byt 2+0 bez plynové přípojky

Dodávka plynu je služba. Za službu dodávka plynu platí snad jenom ten, kdo plyn odebírá. A ten kdo plyn odebírá má snad svůj plynoměr, nebo ne? Moderní dodávka plynu funguje v 21. století tak, že je v domě pouze jeden pynoměr? Úvodní dotaz považuji za smyšlený nesmysl. Tazatel nebyl schopen doplni ani to, za co vlastně platí a komu.

naprostý souhlas , tazatel byl asi mimo a je to lidovec nebo člen TOP 09 nebo podobné zvrhlé sekty … jedinou položku, kterou by tohle pravicové hovado mohlo platit aniž by odebíral VX je položka za revizi VX rozvodů ve společných částech a to je jednou za 3 roky…

no nevim, tak jako ma SVJ svůj elmer tak stejne dobře muze mit svůj plynomer, proc by nemohlo?

Dnes v nových domech existuje v domě pouze jeden plynoměr pro všechny odběratele (všechny byty, ve kterých je zvvedený plyn) a ten se nějak rozpočítává? Se ptám, protože to nevím.

Asi na mandl :-) u nas v pradelne take byl pred 30? lety plynomer, uz tam jsou jen zaslepene trubky :-)

„A za co přesně platíte , když nemáte v bytě přípojku?“

§ 1180/89/2012 Sb.,

(1) Nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

(2) Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

§ 6/366/2012 Sb.,

Společnými částmi domu jsou dále

písm.c) rozvody plynu až k uzávěru pro byt,

PODROBNOSTI O ČINNOSTECH TÝKAJÍCÍCH SE SPRÁVY DOMU A POZEMKU

Činnosti týkající se správy domu a pozemku

§ 7

Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického se rozumí zejména

písm.b) revize technických sítí, společných technických zařízení domu, protipožárního zařízení, hromosvodů, rozvodů energií včetně tepla, teplé vody, pitné vody a telekomunikačních zařízení, a jiných společných zařízení podle technického vybavení domu,

Hezký den.JaVa

JaVo ale já se neptal tebe tyhle teoretické kydy znám, jsem statutár 19 roků z toho co jsi napsal já uchcávat nebudu…

Taky si to myslím. Když jsme se my zajímali o zavedení plynu do bytu 2+0, vždy nám bylo řečeno, že to nelze z bezpečnostních důvodů. Protože nejsme znalci, stále ustupujeme. Můžeme vaši odpověď použít jako argument v případném dalším jednání? Čím je podložena, nebo kam se obrátit? Díky.

U nás kuchyně s plynovým sporákem musí mít podle platné normy zajištěnu trvalou výměnu vzduchu, protože jinak hrozí otrava spalinami. Když se zateploval dům, tak při výměně oken je v kuchyni v izolaci vyříznut otvor, kterým se stále větrá kuchyně. Má to nevýhodu – pro vyhřátí kuchyně potřebujete protopit více peněz. Kdo nechává otevřené dveře z kuchyně i do jiných místností, protopí více i v těchto místnostech, ze kterých odvětrává teplo přes kuchyni. Na druhé straně nedodržení normy může mít až fatální následky, protože v lepším případě při nedostatku kyslíku ve vzduchu můžete být „jen“ malátní. Přečtěte si Plynové sporáky – norma TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče, tam se dočtete více.

mají jen elektrické sporáky, protože kubatura místnosti neumožňuje instalaci plynového spotřebiče. Logicky by tedy tito vlastníci neměli hradit náklady na provoz a údržbu plynového zařízení v domě.

Plynový rozvod je společnou částí. Logicky musí náklady na provoz a údržbu hradit všichni.

Od toho data financují opravy společných částí domu ve výlučném používání jen ty byty, které tuto společnou část využívají. Přečtěte si § 1180 odst. 1 NOZ a pokud máte ve stanovách něco, co odporuje tomuto §, tak je to podle NOZ od toho data neplatné.

Píšete,že:Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad."

S tím lze souhlasit ,pouze za předpokladu,že ten"rozsah samostatného hrazení nákladů na provoz a údržbu společných částí, ve výlučném užívání jednotlivých vlastníků jednotek," je pevně zakotven v prohlášení vlastníka a stanovách SVJ. Pokud, o této vyjímce ze společných částí domu a pozemku, není v těchto základních dokumentech SVJ ani zmínka,pak by se náklady na jejich provoz a údržbu měly i nadále hradit ze společných zdrojů, dle velikosti podílu na společných částech domu a pozemku.

