímá tím i stanovy a povinnosti v nich uvedené.

lake

Je to moc – když dneska máte snad 20 digitálních programů DVB-T zcela zdarma, tak naco platit byť „blbých“ 50 Kč za totéž…

Stejně běžný pracující člověk nevyužije nabídku ani těch programů „zdarma“, protože na blbosti nemá čas…

V tomto případě vůbec nejde o to, jestli 50 Kč někoho zruinuje, nebo ne – tady jde jen o to, že ani většina televizních maniaků v domě nesmí nutit žádného spoluvlastníka k spolupodílení se na ceně jejich nesmyslu…

Pro Jan. Jestli je 50 Kč moc. Pokud mám vlastní satelitní příjem, tak tato KT mi pouze dubluje co už mám – navíc v horší kvalitě. Takže zadarmo je to drahé. Navíc mám optické připojení k internetu a IPTV se stejnými programy v ceně. Kdyby se vaši sousedi v potřebném množství domluvili a odhlasovali si maximální nabídku programů – taky budete platit? Pro někoho je i 750 Kč za TV programy pakatel.

Budu Vám oponovat. Z mé pracovní praxe, a z dotazu jsem vyrozumněla, že se jedná o vstup kabelové televize do objektu SVJ. Jelikož kabelové TV se dnes provozují po optických kabelech v chráničkách průměru 40 dohodnuté barvy, je nutný průraz základem min 42 – 45 mm do prostoru domu s ukončením v rozvodové skříni, umístěné už v domě. Tedy v prostorách SVJ, na společných částech. Teprve odtud se metalickým kabelem rozvádí po domě ( společnými prostory) k jednotlivým účastníkům s ukončením zásuvkou. Na vstup do domu musí být dán souhlas vlastníků už k územnímu řízení ať je investorem soukromá TV nebo provozovatel jiných sítí. Je-li pozemek okolo domu také ve vlastnictví, musí být nejen souhlas s použitím pozemku a s dohodnutou trasou, ale musí být i sepsána smlouva o věcném břemeni. Toto vše je třeba projednat na shromáždění VBJ. To samé musí být i je-li příchod signálu vzduchem. Zase se jedná o umístění cizího zařízení na střeše objektu (stožár, anténa, vstup k rozvodné skříni). Vlastně se společné prostory propůjčují provozovateli k jeho podnikání! Pozor- pokud dáte souhlas, máte už z právního hlediska povinnost vždy umožnit přístup k jeho zařízení.

Pro hana1955. Jak píši ve svém dodatečném příspěvku, KT nechalo zavést BD ještě v době, kdy SVJ neexistovalo.
(Kabelová TV 1 - od salve pro lake).
Myslím tedy, že to mělo BD jako majitel objektu v pořádku.
(Ale mohu si to prověřit).
Jedná se tedy skutečně o to, jestli SVJ může hlasováním nutit VJ platit za něco, co nechce. Navíc je to placeno ze záloh pro správu a provoz domu (DPZ) - tj. podle velikosti bytu.
Co se týká věcného břemene - v kupní smlouvě ani v katastru nemovitostí nic takového není.

Podle mne Vás nemůže nikdo nutit užívat službu, kterou si nevyžádáte. S placením služby, jak bylo níže uvedeno, je potřeba zjistit pod jakým číslem zaúčtování jde tato platba. Na příštím shromáždění bude asi nejlépe podat návrh na změnu platby na bytovou jednotku s částkou (tedy službou) na ty, kteří mají zájem o nabízenou službu. Nebo pohrozit ČTÚ, Českým telekomunikačním úřadem a prosadit individuální smlouvy s dodavatelem služby. UPC, O2 a pod. také neplatíte za dům, ale každý sám za sebe. Nejste-li sám, můžete mít šanci v argumentaci na shromáždění. Tento stav je samozřejmě pro provozovatele pohodlnější.

Můžu potvrdit, u nás to také tak bylo.Při zjištění jsme dostali pokutu z ČTU.Nyní máme již vše v pořádku, každý má svoji smlouvu.

Pro xxa. Oslovil jsem dodavatele KT. Pohrozil jsem mu stížností u ČTU. Uvidím, jak bude reagovat. Dík za tip.

