26 Cdo 2076/2019-303
26 Cdo 2076/2019–303
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Jitky Dýškové ve věci navrhovatelky O. Š., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jaroslavem Bártou, advokátem se sídlem v Brně, Kobližná 47/19, za účasti Společenství vlastníků jednotek domu XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Zemanem, advokátem se sídlem v Brně, Veselá 169/274, o neplatnost usnesení shromáždění vlastníků Společenství vlastníků jednotek domu XY, ze dne 23. listopadu 2016, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm 30/2017, o dovolání účastníka řízení proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. ledna 2019, č. j. 5 Cmo 176/2018–272, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. ledna 2019, č. j. 5 Cmo 176/2018–272, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se domáhala vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků Společenství vlastníků jednotek domu XY, konaného dne 23. listopadu 2016, jehož přijetím byly schváleny nové stanovy (dále jen „Usnesení“ a „Společenství“). Měla za to, že není v souladu se stanovami Společenství, neboť nebylo přijato potřebnou tříčtvrtinovou většinou přítomných vlastníků.
Krajský soud v Brně (soud prvního stupně) usnesením ze dne 23. dubna 2018, č. j. 50 Cm 30/2017–242, vyslovil neplatnost Usnesení a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu.
Vrchní soud v Olomouci (soud odvolací) usnesením ze dne 15. ledna 2019, č. j. 5 Cmo 176/2018–272, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na vyslovení neplatnosti Usnesení zamítl, a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení i o náhradě nákladů řízení státu. Zjistil shodně se soudem prvního stupně, že navrhovatelka je členkou Společenství a vlastnicí jednotky č. XY v domě. Společenství konalo dne 23. listopadu 2016 shromáždění, na kterém proběhlo hlasování o nových stanovách. Účastnilo se jej celkem 19 vlastníků jednotek, 8 vlastníků jednotek bylo zastoupeno na základě plné moci, 11 vlastníků jednotek s podílem na společných částech domu v celkové výši 65,22 % se shromáždění účastnilo osobně. Z nich pak 52,08 % hlasovalo pro schválení Usnesení a 13,14 % proti jeho přijetí.
Dovodil, že návrh byl podán včas, přehlasovanou vlastnicí jednotky a je dán důležitý důvod pro přezkum Usnesení ve smyslu § 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, neboť jím byla schválena změna stanov. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2012, sp. zn. 29 Cdo 3399/2010, dospěl k závěru, že vlastníci jednotek nebyli oprávněni nechat se na shromáždění zastoupit, neboť dosavadní stanovy možnost zastoupení třetí osobou na základě plné moci neupravovaly. Za přítomné proto považoval pouze ty členy Společenství, kteří se shromáždění účastnili osobně, a uzavřel, že shromáždění bylo usnášeníschopné a že tříčtvrtinová většina z přítomných 65,22 % hlasů potřebná pro přijetí Usnesení činí 48,915 % hlasů. Vzhledem k tomu, že pro přijetí Usnesení hlasovalo 52,08 % přítomných vlastníků, bylo přijato v souladu se stanovami. Dále se zabýval obsahem jednotlivých ustanovení navrhovaných stanov a dovodil, že nejsou v rozporu s kogentní právní úpravou.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení § 237 o. s. ř. Měla za to, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky, zda je člen společenství vlastníků oprávněn nechat se zastoupit na základě plné moci nečlenem společenství, pokud stanovy takovou možnost výslovně nepřipouštějí, a že by tato otázka měla být s ohledem na změnu právní úpravy posouzena jinak než v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2012, sp. zn. 29 Cdo 3399/2010. Zdůraznila, že pokud by byly zohledněny i hlasy členů Společenství, kteří byli na shromáždění zastoupeni na základě plné moci, potřebné tříčtvrtinové většiny nebylo dosaženo, neboť pro přijetí stanov hlasovalo pouze 73,85 % přítomných. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“. Přitom shledal, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) za splnění podmínky zastoupení advokátem (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.) a je přípustné, neboť při řešení otázky, zda je vlastník jednotky oprávněn nechat se na shromáždění vlastníků jednotek zastoupit na základě plné moci nevlastníkem jednotky za situace, kdy stanovy společenství takovou možnost neupravují, se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
Touto otázkou se Nejvyšší soud zabýval v usnesení ze dne 16. října 2019, sp. zn. 26 Cdo 1657/2018, a dovodil, že názor prezentovaný v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2012, sp. zn. 29 Cdo 3399/2010, vycházející z dosavadní právní úpravy zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), v poměrech nového o. z., již není použitelný. Vycházel totiž z premisy, že v soukromoprávních vztazích lze činit jen to, co je zákonem (stanovami) výslovně dovoleno, zatímco o. z. preferuje zásadu autonomie vůle a zásadu, že vše je dovoleno, co není zakázáno. Dalším důvodem, kterým lze argumentovat ve prospěch možnosti zastoupení vlastníka jednotky na základě plné moci, je skutečnost, že dřívější pojem právní úkon jako projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují (§ 34 obč. zák.), byl nahrazen pojmem právní jednání, jehož definici sice o. z. neobsahuje, ale v § 545 stanoví, že právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Konečně je třeba připomenout, že současná právní úprava umožňuje zásadně každému nechat se při právním jednání zastoupit (§ 436, § 441 odst. 1 o. z.). Z uvedeného plyne závěr, že vlastník jednotky je oprávněn nechat se zastoupit na shromáždění jinou osobou (odlišnou od vlastníka jednotky), jestliže to stanovy společenství nevylučují.
