Družstevní mafie opět řádí - novela NOZ! Družstva budou vyvlastňovat náš majetek a krást naše peníze! Vlastnické hnutí na koně!
Tak se musím na Den Evropy rozčílit, objevil jsem paragrafované znění schvalované novely NOZ. To je zase nehoráznost, už by ty gaunery z SČMBD měl někdo konečně vypráskat. https://apps.odok.cz/veklep-detail…
Účinnost je plánována od 1.1.2020
Co se v NOZ změní:
§ 1166
…Podle přechodných ustanovení se musí „uvést obsah prohlášení do souladu s požadavky zákona do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“. Zase připravený byznys pro různé poradce, kteří budou za úplatu nabízet „nové prohlášení vlastníka“.
§ 1169
Ke změně společných částí, kterou se nemění velikost
podílu na společných částech, …, ke změně účelu užívání bytu a ke
změně pravidel pro správu domu a pozemku a užívání společných částí,
se vyžaduje pouze souhlas shromáždění.
…Takže 50,01 % zmanipulovaných ovcí oblblých zlotřilými funkcionáři družstev mi ukradne můj radiátor, moje okna, moje dveře a moje kliky
§ 1175
Vlastník jednotky udržuje … společné části uvnitř bytu a společné
části, které má vyhrazeny ve výlučném užívání.
…Chápu, že by měl vlastník opravovat ty společné části, které má ve výlučném užívání. Ale proč bych měl opravovat na svůj náklad všechny společné části? Budu ze svého opravovat stoupací vedení, otopný systém, plynovod, protože prochází mým bytem? A na co teda platím příspěvky na správu domu?
§ 1177
Vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za
správu domu a pozemku své jméno, doručovací adresu, rodné číslo, je-li
přiděleno, jméno a doručovací adresu osoby, které přenechal byt
k užívání a počet osob, které budou mít v bytě domácnost.
…Novelu § 1177 kvituji a považuji za rozumnou, odpadnou polemiky, zda lze pro automatizované sledování insolvencí a exekucí zpracovávat rodné číslo. I formulace jsou čistější, dosavadní znění je poněkud krkolomné. Nelíbí se mi zkrácení měsíční lhůty na „bez zbytečného odkladu“, což je dle judikatury „v řádu dnů“, tedy fakticky do 3–7 dnů. Také není jasný den, od kterého se bude lhůta počítat, protože jak známo, vlastník se stává vlastníkem zpětně ke dni podání návrhu na vklad do KN, ale Vyrozumění obdrží až po měsíci (a v případě chyby v návrhu se může zavkladování protáhnout klidně na 3 měsíce). Do hry přitom vstupují např. úroky z prodlení za pozdní úhradu předpisu apod.
§ 1180 odstavec 1
Vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru
odpovídajícím jeho podílu na společných částech.
…Jedná se o nemístný zásah do autonomie SVJ, § 1180 bude kogentní a vlastníci se nebudou moci dohodnout jinak ani souhlasem všech. Osobně považuji způsob přispívání podle velikosti spoluvlastnického podílu za správný a spravedlivý, ale dokážu si představit, že v domech o obdobné velikosti bytů si dohodnou jiný klíč a jiný klíč dohodnou pro nebytové jednotky. Nyní ale jiný klíč rozúčtování nákladů nebude možný.
§ 1180 odstavec 2 se ruší.
…Toto kvituji, odpadnou polemiky, zda je kogentní či dospozitivní.
§ 1181
Ruší se povinnost „nejpozději do čtyř měsíců od skončení
zúčtovacího období“ vyúčtovat služby
…Vzhledem k tomu, že zákon č. 67/2013 Sb. obsahuje lhůtu 4 měsíců nemělo by to vadit, ale protože SČMBD považuje ZoSL za dispozitivní, lze předpokládat, že SČMBD tajně připravuje atak na peněženky vlastníků a lhůtu pro vyúčtování natáhne na 12 měsíců, jinak by vypuštění lhůty neprosazovali.
§ 1184
(1) Na návrh osoby odpovědné za správu domu a pozemku může soud nařídit
prodej jednotky toho vlastníka, který i přes písemnou výstrahu osoby
odpovědné za správu domu a pozemku porušuje své povinnosti způsobem
podstatně omezujícím nebo znemožňujícím práva ostatních vlastníků
jednotek.
