Dotaz na návrh platebního rozkazu.

Chci Vás jen informovat,že Návrh platebního rozkazu naše SVJ podalo,a k dnešnímu dni máme dlužnou částku na účtu.Dokonce se i dříve nekomunikativní vlastník ozval a má snahu řešit další placení úhrad. Děkuji Vám za rady.

Pan Pavel má opět pravdu a já jen doplním, že soud vydá platební rozkaz, pokud má za to, že uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených v žalobě a předložených důkazech. Pokud bude žaloba špatně napsána či doložena, PR vydat nemusí a nařídí rovnou ústní jednání. Totéž se stane i v případě, že dlužník podá včas odpor, a to i neodůvodněný.

Právníka si můžete vzít kdykoliv průběhu sporu. Doporučuji tak učinit nejpozději před nařízeným jednáním. Ve fázi PR riskujete neodborně napsanou žalobou jen to, že soud PR nevydá nebo se spor časově natáhne. Jakmile je spor ve fázi ústních jednání, je třeba průběžně reagovat na obranu dlužníka a stanovisko soudu, aby nedošlo k opomenutí něčeho podstatného. Pokud něco opominete, v odvolacím řízení se to již povětšinou nedá doplnit.

V případě právního zastoupení advokátem má úspěšný žalobce nárok na náhradu nákladů řízení, které mu musí zaplatit neúspěšný dlužník. Tyto náhrady jsou zejména pro nízké pohledávky velmi vysoké. SVJ z nich poté může pokrýt odměnu, kterou platí svému právníkovi (která ale může být vyšší i nižší, závisí na dohodě mezi advokátem a SVJ). Např. pro pohledávku od 5 do 10 tisíc je náhrada paušálně 9000 Kč. Pokud dlužník neuhradí dobrovolně, lze nechat provést exekuci, jak pro pohledávku samotnou, tak pro náhradu nákladů řízení.

Vážený pane Pavle,

může (kromě SVJ) návrh na vydání platebního rozkazu podat i platící vlastník (vlastníci) domu proti neplatícímu vlastníkovi?

Vlastník je aktivně legitimován k podání žaloby na neplatícího vlastníka pouze do doby než vznikne SVJ jako právní subjekt. Ovšem s ohledem na § 91/2 OSŘ jde často pouze o aktivní legitimaci, která nebude prakticky uplatněna.

Po vzniku SVJ svědčí aktivní legitimace pouze SVJ což podle mého názoru plyne mj. z § 9a/3 ZoVB. Vlastníci navzájem si nedluží, existují jen závazkové vztahy mezi členem SVJ a SVJ. Ale to zde již uváděla paní Helena.

Hezký den!

Pavel

Aby byla žaloba úspěšná a nikoliv zbytečná, musí ji podat věřitel. Tím je SVJ, nikoliv ostatní vlastníci. Mezi vlastníky navzájem žádné přímé pohledávky nevznikají.

Je jasné, že žalobu musí podat věřitel. Méně jasné už je, kdo tím věřitelem je. Společenství spravuje prostředky svých členů, z čehož podle mého názoru lze dovodit aktivní legitimaci platících vlastníků.

Děkuji za názor paní Heleně, podle ní by platící vlastníci měli zažalovat společenství, pokud nevymáhá dluhy. (S tímto názorem nesouhlasím, domnívám se, že by měli zažalovat dlužníka.)

Nevím, proč mi podsouváte něco, co jsem nenapsala. O žádné žalobě platících vlastníků proti SVJ jsem se ani slovem nezmínila.

Zálohy neskládají vlastníci ostatním vlastníkům, ale SVJ, aby SVJ zajistilo správu domu. SVJ má žalovat, za tím si stojím. Máte-li odlišnou praktickou zkušenost, tak sem s ní, ráda se s takovým přelomovým rozhodnutím soudu seznámím.

Vážená paní Heleno,

děkuji za reakci. Shodneme se, že společenství má vymáhat nedoplatky od svých členů.

Můj dotaz byl jiný: Mohou tyto nedoplatky vymáhat platící členové společenství od neplatících členů společenství? Napsala jste svůj názor, že nemohou. Z toho jsem odvodil, že by tedy měli žalovat společenství, nenapadá mne, koho jiného, když podle Vás nemohou žalovat přímo neplatící členy.

Ptal jsem se proto, že nevím odpověď, a jistě tu bude někdo, kdo o podobné žalobě (platících členů vůči neplatícím) ví.

Podle mého vlastníkům vůbec nepřísluší žalovat kohokoliv o zaplacení záloh na služby nebo příspěvek na správu domu. K tomu je tu SVJ, jehož členy vlastníci jsou a dle mého se tedy mají a mohou zasadit o to, aby tak SVJ činilo. Tím, že vytvoří tlak na výbor, aby svoji činnost nezanedbával, ať už v rámci shromáždění, nebo prostřednictvím kontrolní komise či revizora. Případně se mohou nechat zvolit do výboru a zasadit se o vymáhání aktivně jako jeho členové.

Tím ovšem netvrdím, že by výbor každého SVJ neměl proti dlužníkům postupovat z vlastní iniciativy, naopak. Pokud tak nečiní a SVJ, potažmo všem jeho členům vznikne škoda např. tím, že pohledávka se promlčí, mohou vůči členům výboru uplatnit nárok na její náhradu. Zde už ovšem nejsem s to zcela jednoznačně tvrdit, zda náhradu škody vůči členům výboru může úspěšně uplatnit jenom SVJ (prostřednictvím nového orgánu) nebo jen vlastníci nebo vlastníci i SVJ. :(

Přesně tak. Je možné vydat „žalobu o neplacení spolu s návrhem na vydání platebního rozkazu“. Doporučuji však právníka, protože on by to měl udělat přesně a navíc, když dojde k jednání, tak právníka stejně nejspíš budete potřebovat, protože má zkušenosti a vědomosti, které „obyčejným“ lidem chybí.