Podle skutkových zjištění odvolacího soudu se shromáždění vlastníků konaného dne 23. listopadu 2016 účastnilo celkem 19 vlastníků jednotek, 11 z nich bylo přítomno osobně a 8 z nich bylo zastoupeno na základě plné moci. Protože zastoupení vlastníka jednotky je ze shora uvedených důvodů možné, je třeba hlasy náležející takto zastoupeným vlastníkům jednotek započítat. Jestliže odvolací soud k těmto hlasům nepřihlížel (ani při zjišťování usnášeníschopnosti shromáždění, ani při zjišťování výsledků hlasování), není jeho právní posouzení správné. Jelikož dovolací soud neshledal podmínky pro jeho změnu, napadené usnesení bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 243f odst. 4 o. s. ř.) a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 11. 2019
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu
…jsem invalidní důchodce. Na vozíku. Vždy za mne chodila na shromáždění přítelkyně Veruška. Bydlí ale v jiném společenství. Nedávno také u nás bylo vloženo do stanov předsedou (který u nás nic nevlastní, je to ale předseda správní firmy) a odsouhlaseno jeho hýkajícími sympatizanty, že pro jednání shromáždění se neuznává žádná plná moc. Přítelkyně mne již nemůže zastupovat. A ani já sám bych se se svým vozíkem nedostal do jednací místnosti.
S horkou hlavou jsem se chtěl soudit o neplatnost tohoto šikanistického usnesení, ale vidím zde, jak bych uspěl u nejvyššího soudu a u soudruha Feráka, kam by to na 1000% hnal zlatokop šéfující SVJ ve kterém bydlím.
děkuji za tento rozsudek, ušetří mi peníze až na 100 nájmů, až mne o něj připraví popravčí usnesení, která mi nyní nebudou známa až dokud mne nepřijde z bytu vydefenestrovat exekutor najatý trhačem z SVJ.
Děkuji pane Feráku, předsedo senátu Nejvyššího soudu
Pane odvolejte se k veřejnému ochranci práv. Ne z důvodu plné moci, ale zdůvodnu nepřístupnosti místnosti,kde společenství svolává schůze shromáždění. Vy nemáte možnost zůčastnit se jednání shromáždění. Uspějete. Nesmíte si ale stěžovat na předsedu, musíte si stěžovat na společenství.
Jak JUDr. Ferák přišel na to, že stanovy mohou vlastníkovi odejmout jeho zákonné právo nechat se zastoupit?
Ano, když si vlastníci takovou blbost ve stanovách schváli, tak pak je platná a ani soud, ani soudce to nemůže změnit. Je to pouze jejich věc, že si tu blbost schálili. Můžou to změnit pouze sami schválením nových stanov.
„Ano, když si vlastníci takovou blbost ve stanovách schváli, tak pak je platná a ani soud, ani soudce to nemůže změnit. Je to pouze jejich věc, že si tu blbost schálili. Můžou to změnit pouze sami schválením nových stanov.“
Takovýto výklad se jeví jako možný s tím, že ti, co stanovy přijali, se dobrovolně zřekli svých práv. Je ovšem otázkou, zda se mohu předem zříci svých zaručených práv, a to na neomezenou dobu.
Ti, co stanovy neschválili (nehlasovali pro a nebo nabyli jednotku později) takto omezeni nejsou. JUDr. Ferák to zapomněl napsat a zkoumat.