(2) Ve výstraze podle odstavce 1 se uvede důvod jejího udělení,
upozornění na možnost podání návrhu na nařízení prodeje jednotky a
výzva, aby se vlastník porušování povinností zdržel a následky
porušování povinností odstranil; k tomu se vlastníkovi vždy poskytne
přiměřená lhůta, nejméně však 30 dnů.
(3) S podáním návrhu podle odstavce 1 musí shromáždění vyslovit
souhlas nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek. Věta první se
použije obdobně i před vznikem společenství vlastníků.
…Z toho úplně zřetelně čiší lobbing SČMBD. Chápu, že někteří vlastníci jsou pro sousedy utrpením a je vhodné mít nějaký legislativní nástroj, jak se jich zbavit, v zásadě tuto možnost i vítám. Ale na základě pouhé výstrahy papaláše z představenstva SBD? Naštěstí věřím v určitou samoregulaci a přirozenou snahu soudců shazovat nepohodlné kauzy ze stolu, čili neočekávám nějakou větší vlnu prodejů jednotek nepohodlných vlastníků oponujících vedení SBD. A nakonec jsem zvědavý, komu budou soudy byt prodávat, nejspíše se prodeje budou realizovat v dražbách a nakonec stejně byt koupí realitka, která do bytu šoupne deset cikánů a vlastníci si prodejem moc nepomohou.
V § 1185 odstavec 2
(2) Je-li jednotka ve spoluvlastnictví, spravuje ji vůči osobě odpovědné
za správu domu a pozemku správce společné věci, kterým je jeden ze
spoluvlastníků jednotky. Je-li jednotka ve společném jmění manželů,
může ji vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku spravovat
kterýkoliv z nich.
…Ruší se společný zástupce, ale poněkud nešťastně. Já bych prostě odst. 2 zrušil a basta, ale cpeme sem nemístně úpravu správy společné věci. Z podstaty věci bude stejně nutné společného zástupce (správce) ustavovat a prokazatelným způsobem o jeho volbě informovat.
§ 1186
(1) Při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné
za správu domu a pozemku povinnost vypořádat příspěvky na správu domu
a pozemku a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním
bytu poskytovaná osobou odpovědnou za správu domu a pozemku.
…Družstva budou převodcům krást jejich přeplatky za služby a nabyvatele nutit do úhrady nedoplatků za služby převodce. Který kokot toto vymslel, ať se přizná a zveřejní svou fotku!
§ 1186
(2) Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli
potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se
správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že
takové dluhy nejsou.
§ 1186
(3) Při převodu vlastnického práva k jednotce přechází s jednotkou na
nabyvatele pohledávky a dluhy převodce vůči osobě odpovědné za správu
domu a pozemku, ledaže je nabyvatel jednající v dobré víře nemohl
z potvrzení doloženého převodcem zjistit nebo osoba odpovědná za správu
domu a pozemku potvrzení bez zbytečného odkladu nevydala, ač o něj byla
převodcem požádána, a nabyvatel jednal v dobré víře. Za dluhy, které na
nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu
domu a pozemku.
…Toto jsme už rozebírali v jiných postech a k novele § 1186 se ještě vrátím, nicméně jde o natolik okatý lobbing SBD až mi to rozum nebere, jak sebou může MMR nechat takhle manipulovat? A co naši poslanci? Opravdu v parlamentu sedí 281 idiotů?
§ 1188a
Je-li spolu s jednotkou převáděn jako příslušenství i spoluvlastnický
podíl na jednotce zahrnující nebytový prostor, nemají spoluvlastníci
jednotky zahrnující nebytový prostor předkupní právo k převáděnému
spoluvlastnickému podílu.
…Ruší se předkupní právo u garáží a parkingů, což je rozumné.
.....Následuje spousta paragrafů o fungování domu bez vzniku SVJ, která mě nezajímají, ale stojí za prostudování (zajímavý je např. přechod dluhů z družstva na SVJ).