Ráda bych si pak přečetla jejich stanovisko.Na­pište zde.

Pro xxa.
Cituji z e-mailu...
k Vašemu dotazu sdělujeme, že SVJ Vámi uvedeným postupem neporušuje zákon o elektronických komunikacích. Každý uživatel bytu má však právo na prvotně šířený televizní signál, který mu na jeho náklady musí vlastník nemovitosti umožnit přijímat. Nejedná se tedy o aktivní činnost vlastníka (konání ve smyslu zajištění příjmu), nýbrž pouze o jeho pasivní činnost ve smyslu umožnění příjmu uživateli (strpění instalace zařízení pro příjem). Kabelová televize není prvotně šířeným příjmem, nýbrž převzatým, a proto ji jako uživatel bytu nemusíte využívat a můžete si na své náklady udělat vlastní rozvod s anténou (viz. předchozí odpověď).

V samotné věci týkající se sporu o rozsahu povinností stanovených zákonem nerozhoduje Český telekomunikační úřad, ale místně příslušný stavební úřad.

Pro lake. Nájemníci se usnesli, že se stávající STA nebude opravovat ani modernizovat na příjem digitálního signálu.
To bylo ještě před vznikem SVJ.
BD dostalo nabídku od komerční firmy na vybudování optického připojení internetu + TV. Akce byla dotovaná městem a nic se neplatilo (pro pozdější komerční využití).
Při vzniku SVJ byla od této firmy prezentovaná nabídka na zavedení kabelové TV za 50 Kč/ měs. s podmínkou platbou všech a využití stávajícího STA rozvodu.
Na shromáždění SVJ bylo většinou odsouhlaseno vyzkoušení této nabídky do konce roku (já jsem nesouhlasil - měl jsem již satelit) a pak že se rozhodne.
Nerozhodlo se a od té doby začal správce hradit kab. TV z DPZ. Na posledním shromáždění jsem si nechal dát do zápisu, že nesouhlasím s placením z těchto záloh z DPZ (čili podle velikosti bytu). Zaroveň jsem požádal o vrácení neoprávněně zaplacených částek. Teď čekám na výsledek.

SVJ může rozhodnout o poskytování služby a stanovit k tomu způsob úhrady, ale nemůže takovou službu vnutit všem pouhým hlasováním. Povinnosti vlastníka jednotky obsahují stanovy. Není-li v nich taková služba uvedena jako povinně odebíraná, nejste povinen ji odebírat.

Neplaťte nic. Vaše zálohy na správu snižte o alikvotní částku, která se ze záloh neoprávněně odčerpala na cizí služby.

SVJ je službu povinno rozúčtovat, to jest celkový náklad rozpočítá pouze mezi ty, kdo se přihlásili k odběru této služby.

Je vyloučeno řešit službu určenou do jednotlivých bytů jako by šlo o náklad správy domu. To je trestný čin zpronevěry spáchaný v organizované skupině a klidně se obraťte na policii. Nebude Vám to sice nic platné, ale alespoň výbor začne uvažovat o tom, že něco je velmi špatně.

Požadujte vždy přesný rozpis záloh na správu domu včetně jejich určení a zdůvodnění (viz štítek Reserve Study). Položka „kabelová televize“ do tohoto rozpisu nepatří.

Pokud snad někdo hradí zálohy ns správu na základě neurčitého rozpisu ve stylu „28 Kč/m2“, pak se nemůže divit, že s jeho penězi si výbor hospodaří jak se mu zlíbí. Kdo je ovce, bude ostříhán.

lake

„…Pokud snad někdo hradí zálohy ns správu na základě neurčitého rozpisu ve stylu „28 Kč/m2“, pak se nemůže divit…“

• jenže o tom je §15/2 – to moc dobře víte. Taková je realita. Při možnostech jaké máte proti uvedenému vystoupit, je skoro nereálné s tím něco udělat „za života“. Odsudky že ve Společenství je bordel jsou pak jen hloupé výkřiky. Tento server je o nářcích jednotlivců nebo menšin.
• když někdo nedostane na svou žádost – viz. třeba „svjvmt“ – obdobu té Vaší „Reserve Study“ resp. třeba si spočítá že by oprávněný náklad byl max. 15 Kč/m2, tak co ? Má přestat platit zálohy? To ale poruší jak povinnost pro §15/2 tak zřejmě Stanovy kde bude nějaká platební povinnost záloh jistě stanovena. Tak co by měl dělat? Jen „požadovat“ je rada na houby.