Právo nechat se zastoupit nelze druhému odepřít.
Stanovy jsou smlouvou sui generis. Sui generis je latinské rčení znamenající „svého druhu“. Rčení vzniklo na půdě scholastické filosofie pro označení entit, které nemohou být podřazeny nějakému vyššímu druhu. Nemohou být podřazeny nějakému vyššímu druhu. To tedy paní Yvano znamená, že stanovy právo odepřít můžou, protože s tím vlastníci sami souhlasili, sami si to odhlasovali, sami si to právo odepřeli.
Napsala jsem, že právo nechat se zastoupit nelze druhému odepřít.
Vy píšete, že vlastník se může svého práva vzdát (toto právo nevyužít) a navíc tvrdíte, že se tohoto práva může vzdát předem.
Vždyť on vám to právo nikdo neodpírá.Pokud si vlastníci schváli ve stanovách, že nelze nikomu udělit plnou moc,tak to platí i pro ty, co s tím nesouhlasí. To je prostě společenství, které se řídí stanovami. Tím, že si to vlastníci odsouhlasí potřebným počtem hlasů se defakto svého prava nechat se zastupovat vzdají. Pokud se vám to nelíbi, máte pak jedinou možnost, a to ve stanoveném termínu napadnout stanovy u soudu a prokázat, že takovými stanovami jsou poškozována vaše práva. Pokud to neuděláte, tak to, co je ve stanovách platí i pro vás. Pokud to rozhodnutí napadnete u soudu, nejsem schopen předvídat výsledek. Tak to zkuste. Osobně považuji za tragedii, že vlastníci jsou si schopni takovou blbost vůbec schválit.
Vlastnice Yvonna píše, že zákonné právo nechat se zastoupit nikdo nemůže druhému odepřít.
* píše, že vlastník se může svého práva vzdát.
Obě tvrzení jsou v pořádku, každý píše o něčem jiném.
Můžete mi potvrdit zda z rozsudku plyne toto:
- na shromáždění bylo použito 19-hlasů – z toho 11 osobně a 8 zastoupených plnou mocí. Je nejasné, zda 19 činí celkový počet členů společenství nebo skutečně pouze počet započítatelných hlasů.
- k přijetí změny stanov je třeba být usnášeníschopný (tzn. musí být účastno osobně nebo prostřednictvím PM více než 50% všech členů SVJ) a hlasovat pro změnu stanov musí 75% přítomných…
- ve stanovách nemají v žalobcově SVJ explicitní: ani zákaz ani povolení zastupování na základě plné moci, nijak upřesněn
- soud 1.ho stupně vyhověl žalobkyni:členu SVJ, protože zřejmě
přisvědčil návrhu žalobce, že nebylo fyzicky přítomno 75% použitelných
hlasů pro přijetí usnesení
a přijaté usnesení zrušil - soud 2.ho stupně vyhověl odvolateli:žalovanému SVJ, protože zřejmě
přisvědčil soudu 1.ho stupně, že nebylo fyzicky přítomno 75%
použitelných hlasů pro přijetí usnesení
a zrušení usnesení, zrušil - soud 3.ho stupně uvedl, že dovodil li soud 2. ho stupně že vlastníci
nebyli oprávněni být zastupováni, protože to ve stanovách není uvedeno,
že pochybil a že stanovy mohou explicitně zastupování změnit. S tímto
názorem vrátil jednání k soudu 2. ho stupně … proč?
…aby dostal soud 2.ho stupně „na pamětnou“?
Takže vůbec nechápu následující:
- podle mne, žalobce neuspěl ani u soudu 1.ho ani u 3.ho stupně a vrácení k jednání 2.mu stupni je jen prodloužení žalobcovy agónie?
- soud 1. ho i 2.ho stupně jsou podle mne ve shodě že vlastníci nebyli
v pozici, kdy by mohli ve věci provést řádné právní úkony, nicméně
soud 1. ho stupně právní následek zrušil (zrušil usnesení) a soud 2. ho
stupně tentýž právní následek potvrdil (zrušil zrušení usnesení).
