Hasící přistroje
Zákon o požární ochraně č.133/1985,asi jsem přehlédl,že SVBJ je povinna mimo jiné disponovat hasícími přístroji,dle vyhlášky č.23/2008 sb.,Příloha č.4(musí být ve stavbách bytových.domů přenosné hasící přístroje.)Chápu to tak,že musí být ve stavbách nových domů a né ve stávajících bytových domech např.z let šedesátých?To by pak musela SVBJ pořizovat nově i vnitřní požární vodovod-požární nástěnný hydrant.Toto po nás nově požaduje firma ApoStav,která nám pro SVBJ dělá jednoroční požární kontrolu bytového domu z let dvacátých.Letos nově a samozřejmě nám je samy za úplatu nabízejí.Nějak se mi to nezdá.Uvítám jakékoliv připomínky a odborné rady.
Požadavek na vybavení prostor, které jsou v kompetenci SVBJ, přenosnými hasicími přístroji je zcela oprávněný. Zákonná povinnost není nijak omezena stářím objektu. Je tedy jedno, zda se jedná o novostavbu či dům z 60. nebo 20. let (vztahuje se na hasicí přístroje, nikoliv na požární hydranty).
Zákon o požární ochraně stanovuje obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu (§ 5 odst. 1 písm. a), tedy i hasicí přístroje.
Prováděcí vyhláška č. 246/2001 Sb. v § 2 upřesňuje jakým způsobem se stanoví množství, druhy a způsob vybavení těmito prostředky (na základě zpracování různých dokumentů). Zároveň však uvádí, že tam, kde to nebylo stanoveno (např. staré domy), nebo stanovení nelze prokázat, se alespoň zabezpečují a instalují přenosné hasicí přístroje podle pravidel zde uvedených.
Vycházím tedy z předpokladu, že váš dům je velmi starý, v nedávné době neproběhla jeho rekonstrukce a nemáte dokumentaci, v které by bylo uvedeno jakými prostředky má být dům vybaven. V tomto případě je povinností SVBJ vybavit prostory, které obhospodařuje alespoň přenosnými hasicími přístroji v počtu a provedení, které bude odpovídat požadavkům, jež jsou uvedeny v § 2 odst. 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb.:
V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle odstavce 1 nebo 2, popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň
- na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností8) nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo
- na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo
- pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2).
Stavba se provozuje ve stavu v jakém byla k provozu schválena kolaudačním rozhodnutím. Nikdo nemá právo vyžadovat doplnění stavby nad tento rámec.
Příklad. Pokud chtějí plynárny přemístit hlavní uzávěr vně budovy tak jen se souhlasem vlastníka budovy a na svůj náklad. Nebo STK po Vás jistě nebude chtít doplnit auto o ecall i když bude v současných vozech povinné.
Justinianusi, dobře jste vystihl podstatu, nicméně Vyhl. 23/2008 Sb. bych do toho netahal – je platná pro objekty, na které bylo vystaveno stavební povolení po 1.7.2008.
Pokud tedy fi ApoStav odkazovala na tuto vyhlášku, která se na dům (viz níže)nevztahuje, zápis je vadný.
Je to krapet složitější:
- hydranty jsou pevnou součástí budovy, opravdu nemusíte žádné doplňovat – pokud neprovádíte např. rekonstrukci kde by byla nutná změna užívání nebo rekolaudace (§ 126 Stavebního zákona) . Tam by počty a druhy PBZ (Požárně bezpečnostních zařízení) a VPPO (věcné prostředky požární ochrany – hasicí přístroje) byly dány projektovou dokumentací – Požárně bezpečnostním řešením stavby.
- u budov, ke kterým vzhledem (např.) ke stáří objektu není zpracováno PBŘ postupujeme dle Vyhlášky č. 246/2001 Sb.,§ 2, odst. (5), tuto povinnost Vám stanoví § 5 Zákona 133/1985 Sb.
- Andreas napsal: Vyhl[ášku] 23/2008 Sb. bych do toho netahal – je platná pro objekty, na které bylo vystaveno stavební povolení po 1.7.2008.
To je nepravdivé tvrzení.
