naprostý souhlas, české soudy = katastrofa (nebudu řešit kvalitu zákonů a do jaké míry jsou soudy zavaleny). My máme dlouhodobou neplatičku. První žaloba podána vyřešna po 10 měsících – vydán platební rozkaz!!! Paní zaplatila tuto částku. Bohužel neplatila v průběhu těch deseti měsíců. Takže nová žaloba (rada právníka podat žalobu po vyřešení té první, tj. po vydání prvního platebního rozkazu, konzultováno i s dalšími dvěmi). Za deset měsíců dlužná částka cca 60 tis. Podána žaloba. Třináct měsíců trvalo vydání platebního rozkazu (x urgencí a stížností, paní na mateřské dovolené a převzatá agenda, atd.)!!! Vydaný platební rozkaz si dlužnice nepřevzala a soud ji ho doručuje další 4 měsíce neúspěšně (další naše stížnost). V současné chvíli se má věc tak, že proběhne soudní řízení a námi toužebně vyhlížený platební rozkaz bude zrušen (neplatí fikce doručení). Takže máme rok a půl podanou žalobu a nic. Samozřejmě paní neplatí ani ten rok a půl takže dlužná částka roste a roste. Rada právníků opět čekat s podáním další žaloby na novou dlužnou částku prý budeme mít možnost v rámci soudního řízení dlužnou částku aktualizovat. To tu neřeším vůbec to, že paní má i při ročním vyúčtování nedoplatky. Samozřejmě právníka, soudní poplatky hradíme my s každou podanou žalobou. Náklady na případného exekutora taky my. Náš aktuální dluh je na 160 tis. Navíc paní měla na bytě zástavní právo banky a úvěr přestala platit. Výsledek – nařízení prodeje bytu. Do exekučního řízení jsme neměli možnost se přihlásit, protože jsme neměli pravomocně soudně uznaný dluh. Paní nepracuje, má dva psy, satelit a teď si pořídili ojetého favorita. Takže závěr můj je ten, že neplatí úmyslně. A jak z toho ven? Toužebně vyhlížíme nového vlastníka bytu, který alespoň zastaví růst dluhu a jsme smířeni se směšnými měsíčními splátkami....­.fantastické řešení…