Existuje-li k Vašemu tvrzení,že se v tomto případě jedná o porušování „dobrých mravů“nějaký judikát,tak ho zde prosím, uveďte.

Děkuji.JaVa

tepe, v 1180 je napsáno „Nebylo-li jinak určeno,…“. To znamená, že pokud je ve stanovách něco jiného než v § 1180/1 platí stanovy. Je to tedy přesně naopak, než se domníváte.

V 1180 je napsáno „Nebylo-li jinak určeno,…“. Souhlasím s Vámi, to platí každopádně. To ale znamená, že to „jinak určeno“ nesmí být v rozporu s dobrými mravy! Chtít po někom, aby platil na lodžii, kterou nemůže využívat, je proti dobrým mravům. Představte si, že dům má nestejně velké byty a okna bytů má deklarované jako společné části domu ve výlučném užívání majitelů bytů. To „jinak určeno“ bude znamenat, že na výměnu oken v bytech nebudou přispívat dle vlastnického podílu, ale podle počtu oken v bytech, jsou-li všechna okna stejná. Nejsou-li stejná, může to být ještě jinak – řídí se to místními podmínkami. Nebo jiný případ: Střešní byty nemají lodžie, tak proč by měly přispívat na lodžie, které jsou u jiných bytů? Naopak, střešní byty mají střešní okna, které jsou ve výlučném užívání majitelů střešních bytů. Je dobré, aby si majitelé střešních bytů vytvářeli finanční rezervu na opravy a výměny střešních oken u bytů. Držím se zásady, že při dodržování dobrých mravů může dojít ke střetu jen s blbcem, ale jinak mezi slušnými a rozumnými lidmi by mělo jít vše hladce.

https://www.obczan.cz/…aragraf-1161?…

§ 1161 89/2012 Sb.,

Neurčí-li se podíly na společných částech se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění bytu nebo jako stejné, platí, že jsou stanoveny poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě.

PŘIDAT KOMENTÁŘ SLEDOVAT PARAGRAF 11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1161 a 1162

Platný zákon č. 72/1994 Sb. stanoví v § 8 odst. 2, že pro určení podílu na společných částech domu rozhoduje poměr podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové ploše všech bytů nebo nebytových prostorů v domě. To je kritérium vycházející z § 17 odst. 2 dříve platného zákona č. 52/1966 Sb. Původní znění zákona č. 72/1994 Sb. stanovilo uvedené právní pravidlo kogentně ve vztahu k zřízení jednotek prohlášením vlastníka budovy [§ 4 odst. 2 písm. c)], dispozitivně však pro případ výstavby domů s jednotkami [§ 18 odst. 1 písm. d)]. Tato konstrukce měla z dobových důvodů svoji logiku v souvislosti s privatizací bytového fondu, kdy bylo praktické stanovit matematicky jednoduché pravidlo, zatímco při výstavbě nových domů bylo naopak namístě ponechat rozhodnutí na vůli stavebníků. Ač část literatury dovodila, že „smysl a původ této odchylky zůstal utajen“ a kladně hodnotí zavedení kritéria poměru podlahových ploch zákonem č. 103/2000 Sb. jako plně kogentního (srov. Fiala, J. in Fiala, J. et al. Zákon o vlastnictví bytů. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 86), není v současné době důvodu soukromou vůli omezovat. Navrhuje se proto změnit právní pravidlo dosavadního zákona tak, že rozhodující nemá být v prvé řadě jen poměr podlahových ploch, ale také povaha a umístění bytu, tedy že podíl na společných částech má být přednostně určen se zřetelem k hodnotě bytu nebo nebytového prostoru. Pro ni má význam nejen velikost bytu, ale i jiné jeho vlastnosti, např. umístění bytu v určitém podlaží nebo na určité straně domu, prostor, který má vlastník jednotky ve své výlučné dispozici (v domě mohou být např. místnosti s různě vysokými stropy) apod. Určení velikosti podílu na společných částech domu podle poměru podlahových ploch se tedy navrhuje v zákonné úpravě ponechat pro případ, že velikost podílu nebude určena poměrem hodnoty bytů (nebytových prostorů). V té souvislosti je důležité uvědomit si, že na kritériu hodnoty staví řada právních řádů (francouzský, italský, rakouský, bulharský aj.), jiné (např. nizozemský, který dispozitivně stanoví stejnost podílů) jeho využití nevylučují.