§ 1200 odst. 2 písm. g) se ruší
…Toto je největší útok na peněženky vlastníků. Poslanci umožní družstvům tunelovat rozpočty SVJ, protože ze stanov zmizí kogentní „pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek“, tzn. že o rozpočtu, příspěvcích a zálohách na služby 1,3 miliónů vlastníků jednotek ČR budou rozhodovat soudruzi na tajných poradách centrálního velení SČMBD.
§ 1208 písm. d)
…Ruší se pravomoc shromáždění rozhodnout o vypořádání nevyčerpaných příspěvků. Družstva tak budou legálně okrádat vlastníky o našetřené peníze a zvýší svou výtěžnost při rozkrádání majetku SVJ.
§ 1208 písm. d)
…Ruší se pravomoc shromáždění určovat výše záloh na služby, takže výši záloh bude nyní libovolně určovat SBD bez jakéhokoli legislativního omezení. Oponentovi klidně nasadí zálohu na vodu 10.000 Kč měsíčně a pokud holomek nebude takovou zálohu platit, zničí ho opakovanými žalobami o zaplacení a advokátními náhradami.
§ 1208 písm. h)
určení osoby, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a
pozemku, a rozhodnutí o její změně
…Ruší se pravomoc shromáždění schvalovat příkazní smlouvu se správcem a změnu ceny. SBD, která jsou současně předsedou společenství nyní nepotřebují k uzavření smlouvy se sebou a schválení ceny za zajišťování správy souhlas shromáždění, nepotřebují se nikoho ptát a prostě se sebou uzavřou smlouvu za libovolnou výši odměny.
§ 1208 písm. i)
rozhodování v dalších záležitostech určených zákonem.
…doposud v NOZ byla formulace „rozhodování v dalších záležitostech určených stanovami“. Celá novela jde na ruku SČMBD. Stanovy tedy již nemohou svěřit shromáždění jinou pravomoc, než jakou výslovně vymezuje zákon.
§ 1208 přidává se odst. (2)
Rozhodnutí o změně stanov, kterým se mění náležitosti podle §
1200 odst. 2 písm. c), se osvědčuje veřejnou listinou.
…O co jde. SČMBD do svých stanov do článku Členská práva, jak známo, přidalo zákaz pořizování kopií v rámci nahlížení. (Cituji: „V souvislosti s výkonem práva nahlížet do dokumentů nemá člen společenství právo pořizovat si jejich fotokopie.“) Když bude některý vlastník požadovat změnu tohoto článku, družstvo bude argumentovat, že změna by vyšla příliš draho, protože ke změně členských práv ve stanovách je nutno přizvat notáře, jehož návštěva vyjde na cca 10.000 Kč. Samozřejmě zmanipulované ovce „rozumně“ tento zbytečný náklad odmítnou a stanovy už nikdy nebude možné změnit.
§ 1209
(1) Přehlasovaný vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby rozhodl, že
rozhodnutí shromáždění nemá vůči němu právní účinky, aby takové
rozhodnutí zrušil nebo aby je nahradil svým rozhodnutím, jímž uspořádá
právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení; v rámci
toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle
napadeného rozhodnutí. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí
uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se
uskutečnit vůbec nemá.
(2) Vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby o záležitosti, která byla
shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo
rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se, rozhodl a
v rozhodnutí uspořádal právní poměry vlastníků jednotek podle
slušného uvážení.
(3) Soud rozhodnutí podle odstavce 1 nezruší, je-li v rozporu s dobrými
mravy nebo došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo
závažné právní následky a je-li to v zájmu společenství vlastníků,
nebo vlastníků jednotek před vznikem společenství vlastníků, hodném
právní ochrany. Soud rozhodnutí nezruší ani tehdy, bylo-li by tím
podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.
(4) Návrh podle odstavce 1 může vlastník jednotky podat do tří měsíců
ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději
však do jednoho roku ode dne přijetí rozhodnutí, jinak jeho právo zaniká.
Návrh podle odstavce 2 může vlastník jednotky podat do tří měsíců ode
dne, kdy se o nepřijetí rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět,
nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy o záležitosti mělo být
rozhodnuto, jinak jeho právo zaniká.