Toto je co vůbec nechápu: – jak může jeden soud na základě
stejné skutečnosti dovodit „něco“ a druhý soud na základě týchž
skutečnosti dovodí „opak něčeho“
Je to tedy pouze tento rozpor mezi odůvodněními soudů 1.ho a 2.ho stupně, proč soud stupně 3.ho vrátil řízení k soudu 2.ho stupně? A pokud ano, může přinést opakované jednání 2.ho stupně nějakou pozitivní změnu ve prospěch žalobce?
děkuji Martin
Těžké čtení je to vždy, obtížné je se prokousat celým textem a hledat vzájemné souvislosti, když ještě neznáme řadu podrobností, které by záležitost osvětlily a doplnily. Některé moje závěry jsou poněkud jiné než vaše. Za prvé počet členů SVJ 19, z toho 11 přítomných a 8 zastoupených prostřednictvím PM. Soud 1. stupně přisvědčil žalobě na neplatnost usnesení o přijetí nových stanov odůvodněné neexistencí ustanovení o možnosti zastoupení ve stanovách. Jinými slovy vyhověl žalobě. Soud 2. stupně postupoval kreativněji, na jedné straně sice také souhlasil se stanoviskem, že ustanovení o zastoupení ve stanovách obsaženo nebylo, nicméně přepočítal hlasy a řekl, že počet přítomných (11 z 19) byl dostatečný k tomu, aby byl platný podle daného klíče pro hlasování o přijetí stanov. Takže na jednu stranu sice také sdílel myšlenku o chybějícím ustanovení o zastupování ve stanovách, což bylo podstatou žaloby, ale na druhou stranu řekl, že počet osobně zúčastněných vlastníků byl i tak dostatečný pro přijetí podobného usnesení a o nic jiného žaloba opřena nebyla. Nemohu tedy říci, že odvolací soud rozhodl stejně. On řekl, že k nějakému pochybení sice došlo, ale i tak nedošlo k zásadnímu rozporu se zákonem, neboť tak jako tak bylo přítomných pro hlasování dostatečný počet. Na to reagovala žalobkyně dovoláním, kdy upozornila na to, že podstatou její žaloby bylo tvrzení o postupu SVJ v rozporu se stanovami, které neobsahovaly možnost zastupování vlastníků a v podstatě lidově řečeno říkala, mne nezajímá počet skutečně zúčastněných osob a tím vyřešení případu, já tu záležitost chci vyřešit tím, aby stanovy onu záležitost obsahovaly přesně tak, jak se domnívám, že je správné. Dovolací soud však de facto oběma předcházejícím soudům vytkl, že nepostupovaly podle NOZ, kde oproti předcházející právní úpravě platí filozofie, co není zakázáno, je povoleno. Takže pokud by stanovy obsahovaly ustanovení o nepřipouštění použití PM, tak by žalobkyně spor vyhrála, jinak ne. Proč již nerozhodl dovolací soud sám, přesně nevím (někdy mohou) tak se podobným záležitostem nevěnuji, nicméně přikázal soudu nižšího stupně postupovat podle jeho názoru. A to vše již trvá 3 roky a ještě sporu není konce. Proto ta má řečnická otázka, kolik to vše bude stát. Ne kvůli tomu, že bych nevěděl, kde informace hledat, ale kdo na to má čas. Žalobkyni tedy vyhověl jen soud prvního stupně, další dva již ne. Podle mého laického názoru, “nejhůře” rozhodl první soud, který nevzal v úvahu novou právní úpravu, druhý soud se naopak snažil najít konstruktivní řešení, protože řekl, že tak jako tak hlasujících bylo dostatek a tak hlasování by bylo platné. Konečně dovolací soud to podle mého řekl filozoficky správně, nemusí být na vše nějaké konkrétní ustanovení zákona a pokud má být něco zakázáno, musí to být uvedeno. Podle mého žádné jiné rozhodnutí při vrácení sporu soudu nižšího stupně by být nemělo, než že žaloba bude zamítnuta. Uzavřu – li to soudce i advokát v pohodě, svůj plat obdrží tak jako tak a žalobce spláče nad výdělkem, protože prosoudí kalhoty. Ale jak říkám, zajímavé by bylo vědět skutečný důvod odmítání nových stanov, který byl natolik silný, že žalobkyni vedl k rozhodnutí se soudit. Ale proč mají být ostatní vlastníci rukojmím v mnohaletém sporu, který jsou nuceni spolufinancovat.
Ne vždycky se v svjčkách postupuje podle zákona. Jsou vlastníci, co postupovat podle zákona vyžadují a jsou vlastníci, co jim je fuk, jak se postupuje, jak se hlasuje. Domnívám se, že právě proto jsou spory v svj často o trucu,protože někdo se může cítit poškozený a chce si prosadit tu zákonnou cestu. Tím neříkám, že právě toto je takový případ. Prosadit zákonnou cestu je daleko těžší než švindlovat.