V případech, kdy jsou podíly na společných částech domu určeny v závislosti na kritériu hodnoty bytu nebo nebytového prostoru, má vlastník jednotky právo domáhat se změny určení těchto podílů, pokud se okolnosti změní natolik podstatně, že určení jeho podílu na společných částech je zjevně nespravedlivé. Tuto změnu provede soud, pokud o ní nerozhodnou vlastníci jednotek způsobem předepsaným v § 1169.

konec citace

Nevím jak Vám,ale mně z toho stále vychází,že pokud není v prohlášení vlastníka a stanovách uvedeno jinak,hradí všichni dle velikosti svého podílu na společných částech domu a pozemku.Možnost změny, je dána právě § 1161,ale měla by být provedena a zakotvena v PV a stanovách SVJ,pouze na základě dohody všech vlastníků jednotek v domě,nebo rozhodnutí soudu.

Hezký zbytek dne.JaVa

Uvědomte si, že existují 2 typy SVJ – stará SVJ, vzniklá dle ZoVB a nová dle NOZ, kde součástí definice jednotky je i podíl na společných prostorách domu. Nový typ SVJ mě nezajímá, právě toho se dle mého názoru týká § 1161 89/2012 Sb., který citujete.

Ve starém typu SVJ nepatří žádné jednotce majetkový podíl na společných prostorách domu, ale pro starý typ SVJ platí, že na opravy a údržbu společných částí domu, které nejsou ve výlučném užívání vlastníka jednotky, musí vlastník přispívat dle výše svého majetkového podílu na domě – u nás k některým bytům patří garáže, takže se přispívá dle plochy bytu či bytu a garáže. No a teď k tomu přistupuje § 1180 odst. 1, který – když to zjednoduším – říká, že opravy a údržbu společné části domu ve výlučném užívání vlastníka bytu hradí vlastník bytu. Pro příklad jsem uváděl lodžie: Když se vlastníci bytů s lodžiemi ve výlučném užívání rozhodli, že budou vybírat příspěvky na údržbu těchto lodžií, tak se jednoznačně rozhodnou, že budou přispívat všichni stejnou částkou, když lodžie jsou stejně velké. Není žádný důvod, proč by byty s garážemi měly na lodžie přispívat více než byty bez lodžií. Též je nelogické, aby na lodžie přispívali ti majitelé bytů kteří lodžie nemají To by bylo nespravedlivé, a proto i proti dobrým mravům. U starého typu SVJ se dle majetkového podílu přispívá pouze na opravy společných částí domu, které nejsou ve výlučném užívání vlastníka jednotky – to nepřímo vyplývá z existence § 1180 odst. 1.

Nestudoval jsem práva ani logiku, ale nabyl jsem přesvědčení, že prakticky všechny §§ NOZ, které se výslovně týkají jen SVJ, jsou kogentní. Zejména mi jde o § 1180, který odstranil křivdy při financování oprav domů, zakotvené ve zrušeném ZoVB. Odvodil jsem to od § NOZ, který deklaruje, že veškerá ustanovení stanov SVJ, která jsou v rozporu s NOZ, jsou neplatná. Na kogentnost § 1180 nepřímo ukazuje i pokračující snaha legislativců odstranit z § 1180 odstavec 2. Proč by ho odstraňovali, kdyby byl uvedený § dispozitivní?

Nejhorší je, když se v SVJ musí někdo domáhat spravedlnosti pomocí soudu. Podle mého názoru jde ve sporech mezi vlastníkem bytu a SVJ většinou o peníze. Proč tedy netrvat na tom, aby stanovy SVJ i případná usnesení shromáždění vlastníků niky nebyly proti dobrým mravům? Řádný hospodář v SVJ by neměl nikdy vyžadovat, aby při údržbě a opravách společných částí domu někdo v SVJ byl nucen platit za něco, co nemůže využívat a co je ve výlučném užívání jiného vlstníka.

Pane Logiko,

§ 1180 lze číst i s jiným uzávorkováním.