Indikátory na trubkových otopných tělesech

Vážená paní, v úvodu Vašeho příspěvku uvádíte, že se nechcete zapojovat do polemiky o tom, zda svislé rozvody jsou či nejsou otopným tělesem. Problém vašich náměrů a rozúčtování je zcela jinde a správně se obáváte, že rozúčtování roku 2016 bude až 200% průměru. Z článku, který jste napsala jednoznačně vyplývá, že jsou používány indikátory podle ČSN EN 834 nebo ČSN EN 835, neboli radiátorová metoda indikace, vedoucí v důsledku těchto fyzikálně pochybených norem k náměrům v rozsahu nula až několik tisíc.Následným „sešlapáním“ do rozsahu ±40% (příští rok –20% až 100%) se můžete dostat k úhradě, která je sice ve Vašem případě fyzikálně nesmyslná, ale nepomůže Vám ani soud, neboť úhrada 200% bude v „souladu“ s vyhláškou. Problém není ve vyhlášce, ale v systému indikace, která v tomto případě neumí identifikovat teplo získané z otopného tělesa, bezplatně předané sousednímu bytu s výrazně, nebo úplně uzavřenými otopnými tělesy a nulovými náměry indikátorů. Poznatek lze zevšeobecnit skutečností, že v sousedství bytu s úhradou 140% resp.200% je minimálně jeden byt s bezplatným získáváním tepla. Bohužel nápravu nelze spatřovat jen ve zvýšení minimální části úhrady a zvýšení maximální úhrady nad reálné fyzikální možnosti. Asociace ARTAV, která byla jedním z iniciátorů navýšení úhrady, vám vaši vysokou úhradu vysvětlí pochybnou argumentací s „nepřiměřeným větráním kuřáků a vlastníků domácích mazlíčků“.

Pane inženýre, děkuji za vaši reakci.
Mám poměrně jasnou představu o fyzikálně nesmyslné výši topných nákladů, které mi budou v budoucnu účtovány. V našem domě se totiž již v minulých letech účtovalo v podstatě podle nové vyhlášky. Základní složka 30%, spotřební 70% a nebyly respektovány zákonné odchylky od průměru vůbec.
Tak se stalo, že mi za rok 2013 bylo naúčtováno 37 a půl tisíce za vytápění bytu 70 m2.
Jen tak pro zajímavost – bytům s nejnižšími náměry bylo účtováno podle tohoto rozúčtování cca 90,– Kč/m2, v mém bytě činily náklady na m2 / 528,– Kč.
Toto rozúčtování jsem reklamovala z důvodu nedodržení zákonných odchylek od průměru dle vyhl. 372/2001 Sb. Reklamace byla uznána, rozúčtování opraveno. 75% bytů v domě se náklady zvýšily a 25 % bytů byly sníženy.
Mně bylo vráceno 16.600,– Kč. Tím jsem se stala značně nepopulární osobou v našem SVJ…
Následně byla odhlasována členy SVJ výměna trubičkových indikátorů za dvoučidlové indikátory s dálkovým odečtem (to obnáší jistou investici) a vyměněna rozúčtovací firma.
Pochopitelně jsem usilovala o změnu indikace, navrhovala jsem denostupňovou metodu, ale bylo mi řečeno, že tato metoda je pro nás „drahá“ … Většině vlastníků radiátorová metoda indikace vyhovuje a jsou přesvědčeni o její věrohodnosti ..... :-(.
Protože vím (na rozdíl od mnohých spoluvlastníků BJ v našem SVJ,kteří mi nevěří), že svůj byt nepřetápím (projektem stanovené teploty) a ani nepřiměřeně nevětrám, vím také, že vlastně nevím, co bych měla udělat pro to, abych svoje topné náklady snížila.
Jsem rozhodnuta se bránit, ale momentálně zvažuji jak. Co byste mi poradil?
Hana Jurášková
PS: Ještě k těm stoupačkám. Pokud bych měla v bytě stoupačky, které hřejí tak, jak je tomu u většiny bytů v nižších podlažích, nemusela bych tolik topit radiátory a náměry IRTN bych měla podstatně nižší. Teplo předané stoupačkami by při použití radiátorové metody indikace rozhodně zohledňováno být mělo. Bohužel tomu tak není.

Stoupací vedení je trubkové otopné těleso po technické stránce. Pak je trochu mimo logiku tvrdit, že jakákoliv část topné soustavy v bytě předávající teplo není otopným tělesem. Meritem diskuze není technické názvosloví, ale „měření“ tepla předaného v bytě z každého milimetru povrchu topné soustavy, ať se nazývá jakkoliv.

Povrch topné soustavy je (typicky) jenom jeden.

Otázkou je, na kolika a jakých místech tohoto povrchu umístit krabičky.

Pro zdejší zastánce měření teploty povrchu topné soustavy:

Do každé místnosti si instalujte infrakameru, výstup z ní zpracujte softvérem pro zpracování obrazu, a budete znát teplotu povrchu topné soustavy v každém místě a v každém čase. Takovéto řešení je zcela v souladu s požadavky předpisů pro rozúčtování.

Veci nazoru by bylo, jestli ta trubka s teplou vodou je hezci zluta nebo bila, ale urcite neni veci nazoru, jestli ohriva vzduch kolem nebo ne.

Ale vy jej v podstatě regulovat můžete. Můžete přece uzavřít ventily radiátorů a platit jen za teplo z „těch“ trubek. Nebo myslíte, že nepotřebujete vůbec žádné teplo, když je venku dejme tomu 2°C nad nulou? .....
To já jej nemůžu regulovat, vážený pane, protože když jsou trubky studené, tak musím topit radiátorem a to za např. dvojnásobné peníze než ti, co mají byty dole. .....Hana Jurášková

Co chcete nebo nechcete není rozhodující. Nejedná se o nevyžádanou službu, ale věcné břemeno. Trubky vedoucí vaším bytem jsou věcným břemenem se všemi důsledky a omezeními z toho plynoucími, které jste povinen strpět. Tedy i předávání tepla do vašeho bytu. Když to teplo nechcete, tak nezbývá nic jiného než trubky si zaizolovat vlastním nákladem.