Omezení platnosti vyhlášky pouze na některé stavby by muselo být uvedeno v zákoně, který obsahuje zmocnění k vydání vyhlášky. Tímto zákonem je zákon o požární ochraně. Zmocňovacím ustanovením je § 24 odst. 3 zákona. Zmocňovací ustanovení zní:
| 133/1985 § 24 (3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. Pro podrobnější vymezení těchto podmínek lze využít hodnot a postupů stanovených českou technickou normou nebo jiným technickým dokumentem upravujícím podmínky požární ochrany staveb. |
Ani zákon, ani vyhláška neobsahují žádné časové rozlišení „před 1.7.2008“ či „po 1.7.2008“. Je třeba seznámit se s obsahem vyhlášky a pochopit, že je platným a účinným právním předpisem bez výjimky. Její obsah tedy je závazný a dopadá na všechny stavby bez rozdílu. Tedy i na stavby u kterých bylo stavební povolení vydáno před dnem 1.7.2008. Tvrzení že vyhláška „není platná“ pro některé stavby je rozporné se zákonem.
- Při navrhování stavby (změna dokončené stavby) musí být v měněné části dodrženy požadavky uvedené ve vyhlášce, bez rozdílu zda stavba byla původně „zkolaudována“ před či po 1.7.2008.
- Při provádění stavby (změna dokončené stavby) musí být v měněné části dodrženy požadavky uvedené ve vyhlášce, bez rozdílu zda stavba byla původně „zkolaudována“ před či po 1.7.2008.
- Při užívání stavby vyhláška obsahuje výjimku pro starší stavby ve svém § 30: nepožaduje se, aby stavba odpovídala aktuálním právním předpisům. Postačuje jestliže odpovídá předpisům účinným v době kdy stavba byla navržena a provedena. (Ustanovení § 30 odst. 1 vyhlášky jsem zde už citoval v jiném příspěvku.)
Takže shrnuji: Vyhláška č. 23/2008 je bezpochyby platným a účinným právním předpisem, který dopadá na vlastníky i provozovatele staveb bez výjimky.
Při pouhém užívání stavby (bez změny) se uplatní výjimka obsažená v § 30 odst. 1 vyhlášky. Jakmile však dojde u starší stavby k vytváření projektové dokumentace a následně ke změně stavby, musí obojí již odpovídat aktuálním předpisům v oblasti požární ochrany, včetně požadavků obsažených ve vyhlášce č. 23/2008. Bez ohledu na to kdy bylo započato s užíváním stavby.
Justitianus
Nemáte pravdu.
Na fóru je odkaz na judikaturu ÚS, dle které je nutné chápat legislativu tak, jak je psána, přičemž odlišný výklad může provést pouze soud svou judikaturou a to ještě za jasně stanovených podmínek.
V § 1 Vyhl. 23/2008 Sb., odst. (1) *Tato vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání stavby.*
Tedy žádné navrhování *nebo* provádění *nebo* užívání, tyto podmínky musí být splněny **simultánně, všechny**.
Toto nám prakticky vylučuje jakoukoliv retroaktivitu.
Na Zákon 133/1985 Sb. nám navazuje spousta prováděcích předpisů, vztahovat § 24 na Vyhl. 23/2008 Sb. tedy nelze. Zákon taktéž neřeší ne/retroaktivnost prováděcích předpisů.
Pane Andreasi,
jistě je mnoho činností, ve kterých jste vynikající. Jsou i činnosti ve kterých jste dobrý. Ale Váš amatérský pokus o výklad práva je katastrofální. Nezkoušejte to už. Tohle Vám zkrátka nejde.
- Andreas napsal: „Na fóru je odkaz na judikaturu ÚS, dle které je nutné chápat legislativu tak, jak je psána …“
Andreasi, ono je zbytečné mudrovat o Ústavním soudu, když Vám dělá potíže porozumět jedné vyhlášce. Ostatně je to přesně naopak; přečtěte si například judikát Pl. ÚS 33/97 či ÚS 2920/09. Netuším ovšem proč se oháníte Ústavním soudem ani „co tím chtěl básník říci“.