Velmi stručně je to takhle:

1. věřitel podá žalobu k příslušnému soudu (součástí je návrh na vydání platebního rozkazu)
2. soud rozhodne a řízení skončí podle okolností buď pravomocným platebním rozkazem nebo rozsudkem, kterým uloží dlužníku zaplatit dlužnou částku, případně úrok, a k tomu případně náhradu nákladů řízení za právní zastoupení žalobce

(nebo může SVJ spor i prohrát, pak je riziko, že bude naopak SVJ platit náklady řízení dlužníkovi, pokud byl zastoupen advokátem)

3. jestliže dlužník uloženou povinnost nesplní, podá věřitel návrh na nařízení exekuce (nebo soudní výkon rozhodnutí, ale to je z praktického hlediska k ničemu, exekutor je lepší) – opět sám, nebo prostřednictvím právníka

4. soud návrh posoudí a exekuci nařídí, provedením pověří exekutora

5. pověřený exekutor pohledávku v lepším případě vymůže, v horším případě ne (jestliže nenajde žádný majetek). Exekutor má nárok na odměnu za provedení exekuce, kterou si vymáhá od dlužníka, ale pokud je exekuce neúpěšná, musí ji uhradit věřitel (SVJ).

Je vždy lepší vymáhat pohledávku co nejdříve po vzniku, je větší šance, že se dlužník a jeho majetek dohledá).

O pohledávce může v kroku 1–2 místo soudu rozhodovat rozhodce, ale JEN TEHDY, jestliže je mezi dlužníkem a SVJ uzavřena rozhodčí doložka, kterou svěří své spory do působnosti rozhodce místo soudu. V obchodních sporech je to běžné, ale u SVJ tohle nepředpokládám, takže tato alternativa je v 99,9% případů pouze hypotetická.

Na základě doporučení přímo Rozhodčího soudu ČR jsme rozhodčí doložku schválili jako součást stanov, takže k vymáhání dluhů využíváme nezávislého rozhodce. Rozhodli jsme se pro něj z obavy, že nám dlužníci budou proti platebnímu rozkazu podávat odpor a protože je náš okresní soud zavalený nedodělky z let minulých, trvalo by roky, než by bylo jednání nařízeno a dluh by zatím rostl. Rozhodce sliboval, že bude rychlejší. Vzhledem k různým zákonným lhůtám pro doručování a plnění povinností sice trvalo pár měsíců, než se dobral nějakých výsledků (dopisy od něj dokonce doručovali členové výboru, protože dlužníci si je na poště nevyzvedli), ale konečně jsme tři dlužníky dostali až k exekutorovi. Teď čekáme, kdy zasáhne. Jeden z dlužníků se snaží platit, dva neplatí dál, takže postup budeme opakovat.

Naše společeství vlastníků používá již léta úspěšně rozhodčí doložku Rozhodčího soudu při HZ PROFIN s.r.o., (www.canero.cz). Vyřízení žalob většinou trvá 1–2 měsíce a poté máme k dispozici rozhodčí nález, který dáme exekutorovi a ten následně již vymáhá. Když potřebujeme právně pomoci např. s žalobou, stačí jim zavolat.

Jak jste docílili toho, že všichni vlastníci podepsali rozhodčí doložku? Jako dlužník bych určitě nepodepisoval.

Dobrý den,

můžete prosím rozvést, v jakém stavu vymáhání pohledávky jste. Máte již skutečně pravomocně soudem nařízenou exekuci dle rozhodčího nálezu a exekutor již koná? Mohla byste upřesnit, zda se dlužníci v exekuci nějak bránili, např. námitkou, že rozhodčí soud nebyl k rozhodnutí příslušný? Příp. který okresní soud takovou exekuci nařídil?

Já osobně nesdílím názor, že by rozhodčí doložka ve stanovách byla možná a platná, ale pokud to v praxi skutečně prochází, tak je přinejmenším dobré vědět, za jakých okolností to je.

Děkuji za upřesnění. Helena

Vážený pane tpd,

kdo je arbitr, na něhož se obracíte a který pro Vás posuzuje dluhy vlastníků tak, že jeho rozhodnutí potom vlastníci respektují? Děkuji.

Občanský soudní řád

Platební rozkaz § 172 (1) Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. V platebním rozkazu žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.

(2) Platební rozkaz nelze vydat,

1. není-li znám pobyt žalovaného;
2. má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny.

(3) Nevydá-li soud platební rozkaz, nařídí jednání.

§ 173 (1) Platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. (2) Nelze-li platební rozkaz doručit i jen jednomu ze žalovaných, soud jej usnesením zruší v plném rozsahu.

§ 174 (1) Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku. (2) Podá-li i jen jeden ze žalovaných včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí jednání. Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je však i zde odvolání. (3) Pozdě podaný odpor soud usnesením odmítne; pro nedostatek odůvodnění nelze odpor odmítnout. Podaný odpor soud odmítne též tehdy, podal-li jej ten, kdo k podání odporu není oprávněn. (4) Při opravě chyb v psaní a v počtech, jakož i jiných zjevných nesprávností v platebním rozkazu se postupuje podle § 164.

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat, jestli byste mi neporadil jak má naše SVJ pokračovat v tomto případě:

§ 173 (2) Nelze-li platební rozkaz doručit i jen jednomu ze žalovaných, soud jej usnesením zruší v plném rozsahu.

nevyzvedávali si poštu, náš dlužník stále byt užívá a bydlí a stále neplatí. Nevíme jak dál tuto situaci řešit.