Jednání na Shromáždění
Dobrý den,
zde jsem zmínil slovo „Interpelace“. V podání našeho SVJ má následující význam:rozumí se tím dotaz člena SVJ na přítomné osoby na Shromáždění, o kterých se tázající člen SVJ domnívá, že dostane nějakou odpověď. Členové Shromáždění, poté (pokud nechají tazatele domluvit) jako poddaní vzhlédnou …„co na to řekne panstvo z výboru“ a tazatele pak pokřikováním odkáží na výbor, na správce na to, že „se to vyřeší“ PO UKONČENÍ Shromáždění a někdy ho posílají ke všem čertům. Vlastníkovi doporučí aby „nenarušoval“ průběh jednání Shromáždění → který řídí a určuje „panstvo“. Jenže PO UKONČENÍ se již nikdy nic neřeší. Jen se tak nezávazně plká. |
- že se sejde v řádném termínu
- že má stanovený program jednání
- že je usnášení schopné
- že nemají rozum v gatích ale diskutují, navrhují usnesení a usnášejí se.
Jenže navrhovat usnesení ad-hoc až přímo „na Shromáždění“ není moc snadné. Proto nechávají vše na výboru nebo výborovým našeptávačům (externí placený správce a jeho!! právník)
Otázka moje zní: jak vlastně jedná „Shromáždění“ jako orgán? U nás jedná a vede průběh jednání výbor SVJ a ten taky určuje na co tazateli odpoví (Shromáždění!) a na co ne. Je takovýto postup, jednáním Shromáždění? Dle mého jde o poněkud neorganizovanou skupinu zmatených vlastníků, kteří ví většinou o problémech houbelec a problém řeší – nějakým zkratem – až když to výbor nezvládne.
Jakým způsobem by se měl např. vlastník obrátit v takovéto situaci „na Shromáždění“ s nějakým svým problémem (např. že mu SVJ neskládá účty ani po písemných výzvách k SVJ, nebo jej jinak poškozuje atd…) prokazatelně, tak aby po případném nevyřízení po kterém se přece jen odhodlá Společenství nebo vlastníky samotné žalovat, aby byl v „komfortní situaci“?
Neználek'
Poslední komentáře