Jak postupovat při zdaňování odměn členům výboru

Vložil Radouch (bez ověření), 17. Leden 2017 - 12:17 ::

Četl jsem, že se změnil zákon o daních z příjmů a že u odměny do 2500 Kč se při nepodepsaném růžovém prohlášení zdaňuje srážkovou daní.

U nás máme schváleny odměny 5 členů výboru (resp. je to takto definované ve stanovách) 1500 Kč čistého měsíčně. Shromáždění schvaluje v rozpočtu celkový limit včetně odvodů 120.000 Kč, ale člen výboru za všech okolností obdrží 1500 Kč čistého, může tedy vzniknout na vybraných zálohách přeplatek, který při vyúčtování vracíme.

Následně se postupuje při zdaňování podle toho, zda je člen výboru v důchodu či není. Sociální pojištění se z takto nízké částky neodvede, za všechny členy výboru se odvede pouze zdravotní pojištění.

Jeden člen je v důchodu, za něj se neodvádí daň protože podepsal růžové prohlášení a kromě starobního důchodu nemá jiné příjmy.

Tři členové výboru jsou zaměstnanci, za ně se odvede srážková daň.

Já jsem hlavní OSVČ, nemám příjmy ze zaměstnání. Jak mám postupovat? Mám odvést srážkovou daň, nebo můžu podepsat růžové prohlášení a odvede se zálohová daň a já si to pak uvedu do daňového přiznání na ř. 31 – 35 ? Od účetní správcovské firmy bych si vyžádal potvrzení o zdanitelných příjmech a to přiložil k DAP?

Mimochodem toto potvrzení podepíše účetní, nebo dva členové výboru? (máme ve stanovách, že podepisují dva členové výboru)

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil krcma, 17. Leden 2017 - 16:24

    Radouchu, jak píše Pavel, bohužel novináři občas předbíhají a neuvědomují si, že změna musí projít nějakým legislativním procesem. Tady je to alespoň po 3. čtení, ale někdy to je teprve předloženo jako návrh do PS a novináři z toho udělají hotovou věc.

    Takže k tomu bych se také nerad vyjadřoval, ale obecně k problému zálohová/srážková daň, podepsané prohlášení:

    Dříve platilo (tuším že do r. 2013) že srážková daň byla konečná, tj. pokud Vám byla sražena, již se s tím nedalo nic dělat. Jedinou možností bylo podepsat prohlášení, pak se ze srážkové daně stala zálohová a tu Vám finanční úřad mohl vrátit (pokud jste slevu na dani "nevypotřeboval" jinde).
    Ale pak se změnil zákon a nově můžete postupovat podle § 36, odst. 7 ZDP. Ten říká, že můžete zahrnout všechny příjmy zdaněné srážkovou daní do svého daňového přiznání a tato sražená daň se započte na Vaší danovou povinnost.

    Takže když projdu Vaše možnosti:

    - pokud máte vysoké příjmy z OSVČ, tj. uplatníte zde veškeré možné slevy na dani a přesto ještě máte daňovou povinnost, pak příjmy zdaněné srážkou nemusíte vůbec řešit. Stejně Vám to nikdo nevrátí.
    - pokud příjmy máte nižší, pak si můžete od zaměstnavatele vyžádat potvrzení o sražené dani, tyto příjmy zahrnete do přiznání a můžete uplatnit slevy na dani.
    Logické je, že musíte v takovém případě do DPFO uvést veškeré příjmy, ze kterých Vám v daném roce byla sražena daň (nebo žádné, pokud budete postupovat podle předchozího bodu). Tj. ne jen některé, jak se Vám to hodí :)

    Aktuálně se takto postupuje u DPP do 10 tisíc. Pokud projde novela, rozšíří se to i na jiné příjmy ze závislé činnosti nepřesahující 2500 Kč (tedy i odměny člena statutárního orgánu).

    Vložil TN (bez ověření), 17. Leden 2017 - 16:46

    To mi potom vysvětlete rozdíl mezi srážkovou a zálohovou daní, vždyť se tím jakékoli rozdíly setřely…

    Vložil krcma, 17. Leden 2017 - 20:50

    Pane TN,
    tak první rozdíl je v tom, že se uvedený postup dá uplatnit pouze u sražené daně z příjmů ze závislé činnosti. Srážková daň se ale aplikuje i v jiných případech, kde je i nadále konečná a nedá se s tím nic dělat (např. úroky, výplata zisku atp.)
    Ale předpokládám, že Váš dotaz je zaměřen právě na tu sraženou daň z příjmů ze závislé činnosti.
    Tam je rozdíl v tom co jsem psal výše. U příjmů zdaněných srážkovou daní (ze závislé činnosti) si můžete vybrat jestli je v přiznání uvedete nebo nikoliv (opakuji, že musíte buď všechny nebo žádné). Takže pokud máte např. HPP, ze kterého máte 50 tisíc/měsíc a k tomu třeba pět DPP s různými zaměstnavateli, všechny do 10 tisíc, tj. zdaněné srážkovou daní, vůbec nemusíte podat daňové přiznání (stačí roční zúčtování provedené zaměstnavatelem) Pokud byste měl byť jen jednu nad 10 tisíc, tj. zdaněnou zálohovou daní, již byste měl souběh příjmů a musel byste podat přiznání (kam byste vždy uvedl tu DPP nad 10 tisíc u těch ostatních si stále můžete vybrat). Přiznání samozřejmě můžete podat i v prvém případě, ale je to zbytečné, protože z 50 tisíc Vám pravděpodobně již nezbude žádná neuplatněná sleva.
    Pokud se vrátím k tazateli, který píše, že je OSVČ. Jako takový musí podat daňové přiznání. Pokud bude mít kromě příjmů z podnikání ještě příjem ze zaměstnání, zdaněný zálohovou daní, musí ho uvést do přiznání vždy. Pokud bude tento příjem zdaněný srážkovou, může si vybrat.
    Pro ty, kteří mají jiné vyšší příjmy je to tedy stále jednodušší.

    Vložil Pavel, 17. Leden 2017 - 13:48

    Pro upřesnění, novela ZDP prošla pouze 3. čtením. Bude následovat Senát, prezident a Sb.z. Do té doby žádná změna není. Účinnost se plánuje od 1.4.2017.

    Pokud bude novela schválena, tak doporučuji podepsat růžové prohlášení, SVJ jako zaměstnavatel vystaví po uplynutí roku Potvrzení, které zahrnete do svého daňového přiznání. V průběhu roku nebudete žádnou daň odvádět díky odčitatelné položce.

    Hezký den!

    Pavel

    Vložil Oldfox (bez ověření), 17. Leden 2017 - 19:55

    Takže letos ještě loňské NEHORAZNE odměny v částce cca 1000,– kč / rok vyplatíme a hned zaplatíme srážkovou daň. Pak se uvidí. Nebo to půjde jako jedna z možností dál? Je to nejjednoduší. Vyplatí se a hned se odešle daň.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".