tahle novela potvrzuje to, že na neplatnost usnesení SVJ se má použít § 1221 a § 258 NOZ. ustanovení § 1209 NOZ se má použít pro změnu rozhodnutí SVJ (např. nepřijaté unesení soud změní na přijaté) a nikoli neplatnost.

protože však NS legendy Brzobohatá, Dýšková, Ferák, vykládají NOZ nesmyslně, nelogicky a protiústavně, musel zákonodárce v reakci na šílené rozhodnutí NS (viz dole důvodová zpráva) překopat § 1209 NOZ. dle NS legend a VS legendy Holejšovského totiž § 1209 NOZ slouží pouze k vyslovení neplatnosti a změny rozhodnutí se dle něj nelze domáhat. takže tyhle legendy nejenže omezily soudní přezkum na „významné záležitosti“, což v právním státě není možné, ale odňaly vlastníkům i možnost domáhat se změny rozhodnutí…

po novele, která § 258 NOZ vtělila do § 1209 NOZ, by se dle § 1209 NOZ domáhalo neplatnosti či změny rozhodnutí shromáždění (viz věta § 1209 „takové rozhodnutí zrušil nebo aby je nahradil svým rozhodnutím“).

Důvodová zpráva k novele NOZ: K bodu 48 (§ 1209) Navrhovaná změna reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ve kterém Nejvyšší soud dovodil, že podle stávajícího znění odstavce 1 se lze dovolávat pouze neplatnosti rozhodnutí shromáždění. Odchylně od závěru Nejvyššího soudu se napříště výslovně stanoví, že postupem podle odstavce 1 se lze dovolávat nejen neplatnosti rozhodnutí shromáždění, ale rovněž rozhodnutí soudu, že rozhodnutí shromáždění nemá vůči vlastníku jednotky právní účinky nebo nahrazení rozhodnutí shromáždění rozhodnutím soudu. Zdůrazňuje se tak, že předmětné ustanovení představuje úpravu obdobnou § 1139, obecné úpravy spoluvlastnictví, který se neomezuje pouze na prohlášení rozhodnutí za neplatné. Předmětné ustanovení představuje úpravu speciální a vylučuje v příslušném rozsahu obecnou úpravu spoluvlastnictví. Navrhované změny rovněž vyjasňují vztah § 1209 k úpravě dovolání se neplatnosti orgánu spolku (§ 258 a násl.), jež by přicházela v úvahu na základě přiměřené aplikace podle § 1221. Navrhovaná úprava § 1209 je speciální ve vztahu k úpravě § 258 a násl., aplikace příslušných ustanovení o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku tedy nepřichází v úvahu. Po vzoru úpravy spolku se výslovně stanoví, v jakých případech soud rozhodnutí shromáždění nezruší a stanoví se rovněž subjektivní i objektivní prekluzivní lhůta, ve které je třeba se obrátit na soud s některým z návrhů podle odstavce 1. S ohledem na právní jistotu se navrhuje, aby stejně jako v úpravě obchodních korporací byl rozpor s dobrými mravy důvodem pro zrušení rozhodnutí, nikoli důvodem zdánlivosti rozhodnutí. Konečně se po vzoru úpravy obchodních korporací stanoví, v jakých případech je možno napadat rozhodnutí jiných orgánů společenství vlastníků; tato možnost se omezuje pouze na případy, kdy orgány společenství vlastníků rozhodují v působnosti shromáždění. Například může jít o situaci, kdy stanovy v souladu se stávajícím § 1208 písm. f) bod 7 [navrhovaný § 1208 odst. 1 písm. e) bod 2] určí vyšší částku nákladů, při níž je dána působnost shromáždění schvalovat opravy nebo stavební úpravy společné části, tj. odchýlí se od prováděcího právního předpisu a omezí působnost shromáždění ve prospěch statutárního orgánu.