Hlasování na shromáždění vlastníků
Dobrý den, žádám o radu. Na shromáždění SVJ, bylo hlasováno o změně stanov (vypuštění přítomnosti notáře ve smyslu zákona)a o volbě nového výboru. Pořízená prezenční listina však obsahuje dle mého názoru následující chyby :
- za vlastníka, právnickou osobu podepsal a hlasoval jeho zaměstnanec bez plné moci
- za vlastníka hlasoval pověřený člen výboru, pověření však vydal někdo jiný než vlastník(příjmení stejné, jméno jiné), vlastník zapsaný v KN nezplnomocnil tuto osobu
- za vlastníka zapsaného v KN hlasoval příbuzný stejného jména i příjmení
Toto vše se odehrálo za přítomnosti notáře, který tyto záležitosti vůbec nepostřehl a prezenční listinu zařadil jako přílohu ke svému rozhodnutí. Ptám se, je platný výsledek hlasování? Je platný notářský zápis? Jakým způsobem postupovat dál?
Děkuji Boban 737
Takže pane Bobane,
věc se má takto:
" * za vlastníka, právnickou osobu podepsal a hlasoval jeho zaměstnanec
bez plné moci
- za vlastníka hlasoval pověřený člen výboru, pověření však vydal
někdo jiný než vlastník(příjmení stejné, jméno jiné), vlastník
zapsaný v KN nezplnomocnil tuto osobu
- za vlastníka zapsaného v KN hlasoval příbuzný stejného jména
První případ může být v pořádku, za právnickou osobu může v určitých případech jednat její zaměstanec. Také v pořádku být nemusí, ne každý zamětnanec takovéto oprávnění má. Obraťte se s dotazem na vlastníka.
Další dva případy v pořádku nejsou, nikdo jiný než vlastník nemůže hlasovat, resp. udělit plnou moc k hlasování.
„Toto vše se odehrálo za přítomnosti notáře, který tyto záležitosti vůbec nepostřehl a prezenční listinu zařadil jako přílohu ke svému rozhodnutí.“
Notář nic nerozhoduje. Pouze osvědčuje, co se odehrálo. Takže pokud po hlasování předsedkyně výboru prohlásí „Byla potřebnou většinou zvolena paní Ing. Alžběta Vyskočilová“, notář do notářského zápisu napíše: „Po hlasování předsedkyně výboru prohlásila, že byla potřebnou většinou zvolena paní Ing. Alžběta Vyskočilová.“ Nic více a nic méně.
Manuela
Děkuji za reakci, případ má další aspekty, které zde sice neuvádím, nicméně se domnívám, že porovnání prezenční listiny s výpisem vlastníků z KN je to nejmenší co by asi udělat měl a vyhnul se tak event.chybám. Pokud někdo osvědčí, že byla zvolena paní ing.Alžběta Vyskočilová, tak by také měl osvědčit, že je to skutečně ta osoba o které se hlasovalo, a že tato osoba je vlastníkem jednotky. Jen pro úplnost, jak se tedy se zjistí zda plnou moc vydala osoba oprávněná, jak se zjistí, zda hlasovala osoba jménem Eva Nováková nar.1960 nebo Eva Nováková nar.1980, když členové výboru tyto aspekty přehlížejí neúmyslně nebo účelově úmyslně. Odměna notáře za zápis, kterým „osvědčil“ to, co jsem původně prezentoval, je odměna skutečně královská.
Pane Boban737,
Dávejte příspěvkům smysluplné názvy.
Neházejte veškerou odpovědnost na notáře. Za kontrolu totožnosti hlasujících plně odpovídá ten, kdo řídí schůzi shromáždění, většinou je to svolavatel = předsedající = předseda výboru. Ve větších společenstvích, kde se lidé navzájem neznají, je běžné, že do prezenční listiny se zapisují s předložením občanského průkazu a někdo to na místě kontroluje.
Notář není přítomen proto, aby osvědčil totožnost osoby, o níž se hlasuje. Tato osoba totiž ani nemusí na shromáždění být přítomna, co tedy chcete „osvědčovat“? Osoba kandidáta má být jednoznačně v zápisu definována (jménem, příjmením, datem narození popř. bydlištěm). Zda kandidát je nebo není vlastníkem jednotky, je v některých SVJ bezvýznamné (nemají takovou podmínku ve stanovách). Nevím, proč to označujete za kuriozitu, je to celkem běžné. Pokud ale tato podmínka ve stanovách je, základní povinností organizátora volby je nepřipustit vůbec volbu o kandidátovi, který nesplňuje předpoklady.
