Porozuměl jsem z Vašeho líčení, že náklady na službu „dovoz pizzy do domu“ či „erotické masáže“ odčerpalo SVJ ze zdrojů určených na správu domu, které byly společenstvím svěřeny do pravomocí členů výboru. Ohledně trestného činu zpronevěry uvádím tři citáty z rozsudku Nejvyššího soudu 11 Tdo 620/2012 (http://kraken.slv.cz/11Tdo620/2012).

• „Objektem trestného činu zpronevěry je vlastnictví věci nebo obdobné majetkové právo k jiné majetkové hodnotě. Předmětem útoku je cizí věc nebo jiná majetková hodnota, která byla pachateli svěřena . Cizí věc nebo jiná majetková hodnota je svěřena pachateli, jestliže je mu odevzdána do faktické moci (do držení nebo do dispozice) zpravidla s tím, aby s věcí nebo s jinou majetkovou hodnotou nakládal určitým způsobem . Pachatel si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, jestliže s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou naloží v rozporu s účelem, k němuž mu byla cizí věc nebo jiná majetková hodnota dána do opatrování nebo do dispozice, a to způsobem, který maří základní účel svěření.
  Přisvojení je tedy takové nakládání pachatele s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou, které má trvale vyloučit svěřitele z dispozice s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou (v tom se zpronevěra odlišuje od neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 alinea 2). Přisvojením takové věci se nerozumí získání věci do vlastnictví, neboť trestným činem nelze nabýt vlastnického práva, nýbrž získání možnosti neomezené dispozice s věcí, není však rozhodné, jak poté pachatel s přisvojenou věcí, která mu byla svěřena, skutečně nakládá. O přisvojení jde tedy i v případě, když pachatel věc po dokonání činu někomu daruje, předá do zastavárny, odhodí ji nebo zničí apod. Obdobně se to pak týká i cizí svěřené jiné majetkové hodnoty.“
• „Naproti tomu trestní zákoník vymezuje zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) jako jednání, kterým pachatel sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku značnou škodu.
  Ze srovnání znaků skutkových podstat obou trestných činů vyplývá odlišnost ve znacích přisvojení si svěřené cizí věci nebo jiné majetkové hodnoty a obohacení sebe nebo jiného uvedením v omyl, příp. využitím něčího omylu , z kteréžto odlišnosti vyplývá i rozdílná právní kvalifikace toho kterého trestného činu.
  V tomto směru nutno připomenout, že pokud má pachatel cizí věc nebo jinou cizí majetkovou hodnou ve své moci na základě toho, že mu ji oprávněná osoba svěřila, a v této situaci si ji přisvojí, jde o zpronevěru ve smyslu § 206 tr. zákoníku. Pokud je svěření věci nebo jejího převodu dosaženo vyvoláním nebo využitím omylu nebo zamlčením podstatných skutečností, jde o trestný čin podvodu ve smyslu § 209 tr. zákoníku.
  Pachatel zpronevěry tedy na rozdíl od pachatele podvodu získá faktickou moc nad věcí bez vyvolání omylu nebo využitím omylu, popř. bez zamlčení podstatných skutečností. V těchto případech mu ji oprávněná osoba poskytne dobrovolně.“
• „V tomto kontextu lze upozornit na rozhodnutí sp. zn. Zm I 96/28 ze dne 22. 3. 1928, publ. pod č. 3123/1928 Sb. rozh. tr. NS, Vážný, z něhož se ohledně rozdílu mezi skutkovými podstatami zpronevěry a podvodu podává, že rozhodující pro rozdíl mezi oběma skutkovými podstatami je okolnost, kterou částí činnosti obžalovaného byla způsobena škoda. Neboť, je-li hlavní činností, jíž byl přímo přivoděn trestní výsledek, spočívající v dosažení moci pachatelovy nad předmětem, k němuž se jeho úmysl nesl, jednání šálivé, zakládá tato činnost skutkovou podstatu podvodu. Nebylo-li však vůbec zapotřebí lstivého jednání k dosažení tohoto trestného cíle, byl-li předmět již v držbě pachatelově, neboť mu byl svěřen, dopouští se bezprávným přivlastněním si onoho předmětu zpronevěry. Tímto aktem svémoci (přivlastněním si nebo zadržením za sebou) je zpronevěra již dokonána. “

Ještě podotknu, že Vámi složená záloha na správu domu není věcí svěřenou. Uhrazením Vaší zálohy přechází její vlastnictví na SVJ. Společenství dále touto hotovostí disponuje a vůči Vám má závazek ve shodné výši (§ 15 odst. 4 ZoVB). Zpronevěry se tedy mohli dopustit členové výboru na majetku SVJ.

V okamžiku, kdy SVJ Vaši majetkovou hodnotu (pohledávku) každoročně vyúčtuje a Vy zjistíte, že ji neoprávněně ponížilo o náklad na dovoz pizzy, nebo náklad na erotické masáže, vznikne tím situace, kterou by bylo možno posoudit jako trestný čin podvodu. Zda by šlo o zpronevěru spáchanou SVJ nevím -to by vyžadovalo provést konkrétní právní analýzu.

lake