Neználek

Pane Neználku, já moc dobře vím, co obsahuje § 15 odst. 2 ZoVB. Možná ale Vy to nevíte. Toto ustanovení definuje, že zálohu je možno vybírat:

• pouze na budoucí náklady (tedy nikoliv na splácení existujícího dluhu předchozího vlastníka)
• pouze na náklady správy domu (tedy nikoliv na náklady mimo okruh správy, např. na technické zhodnocení domu, či na službu kabelové televize),
• pouze na takové náklady správy, které bude nutné vynaložit v příštích měsících a následujících letech (tedy ne na náklady nikoliv nutné).

To je docela přesná definice a nic Vám nebrání požadovat položkový rozpis předpisu záloh ke kontrole. Není-li předpis určitý, máte možnost odmítnout předpis záloh jako neurčitý právní úkon, který nemá právní účinky – a počkat si na rozpis určitý. Možná se místo toho dočkáte žaloby, ale takový je už život …

Máte možnost domáhat se nápravy zpětně, po ročním vyúčtování záloh na správu, jestliže ve výdajích objevíte něco, co se netýkalo správy domu. To je případ pana salve a jeho kabelové televize.

Máte možnost začít platit, avšak sdělíte své námitky a ihned podáte žalobu ohledně povinnosti SVJ prokázat, že skutečně jde o budoucí náklady v zákonné výši,tedy nutné na správu domu.

Máte samozřejmě možnost nechat odhlasovat shromážděním jak má předpis záloh vypadat a co má povinně obsahovat (Reserve Study). Dejte si to raději rovnou do stanov. Nebudete-li úspěšný, obraťte se jako přehlasovaný vlastník na soud podle notoricky známého § 11 odst. 3 ZoVB. V jiné diskusi jsem citoval názor Ústavního soudu ohledně práva vlastníka na informace.

Máte možnost po odmítnuté reklamaci předpisu záloh zpracovat si Reserve Study sám (popř. nechat ji zpracovat soudním znalcem) a obrátit se na soud. Takto stejně přece postupujete, pokud prodejce neuzná reklamaci vaší ledničky.

Máte i další možnosti, např. zpracovat si vlastní Reserve Study a začít platit pouze částku takto stanovenou. Zbytek do požadavku SVJ skládat do soudní úschovy, neboť není známo, zda tato částka náleží Vám či SVJ. Společenství bude nuceno v soudním sporu tvrdit a prokazovat, že mu náleží částka v plné výši a že tato částka je v souladu s § 15 odst. 2 ZoVB. Prokázat to může jedině posudkem soudního znalce, nebo zpracovaným a schváleným dlouhodobým finančním plánem včetně Reserve Study.

Závěrečné upozornění: tento web není právní poradnou. Píšu o obsahu zákona a právech vlastníků jednotek. Jak je budou uplatňovat je na nich. Obraťte se přímo na Vašeho právníka a s ním prodiskutujte nejvhodnější procesní postup.

Vzhledem k popletenosti českých soudců a jejich notorické neznalosti ZoVB se můžete dočkat podivných, ba i protiústavních rozsudků. Nedávno jsem zde komentoval popletená tvrzení senátů Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Za tento stav české justice nenesu odpovědnost.

lake

„…a začít platit pouze částku takto stanovenou. Zbytek do požadavku SVJ skládat do soudní úschovy, neboť není známo, zda tato částka náleží Vám či SVJ…“

• skládat do soudní úschovy lze pouze ze zákonem daných účelů, které specifikují kdy nemůže dlužník plnit. cit.