- Andreas napsal k obsahu § 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb.: „Tedy žádné navrhování nebo provádění nebo užívání, tyto podmínky musí být splněny simultánně, všechny.“
Vaše tvrzení je totální nesmysl. Stavba se napřed navrhuje, pak teprve se staví, a až potom se užívá. Je obtížné až nemožné představit si jak by tyto tři činnosti mohly probíhat „simultánně, všechny“. Ostatně ani zákon, ani vyhláška takovou pitomou podmínku nikomu neukládá.
- Andreas napsal: „Na Zákon 133/1985 Sb. nám navazuje spousta prováděcích předpisů, vztahovat § 24 na Vyhl. 23/2008 Sb. tedy nelze.“
Na tuto Vaši pitomost reagoval již pan Neugebauer. Vyhláška přímo ve svém § 1 deklaruje, že byla vydána k provedení § 24 odst. 3 zákona o požární ochraně. Byla tedy vydána na základě zákonného zmocnění a je stejně závazná jako zákon sám. Nemohu za to, že sami hasiči v tom mají zmatek.
Existují tři skupiny technických podmínek: podmínky pro navrhování staveb (které se uplatní při navrhování staveb), podmínky pro výstavbu (které se uplatní při stavbě nebo změně dokončené stavby) a podmínky pro užívání staveb (které se uplatní při užívání staveb). Zdůrazňuji, že třetí skupina podmínek se týká všech staveb, bez ohledu na to kdy vznikly a od kdy jsou užívány.
Mohl jste na to přijít i sám, pouhým čtením vyhlášky: Ta přece obsahuje § 26 Stavba památkově chráněná. Za tím následuje § 27 Ochrana movitých kulturních památek. Nu, a pak je ten už zmíněný § 30 Užívání stavby s generální výjimkou pro starší stavby (odstavec 1) a se speciálními povinnostmi (odst. 2 až 9), které musí být splněny u každé užívané stavby. Vyhláška obsahuje i přechodové ustanovení § 32 odst. 1 s šestiměsíční legisvakační lhůtou pro starší budovy.
Z uvedeného je zjevné, že vyhláška č. 23/2008 se vztahuje i na starší budovy. Není pravda, že by byla platná jen pro objekty, na které bylo vystaveno stavební povolení po 1.7.2008.
Justitianus
Zatímco Váš výklad je naprosto bezchybný… :-)
simultánně – zároveň probíhající, současný, ale také společný, nedělitelný. V pořádku, aby se na objekt(např. historický) vztahovala dotyčná vyhláška, musela by se provést změna stavby (rozebereme níže), která by vyžadovala jak projekt, realizaci a následné užívání.
§ 26 Stavba památkově chráněná – Požadavky § 26 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb u stavby památkově chráněné musí být splněny v části stavby dotčené změnou pouze tehdy, jestli se u stavby památkově chráněné (ať již byla prohlášena za památkově chráněnou před nebo po účinnosti vyhlášky č. 23/2008 Sb.) jedná o změnu stavby a to v souladu s ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb-Změny staveb.
zdroj máte v minulém příspěvku, citace z textu zpracovaném HZS ČR.
§ 27 Ochrana movitých kulturních památek, odst. (2) Požadavky podle odstavce 1 neplatí pro stavbu, v níž byly movité kulturní památky umístěny přede dnem účinnosti této vyhlášky.
Aby se tedy Vyhl. č. 23/2008 vztahovala na tyto objekty, které uvádíte jako důkaz, musela by u nich být provedena rekonstrukce, změna užívání a to na základě platné projektové dokumentace.
To jsem ale psal hned v prvním příspěvku.
§ 30 užívání stavby – vzhledem k jasné neretroaktivitě je napsán zcela v pořádku
- Andreasi, prve jste kategoricky (a chybně) tvrdil: „Vyhl. 23/2008 Sb. bych do toho netahal – je platná pro objekty, na které bylo vystaveno stavební povolení po 1.7.2008.“
Vaše tvrzení by znamenalo, že pro ostatní (starší) objekty je vyhláška NEPLATNÁ a tedy jako celek se na tyto objekty nevztahuje. To samozřejmě není pravda.