(5) Odstavce 1, 3 a odstavec 4 věta první se použijí obdobně i na
rozhodnutí jiných orgánů společenství vlastníků tehdy, byla-li činěna
v působnosti shromáždění.
…Tak tohle nebudu zatím komentovat, jinak si dnes už opravdu přivodím infarkt. Komentář si ponechám na samostatný post.
Návrhem jsem se zběžně prokousala a výsledek je tento:
Chronická nespokojenpost s převodem dluhů u mne trvá, nepovažuji to s ohledem na přirozený běh dluhů v jiných oblastech našeho života za správné řešení, krom toho jde o řešení, které už dnes počítá s výjimkami. Fuj. Nechat věc přirozenému běhu, obejdeme se bez výjimek.
Co mě ale vyděsilo (a i pobavilo), je důvodová zpráva k § 1177 a znění zmíněného § samosebou také. Naléhavost znalosti RČ vlastníka pro osobu odpovědnou za správu domu mne překvapila. Na Slovensku už RČ odzvonili, u nás je poslední zvonění už řadu let v přípravě. V komerčním prostředí jsme se před cca 20 roky začali na zánik RČ připravovat (v souvislosti se ZOOÚ) a předělávat veškeré IT systémy tak, aby se bez RČ obešly… a systémy fungují, klienti si nestěžují. Mám takový pocit, a zde zejména na základě zdůvodnění v důvodové zprávě, že „někomu“ na MMR definitivně ujel vlak. Budu doufat, že se mu ta resuscitace mrtvého koně nezdaří.
Zbytek návrhu zákona mi tak děsivý nepřipadá, pokud je zájem, můžeme podiskutovat o jednotlivých §§, ale bez výzvy si dovolím šetřit časem.
Není bez zajímavosti, že stanovisko ÚOOÚ k předkládané novele NOZ (https://apps.odok.cz/…KORNAZAHFES3) startuje odvážnou výzvou: Předkladatel by měl zvážit, zda od dalšího projednávání návrhu novely neupustí.
Když ale to, co jsem napsala ve svém předchozím příspěvku výše, k dnešnímu dni shrnu, s první výhradou jsem v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR, s druhou výhradou v souladu se stanoviskem Úřadu pro ochranu osobních údajů.
:-D Jak jistě objektivní čtenář uzná, to si zaslouží pochvalu. A protože zde, když koukám na ty vyfasované mínusy, mi ji nejspíše nikdo neudělí, chválím se sama. :-D
Návrhem se stále ještě zběžně prokousávám. Jsem rozhodnuta vybrat si tři až čtyři pro mne zásadní věci, abych někoho neodradila.
Pořádnou úpravu přechodu dluhů považuji za zásadní. Zatím mám následující poznámku do připomínek:
Je třeba výslovně uvést, jestli se za dluhy převodce počítá i jím nesplacený podíl na úvěru SVJ. Výklady právníků se v této věci liší.
Budu moc ráda, když se někdo v tomto bodě k mému názoru připojí.
…
Upozornění k odst. 1:
Upozorňuji ty, kdo platí dobrovolně vyšší zálohy na služby, protože mají rádi výplaty přeplatků záloh, aby zaregistrovali změnu, protože mají přecházet i pohledávky ze služeb.
Úvěr sjednal SVJ tudíž patří (závazkem) SVJ včetně nesplaceného
podílu.
ALE!
Vlastník má závazek podílu na splátkách úvěru. Dlužníkem podílu
splátky je vlastník jednotky v době platnosti splátky. Dluh může tvořit
pouze neuhrazený podíl splátky převodce.
Po změně, jak pohledávka zálohy na vodu se vyměří již nabyvateli, tak
i nový podíl splátky na nového vlastníka. Nejedná se
o přechod dluhu!
§ 1186 (2) potvrzení obsahuje pouze přechod dluhu o pohledávkách nic. Důvodová zpráva k NOZu vysvětluje proč došlo v právních předpisech k rozlišení pojmu „závazek“ (z pohledu dlužníka) a dluhu. Dluh reprezentovaný nevyrovnaným závazkem z pohledu dlužníka je zobrazen v účetnictví SVJ (věřitele) jako nevyrovnaná pohledávka. Převedete-li dluh z převodce na nabyvatele musíte pohledávku dluhu přeúčtovat též z převodce na nabyvatele. A tento účetní případ umožňuje realizovat § 1186 (3) o převodu pohledávek převodce. Nejedná se o jiné pohledávky s dluhy nesouvisející. Z pohledu ÚJ SVJ přeplatek záloh je závazkem SVJ a ne pohledávkou.