  §185a OSŘ
  „…závazek, jehož předmětem jsou hodnoty skládané do úschovy, nelze splnit, protože věřitel je nepřítomen nebo je v prodlení, nebo že složitel má odůvodněné pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo že složitel věřitele nezná…“
  
  §568 ObčZ
  Nemůže-li dlužník splnit svůj závazek věřiteli, protože věřitel je nepřítomen nebo je v prodlení nebo má-li dlužník důvodné pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo věřitele nezná, nastávají účinky splnění závazku, jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy

  Je zjevné, že neexistuje důvod pro který by Vám byl návrh na zahájení řízení o soudní úschově přijat (pouze zaplatíte správní poplatek 500Kč a výsledkem bude zamítnutí). Takže neteoretizujme a držme se laskavě při altruistickém poskytování rad zásady neminem laedere. Jenomže na to se většinou neslyší…. 
  

„…Závěrečné upozornění: tento web není právní poradnou. Píšu o obsahu…“

• to jistě není ale jeho hodnotou je, že to není jen tlachací chat. A není to ani Váš osobní blog, …možná proto tady tolik teoretizujete, zvláště pak o „…popletenosti českých soudců a jejich notorické neznalosti…“. Jenže sem chodí lidé právě jako do „levné právní poradny“ a moc zvědavi na nepoužitelné teoretické konstrukce založené na nepoužitelných v českém právu se nevyskytujících a především NEŽIVOTASCHOPNÝCH postupech, nejsou. Argumenty o odchodu k právníkům za 10.000 pak rád užíváte pokud jste přinucen Vaši teorii přiblížit použitelné praxi a nikoli jen z tepla domova od klávesnice a od kafe. Nikdo zde tedy nepožaduje rozebírat jak je na tom česká justice, ale jak vytáhnout trn z paty a nezapíchnout si tam další…

  Dává Vám to nějaký smysl?… ne, že }:

Neználek

Pane Neználku,
není nic jednoduššího než abyste se zvedl, zašel na soud a složil částku do soudní úschovy. Mohou nastat dva případy:

1. Soud částku do úschovy přijme, nebo
2. Soud částku do úschovy nepřijme.

Nic více nehrozí než toto. Pouhým mudrováním zde na to ovšem nepřijdete! To si musíte v soudní praxi otestovat na vlastní kůži, pane.

V tomto případě je věřitel neznámý. Buď celá částka (nebo její díl) náleží po právu SVJ, nebo náleží po právu mně. Dokud to nevím, netuším komu je vlastně určena. Běžte na soud a zkuste to. Pak nám sem napište, jak jste dopadl.

lake

„…není nic jednoduššího než abyste se zvedl, zašel na soud a složil částku do soudní úschovy…“

• nemaťte. Já jsem se právě zvedl, šel na soud a soudní úřednice mi jasně sdělila, že návrh se musí podat písemně. Nadto mi řekla co jsem již uvedl. Pro nedostatek zákonných důvodů bude návrh zamítnut. Ale mám právo se samozřejmě o tom přesvědčit za 500 Kč (byla zrovna po obědě a v dobrém rozpoložení, ale to není podstatné)
• takže laskavě zkuste svůj „Sen o Soudní úschově“ realizovat

• a pokud jde o to že „věřitel je neznámý“ – to je podle mne, ale i podlé té soudní úřednice – která BUDE tu žádost o návrh na soudní úschovu posuzovat – NESMYSL. Věřitel JE známy – je jím SVJ.

  To že Vy tvrdíte, že „…jen část částky náleží SVJ a část Vám…“ ze kterého Vy vyvozujete, že „věřitel je neznámý“ – je jen Váš pomýlený výklad. A zoufalý → proto, že při podání Vám bude k ničemu. Řízení prostě zahájeno nebude. A Vy se pouze o své pomýlenosti přesvědčíte až marným správním poplatkem (jistě Vy ne, ale ten někdo kdo poslechne těch Vaši rad zde – třeba „svjvmt“)

Neználek

PS: ještě jednou especially for you Mr. Lake – zdůrazňuji, že co jsem uvedl je OSOBNÍ zkušenost poté co jsem soud navštívil a informoval se výhradně na záležitost možnosti soudní úschovy – protože o to tu jde. Takže nyní by mělo být jasné kdo tu jen „mudruje“ a rozšafně střílí svými právními teoriemi na všechny strany…

Výrok „Máte i další možnosti, např. zpracovat si vlastní Reserve Study a začít platit pouze částku takto stanovenou.“ by měl posoudit doktor, ale nikoliv se specializací „právo“.