Nyní tedy připouštíte, že vyhláška je platná a účinná pro všechny objekty, bez ohledu na to kdy bylo „vystaveno“ stavební povolení.
Zejména část týkající se užívání staveb (§ 30) dopadá na všechny stavby, aniž by u nich došlo k jakékoli pozdější stavební úpravě. Jsem rád, že jste si to konečně ujasnil a že netrváte na tom nemyslu, který jste tvrdil prve. Vaše původní kategorické tvrzení mohlo neznalé čtenáře uvést v omyl.
Justitianus
Připomínám, že mezi neomezeně platná a účinná ustanovení vyhlášky č. 23/2008 patří tak zásadní záležitosti, jakými jsou povinnost dodržet množství hořlavin na chráněné únikové cestě, dodržet průchodnost únikových cest a otevírání dveří, povinnost dodržet při úpravě interieru jak vyhlášku, tak i vyjmenované technické normy, povinnost dodržet v garážích zákazy pro plynové nádoby a pro vozidla pro přepravu hořlavých kapalin a hořlavých plynů, atd. Samé důležité věci z hlediska bezpečnosti…
Ale pozor – já netvrdím že je pro starší objekty neplatná.
Již v prvním příspěvku jsem psal „pokud neprovádíte např. rekonstrukci kde by byla nutná změna užívání nebo rekolaudace. Tam by počty a druhy PBZ a VPPO byly dány projektovou dokumentací – Požárně bezpečnostním řešením stavby“
Přičemž stavební dokumentace vychází mmj i ze 23/2008 Sb..
Ještě jsem zapomněl na jeden váš omyl. Není pravda, že „vztahovat § 24 na vyhl. 23/2008 Sb. nelze“. Pokud se s touto vyhláškou seznámíte, tak zjistíte, že byla vydána na základě ustanovení § 24 odst. 3 zákona o požární ochraně.
Mýlíte se.
V § 1 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je sice uvedeno: „Tato vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání stavby“. Nelze však z toho dovozovat, že musí být splněny všechny tyto podmínky, aby mohla být vyhláška uplatněna. Toto ustanovení pouze popisuje, čím se vyhláška zabývá.
Paragraf 30 uvedené vyhlášky stanovuje požadavky na užívání stavby. Tedy od dne nabytí účinnosti vyhlášky se jeho ustanovení vztahují na stavby, které jsou k tomuto dni a dnům následujícím užívány, a to bez ohledu, kdy byly zkolaudovány. To však neplatí např. pro § 10 Evakuace osob.
Že tomu opravdu je tak, potvrzuje ustanovení § 32 Přechodná ustanovení, kde v odst. 1 je uvedeno: „U stavby, jejíž užívání bylo započato přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, musí být podmínky požární ochrany pro užívání staveb podle § 30 splněny do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti“.
Kdo z nás se mýlí by tedy mělo rozetnout oficiální vyjádření HZS ČR, pač např. přímo na stránkách HZS se lze dočíst:
„Nová povinnost vybavit některé druhy nových staveb hasicími přístroji a zařízením…“
„Vyhláška přináší nové vyšší požadavky na vybavení nových rodinných domů a staveb určených pro bydlení…“
Ale hlavně „Pro stávající bytové domy platí dosavadní povinnost instalovat přenosné hasicí přístroje v souladu s ustanovením § 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).“
zdroj: https://www.hzscr.cz/…-a-bytu.aspx anebo https://www.hzscr.cz/…-757704.aspx
Je tam pěkně rozepsaný i § 32
Prosím vás, od začátku zde uvádím, že je s dotazem chybně spojována vyhláška č. 23/2008 Sb. a to již přímo v dotazu. Správnou odpověď na dotaz jsem uvedl dnes ve 14:03 (první pod dotazem).
Dále se zde objevil druhý problém, který vznikl ve vláknu odpovědí na dotaz a o postavení vyhlášky č. 23/2008 Sb. v systému požární prevence. Tyto otázky je nutné chápat odděleně! Má reakce z dnes 18:36 je obecnou reakcí (bez přihlédnutí k původnímu dotazu) na vaši reakci k postavení vyhlášky č. 23/2008 v požární prevenci, která je opravdu chybná. Nemotejte do toho rodinné domy. To je úplně o něčem jiném.
