Pane TN,
tak první rozdíl je v tom, že se uvedený postup dá uplatnit pouze u sražené daně z příjmů ze závislé činnosti. Srážková daň se ale aplikuje i v jiných případech, kde je i nadále konečná a nedá se s tím nic dělat (např. úroky, výplata zisku atp.)
Ale předpokládám, že Váš dotaz je zaměřen právě na tu sraženou daň z příjmů ze závislé činnosti.
Tam je rozdíl v tom co jsem psal výše. U příjmů zdaněných srážkovou daní (ze závislé činnosti) si můžete vybrat jestli je v přiznání uvedete nebo nikoliv (opakuji, že musíte buď všechny nebo žádné). Takže pokud máte např. HPP, ze kterého máte 50 tisíc/měsíc a k tomu třeba pět DPP s různými zaměstnavateli, všechny do 10 tisíc, tj. zdaněné srážkovou daní, vůbec nemusíte podat daňové přiznání (stačí roční zúčtování provedené zaměstnavatelem) Pokud byste měl byť jen jednu nad 10 tisíc, tj. zdaněnou zálohovou daní, již byste měl souběh příjmů a musel byste podat přiznání (kam byste vždy uvedl tu DPP nad 10 tisíc u těch ostatních si stále můžete vybrat). Přiznání samozřejmě můžete podat i v prvém případě, ale je to zbytečné, protože z 50 tisíc Vám pravděpodobně již nezbude žádná neuplatněná sleva.
Pokud se vrátím k tazateli, který píše, že je OSVČ. Jako takový musí podat daňové přiznání. Pokud bude mít kromě příjmů z podnikání ještě příjem ze zaměstnání, zdaněný zálohovou daní, musí ho uvést do přiznání vždy. Pokud bude tento příjem zdaněný srážkovou, může si vybrat.
Pro ty, kteří mají jiné vyšší příjmy je to tedy stále jednodušší.