Dělá se to jednodušeji, i když méně přesně, pokud má vůbec smysl s těmito hausnumery počítat. Vezme se náměr patního měřidla a podle ITN se rozpočítá spotřebované teplo na byt a pak ještě něco zbyde k rozpočtu. Protože jsou v tom i společné prostory, i když i tam by mělo být ITN, ale na co, když se teplo tak jako tak rozpočítá na všechny. A s tím se sveze i teplo ze stoupacího vedení trubek. Tato diskuze má dvě roviny, které se tu od sebe oddělují. Čistě právnická, jak by to mělo být podle zákonů a vyhlášek a pak čistě technická, jak „měřit“ veškeré teplo dodané do bytu topnou soustavou. S měřením tepla a vyúčtováním je to stejné jako s vodou. Bere se náměr fakturačních měřidel teplárny a vodárny a pak se obé +/- rozpočítá na byty. Jeden čas jsme to měli pořešené tak, že se ignorovala vyhl. 372, vzal se celkový součet SPJ na byt a náměr měřidla teplárny a rozpočítalo se to v poměrech na byt, bez všelijakých koeficientů a podobných nesmyslů. Stejným způsobem jako voda. Teď co se jede podle vyhl. 372, tak nepozoruji nějaké změny ve vyúčtování. Všelijaké vyhlášky akorát slouží k tomu, aby úřední šiml vykázal činnost a příživníci z rozúčtovacích firem dojili lidi za nesmyslné a zbytečné práce. Poměrová měřidla jistě, ale rozpočítat kupeckými počty na každého,tak jak vodu. Argumentace, že se krade sousedům teplo a kdesi cosi má stejnou váhu, jako když se krade voda sousedům kapáním do kýbla přes noc. A že má někde byt, tam kde má větší ztráty? Takovým jsme byty zateplili i ze sklepů a střechy, tak nic nebrání rozpočítat teplo jen poměrem dle poměrových měřidel pomocí kalkulačky bez všelijakých koeficientů vycucaných z malíčku.