V připravovaných připomínkách mám i poznámku, že v § 1186 není nic o tom, že má potvrzení obsahovat i pohledávky přecházející na nabyvatele a mám tam i dotaz, jestli k pohledávkám stačí, co je uvedeno v § 1186 odst. 3
Jinak: Není dobré míchat dva úhly pohledu na pohledávky a závazky. § 1186 představuje jeden úhel, kdy se řeší přechod z převodce na nabyvatele. K tomu by měly být zasílány připomínky tak, aby byl výklad zcela jednoznačný.
Účetní řešení pohledávek a závazků SVJ je o něčem jiném. Účtování pohledávek a závazků SVJ upravují právní předpisy k vedení účetnictví SVJ (ZoÚ, vyhláška a ČÚS).
Ono rozšíření na pohledávky je podle mne stejně špatně! § 1186 (3)… přechází s jednotkou na nabyvatele pohledávky a dluhy ale pohledávky a dluhy nejsou ekvivalentní výrazy. Minimálně tam patří „nevyrovnané“ pohledávky a ne všechny i vyrovnané. Dluh je právní „alias“ výraz na nevyrovnaný závazek. Ale neexistuje takový „alias“ výraz na nevyrovnanou pohledávku. Chceme-li vyjádřit ekvivalentně, musíme zobrazit z druhé strany: přechází s jednotkou na nabyvatele dluhy převodce vůči SVJ a dluhy SVJ vůči převodci.
Nemohu se zapojit do diskuse, protože tuto problematiku nemám nastudovánu, každopádně díky za uvedená vysvětlení terminologie, ale dovolím si vás dva navigovat → domnívám se, že se tvůrci návrhu inspirovali § 736 ZOK. Tam se ale píše jen o vzájemných dluzích obou stran.
;-) Já bych byla skromnější, řekla bych, že je srozumitelná.
Převody dluhů ať v BD nebo SVJ jsou proti přirozenosti věcí. Právo má být, mimo jiné, přirozené. Já přirozenost v přechodu dluhů ne a ne najít. To si za rok, za dva, budeme takto předávat i trestné činy? Vidím to nějak tak, že můj předchůdce na mé nynější pozici zpronevěřil několik miliónů, ale dneska jsem na té pozici já, takže půjde o můj prohřešek, za který budu po právu (tj. právu obdobném přechodu dluhů) souzena, protože jsem si o jeho zpronevěře nevyžádala potvrzení? (srovnej s odst.1, poslední věta, str. 19 DZ: „Dluhy na nabyvatele přejdou i tehdy, pokud převodce o vydání potvrzení nepožádá.“). Když už naši papaláši nemyslí na nás, místní, jak tohle budou vysvětlovat cizincům… (To, že jsem vypíchla jen jednu větu neznamená, že bych k okolnímu textu DZ ;-) neměla žádné připomínky.)
Zdůvodnění výjimek v důvodové zprávě (str. 18–19) považuji za kuriózní, protože v mých představách se díky jim může rozpoutat dokazování, jak to vlastně s tím potvrzením a dobrou vírou bylo nebylo, a to si i znalci a v případě, že potvrzení nějaké bude, tak i grafologové, psychologové, psychiatři (viz např. případ Vladimíra Dbalého, ředitele nemocnice Na Homolce a jeho deníčku)… mohou přijít na své. A samozřejmě advokáti, soudci… A darebáci budou mít státem posvěcené pré. A slušní lidé, kteří nezaviněně spadnou do dluhů, budou v lepším případě jen „naštvaní“… Pak má být v zemi dobrá atmosféra.
Proto na tuto věc, ať už jde o BD nebo SVJ, nemohu nahlížet jinak, než že nabyvatel je trestán za cizí, a rozhodně i vědomé a úmyslné, chyby.