Pane Kolemjdoucí, nemusíte se tak okatě chlubit vlastní neznalostí.

Je zcela běžné (např.při reklamaci zboží v obchodě), že reklamace není uznána. V tom případě právní teorie i judikatura jsou zajedno v tom, že reklamující osoba má pouze jedinou cestu: nechá si zpracovat znalecký posudek k věci a obrátí se na soud. V případě úspěchu žalovaná strana uhradí veškeré náklady spojené s reklamací, náklady na posudek i soudní výlohy.

Popsal jsem tedy běžný a praxí vyzkoušený postup. Pište laskavě pouze k věcem, o kterých alespoň něco víte.

lake

„..pouze mezi ty, kdo se přihlásili k odběru této služby…“

• není mi jasné, proč by měl být problém dát konkrétní službu do stanov. Bude pak povinně odebíranou? Podle mne to že uvádíte že nejde se o službě pouze usnést – je tedy technikálie.

„…Požadujte vždy přesný rozpis záloh na správu domu včetně jejich určení a zdůvodnění…“

• mluvme především o realizovatel­nosti. Pokud se domníváte, že nelze zastavit úhradu záloh, pak nemáte žádný klacek jak nápravy dosáhnout. Zálohy bude SVJ (v souladu se Stanovami) vždy nadsazovat – o tom zde již psalo hodně předsedů (včetně Pavla), takže je to asi stejné jako „požadovat Reserve Study“ – budete pro smích

„…Položka „kabelová televize“ do tohoto rozpisu nepatří…“

• pokud není vložena „HLASOVÁNÍM“ do Stanov. Tak praví Lake

Neználek

„Je vyloučeno řešit službu určenou do jednotlivých bytů jako by šlo o náklad správy domu. To je trestný čin zpronevěry spáchaný v organizované skupině a klidně se obraťte na policii.“

A teď tu o chovu opic.

Pro lake. Ta klasifikace – TČ zpronevěry ..... – to je hec nebo to tak skutečně mohu podat? Opravdu zvažuji podání TO.

Salve, opravdu můžete podat trestní oznámení. Je to úplně zdarma. Samozřejmě je otázkou, zda (popř. kdy) bude dosaženo hranice trestného činu (5000 Kč). Pod tuto částku jde stále jen o přestupek. Může jít zároveň o TČ podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, i o TČ podle zákona č. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob. Je možný souběh vyšetřování obou TČ.

Pokud jde o výsledek, nic nečekejte. Nejspíše to bude „zameteno pod koberec“ z nějakého nesmyslného důvodu, aby s tím vyšetřovatel neměl práci. Vyšetřovatelé většinou tvrdí, že jde o záležitost vnitřního spolkového života občanů, do něhož stát nezasahuje. Jaksi neberou na vědomí, že nejste členem SVJ dobrovolně a že povinnou platbu záloh na správu domu Vám předepisuje zákon.

Ale tentýž zákon 72/1994 Sb. také předepisuje, že vybrané částky na správu domu není povoleno zpronevěřit na nákup pizzy, návštěvy kin a nočních klubů, erotické masáže pro členy výboru, ani na úhradu dodávky kabelového signálu do bytů pro zábavu jednotlivcům.

Jde-li o službu, poskytovanou Společenstvím, musí k tomu být schválen způsob rozúčtování podle § 11 odst. 4 ZoVB a každý odběratel služby si to pochopitelně uhradí sám za sebe. Jinak je to zpronevěra:

• § 206 odst. 4: Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, (…).

Výbor je organizovanou skupinou. Nezapomeňte to oznámit vyšetřovateli.

lake

Potřebuji objasnit proč je to zpronevěra.
Při ní se hovoří o přisvojení finančních prostředků.
Zde jde spíš o použití k jinému účelu.

Porozuměl jsem z Vašeho líčení, že náklady na službu „dovoz pizzy do domu“ či „erotické masáže“ odčerpalo SVJ ze zdrojů určených na správu domu, které byly společenstvím svěřeny do pravomocí členů výboru. Ohledně trestného činu zpronevěry uvádím tři citáty z rozsudku Nejvyššího soudu 11 Tdo 620/2012 (http://kraken.slv.cz/11Tdo620/2012).

