Hromosvod
Náš dům je nižší než okolní domy. Kdo posoudí, zda musí mít hromosvod?
Posoudí to projektant elektro který vypracuje tzv. posouzení rizik. Vící se dočtete na např. www.kniska.eu.
S tím je spojená zajímavá otázka. Hromosvod na sousedních stavbách by mohl stačit – jenže jak ověřit, že hromosvod na sousedních domech je vyhovující?
Pokud se uvažuje ochrana hromosvodem na sousední stavbě tak se musí uvažovat z pohledu technických norem, např. tzv. ochranný úhel v závislosti na výšce a vzdálenosti budovy, typu jímací soustavy (mřížová, tyčová, atd.) nebo na nepřímém úderu (mimo nebo v blízkosti chráněné budovy). Uzemnění domů a tedy i hromosvodů bývá většinou propojené sítí elektro distribuce (záleží na soustavě IT/TT/TN).
Propojování hromosvodních soustav se projektovalo především u stavebně spojených a členitých budov (trakt) z důvodu ekonomických úspor. Svody na budovách realizovaných především neizolovaným hromosvodem je obecně doporučeno mít od určité výšky budovy propojené z důvodu snížení (rozptyl) bleskového proudu a vyrovnání elektrického potenciálu. Ale to je už na obsáhlou diskusi konktrétního řešení.
co je na sousedních stavbách, tak do toho vám vůbec nic není.
Obvykle bych souhlasil, jenže… to co se tu rozebírá, tak to máme taky. Náš bytový dům bleskosvod nemá – protože vedlejší dům (stavěl ten samý developer jen chvíli po sobě) má namontován „aktivní bleskosvod“, který podle projektu (prý) chrání i náš dům.
Z pohledu nákladů na revize mi tato situace celkem vyhovuje. Za předpokladu, že opravdu vedlejší dům o bleskosvod pečuje (a tím chrání i nás)… co ale my nevíme nijak ověřit. Můžeme v to jen věřit.
Pokud by někdo chtěl poradit „tak si tedy namontujte váš vlastní bleskosvod“ – probíral jsem to s technikem, nedoporučoval to – prý by to mohlo rušit funkci toho vedlejšího aktivního… máme jen důvěřovat projektu a prý by se nemělo nic stát.
Zatím „nic nestalo“, takže to asi funguje :) Na druhou stranu – cca 150 metrů dál je výškový panelák s obyčejným bleskosvodem (my máme 4 patra, vedlejší dům s tím aktivním bleskosvodem 5, oni mají 12 pater) a když je bouřka, tak blesky mlátí právě do toho vysokého… větší bere.
Je potřeba rozlišit, pokud je klasický (Franklinův) hromosvod doplněný o aktivní hlavici nebo je realizován pouze aktivní hlavicí. Ten druhý případ je považován za technicky nevyhovující a je předmětem „vášnivých“ diskusí.
Tady je v bodě č. 8 stanovisko státního odborného dozoru k tzv. „aktivním“ hromosvodům.
„Nijak, co je na sousedních stavbách, tak do toho vám vůbec nic není.“
Nikoliv, svody hromosvodů sousedních staveb se v zájmu zlepšení ochrany před bleskem běžně navzájem propojují. Podívejte se okolo sebe, je to vidět prostým okem.
Je zřejmé, že nejste v oboru elektrotechniky -ČSN EN 62305( ČSN 341390)vzdělán a proto se raději zdržte připomínek.Děkan
Dívám se, dívám, dokonce čumím a žádné propojování hromoasvodů nevidím. Už zase nutíte všem ostatním ty své výplody.
Kašlu vám na vaše fotky. Možná máte nějaké propojené hormosvody, ale my je nemáme. Takže mě vaše propojené hromosvody nezajímají.
Přeji hezký den. Hromosvod a rodinný dům. Kdy musí být? Na tuto otázku odpovídá stavební zákon 183/2006 Sb. a prováděcí vyhláška 268/2009 Sb. § 36. Dle této vyhlášky musí mít hromosvod každý objekt, kde může dojít k ohrožení života nebo majetku a toto kritérium splňuje i Váš rodinný dům.
Prováděcí vyhláška 268/2009 Sb. § 36, ochrana před bleskem
(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit
- ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod, zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro větší počet zvířat
- poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách, zejména v elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží
- výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin a plynů
- škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v obrazárně, knihovně, archivu, muzeu, budově, která je kulturní památkou
- přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny
- ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže.
Každý, kdo staví, musí respektovat stavební zákon 183/2006 Sb. a prováděcí vyhlášku 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Vyhláška 268/2009 Sb. byla aktualizovaná a její definice, zda je hromosvod povinnou výbavou domu, je formulována tak nešťastně, že bývá předmětem diskuzí. Vyhláška říká, že ochrana před bleskem se musí zřizovat tam, kde by mohl způsobit ohrožení života a zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení. Stavba pro bydlení však není dále specifikována a tudíž je možné si vyhlášku vykládat různým významem. Bohužel nejednotný bývá i přístup stavebních úřadů, takže není ani soudce. Pokud se nejedná o nový dům, ale stavbu chcete pojistit, asi by pojišťovna mohla požadovat hromosvod. To už je n jednotlivých pojišťovnách.
Poslyšte, Vy zase nerozumíte tomu o čem píšete. Obsah vyhlášky není „nešťastně formulovaný“. To jen Vy nerozumíte obsahu vyhlášky.
Vyhláška říká jasně (na více místech), že potřeba „hromosvodu“ a jeho technické parametry se určují výhradně podle příslušných technických norem. Nikoliv podle samotné vyhlášky!
Vy jste si nepřečetla ani ten judikát 1 As 162/2014, na kteý jsem zde odkázal, viďte. V něm soud vyložil podle jakých technických podkladů a pravidel se posuzuje povinnost instalovat „hromosvod“. Těmito závaznými podklady je soubor technických norem ČSN EN 62305. Už jsem to přece jednou napsal, tak si nevymýšlejte blbosti.
Justitianus
„soud vyložil podle jakých technických podkladů a pravidel se posuzuje povinnost instalovat „hromosvod“.“
Ano. A kdo takovéto posouzení povinnosti instalovat hromosvod provede?
Upozorňuji, že elektronxx nemá pravdu. Nerozumí problematice, pouze cosi opsal.
Pro umístění „hromosvodu“ na budově je rozhodující kolaudační stav stavby (schálený stavebním úřadem). Pokud stavba v době schválení splňovala tehdy účinné předpisy a technické normy ohledně vybavení „hromosvodem“, pak je i nadále v pořádku.
Může samozřejmě dojít ke změně kdykoliv v průběhu životnosti stavby. (Například zbourá se uzeměný stožár v těsné blízkosti stavby, nebo se vykácí stromy, které byly vyšší než hřeben střechy, atd.). V tom případě může Stavební úřad jednat podle § 137 stavebního zákona a nařídí vlastníkovi stavby dodatečné úpravy – doplnění „hromosvodu“.
Při tom se ovšem stav bude posuzovat nikoliv podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., jak nesprávně naznačuje elektronxx. Bude se posuzovat výhradně podle souboru technických norem ČSN EN 62305. Vlastník stavby pak může zvolit řešení splňující standardní „normové hodnoty“, nebo řešení lepší, převyšující tyto normové hdonoty.
Viz judikát Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1As 162/2014.
Justitianus
Poslední komentáře