Jednání na Shromáždění
Dobrý den,
zde jsem zmínil slovo „Interpelace“. V podání našeho SVJ má následující význam:| rozumí se tím dotaz člena SVJ na přítomné osoby na Shromáždění, o kterých se tázající člen SVJ domnívá, že dostane nějakou odpověď. Členové Shromáždění, poté (pokud nechají tazatele domluvit) jako poddaní vzhlédnou …„co na to řekne panstvo z výboru“ a tazatele pak pokřikováním odkáží na výbor, na správce na to, že „se to vyřeší“ PO UKONČENÍ Shromáždění a někdy ho posílají ke všem čertům. Vlastníkovi doporučí aby „nenarušoval“ průběh jednání Shromáždění → který řídí a určuje „panstvo“. Jenže PO UKONČENÍ se již nikdy nic neřeší. Jen se tak nezávazně plká. |
- že se sejde v řádném termínu
- že má stanovený program jednání
- že je usnášení schopné
- že nemají rozum v gatích ale diskutují, navrhují usnesení a usnášejí se.
Jenže navrhovat usnesení ad-hoc až přímo „na Shromáždění“ není moc snadné. Proto nechávají vše na výboru nebo výborovým našeptávačům (externí placený správce a jeho!! právník)
Otázka moje zní: jak vlastně jedná „Shromáždění“ jako orgán? U nás jedná a vede průběh jednání výbor SVJ a ten taky určuje na co tazateli odpoví (Shromáždění!) a na co ne. Je takovýto postup, jednáním Shromáždění? Dle mého jde o poněkud neorganizovanou skupinu zmatených vlastníků, kteří ví většinou o problémech houbelec a problém řeší – nějakým zkratem – až když to výbor nezvládne.
Jakým způsobem by se měl např. vlastník obrátit v takovéto situaci „na Shromáždění“ s nějakým svým problémem (např. že mu SVJ neskládá účty ani po písemných výzvách k SVJ, nebo jej jinak poškozuje atd…) prokazatelně, tak aby po případném nevyřízení po kterém se přece jen odhodlá Společenství nebo vlastníky samotné žalovat, aby byl v „komfortní situaci“?
Neználek'
Pojmem „interpelace“ se označuje vystoupení, kterým se člen obrací s dotazem na jiného přítomného a vyžaduje po něm odpověď. Jak víte z TV přenosů z parlamentu, na interpelaci lze odpovědět ústně na místě, nebo písemně dodatečně. Pokud máte pojem „interpelace“ uveden ve stanovách, řiďte se podle nich. Od 1. ledna 2014 se použije ustanovení NOZ o spolku:
| 89/2012 Sb. § 251 Každý člen je oprávněn účastnit se zasedání a požadovat i dostat na něm vysvětlení záležitostí spolku, vztahuje-li se požadované vysvětlení k předmětu zasedání členské schůze. Požaduje-li člen na zasedání sdělení o skutečnostech, které zákon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazení by spolku způsobilo vážnou újmu, nelze mu je poskytnout. |
Vlastník jednotky má právo na informace, viz štítky „právo na informace“ a „kontrola hospodaření“. Není povinen uplatňovat toto právo v průběhu shromáždění (viz usnesení Ústavního soudu o tom, že toto právo lze uplatňovat individuálně kdykoliv i opakovaně). Na shromáždění ani nebývá čas na studium dokumentů, výbor nemusí mít dokumenty s sebou na místě, kde se shromáždění koná, atd.
Pokud jste dostal radu „obraťte se na shromáždění“, pak určitě nebyla míněna tak, že by všichni vlastníci přítomní na shromáždění povstali, nadechli se a sborově Vám odříkali odpověď na Váš dotaz. Přítomní členové nejspíše vědí o věci stejně málo jako Vy.
Jistě víte, že shromáždění SVJ projevuje svou vůli jedině hlasováním o předloženém usnesení. Jinak nikoliv. Obrátit se na shromáždění tedy znamená navrhnout text usnesení, o němž shromáždění bude hlasovat, a předložit Váš návrh k zařazení do programu shromáždění. Obsahem navrhovaného usnesení může být uiložení povinnosti SVJ, aby Vám poskytlo určitou informaci, nebo soubor informací, popřípadě aby Vám tyto informace poskytovalo na požádání ve lhůtě x dnů od vznesení písemného požadavku. Obsahem Vašeho návrhu usnesení může být změna stanov, kterou se zavede povinnost SVJ poskytovat vlastníkovi informace (kdy, v jaké lhůtě, v jaké formě, za kolik Kč).