Jistě, také za každé věcné břemeno mohu požadovat náhradu a nikde není psáno, že bude jednorázová. Takže mi SVj každoročně proplatí náklady na vytápění těmito trubkami. OK, vlk se nažral, koza zůstala celá. A jede dál a dalo by se to dotáhnout do extrému.

Dělá se to jednodušeji, i když méně přesně, pokud má vůbec smysl s těmito hausnumery počítat. Vezme se náměr patního měřidla a podle ITN se rozpočítá spotřebované teplo na byt a pak ještě něco zbyde k rozpočtu. Protože jsou v tom i společné prostory, i když i tam by mělo být ITN, ale na co, když se teplo tak jako tak rozpočítá na všechny. A s tím se sveze i teplo ze stoupacího vedení trubek. Tato diskuze má dvě roviny, které se tu od sebe oddělují. Čistě právnická, jak by to mělo být podle zákonů a vyhlášek a pak čistě technická, jak „měřit“ veškeré teplo dodané do bytu topnou soustavou. S měřením tepla a vyúčtováním je to stejné jako s vodou. Bere se náměr fakturačních měřidel teplárny a vodárny a pak se obé +/- rozpočítá na byty. Jeden čas jsme to měli pořešené tak, že se ignorovala vyhl. 372, vzal se celkový součet SPJ na byt a náměr měřidla teplárny a rozpočítalo se to v poměrech na byt, bez všelijakých koeficientů a podobných nesmyslů. Stejným způsobem jako voda. Teď co se jede podle vyhl. 372, tak nepozoruji nějaké změny ve vyúčtování. Všelijaké vyhlášky akorát slouží k tomu, aby úřední šiml vykázal činnost a příživníci z rozúčtovacích firem dojili lidi za nesmyslné a zbytečné práce. Poměrová měřidla jistě, ale rozpočítat kupeckými počty na každého,tak jak vodu. Argumentace, že se krade sousedům teplo a kdesi cosi má stejnou váhu, jako když se krade voda sousedům kapáním do kýbla přes noc. A že má někde byt, tam kde má větší ztráty? Takovým jsme byty zateplili i ze sklepů a střechy, tak nic nebrání rozpočítat teplo jen poměrem dle poměrových měřidel pomocí kalkulačky bez všelijakých koeficientů vycucaných z malíčku.

„Poměrová měřidla jistě, ale rozpočítat kupeckými počty na každého, tak jak vodu.“

Co to je poměrové měřidlo tepla?

„společné prostory, i když i tam by mělo být ITN“

Odkud to plyne?

K.

Jak může po rozpočítání podle ITN něco zbýt?

… pak ještě něco zbyde k rozpočtu. Protože jsou v tom i společné prostory, i když i tam by mělo být ITN, ale na co.............. Nevím jak kde, ale u nás se napřed spočítají byty podle ITN jako jedna položka co jde +/- vyčíslit a pak ve společných prostorech není ITN + „neměřené“ ztráty ve společných prostorech a v bytech na stoupačkách, tak musí zbýt „něco“ jako rozdíl mezi fakturačním měřidlem a ITN, což se v další položce dále rozpočítá.

Stejná otázka jako: „Jak může po rozpočítání podle poměrových vodoměrů něco zbýt?“

Vodoměry měří metry krychlové. Bytové vodoměry i ty fakturační. ITN neměří nic. Integruje povrchovou teplotu jednoho bodu radiátoru. Chcete naznačit, že z této hodnoty vypočítáváte MJ odevzdané každým z radiátorů?

Kupodivu ano, když znám výkon radiátoru v kW. Ale vychází mi to v GJ :-P

A můžete nám prosťáčkům alespoň naznačit, jak to dokážete?

„Integruje povrchovou teplotu jednoho bodu radiátoru.“

S jakou integrační konstantou?

Nikdo neví …

Je to vcelku jednoduché …

Všichni něco měří, ale nikdo neví co a o to jde.

Pokud budem předpokládat, že známe typ radiátoru ( druh a výrobce ), jeho tepelný spád ( regulace ), středovou teplotu radiátoru a teplotu okolí ( všude se počítá s výpočtovou teplotou 20°C, nikoliv se skutečnou .. u vyšších teplot pak výkon tělesa klesá ) … pak můžem zodpovědně říct, že známe současný výkon radiátoru.

Už samotné toto vyjádření znamená, že ti co topí na vyšší teplotu místnosti jak 20 °C jsou již při těchto měřeních kromě větších náměrů indikátorů znevýhodněni i samotným výpočtem.

Velmi zajímavé je samotné měření teploty stoupajícího potrubí a samozřejmě pak samotné určení součinitelu přestupu tepla sáláním s ohledem na samotnou Newtonovu rovnici, výpočtem Nuseltova čísla a Reynoldsova čísla.

Jakmile však si při těchto výpočtech začneme vypomáhat se zjednodušováním samotných výpočtů, můžeme dojít i k závěru, že celý proces výpočtu rozúčtování tepla lze zjednodušit i vyřazením samotné kapitoly.

Proto mě velice bude zajímat jakým způsobem pak budou naměřené výsledky zpracovány.

Asi jste ještě pod vlivem, když nepoznáte 2 naprosto rozdílné fotky. A vašemu stavu odpovídá i celkový obsah Vašeho příspěvku.