Rovněž názor, že rejstříkový soud snad bude pročítat stanovy slovo od slova a k jejich obsahu dá jakési „požehnání“, je mylný. Občas se stane, že RS se pozastaví nad některou součástí stanov (většinou v souvislosti s volbou a zápisem členů statutárního orgánu), avšak kontrola stanov není jeho povinností. Stanovy se pouze ukládají do sbírky listin RS. Nejde o zápis údajů ve smyslu § 29 odst. 6 ObchZ. Co jste si odhlasovali, to máte, i se všemi chybami a nezákonnými pasážemi.
lake
- Členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky. Spoluvlastníci jednotky jsou společnými členy společenství.
Toto je kopie článku ze zákona, co vy na to?
Pane Boban737,
(podruhé:) Dávejte příspěvkům smysluplné názvy.
Dávejte příspěvkům i smysluplný OBSAH, takto není jasné ke komu se obracíte a s čím vlastně.
Chcete odpověď? Položte srozumitelnou otázku.
lake
když už používáte slovo smysluplný, odpovězte, kdo a za jakých podmínek se může stát členem společenství, bez toho, že by vlastnil bytovou jednotku tamtéž. Mám pocit , že členství vzniká pouze ze zákona a to výše uvedým vlastnictvím. Namáte na mysli čestné členství vyplývající z příslušnosti k nějaké partaji či spolku, z všeobecné oblíbenosti osoby či jeho finanční nadřazenosti ?
pokud čtete reakce ostatních, ti zřejmě pochopili, protože jejich odpovědi jsou v rámci možností adekvátní.
Pane Bobane737,
(potřetí:) Dávejte příspěvkům smysluplné názvy. Nebudu Vám už odpovídat, pokud tak neučiníte.
Mimochodem, žádné reakce ostatních na váš příspěvek (Vložil Boban737, 29. Březen 2010 - 14:34) zde široko-daleko nevidím.
Mimochodem, před pár minutami jste v jiném vláknu odpověděl na příspěvek z května 2008. Je občas dobré přečíst si, na co reagujete. Je zde 22524 příspěvků, většina dosti starých a neaktuálních.
lake
Mě o nic nejde. Ale vám zřejmě ano. Jestli máte pocit, nebo přesvědčení napadněte platnost schůze, žádejte nápravu. Nejlépe sežeňte hlasy, svolejte schůzi novou. Kde jste byl, když se konala schůze? Proč jste platnost nerozporoval přímo na ní? Teď bude vše složitější. O mé zdraví si nemusíte dělat starosti. Zatím vládnu všemi fyziologickými funkcemi. Jana1
Já osobně bych asi nejdříve zjistila, zda by označení Vámi uvedených vlastníků za nepřítomné mělo vliv na platnost usnesení shromáždění, tj. spočítala bych, zda by v takovém případě dle ZoVB:
- bylo shromáždění usnášeníschopné (§11 odstavec (2) Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů)
- byl platně zvolen výbor (§9 odstavec (12) K platnosti zvolení členů výboru nebo pověřeného vlastníka je zapotřebí, aby na schůzi shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů. Člen výboru nebo pověřený vlastník je zvolen, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina hlasů všech vlastníků.)
- byly platně změněny stanovy (§11 odstavec (4) K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle § 4, o schválení nebo o změně stanov, o uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám a o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek podle § 9a odst. 2 je zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů.)
Podle výsledku bych se na to buď vybodla (pokud by odpovědí bylo 3x ano) eventuelně řešila dál.
Po přečtení Vašeho příspěvku Vám dávám za pravdu, informoval jsem se samozřejmě i jinde, abych porovnal nezávislé názory. Kuriozitou je ovšem to, že nově zvolený statutár, vlastně není vlastníkem bytu našeho SVJ. Myslím, že se na tuto věc dotážu na obchodním rejstříku.
A tím eventuelním dalším krokem by bylo prostě se zeptat oněch zastoupených, zda zastupující osoby hlasovaly na shromáždění v souladu s jejich vůlí.
