V 1180 je napsáno „Nebylo-li jinak určeno,…“. Souhlasím s Vámi, to platí každopádně. To ale znamená, že to „jinak určeno“ nesmí být v rozporu s dobrými mravy! Chtít po někom, aby platil na lodžii, kterou nemůže využívat, je proti dobrým mravům. Představte si, že dům má nestejně velké byty a okna bytů má deklarované jako společné části domu ve výlučném užívání majitelů bytů. To „jinak určeno“ bude znamenat, že na výměnu oken v bytech nebudou přispívat dle vlastnického podílu, ale podle počtu oken v bytech, jsou-li všechna okna stejná. Nejsou-li stejná, může to být ještě jinak – řídí se to místními podmínkami. Nebo jiný případ: Střešní byty nemají lodžie, tak proč by měly přispívat na lodžie, které jsou u jiných bytů? Naopak, střešní byty mají střešní okna, které jsou ve výlučném užívání majitelů střešních bytů. Je dobré, aby si majitelé střešních bytů vytvářeli finanční rezervu na opravy a výměny střešních oken u bytů. Držím se zásady, že při dodržování dobrých mravů může dojít ke střetu jen s blbcem, ale jinak mezi slušnými a rozumnými lidmi by mělo jít vše hladce.