Výsledek Vašeho „obrácení se na shromáždění“ může být tento:
- usnesení je přijato (a výbor je povinen se podle něj řídit, což lze soudně vymáhat)
- usnesení není přijato (a pak se můžete obrátit na soud do 6 měsíců (podle NOZ § 259 do tří měsíců), neboť právo na informace o hospodaření s jeho majetkem je základním právem vlastníka),
- o usnesení se nehlasovalo, přestože bylo zařazeno do programu (a postupujete podle bodu 2),
- o usnesení se nehlasovalo, protože výbor toto nezařadil do programu (a postupujete podle bodu 2).
lake
„…toto právo lze uplatňovat individuálně kdykoliv i opakovaně…“
- děkuji. Většinou to probíhá podle bodu-4
- pojem „Interpelace“ byl „eufemismus“. Ve stanovách ho nemáme.
- ale také tam nemáme nic o tom, že by výbor musel dát předložené usnesení k hlasování. Nemůže to být pro žalobce značný problém?
- postup který uvádíte (celý návrh usnesení zaslaný doporučeně
SVJ) použit byl a týkal se právě uložení povinností SVJ
o hospodaření. Ale takové usnesení by mělo obsahovat i termín a sankce.
Nepochybně bude li obsaženo „vše v jednom“ – bude usnesení
odmítnuto. I když bude termín a sankce odděleně, může výbor účelově
vytvořit situaci kdy bude nehlasovatelné. Nebo může jinak obstruovat.
- jak jsem načetl již pár judikátů – soudy zajímá jen to zda
Shromáždění rozhodlo řádně a nikoli jak rozhodlo. Je tedy reálné
v případě, že v situaci kdy je žádáno usnesením řádné předložení
účetních knih, veškerých smluv a kopie bankovního účtu, že soud
nahradí „žádné“ nebo „zamítavé“ stanovisko k tomuto usnesení
opačným ?
- pokud usnesení kvůli kontroverznosti nebude obsahovat zároveň sankce
nebo prostě nebudou tyto schváleny… výbor se na věc vykašle. Nakonec
Shromáždění máme VŽDY jen 1× ročně. Měl by se tedy navrhovatel,
který se nedočkal naplnění textu usnesení obrátit na Shromáždění
prostřednictvím výboru opakovaně nebo rovnou na soud ? Pokud na
Shromáždění, pak se zřejmě konce útrap nedožije.
-
není mi jasný zmíněný §251 NOZ – pokud Společenství řádným rozhodnutím (nebo i SVJ bez něj) prohlásí výstupy z účetnictví, smlouvy a přehled bankovního účtu za skutečnosti cit. „…jejichž prozrazení by spolku způsobilo vážnou újmu, nelze mu je poskytnout…“. tak „je vymalováno“…, že? Protože, nepochybně tento příspěvek čte i někdo z našeho povedenýho výboru. Co lze tedy prohlásit za SKUTEČNOSTI, které by SVJ způsobily vážnou újmu ?
…v podstatě cokoli bude účetní firmě nebo výboru nepříjemné ?? (u nás se toto NEPOCHYBNĚ odsouhlasí)
- jak jsem načetl již pár judikátů – soudy zajímá jen to zda
Shromáždění rozhodlo řádně a nikoli jak rozhodlo. Je tedy reálné
v případě, že v situaci kdy je žádáno usnesením řádné předložení
účetních knih, veškerých smluv a kopie bankovního účtu, že soud
nahradí „žádné“ nebo „zamítavé“ stanovisko k tomuto usnesení
opačným ?
Neználek'
PS: ještě doplním naše Stanovy nemají POLOPATICKY uvedeno, že SVJ umožní vlastníkovi udělat si kopie. Uvedeno to tam ale skutečně je, jen zástupce výboru (v pozadí je externí firma dělající účetnictví i rozúčtování i zajišťuje realizaci drobných oprav – předkládáním výboru jejich smluvních kamarádů) tvrdí, že oni ve Stanovách vidí pouze NAHLížeNÍ a že toto právo svědčí POUZE vlastníkovi samému. Vlastník ale není odborník a žádá aby mu bylo umožněno povést si vlastním nákladem kopie → aby mohl tyto kopie předat svému auditorovi k přezkumu. Stanovisko jednatele správní firmy: „na dokumenty si sednu a nevydám je ani soudu. Raději je zničím“ sice vlastník považuje za úsměvné ale dokresluje to situaci…
Poslední komentáře