• „Objektem trestného činu zpronevěry je vlastnictví věci nebo obdobné majetkové právo k jiné majetkové hodnotě. Předmětem útoku je cizí věc nebo jiná majetková hodnota, která byla pachateli svěřena . Cizí věc nebo jiná majetková hodnota je svěřena pachateli, jestliže je mu odevzdána do faktické moci (do držení nebo do dispozice) zpravidla s tím, aby s věcí nebo s jinou majetkovou hodnotou nakládal určitým způsobem . Pachatel si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, jestliže s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou naloží v rozporu s účelem, k němuž mu byla cizí věc nebo jiná majetková hodnota dána do opatrování nebo do dispozice, a to způsobem, který maří základní účel svěření.
  Přisvojení je tedy takové nakládání pachatele s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou, které má trvale vyloučit svěřitele z dispozice s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou (v tom se zpronevěra odlišuje od neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 alinea 2). Přisvojením takové věci se nerozumí získání věci do vlastnictví, neboť trestným činem nelze nabýt vlastnického práva, nýbrž získání možnosti neomezené dispozice s věcí, není však rozhodné, jak poté pachatel s přisvojenou věcí, která mu byla svěřena, skutečně nakládá. O přisvojení jde tedy i v případě, když pachatel věc po dokonání činu někomu daruje, předá do zastavárny, odhodí ji nebo zničí apod. Obdobně se to pak týká i cizí svěřené jiné majetkové hodnoty.“
• „Naproti tomu trestní zákoník vymezuje zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) jako jednání, kterým pachatel sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku značnou škodu.
  Ze srovnání znaků skutkových podstat obou trestných činů vyplývá odlišnost ve znacích přisvojení si svěřené cizí věci nebo jiné majetkové hodnoty a obohacení sebe nebo jiného uvedením v omyl, příp. využitím něčího omylu , z kteréžto odlišnosti vyplývá i rozdílná právní kvalifikace toho kterého trestného činu.
  V tomto směru nutno připomenout, že pokud má pachatel cizí věc nebo jinou cizí majetkovou hodnou ve své moci na základě toho, že mu ji oprávněná osoba svěřila, a v této situaci si ji přisvojí, jde o zpronevěru ve smyslu § 206 tr. zákoníku. Pokud je svěření věci nebo jejího převodu dosaženo vyvoláním nebo využitím omylu nebo zamlčením podstatných skutečností, jde o trestný čin podvodu ve smyslu § 209 tr. zákoníku.
  Pachatel zpronevěry tedy na rozdíl od pachatele podvodu získá faktickou moc nad věcí bez vyvolání omylu nebo využitím omylu, popř. bez zamlčení podstatných skutečností. V těchto případech mu ji oprávněná osoba poskytne dobrovolně.“
• „V tomto kontextu lze upozornit na rozhodnutí sp. zn. Zm I 96/28 ze dne 22. 3. 1928, publ. pod č. 3123/1928 Sb. rozh. tr. NS, Vážný, z něhož se ohledně rozdílu mezi skutkovými podstatami zpronevěry a podvodu podává, že rozhodující pro rozdíl mezi oběma skutkovými podstatami je okolnost, kterou částí činnosti obžalovaného byla způsobena škoda. Neboť, je-li hlavní činností, jíž byl přímo přivoděn trestní výsledek, spočívající v dosažení moci pachatelovy nad předmětem, k němuž se jeho úmysl nesl, jednání šálivé, zakládá tato činnost skutkovou podstatu podvodu. Nebylo-li však vůbec zapotřebí lstivého jednání k dosažení tohoto trestného cíle, byl-li předmět již v držbě pachatelově, neboť mu byl svěřen, dopouští se bezprávným přivlastněním si onoho předmětu zpronevěry. Tímto aktem svémoci (přivlastněním si nebo zadržením za sebou) je zpronevěra již dokonána. “

Ještě podotknu, že Vámi složená záloha na správu domu není věcí svěřenou. Uhrazením Vaší zálohy přechází její vlastnictví na SVJ. Společenství dále touto hotovostí disponuje a vůči Vám má závazek ve shodné výši (§ 15 odst. 4 ZoVB). Zpronevěry se tedy mohli dopustit členové výboru na majetku SVJ.