Soudím, že SVJ by mělo trvat na plných mocích udělených písemně, pak nemůže nikdy dojít ke zpochybnění. Viz FAQ „Plná moc na zastupování na shromáždění – ověřená?“ O planosti právních úkonů bez plné moci viz http://www.portalsvj.cz/…deni-overena#…
lake
Zeptání je sice rozumné, ale nemyslím, že celou věc řeší. Pořád hrozí, že dojde-li k nějakému soudnímu sporu, tak že to celé bude prohlášeno za neplatné. Zaprvé mohou změnit názor na věc, za druhé soud nemusí přihlédnout k jejich dodatečnému názoru na věc.
Takže pokud by jejich nepřítomnost změnila výsledky hlasování, tak mi přijde rozumné to odhlasovat formálně znovu na dalších schůzi a vyhnout se tak případným (i když ne moc pravděpodobným) problémům.
Dodatečně jsem zjistil, že zákony připouští v tomto případě udělit plnou moc dodatečně, tzn. že původní tzv.neplatné plné moci se mohou patřičně doupravit, tam kde plná moc nebyla vůbec, se přijme plná moc dodatečně a vše je „vyřešeno“. Legislativa v tomto směru je neskutečně benevolentní. Možná z těchto důvodů zákon již nevyžaduje přítomnost notáře, bůhví zda jeho zápis vůbec někdo čte.
Pane Anonymáku,
myslím, že nemáte pravdu. Zeptání naopak řeší vše. Soud k názoru vlastníků samozřejmě přihlédnout musí.
Podle §31 odst. 1 ObčZ při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Není nutné ve všech případech, aby zmocnění k zastupování bylo písemné.
Podle §33 odst. 1 ObčZ překročil-li zmocněnec své oprávnění vyplývající z plné moci, je zmocnitel vázán jen pokud toto překročení schválil. Neoznámí-li však zmocnitel osobě, se kterou zmocněnec jednal, svůj nesouhlas bez zbytečného odkladu po tom, co se o překročení oprávnění dozvěděl, platí, že překročení schválil.
Dotazem u vlastníků tedy statutární orgán bez zbytečného odkladu zjistí následující skutečnosti:
(a) zda vlastník je zmocnitelem, tedy zda udělil plnou moc,
(b) zda ji udělil osobě, která za něj na shromáždění hlasovala,
(c) zda souhlasí s tím, jak tato osoba na shromáždění jednala.
Tím se ihned zjistí, zda hlasy byly odevzdány platně, nebo v jednotlivých případech neplatně. Dotazy je třeba vznést za přítomnosti dalšího člena výboru, nebo rovnou dát vlastníkovi podepsat, že schvaluje či neschvaluje postup zmocněnce. Tím je získán i postačující písemný důkaz pro případný soudní spor, který předvídáte.
Mnohem jednodušší je prostě vyžadovat na začátku shromáždění písemnou plnou moc, ale to jsem zde už psal ...
lake
To znamená, že máte ve stanovách přítomnost notáře při změně stanov? Nebo přítomnost odvozujte od toho, že při prvním schvalování stanov je notář nutný ?
Ano, bylo to tam zbytečně navíc, zákon to vyžadoval, ale jakýsi iniciativní stvořitel tzv.vzorových stanov to tam zopakoval a teď to stojí peníze a nervy. Přítomnost notáře byla nutná nejen při prvním schvalování stanov. Přítomnost notáře dle zákona (který se změnil) není již tudíž nutná, ale stanovy tzn.dohoda uzavřeného společenství, může na přítomnosti notáře trvat. Navíc ze zákona není ani nutná přítomnost notáře při změně stanov. Ačkoliv nejsem právně vzdělán, domnívám se, že veškeré rozhodnutí, zda vše je dle zákona, záleží na rejstříkovém soudu. Pokud dojde k jakékoliv změně, t.j. ke změně statutárních zástupců či změně stanov, stejně je dle zákona nutné tyto změny tomuto soudu oznámit a vyčkat, zda tyto změny akceptuje. Původní postup, kde vše bylo jakoby pod dohledem notáře, zřejmě legislativci změnili proto, protože notáři stejně nebyli dostatečnou zárukou dodržení zákona, jak je vidno z mého případu. Ušetří se ale zhruba 5000Kč za každý záznam notáře. Zda je to dobře nebo špatně, ukáže další vývoj. navíc se domnívám, že kde není žalobce není ani soudce, většině lidí je to jedno, protože do toho příliš nevidí, ale to vždy jen do té doby, dokud nenastane nějaký lidově řečeno průšvih.
Poslední komentáře