Paní Misme, ani já nepatřím mezi ty, kterým se líbí převody dluhů (nebo nelíbí, ale hodí). Ovšem nedělám si iluze, že by na to autoři ustanovení § 1186 brali ohled, proto mi hodně záleží na tom, aby bylo napsáno naprosto jednoznačné.
Dohadovat se tady o tom, kdo má ve výkladu pojmů závazek, dluh, pohledávka pravdu a kdo ne, je ztráta času. Nepomůže to nikomu a ničemu.
Chtělo by to najít někoho, kdo ten paragraf umí napsat tak, aby nemohly existovat různé výklady co přechází a co ne.
Pokud se to někomu podaří, měl by tady svůj návrh zveřejnit a po případné další úpravě by to mohli uvést do připomínek všichni, kteří s Vámi souhlasí.
Paní Klainová, já to napsala jako určitý druh protiargumentace k návrhu. Tříbím si veřejně myšlenky, ať mám do toho pětadvacátého vykrystalizované formulace. A třeba někoho inspiruju a posunu diskusi. Po odborné stránce se vyjádřit nemohu, jako laik jedu podle zásady nejhlupší sedlák – největší kobzole a očekávám, že státní úředník si s tím poradí, protože je tady pro mne. Ten paragraf, mají-li se utnout nekonečné diskuse o jeho významu, by měl napsat někdo, kdo tomu rozumí, což asi původní autor není, na tom se shodujeme. Navíc by to měl napsat tak, abych tomu rozuměla nejen já, Franta, Bořek, ale i Máňa, která má jen 6. tříd ZŠ, ale bydlí v bytovém domě a proto ani ji neznalost příslušného zákona neomlouvá.
Nejdřív by si chtělo vyjastnit, co je vlastně úmyslem zákondárce :-p Pak teprve můžeme formulovat :) A ten úmysl mi jaksi uniká :)
tahle novela potvrzuje to, že na neplatnost usnesení SVJ se má použít § 1221 a § 258 NOZ. ustanovení § 1209 NOZ se má použít pro změnu rozhodnutí SVJ (např. nepřijaté unesení soud změní na přijaté) a nikoli neplatnost.
protože však NS legendy Brzobohatá, Dýšková, Ferák, vykládají NOZ nesmyslně, nelogicky a protiústavně, musel zákonodárce v reakci na šílené rozhodnutí NS (viz dole důvodová zpráva) překopat § 1209 NOZ. dle NS legend a VS legendy Holejšovského totiž § 1209 NOZ slouží pouze k vyslovení neplatnosti a změny rozhodnutí se dle něj nelze domáhat. takže tyhle legendy nejenže omezily soudní přezkum na „významné záležitosti“, což v právním státě není možné, ale odňaly vlastníkům i možnost domáhat se změny rozhodnutí…
po novele, která § 258 NOZ vtělila do § 1209 NOZ, by se dle § 1209 NOZ domáhalo neplatnosti či změny rozhodnutí shromáždění (viz věta § 1209 „takové rozhodnutí zrušil nebo aby je nahradil svým rozhodnutím“).