Děkuji za uveřejnění dvou judikátů ve věci možností zastupování vlastníka. Myslím, že to je ve prospěch věci ve smyslu logiky občanského zákoníku a v neposlední řadě ve prospěch vlastníků. Škoda, že nevíme jaké byly konkrétní důvody žalobců, aby si čtenář mohl udělat celkový obrázek. I tak je dobré si všimnout, že spor trval 3 roky. A ještě by bylo dobré vědět jaké byly náklady žalobce na spor a potažmo i SVJ, protože to také onen spor muselo během tří let zafinancovat, bez ohledu na výsledek.
Naklady toho, kdo prohral, si muzes s trochou snahy snadno zjistit z rozsudku, az nabude pravni moci.
Zdravím, Váš optimismus sdílím jen částečně.
Z uvedeného plyne závěr, že vlastník jednotky je oprávněn nechat se zastoupit na shromáždění jinou osobou (odlišnou od vlastníka jednotky), jestliže to stanovy společenství nevylučují.
Tlustá věta příliš jasno do PM nepřináší. Podle ní je možno vyloučit použítí PM stanovami. V našich stanovách (člen je oprávněn dát se na shromáždění zastoupit fyzickou osobou, která musí být členem společenství nebo sourozencem, rodičem či dítětem vlastníka) se použití PM nevylučuje – vylučuje se však možnost dát PM nepřímému příbuznému. Takže mě při projednávání o rekonstrukci domu nemůže zastupovat stavař, při projednávání právnických otázek právník, leda že by to byli moje rodiče, sourozenci nebo děti? Podle mnohých (i podle mne) toto vylučování odporuje LZPS. Dokud nebude jasný judikát (NS nebo dokonce ÚS) že omezovat PM nelze, bude tu stále rozpor s LZPS. T.
Ke studiu (asi by se toho našlo víc): http://www.portalsvj.cz/…u-se-zakonem
„…jestliže to stanovy společenství NEVYLUČUJÍ…“
Slovo „nevylučují“ z rozsudku je nutno vykládat nikoli jako 100% nemožnost zastoupení ale i jako méně než 100%!
tzn. příkladně: mohu li plné moci vyloučit, znamená to, že je
- mohu vyloučit selektivně: jen pro některé jedince – členy společenství!
- mohu vyloučit selektivně: jen pro některá KONKRÉTNÍ usnesení!
- mohu vyloučit obskurně: jen o prázdninách
- mohu vyloučit obskurně: jen pro jednotky s počtem osob k rozúčtování větším než …
- mohu vyloučit obskurně: jen pro jednotky se spotřebou vody větší než …
- …
… někoho zbít je trestné jen při usvědčení, ale není to zakázáno. Tedy je to povoleno.
PS: připomeňte nám zde někdo který pokoje-dárce přišel s návrhem, zrušit v příští novele NOZ §§ na ochranu spotřebitele a včetně zákona na ochranu spotřebitele. Byli to lobisté z řad soudních znalců a advokátů? Bude jistě velmi fajn, když spotřebitel bude muset dokázat prodejci, že vada na zboží byla od počátku.
„někoho zbít je trestné jen při usvědčení, ale není to zakázáno. Tedy je to povoleno.“
Co není zakázáno, je povoleno. Někoho zbít zakázáno není. Někoho zbít zakázáno není ani při usvědčení. Takže někoho zbít je povoleno.
Kdo tvrdí něco jiného, nechť najde a zde uvede zákaz. Nenajde.
Opravdu máte ve vašich stanovách uvedeno,že se „zakazuje“ zplnomocnění jiné fyzické ,či právnické osobě ,než té ,která "musí být členem společenství nebo sourozencem, rodičem či dítětem vlastníka) se použití PM nevylučuje.Napište zde plné znení toho odstavce ve vašich stanovách.Děkuji. JaVa
Zdravím, přesné znění odstavce o zastupování si můžete ověřit na VR u 287 27 312 nebo třeba 287 27 436 nebo další.....(jsou z jedné líhně). Abyste nemuseli dlouho hledat Čl. V (Shromáždění) – odst. 8. Dodatek – příbuzenský vztah je potřeba dokladem prokázat – je něco jako třešnička…
Jako další perlu naleznete zákaz kopírování. Ten se mi v našich stanovách podařilo odstranit. Omezení PM tam bohužel zůstalo díky vyjádření advokáta (z Pařížské ulice)…T.
Poslední komentáře