V okamžiku, kdy SVJ Vaši majetkovou hodnotu (pohledávku) každoročně vyúčtuje a Vy zjistíte, že ji neoprávněně ponížilo o náklad na dovoz pizzy, nebo náklad na erotické masáže, vznikne tím situace, kterou by bylo možno posoudit jako trestný čin podvodu. Zda by šlo o zpronevěru spáchanou SVJ nevím -to by vyžadovalo provést konkrétní právní analýzu.

lake

Jedná se placení kabelové televize ze záloh na provoz a správu domu (ročně cca 26400 Kč). Výbor si nechal až po dvou letech dodatečně schválit, že to bude poskytováno jako služba (aniž se rozhodlo, jak bude hrazena). Údajně to zapoměli dát do zápisu ze shromáždění před dvěma lety.

Pokud podám TO na podezření z trestného činu zpronevěry na majetku SVJ členy výboru, tak v průběhu vyšetřování dojde podle skutečností k překvalifikování TČ buď na podvod nebo na porušování povinností při správě cizího majetku?

pane „Salve“ možná pochopíte, pokud budete pátrat i ve starších análech. Míním že „Rozh. ze dne 22. března 1928, Zm I 96/28.“ není zatím dostatečně rigidní a je možné zkusit se podívat i do zemských desek… quita non movere :)

Neználek

nějak mi to nedává smysl – myslím, že Vám vaše trestní oznámení hodí na hlavu. Určitě členové výboru nic nezpronevěřili – objednali pro členy SVJ službu, která byla konzumována (pokud kabelovka nebyla jen pro členy výboru). v čem by měl spočívat podvod ?? že vylepšili úroveň poskytovaných služeb proti vůli vlastníků ?? – evidentně si nikdo nestěžoval. a o tom, že členové výboru nemají žádné povinnosti které by mohli porušit – tedy pokud nemají podepsanou smlouvu o výkonu funkce se tu psalo mnohokrát.

Pro Anonymous1. Já tu službu nekonzumuji, protože mám vlastní satelit. A reklamuji to již dlouho. Kdyby se jednalo o STA, která je v prohlášení vlastníka, tak bych neměl co řešit.

Na účet pro provoz a správu domu se přispívá podle plochy bytu, tudíž i příspěvek na KT je hrazen v poměru plochy bytu (rozdíl až 150 Kč/ rok mezi malým a velkým bytem).

Kabelová televize nesouvisí nijak s provozem a správou společných částí domu.

A nemyslím, že výbor by měl jakýmkoliv způsobem vylepšovat úroveň poskytovaných služeb bez vědomí vlastníků jednotek. Viz příspěvek od lake – dovoz pizzy.

Anonymous1, to salve nechtěl slyšet. Trpí utkvělou představou, že musí podat TO. Já bych si počkal, až jak dopadne. A že tuším, jak dopadne. :-))

Pro Xaver. Opravdu netrpím utkvělou představou o podání TO. Pouze získávám informace o možnostech. Nechávám si objasnit věci, kterým nerozumím. TO je opravdu poslední možností jak to řešit a třeba i nevyřešit. No a možná to bude tzv. „bod zlomu“, kdy výbor pochopí, že má také nějakou odpovědnost.

Protože z hlediska zákona je prakticky nepostižitelný – viz http://www.portalsvj.cz/…e-povinnosti#…

My však máme ve stanovách bod:

9. Člen výboru odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením své právní povinnosti. Odpovědnosti se člen výboru zprostí, jestliže prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat Odpovědnosti se člen výboru zprostí též tehdy, jestliže nesouhlasil s rozhodnutím výboru, z jehož plnění vznikla společenství škoda, a nechal-li si svůj nesouhlas zaprotokolovat v zápise zjednáni výboru, které přijalo předmětné usneseni.

Kdo ví jak dopadne TO v tomto prípadě?

Nepamatuji, že by tu někdo někdy uvedl, že by byl úspěšný s trestním oznámením.