Důvodová zpráva k novele NOZ: K bodu 48 (§ 1209) Navrhovaná změna reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ve kterém Nejvyšší soud dovodil, že podle stávajícího znění odstavce 1 se lze dovolávat pouze neplatnosti rozhodnutí shromáždění. Odchylně od závěru Nejvyššího soudu se napříště výslovně stanoví, že postupem podle odstavce 1 se lze dovolávat nejen neplatnosti rozhodnutí shromáždění, ale rovněž rozhodnutí soudu, že rozhodnutí shromáždění nemá vůči vlastníku jednotky právní účinky nebo nahrazení rozhodnutí shromáždění rozhodnutím soudu. Zdůrazňuje se tak, že předmětné ustanovení představuje úpravu obdobnou § 1139, obecné úpravy spoluvlastnictví, který se neomezuje pouze na prohlášení rozhodnutí za neplatné. Předmětné ustanovení představuje úpravu speciální a vylučuje v příslušném rozsahu obecnou úpravu spoluvlastnictví. Navrhované změny rovněž vyjasňují vztah § 1209 k úpravě dovolání se neplatnosti orgánu spolku (§ 258 a násl.), jež by přicházela v úvahu na základě přiměřené aplikace podle § 1221. Navrhovaná úprava § 1209 je speciální ve vztahu k úpravě § 258 a násl., aplikace příslušných ustanovení o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku tedy nepřichází v úvahu. Po vzoru úpravy spolku se výslovně stanoví, v jakých případech soud rozhodnutí shromáždění nezruší a stanoví se rovněž subjektivní i objektivní prekluzivní lhůta, ve které je třeba se obrátit na soud s některým z návrhů podle odstavce 1. S ohledem na právní jistotu se navrhuje, aby stejně jako v úpravě obchodních korporací byl rozpor s dobrými mravy důvodem pro zrušení rozhodnutí, nikoli důvodem zdánlivosti rozhodnutí. Konečně se po vzoru úpravy obchodních korporací stanoví, v jakých případech je možno napadat rozhodnutí jiných orgánů společenství vlastníků; tato možnost se omezuje pouze na případy, kdy orgány společenství vlastníků rozhodují v působnosti shromáždění. Například může jít o situaci, kdy stanovy v souladu se stávajícím § 1208 písm. f) bod 7 [navrhovaný § 1208 odst. 1 písm. e) bod 2] určí vyšší částku nákladů, při níž je dána působnost shromáždění schvalovat opravy nebo stavební úpravy společné části, tj. odchýlí se od prováděcího právního předpisu a omezí působnost shromáždění ve prospěch statutárního orgánu.
Skutečně by to chtělo léčbu. Také souhlasím s cca 90% návrhu. S čím nesouhlasím, to napíšu na MMR.
§ 1180 odstavec 1 Vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech.
Většina SVJ v současné době patrně rozděluje náklady na vlastní správní činnosti (odměna předsedy/výboru, odměna externího správce, různé další režijní náklady) jednotně na byt/jednotku. Chápu to správně, že když se odstavec č. 2 o vlastních správních činnostech zruší a zůstane pouze výše zmíněný odstavec, bude se toto vše včetně odměn muset rozúčtovávat podle podílů a nelze určit na shromáždění jinak?
Mainstreamoví právníci se poslední dobou přikláněli k názoru, že § 1180/2 je dispozitivní. Odstavec 2 včlenili do NOZ na poslední chvíli na nátlak SČMBD, protože právě SBD celou dobu po novele ZoVB po r. 2000 některé náklady (resp. zálohy) předepisovala rovným dílem na každý byt, přičemž je ale nevyúčtovávali a účetně zálohy vedli jako DZ. Potřebovali tuto nelegální praxi legalizovat.
Současná novela přes protesty armády placených lobbistů vyslaných SČMBD počítá se zrušením odst. 2. Družstva však lobbují mezi poslanci, aby odst. 2 ponechali, takže konečné znění NOZ může vypadat jinak.
Nakoukněte do dokumentu Důvodová zpráva zde https://apps.odok.cz/veklep-detail… , v něm je zrušení odůvodněno.
Co bude netuším. Myslím si, že pokud nastavený rozpis záloh doposud nikdo nerozporoval, tak se nic nestane. Teoreticky hrozí, že až se budete soudit s dlužníkem, který má malý byt, mohl by namítnout, že podle prohlášení vlastníka je povinen přispívat v poměru podle velikosti svého spoluvlastnického podílu, protože si spočítá, že vlastně platí víc, než musí. A soudce po vás bude chtít buď zápis ze shromáždění, kde jste příspěvky schvalovali, nebo dohodu všech vlastníků, že souhlasí s odlišným předepisováním. Dohoda podle mého názoru nemusela dle ZoVB být písemná, NOZ o písemné dohodě také nic nepíše, ale jak prokazovat dohodu ústní, zda soudce bude akceptovat, že příspěvky byly akceptovány konkludentně, těžko nyní soudit.
My máme v prohlášení (ještě podle ZoVB) výslovně, že na nákladech na správu se vlastníci podílejí podle spoluvlastnických podílů a že změna musí mít podobu písemné dohody.