Veřte, že to co jsem uvedl je pravda. Je to mé zaměstnání, takže o tom něco vím. Jsem odborně způsobilou osobou v požární ochraně.
Tedy je pravda, že:
- v případě, který vznesl tázající se, se bude postupovat podle § 5 odst. 1 písm. a), resp. § 2 odst. 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb. (k vyhlášce č. 23/2008 Sb. se nepřihlédne),
- § 30 vyhlášky č. 23/2008 Sb. platí i pro domy před účinností této vyhlášky,
- vyhláška č. 23/2008 Sb. je prováděcím předpisem k zákonu o požární ochraně podle § 24 zákona o požární ochraně.
Takže věřte, že se mýlíte.
Pane Neugebauere,
z vyhlášky č. 23/2008 jsem zde citoval já, protože tazatel se v úvodním textu zmínil o vnitřním požárním vodovodu a hydrantech. Proto jsem tazateli poskytl informaci o výjimce pro starší budovy, jak je uvedeno v § 30 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb.
Podotýkám, že k problematice vybavení stavby hasicími přítroji jsem se v této diskusi nevyjadřoval. Nepochybuji o tom, že tuto oblast řeší beze zbytku vyhláška č. 246/2001 Sb..
Justitianus
Mám stejnou zkušenost, proto jsem už dříve psal o návštěvě preventisty na nejbližší stanici HZS v úřední dny kvůli upřesnění v obecné rovině.
Ale tady se řeší zcela jiný problém, a to postavení vyhlášky č. 23/2008 Sb. v systému požární prevence.
Myslel jsem to tak, že ten preventista HZS vyslechne a vysvětlí souvislosti zákonů a vyhlášek na ten daný případ tak jak se tu nakonec rozepsaly. Tak, jak to v obdobném případě vysvětlil i mne, když jsem to potřeboval. Čili nic ve zlém.
Je hezké, co tu popisujete, ale podstata problému, na který je dotazováno, je jinde. Již v něm je nepřesně argumentováno vyhláškou č. 23/2000 Sb.
Podstatné je ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně, které právnickým osobám stanovuje povinnost obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství mimo jiné i přenosné hasicí přístroje. Zároveň je nutné přihlédnout k § 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Ve výše uvedených dokumentech se nachází odpověď na položený dotaz, nikoliv ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pro tazatele SVBJ Ruská: Abyste to dlouho nehledal, uvedu citaci z vyhlášky:
| 23/2008 Sb. § 30 Užívání stavby (1) Při užívání stavby musí být zachována úroveň požární ochrany vyplývající z technických podmínek požární ochrany staveb, podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání. |
V příručce Rážová, L., Ráž, Z.: Doma bezpečně (Česká asociace hasičských důstojníků, 2008) je to popsáno obdobně:
„Řádně zkolaudovaná a stále k témuž účelu užívaná a
udržovaná stavba je z právního hlediska požárně bezpečná, i když
v průběhu její životnosti došlo k výrazným změnám v technických
předpisech.
Důraz je kladen na slovo udržovaná! To znamená, že jsou prováděny
pravidelné prohlídky, kontroly a revize, zjištěné závady a nedostatky jsou
odstraňovány. Upozorňujeme, že tento požadavek se týká veškerého
vybavení a součástí stavby. Tedy i dnes již zastaralých typů elektrické
požární signalizace, rozvodů vody, řešení úniků apod.
Pokud dochází ke stavebním úpravám, k výměnám vybavení a
technologických částí, změně účelu užívání, je vždy nutno
postupovat podle platné legislativy a ve stanoveném rozsahu přehodnotit
požárně bezpečnostní řešení.“
Justitianus
Myslím že odpověd naleznete v paragrafech 29, 30, 31 a 32 oné vyhlášky č.23/2008 Sb. Můžete navštívit nejbližší stanici HZS a v úřední dny by Vám preventista měl poskytnout obecnou radu. Má zkušenost je taková, že při stavební úpravě byla vyžadováno i doplnění PBŘ (požárně bezpečnostní řešení) v přiměřené míře a rozsahu.
Poslední komentáře