Pripomínám http://www.portalsvj.cz/…i-oznameni-0#…

Příspěvek Anaj znám, zní:

„Osobní zkušenosti s podáním trestního oznámení na členy výboru nemám, ve vedlejším domě však se členy výboru dobře zatočili, podáním trestního oznámení, vše se vyšetřilo, odnesli to všichni tři, předsedkyně se odstěhovala, peníze museli vrátit.“

Jedná se tedy o nekonkrétní informaci a z doslechu. Nikoliv např. o judikát, kde by byly okolnosti TO a tak by bylo možné usuzovat o analogii. V případě Anaj se mohlo jednat např. o krádež z peněz z bankovního účtu, to je trestný čin bezpochyby.

Vaše situace je diametrálně odlišná. Domníváte se, že byl porušen interní postup rozhodování v SVJ. To policajtovi nevysvětlíte (pravděpodobnost 99,9%, je to moc sofistikované). Dále škoda je u vaší osoby 600 Kč za rok. Z toho trestný čin nebude (pravděpodobnost 99,9%). Nicméně uveďte, jak jste dopadl.

Jen pro upřesnění, jak píše lake v http://www.portalsvj.cz/…/kabelova-tv#… jedná se o zpronevěru na majetku SVJ – posuzovaná bude zřejmě částka za celé dva roky, což je 52 800 Kč.

„zákon 72/1994 Sb. … předepisuje, že vybrané částky na správu domu není povoleno zpronevěřit … na úhradu dodávky kabelového signálu do bytů“ (Vložil lake, 25. Duben 2013 – 13:33)

Takto přímočaře bych to neviděl. Je pravda, že dodávka kabelového signálu do bytů se obvykle řadí pod plnění spojená s užíváním domu, nikoliv pod správu domu. Na druhou stranu nikde není napsáno, že kabelový signál nemůže být hrazen z částek vybraných na správu domu.

Takže shrnuto: Úhrada kabelového signálu z částek vybraných na správu domu ze zcela v souladu se zákonem. Takový postup má navíc tu výhodu, že je zcela zřejmé, jak se bude rozúčtovávat. (A trestného na takovém postupu už není vůbec nic.)

Pane Frantíku, píšete naprosté nesmysly. Konstantní judikatura již před více lety dovodila, že pod správu domu spadají ty záležitosti, které se nějak týkají společných částí domu. Jakákoliv dodávka čehokoliv pouze DOVNITŘ BYTU nespadá pod správu domu, nýbrž jde nepochybně o poskytovanou službu.

Nebudu Vám hledat judikáty, byly zde v diskusích zmíněny. Např. slavný případ hluku z pražské magistrály, který řešil NS a ÚS. Studujte více judikaturu a méně pište.

lake

Ročně se jedná o částu 26400 Kč za všechny byty. Tj. u jednoho bytu 600 Kč. Nesouhlasil jsem s účetní závěrkou a chystám se na soudní řešení – nezákonnost takovéhoto účtování bude dobrý důvod.

A TO zkusím podat elektronicky.

Děkuji za radu a vysvětlení.

Který § řeší povinně odebírané služby? Které to jsou? V žádném předpise jsem to nenašel. Asi myslíte zákon o službách, a tam to také není.

Frantík

A který zákon konkrétně?

Již mnoho let jsme jako SVJ měli smlouvu s provozovatelem – kabelovka se „píchla“ na stávající rozvod a „byt“ platil stednaný poplatek na účet SVJ, které poté celou částku na základě faktury proplatilo dál.

Poté jsme s tímto „dodavatelem“ skončili; vedle stávajícího koaxu jsme natáhli nový a vše frčí stejně jako předtím s novým dodavatelem.

Co je na tom blbě? Dostanu vysvětlení? Upozorňuji, že na „judikáty“ dlabu.

Votočka

Pro Votočka. Jakým způsobem jste se jako SVJ pro dodavatele rozhodli. Bylo to dohodou všech nebo jen většinovým hlasováním. Platba byla z DPZ nebo zvlášť účtovaná?

Rozhodli jsme prostým hlasováním o usnesení na shromáždění. Položka se objevila v rozpise záloh na služby pod položkou Signál TV.

Prostě, u nás se věci vzor Lake nehrotí.

A stále čekám na ten zákon, Mistře!!!

Inu když amatér plká......

Votočka