Výbor se tím bohužel neřídil a prohlásil § 1180/2 za kogentní. Až ten odst. 2 ze zákona zmizí, tak by se zase měli vrátit k původnímu stavu, že? To jsem tedy zvědav. Netřeba dodávat, že členové výboru mají největší byty v domě. Ti se museli zaradovat, když si ten § v NOZ přečetli.
Rozpočítávat některé náklady rovným dílem na každou jednotku má svoji logiku. Dejme tomu odměnu na účetnictví.Jestliže SVJ platí svého účetního tak ten účetní má stejnou práci s malou i velkou jednotkou. Proč by tedy velká jednotka na něj měla přispívat více a malá méně ?
- když se shromaždění usnese, že se budou vybrané náklady účtovat po jednotce, nemám s tím problém. Je to je vůle lidí
- když se shromáždění usnese, že se budou všechny náklady účtovat po podílech, opět s tím nemám problém, je to vůle lidí.
A to tom je dispozivum 1180 ods 2.
Přesně tak, SVJ má účetního, který vede účetnictví SVJ, coby právnické osoby, vlastníci nemají povinnost vést účetnictví. Takže trochu kulhá to, že účetní má stejnou práci s malou nebo velkou jednotkou. Dnes se hlavně vše automatizuje, takže účetní moc práce nemá s jednotkami. Párování plateb, o tom účetní ani neví, pokud to nedatluje ručně, ale to je jeho problém. :-)
SVJ má nejvyšší orgán shromáždění, kde každý má jeden hlas z různou váhou, podle spoluvlastnického podílu. Takže rozhodovat podle podílu je ok, ale platit náklady na provoz SVJ, jako právnické osoby, to ne. Divné. :-)
Pane VN, v bytovém spoluvlastnictví nemá význam logiku hledat. Osobně jsem názoru, že způsob rozdělování nákladů podle velikosti spoluvlastnického podílu je správný a spravedlivý, ale pokud se jinde rozhodli náklady rozdělovat jinak, tak mě to nerozhořčuje.
Nicméně mě vždycky zajímalo, proč lidi trvají v případě odměny správce nebo odměn členům výboru na předepisování „rovným dílem na každý byt“. Nejspíše to vychází z cenotvorby, kdy správci tvoří cenu částkou XX Kč/jednotku, jenže to je jen způsob tvorby ceny.
Účetní nejčastěji tvoří cenu metodou „počet účetních transakcí“.
Odečítací firmy tvoří cenu rovněž „rovným dílem na každý byt“, přesto se jejich faktura mezi vlastníky obvykle nerozděluje rovným dílem, ale právě podle podílů, popř. se připočte k nákladům na služby.
Na loobing SČMBD, při návrhu změny zákona 89/2012 Sb., jsem zde již upozorňoval v r.2016.
http://www.portalsvj.cz/…-vznikla-svj
Petice SČMBD za posílení práv Družstev a SVJ, zaslaná vládě ČR,která kolovala po jimi ovládaných domech je toho zářným příkladem!
Hezký zbytek večera. JaVa
Klídek, TN.
Podívejte, až vám klesne adrenalin, sepište své připomínky do e-mailu a pošlete nejpozději do 29.5.2018 na adresu michaela.auermullerova@mmr.cz. Udělám totéž, akorát ještě nejsem tak daleko jako vy, zrovna mi „najíždí“ (jako první dokument ke studiu) důvodová zpráva. Oni sice neodpoví, minule (aktualizace asi ZOK) mi ani ;-) nepoděkovali, přitom to by mohl dělat automat, a to jsem poslala tuším čtyři hustě psané A4 a kritikou jsem v nich rozhodně nešetřila. Ale ulevilo se mi obrovsky.
Ale to co tady předvádí TN. je patologická obsese a šíření paniky.
V 90% s návrhem novely souhlasím a bude dobrá pro fungování SVJ. Za těmi 10%, se kterými nesouhlasím nevidím za každým rohem lobbing SČMBD. A chimérické stavy, které TN. popisuje, co vše se stane, co vše pantáti SBD udělají, to hraničí s ústavní léčbou.
Nicméně, děkuji za zpracování, komentování a poznámky. Dal tomu hodně práce.
Poslední komentáře