§ 1185/2 Spoluvlastnictví jednotky - k rozsahu a formě zmocnění společného zástupce
Výbor SVJ předložil návrh úprav stanov, v němž je uvedeno mj.:
„Spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude za tuto jednotku vykonávat jejich práva vč. hlasování na shromáždění. Příslušné zmocnění v písemné formě předloží výboru.“
Předseda ústně potvrdil názor výboru, že zmocnění společného zástupce ve smyslu § 1185/2 o.z. je prý vždy, automaticky a bez dalšího, neomezené rozsahem časovým i věcným, prý je generální. Jinými slovy – že společný zástupce již samotným faktem zmocnění od spoluvlastníků jednotky prý disponuje „bianco šekem“, „citovaným paragrafem vynucenou generální plnou mocí“.
Tento názor výboru je očividně mimo mísu, ale dosud se mi nedaří tento blud výboru vyvrátit jednoznačnou argumentací.
Mám za to, že – k odstranění pochybností s výkladem (užitečného) ustanovení § 1185/2 o.z. – je nutné doplnit navržené ustanovení stanov, např. touto formulací:
"Spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude za tuto jednotku vykonávat jejich práva vůči společenství vlastníků vč. hlasování na shromáždění. Příslušné zmocnění v písemné formě předloží výboru. Zmocněním je společný zástupce vždy spoluvlastníky jednotky zavázán jednat a hlasovat za ně (za spoluvlastněnou jednotku) podle jejich společné vůle (§ 1122/1 o.z.), zjišťované průběžně k jednotlivým záležitostem. I po zmocnění společného zástupce má každý ze spoluvlastníků jednotky právo být na shromáždění přítomen. Spoluvlastníci jednotky mohou zmocnit popř. jiného společného zástupce k jednotlivé projednávané záležitosti až přímo na zasedání svolaného shromáždění.“
Prosím o Vaše názory, děkuji.
sky78
Zdravím,
my jsme tohle strašně řešili s právní kanceláří, nakonec jsme vykonstruovali formulaci vzájemné dohody všech spoluvlastníků, kde se všichni zmocňují navzájem. Do doby NOZ platilo, že ten, kdo přijde na shromáždění, tak zastupuje všechny vlastníky.
Notářka, která osvědčovala průběh shromáždění, však přišla s velmi zajímavým právním názorem, který jsem následně musel uznat jako logický a správný. Je s podivem, že jinde jsem se s ním ještě nesetkal.
Notářka tvrdí, že účast na shromáždění, přednášení námětů, hlasování atd. není jednáním vůči SVJ, protože shromáždění samo o sobě je nejvyšším orgánem SVJ.
Jednáním vůči SVJ by bylo, kdyby jeden ze spoluvlastníků jednotky přišel za předsedou a chtěl by něco vyjednat. Shromáždění je však předsedovi nadřazené a předseda na shromáždění nemá větší práva než kdokoli jiný.
Jelikož tedy úkony na shromáždění nejsou jednáním vůči SVJ, de facto to shromáždění je SVJ samo o sobě, tak se na tuto situaci nevztahuje potřeba nějakého zmocnění.
--
Zdraví
Petr Vejsada
http://boleslavska20.cz
Váš návrh považuji za zbytečnost. Podle obecných pravidel platí, že ve zmocnění uvede zmocnitel rozsah zástupčího oprávnění. Tím je vše vyřešeno. Tento rozsah může být odlišný případ od případu. Nemusí se tedy jednat o plnou moc tzv. generální. Například osoba, kterou zmocníte k účasti na zasedání shromáždění a k hlasování na něm, nemusí být zároveň zmocněna k odsouhlasení vyúčtování služeb.
Je ovšem třeba vyjít ze skutečnosti, že formulace v NOZ je vymahatelná zákonná povinnost. Jestliže spoluvlastníci jednotky svou povinnost nesplnili a nikoho neurčili jako svého zástupce, SVJ se může obrátit na soud, a ten je oprávněn ustanovit zmocněnce spoluvlastníků jednotky svým rozhodnutím.
lake
Poslední komentáře