důležitý důvod

V těchto kauzách se jedná o spor jednoho člena (neakceptovat kolektivní rozhodnutí) a kolektivem členů (souhlasují kolektivním rozhodnutím). Principem rozhodování v SVJ, je v tom že jednotlivec se podřídí rozhodnutí většiny. Jednotlivec musí mít „důležitý důvod“ aby negoval toto rozhodovací pravidlo (např. vznik majetkové újmy) nebo případný rozsudek soudu nastolil vyšší kvalitu spravedlnosti než reprezentuje napadené kolektivní rozhodnutí. V tomto případě ovšem kolektiv členů SVJ by byl nucen podřídit vůli jednotlivce soudce. Specifika SVJ je v tom, že v kauzách „důležitý důvod“ se jedná o posouzení vůle kolektivu členů versus jednoho člena, což není případem pohledávky (spor dlužník a věřitel) nebo u jiných právních subjektů (spor právní subjekt, jednotlivec).

Přeji hezké studium. Důležitý důvod si každý soud vykládá po svém a NS se snaží hrdlo důležitého důvodu neustále zužovat, aby mohl zamítat 95 % dovolání. A bude hůř – od 1.1.2020 bude možné podat žalobu pouze ve věci správy domu, v jiné záležitosti žalobu podat nepůjde.

TN., zase nepravdivě strašíte. Úprava § 1209 je zcela určitě pro vlastníka výhodnější, než úprava dosavadní.

" Z DZ k bodu 47 a 48 (§ 1209) Navrhovaná změna reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ve kterém Nejvyšší soud dovodil, že podle stávajícího znění odstavce 1 se lze dovolávat pouze neplatnosti rozhodnutí shromáždění. Odchylně od závěru Nejvyššího soudu se napříště výslovně stanoví, že přehlasovaný vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitostí týkající se správy domu a pozemku, a zároveň se doplňuje odstavec 2, který stanoví, že soud na základě návrhu uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Odstavec 2 dále stanoví demonstrativní výčet způsobu, jakým může soud rozhodnout, přičemž nejde o vyslovení či nevyslovení neplatnosti rozhodnutí. Zdůrazňuje se tak, že předmětné ustanovení představuje úpravu obdobnou § 1139 obecné úpravy spoluvlastnictví, který se neomezuje pouze na prohlášení rozhodnutí za neplatné. Předmětné ustanovení představuje úpravu speciální vůči § 1139 a vylučuje v příslušném rozsahu obecnou úpravu spoluvlastnictví. V souvislosti s navrhovanou změnou se rovněž navrhuje vyjasnit vztah § 1209 k úpravě dovolání se neplatnosti orgánu spolku (§ 258 a násl.). Proto se navrhuje v § 1221 odst. 1 výslovně stanovit, že na rozhodování v rámci společenství vlastníků se přiměřeně použijí ustanovení právní úpravy spolku o neplatnosti rozhodnutí orgánu (§ 258 a násl.) a o následcích rozporu rozhodnutí s dobrými mravy (§ 245). Napadne- li vlastník jednotky rozhodnutí orgánu společenství vlastníků u soudu, půjde v případě návrhu na určení neplatnosti takového rozhodnutí o návrh podle § 258 a násl. a v ostatních případech, s výjimkou postupu podle § 245, o návrh podle § 1209."

Vy jste si ten zákon nepřečetl! Předchozí znění z 16.10.2018 bylo mnohem vstřícnější, zmizel důležitý důvod, ale po lobbingu mgr. Kroha a JUDr. Novotného se tam opět vrátil a možnost podat žalobu byla ještě o řád snížena. Přečtěte si to celé a neřešte důvodovou zprávu. Soudce bude vycházet ze znění paragrafu, ne z důvodové zprávy, jejíž znění je navíc v rozporu, protože po změně § 1209 v LRV nebyla upravena.

Je- li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není- li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

Samozřejmě jisté pozitivum je inkorporace § 258 novelou § 1221, ale tato výhoda je osekána novým zněním § 1209

Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přimě řeně ustanovení o spolku, ze jména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích.

Znovu uvedu, co jste napsal:

„Přeji hezké studium. Důležitý důvod si každý soud vykládá po svém a NS se snaží hrdlo důležitého důvodu neustále zužovat, aby mohl zamítat 95 % dovolání. A bude hůř – od 1.1.2020 bude možné podat žalobu pouze ve věci správy domu, v jiné záležitosti žalobu podat nepůjde.“

Srovnal jste důležitý důvod podle NS, tj. současné znění NOZ se stavem od 1.1.2020. A vaše tvrzení, že od 1.1.2020 je to horší, je jednoznačná lež. Nyní kličkujete a píšete o nějakém srovnání z 16.10.2018.

DZ k § 1209 přesně vysvětluje význam nového § 1209 a 1221 a odpovídá znění uvedených paragrafů v novele.

Podle stávajícího znění § 1209 odstavce 1 se lze dnes dovolávat pouze neplatnosti rozhodnutí shromáždění.

Podle novely platí, napadne- li vlastník jednotky rozhodnutí orgánu společenství vlastníků u soudu, půjde v případě návrhu na určení neplatnosti takového rozhodnutí o návrh podle § 258 (rozpor se zákonem nebo se stanovami) a násl. , dále je možné uplatnít postup podle § 245 („Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.“),

a v ostatních případech se bude postupovat podle § 1209, kdy soud nebude rozhodovat pouze o určení neplatnosti (jak tomu je tomu dnes), nýbrž soud bude rozhodovat o tom, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.

DZ není v ničem v roporu se zněním § 1209 a jasně vysvětluje úmysl zákonodárce. Že tomu vy nerozumíte, je pouze váš problém.

To je sice hezké, že se nově od 1.1.2020 bude postupovat podle § 258 (v tom souhlasím), ale POUZE z důležitého důvodu a v záležitosti týkající se správy domu a pozemku. To znamená – skoro nikdy.

Čtěte zákon, nečtěte DZ.